1 Coríntios 14
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NVI
1 Te vá dáñá ndèé‑ndó cùu iní‑ndó tnàha ñáyiu‑ndo, te cuhuⁿ iní‑ndó sǎ ndùu táhú‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí tɨtnɨ́ núú chìuⁿ cada‑ndo nacuáa chindee ñàha Espíritú‑gá xii‑ndo, te ío cuhuⁿ iní‑ndó sǎ ndúú tǎhú‑ndó cǎháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo.
1 Sigam o caminho do amor e busquem com dedicação os dons espirituais, principalmente o dom de profecia.
2 Te cue ñáyiu càháⁿ tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí tnúhu sá ñà túú xìní‑yu, te tnúhu càháⁿ‑yu‑áⁿ cúú‑xí sǎ cúú‑xí Yǎ Ndiǒxí te ñá dɨ́ú sǎ cúú‑xí ñǎyiu chi ñá túú tècú tnùní‑yu, te mee Espíritú Yǎ Ndiǒxí quídé‑xí dùcaⁿ caháⁿ‑yu tnúhu yɨ̀yuhu.
2 Pois quem fala em língua não fala aos homens, mas a Deus. De fato, ninguém o entende; em espírito fala mistérios.
3 Te cue ñáyiu ní nduu táhú nǔú Yǎ Ndiǒxí cáháⁿ tnúhu sá dácàhu iní ñáhá‑gǎ xií‑yu, te ñáyiu‑áⁿ dácàháⁿ‑yu ñáyiu nàcuáa cuita níhí ndéé‑gǎ‑yu cundecú‑yu ichi‑gá, te ducaⁿ cuǎñàhá‑yu tnúhu ndee ìní xií‑yu òré ndɨ̀hú iní‑yu.
3 Mas quem profetiza o faz para a edificação, encorajamento e consolação dos homens.
4 Te ñáyiu càháⁿ tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xií‑yu tnúhu sá ñà túú xìní‑yu‑áⁿ, ñáyiu‑áⁿ mee‑nǐ‑yu nìhí ndéě‑yu ndècú‑yu ichi‑gá. Dico ñáyiu càháⁿ tnúhu sá dácàhu iní ñáhá‑gǎ xií‑yu, càháⁿ‑yu tnúhu‑áⁿ nàcuáa níhí ndéé dàva‑gá ñáyiu nchìcúⁿ nihnu ichi‑gá.
4 Quem fala em língua a si mesmo se edifica, mas quem profetiza edifica a igreja.
5 Te yúhú ío cudɨ́ɨ́ ìní‑í te núu nchaa‑ndo cǎháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo tnǔhu sá ñà túú xìní‑ndó. Dico ío‑gá cúdɨ̌ɨ́ ìní‑í te núu nchaa‑ndo cǎháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá‑gǎ, chi ío‑gá xíní ñùhu‑xi sá càháⁿ‑ndó tnǔhu‑áⁿ dàcúúxí sǎ càháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú‑gá cáháⁿ‑ndó tnǔhu sá ñà túú xìní‑ndó. Dico ɨɨⁿ‑ni nǔtnahá‑xi quìde‑ndo te núu nchòhó ñáyiu càháⁿ tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú‑gá cáháⁿ‑ndó nàcuáa quèe‑xi tnúhu‑áⁿ. Te ducaⁿ te nchaa ñáyiu ndècu ichi Yá Ndiǒxí cuita níhí ndéé‑gǎ‑yu quɨ́hɨ́ⁿ cundecú‑yu ichi‑gá.
5 Gostaria que todos vocês falassem em línguas, mas prefiro que profetizem. Quem profetiza é maior do que aquele que fala em línguas, a não ser que as interprete, para que a igreja seja edificada.
6 Te núu yúhú quexìo‑í núú ndécú nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú, te ngüíta‑í cáháⁿ‑í mee‑ni tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑í tnúhu sá ñà túú xìní‑í, te ñá túú nǎ sá vǎha cuu‑xi sá cúú‑xí‑ndó. Dico cuu‑xi sá vǎha xii‑ndo te núu na càháⁿ‑í núú‑ndó nchàa tnúhu sá dánèhé ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑í tnúhu sá vǎtá dácuàha‑gá‑í, ndɨhɨ nchaa tnúhu sá sà xiní‑í, ndɨhɨ nchaa tnúhu sá dácàhu iní ñáhá‑gǎ xii‑í cáháⁿ‑í, ndɨhɨ nchaa dava‑gá tnúhu‑gá.
6 Agora, irmãos, se eu for visitá-los e falar em línguas, em que lhes serei útil, a não ser que lhes leve alguma revelação, ou conhecimento, ou profecia, ou doutrina?
7 Te na càda‑o cuendá sá nǔu ɨɨⁿ tée tɨ̀ú‑dé vǐlu àdi cani‑dé àrpá te núu ñá túú sàhnú‑dé ndɨhɨ‑xi ɨɨⁿ yaá, te ñá cútnùní iní‑ó nǎ yaá cání‑dě àdi ná yaá tɨ̀ú‑dé te núu ducaⁿ na càda‑dé.
7 Até no caso de coisas inanimadas que produzem sons, tais como a flauta ou a cítara, como alguém reconhecerá o que está sendo tocado, se os sons não forem distintos?
8 Te dɨu‑ni ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu tucu tée cùu sandadú tɨ̀ú cútú, chi núu vá tɨ̀ú váha‑dé nàcuáa tàú‑xi cunduu òré quɨ́hɨ́ⁿ‑güedé nàá‑güedé, te vá ngǔndecu túha dava‑gá cue sandàdú te núu ducaⁿ na càda‑dé vá tɨ̀ú váha‑dé.
8 Além disso, se a trombeta não emitir um som claro, quem se preparará para a batalha?
9 Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu nchohó te núu vá càháⁿ‑ndó ɨ̀ɨⁿ tnúhu nàcuáa tàú‑xi cunduu núú ñǎyiu te vá tècú tnùní‑yu tnúhu càháⁿ‑ndó. ¡Chi àúⁿ nǎ cuu càháⁿ‑ndó te núu ducaⁿ na càda‑ndo!
9 Assim acontece com vocês. Se não proferirem palavras compreensíveis com a língua, como alguém saberá o que está sendo dito? Vocês estarão simplesmente falando ao ar.
10 Te ío tɨtnɨ́ núú tnǔhu ìó ñuyíú, te ɨɨⁿ ɨɨⁿ núú tnǔhu‑áⁿ cútnùní iní ñáyiu nàcuáa quèe‑xi.
10 Sem dúvida, há diversos idiomas no mundo; todavia, nenhum deles é sem sentido.
11 Te núu nchoo ñǎ tècú tnùní‑ó ɨ̀ɨⁿ tnúhu càháⁿ ɨɨⁿ ñáyiu, te quìde‑ó‑yu ñáyiu ñuú xícá chi ñá túú càháⁿ‑yu tnúhu càháⁿ‑ó, te dɨu‑ni ducaⁿ quìde ñahá‑yu xii nchoo tùcu.
11 Portanto, se eu não entender o significado do que alguém está falando, serei estrangeiro para quem fala, e ele, estrangeiro para mim.
12 Te xíǎⁿ nǔu càchí tnúhu‑í xii nchaa nchòhó ñáyiu ío cuìní nduu táhú nǔú Yǎ Ndiǒxí sá Espíritú‑gá chindee ñàha‑xi xii‑ndo cada‑ndo ná daha núú chìuⁿ, te ío nducu ndèe‑ndo cada‑ndo chiuⁿ sá nǐ nduu táhú‑ndó nàcuáa cuita níhí ndéé‑gǎ ñáyiu ndècu ichi‑gá quɨ́hɨ́ⁿ.
12 Assim acontece com vocês. Visto que estão ansiosos por terem dons espirituais, procurem crescer naqueles que trazem a edificação para a igreja.
13 Te núu càháⁿ‑ndó tnǔhu sá ñà túú xìní‑ndó, tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo, te xìni ñuhu‑xi sá càcáⁿ táhú‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí cuèndá sá ná chìndee ñaha‑gá xii‑ndo cǎháⁿ‑ndó nǔú ñǎyiu núu nása quèe‑xi tnúhu‑áⁿ.
13 Por isso, quem fala em língua, ore para que a possa interpretar.
14 Chi núu nchoo na càháⁿ ndɨhɨ‑o Yǎ Ndiǒxí ndɨhɨ tnúhu sá ñà túú xìní‑ó, te nɨ yùhu nɨ iní‑ó càháⁿ ndɨhɨ‑o‑gǎ dìcó‑ni sá ñǎ tècú tnùní‑ó nàcuáa ndùu tnúhu càháⁿ‑ó.
14 Pois, se oro em língua, meu espírito ora, mas a minha mente fica infrutífera.
15 Te xíǎⁿ nǔu xìni ñuhu‑xi cáháⁿ ndɨhɨ‑o Yǎ Ndiǒxí nɨ yùhu nɨ iní‑ó nàcuáa chìndee ñaha Espíritú‑gá xii‑o te cáháⁿ‑ó nàcuáa tecú tnùní‑ó, te dɨu‑ni ducaⁿ càda‑o oré xítá yùhu‑o chiñuhu‑o Yá Ndiǒxí, chi nɨ yùhu nɨ iní‑ó dùcaⁿ cada‑o nacuáa chìndee ñaha Espíritú‑gá xii‑o, te cùtnuní iní‑ó nàcuáa cuáháⁿ nchaa tnúhu càháⁿ‑ó xìta‑o.
15 Então, que farei? Orarei com o espírito, mas também orarei com o entendimento; cantarei com o espírito, mas também cantarei com o entendimento.
16 Chi núu nchoo na ndàcáⁿ táhú‑ó nǔú Yǎ Ndiǒxí ndɨhɨ mee‑ni tnǔhu sá ñà túú xìní‑ó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú‑gá xii‑o, te ñáyiu ñá túú ní ndùu táhú cǎháⁿ tnúhu càháⁿ‑ó ndèdóho ñàhá‑yu xii‑o, te ñáyiu‑áⁿ vǎ ndácǔ‑yu cáháⁿ‑yu tnúhu càháⁿ‑ó ndàcáⁿ táhú‑ó ndɨ̀hɨ́‑yu núú Yǎ Ndiǒxí chi ñá túú tècú tnùní‑yu tnúhu càháⁿ‑ó.
16 Se você estiver louvando a Deus em espírito, como poderá aquele que está entre os não instruídos dizer o "Amém" à sua ação de graças, visto que não sabe o que você está dizendo?
17 Te váha‑ni quìde‑o sá dúcáⁿ càháⁿ‑ó ndàcáⁿ táhú‑ó nǔú Yǎ Ndiǒxí, te dìcó‑ni sá tnǔhu‑áⁿ ñà túú chìndee‑xi ñáyiu nàcuáa cuita níhí ndéé‑gǎ‑yu cundecú‑yu ichi‑gá.
17 Pode ser que você esteja dando graças muito bem, mas o outro não é edificado.
18 Te yúhú ío ndàcáⁿ táhù‑í núú Yǎ Ndiǒxí chi càháⁿ‑í tnúhu sá ñà túú xìní‑í tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú‑gá xii‑í, te càháⁿ‑gá‑í dàcúúxí nchàa nchohó.
18 Dou graças a Deus por falar em línguas mais do que todos vocês.
19 Te òré tàcá ñáyiu ndècu ichi Yá Ndiǒxí dácuàhá‑yu tnúhu‑gá, te càháⁿ‑í tnúhu‑gá núǔ‑yu sá sà ní cutnùní iní méè‑í nàcuáa ducaⁿ cùtnuní iní‑yu nàcuáa ndùu tnúhu càháⁿ‑í. Te tnàhá‑gá iní‑í cáháⁿ‑í úhúⁿ‑ni tnúhu‑áⁿ nǔǔ‑yu dàcúúxí sǎ càháⁿ‑í úxí mǐl tnúhu sá ñà túú xìní‑í, tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑í càháⁿ‑í.
19 Todavia, na igreja prefiro falar cinco palavras compreensíveis para instruir os outros a falar dez mil palavras em língua.
20 Te nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú, vá cání ìní‑ndó dàtná sání ìní cue landú, chi cani iní‑ndó dàtná tàú‑xi cunduu chi sa sacuéhé‑ndó. Dico cuu‑ndo dàtná cue landú lǐhli vá cúndècu‑ndo ichi cuehé ichi duha, chi cue landú‑áⁿ ñà túú ndècu‑güexi ichi‑áⁿ.
20 Irmãos, deixem de pensar como crianças. Com respeito ao mal, sejam crianças; mas, quanto ao modo de pensar, sejam adultos.
21 Te núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càháⁿ‑xi nàcuáa ní cáháⁿ‑gá, te càchí‑xi: “Cue tée ñuú xícá càháⁿ ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ nǔú tnǔhu quɨ́hɨ́ⁿ‑güedé cáháⁿ‑güedé tnúhu‑í núú ñǎyiu isràél cada‑güedé núù‑í, te cuěi ducaⁿ dico vá quɨ̀ndáá iní‑yu tnúhu‑í”, duha ní cachí Yǎ Ndiǒxí te ducaⁿ nǐ ngúndeé núú tùtú‑gá.
21 Pois está escrito na Lei: "Por meio de homens de outras línguas e por meio de lábios de estrangeiros falarei a este povo, mas, mesmo assim, eles não me ouvirão", diz o Senhor.
22 Te tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑o tnǔhu sá ñà túú xìní‑ó, xíǎⁿ cúú‑xí cuèndá sá cútnùní iní cue ñáyiu ñá túú sàndáá iní tnúhu Yá Ndiǒxí sá ñà túú cùu váha iní ñáhá‑gǎ xií‑yu. Dico sá cúú‑xí cuè ñáyiu sàndáá iní tnúhu‑gá ñá túú nǎ quídé‑xí sǎ cúú‑xǐ‑yu. Te tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑o, xíǎⁿ cúú‑xí cuèndá sá cútnùní iní cue ñáyiu sàndáá iní tnúhu‑gá sá ndécú ndɨ̀hɨ ñaha‑gá xií‑yu, dico ñá túú dùcaⁿ sani iní cue ñáyiu ñá túú sàndáá iní tnúhu‑gá.
22 Portanto, as línguas são um sinal para os descrentes, e não para os que crêem; a profecia, porém, é para os que crêem, e não para os descrentes.
23 Te núu ní tacá nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ichi Yá Ndiǒxí, te nchaa‑ndo nǐ ngüíta‑ndo càháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo tnǔhu sá ñà túú xìní‑ndó, te mei òré‑áⁿ quexìo cue ñáyiu ñá túú sàndáá iní tnúhu‑gá, ndɨhɨ cue ñáyiu vátá quìní dana‑gá tnúhu‑gá núú ndécú‑ndó, te ñáyiu‑áⁿ quesàhá‑yu sá lùcú‑ndó te núu ducaⁿ càháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú‑gá xii‑ndo òré quexìó‑yu.
23 Assim, se toda a igreja se reunir e todos falarem em línguas, e entrarem alguns não instruídos ou descrentes não dirão que vocês estão loucos?
24 Dico núu nchaa‑ndo càháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo, te mei òré‑áⁿ quexìo cue ñáyiu ducaⁿ ñà túú sàndáá iní‑xi tnúhu‑gá, ndɨhɨ cue ñáyiu ducaⁿ ñà túú xìní dana tnúhu‑gá‑áⁿ, te ñáyiu‑áⁿ cutnùní iní‑yu sá ndécú cuěchi‑yu núú‑gǎ, te ngüíta‑yu cuáha‑yu cuèndá sá ñà túú quìde váha‑yu ndècú‑yu cuèndá sá càháⁿ‑ndó tnǔhu‑gá ndèdóho‑yu.
24 Mas se entrar algum descrente ou não instruído quando todos estiverem profetizando, ele por todos será convencido de que é pecador e por todos será julgado,
25 Te nchaa sá cuèhé sá dúhá nǐ quidé‑yu sàni iní‑yu yɨ̀yuhu ndacu iní‑yu, te ngüíta‑yu náhmá‑yu nchaa sá ñà túú vǎha ní quidé‑yu núú Yǎ Ndiǒxí, te cachí‑yu sá ǐo càhnu cuu‑gá, te cachí tucú‑yu sá ndàá ndécú ndɨ̀hɨ‑ndo‑gá.
25 e os segredos do seu coração serão expostos. Assim, ele se prostrará, rosto em terra, e adorará a Deus, exclamando: "Deus realmente está entre vocês! "
26 Te vitna nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú xìni ñuhu‑xi duha cada‑ndo. Òré tàcá‑ndó te dava‑ndo càta yuhu‑ndo chiñuhu‑ndo Yá Ndiǒxí, te dava‑ndo dàsahú‑ndó ñǎyiu tnúhu‑gá, te dava‑ndo cǎháⁿ‑ndó nàcuáa dàquixi túu Yá Ndiǒxí iní‑ndó, te dava‑ndo cǎháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo tnǔhu sá ñà túú xìní‑ndó, te dava‑ndo cǎháⁿ‑ndó nàcuáa quèe‑xi tnúhu‑áⁿ. Te nchaa sá quídé‑ndó ná cùu‑xi nacuáa chindee‑xi ñǎyiu nàcuáa cuita níhí ndéé‑gǎ‑yu cundecú‑yu ichi‑gá.
26 Portanto, que diremos, irmãos? Quando vocês se reúnem, cada um de vocês tem um salmo, ou uma palavra de instrução, uma revelação, uma palavra em língua ou uma interpretação. Tudo seja feito para a edificação da igreja.
27 Te òré càháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo tnǔhu sá ñà túú xìní‑ndó, te úú‑ni‑ndo àdi úní‑ni tnàhá‑ndó cǎháⁿ‑ndó tnǔhu‑áⁿ te vá úúⁿní cǎháⁿ‑ndó chi ndéé ndɨhɨ ɨɨⁿ‑ndo te dǎtnùní ngüíta ɨngá‑ndó cǎháⁿ‑ndó. Te xìni ñuhu‑xi sá ɨ́ɨ́ⁿ ñǎyiu cáháⁿ‑yu nàcuáa quèe‑xi tnúhu càháⁿ‑ndó‑ǎⁿ.
27 Se, porém, alguém falar em língua, devem falar dois, no máximo três, e alguém deve interpretar.
28 Te núu ñá túú ñǎyiu tècú tnùní nàcuáa quèe‑xi tnúhu càháⁿ‑ndó‑ǎⁿ, te núú méé nǔú ɨ́ɨ́ⁿ‑ní‑ndó cǎháⁿ‑ndó tnǔhu‑áⁿ cǎháⁿ ndɨhɨ‑ndo Yǎ Ndiǒxí te vá càháⁿ‑ndó nǔú ñǎyiu.
28 Se não houver intérprete, fique calado na igreja, falando consigo mesmo e com Deus.
29 Te òré càháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo te úú‑ni‑ndo àdi úní‑ni tucu‑ndo cǎháⁿ, te dava‑gá‑ndó cùndedóho‑ndo tnǔhu‑áⁿ te cáháⁿ‑ndó nǔu váha‑ni càháⁿ‑güedé àdi ñá túú vǎha‑ni.
29 Tratando-se de profetas, falem dois ou três, e os outros julguem cuidadosamente o que foi dito.
30 Te núu ɨɨⁿ‑ndo nǐ dácáhú ìní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo ɨ̀ɨⁿ tnúhu cáháⁿ‑ndó, te núu ɨɨⁿ‑ndo sà caháⁿ‑ndó te ngüɨ́ñɨ́‑ndó te quɨ́hu tucu ɨngá‑ndó cǎháⁿ‑ndó nàcuáa ní dácáhú ìní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo.
30 Se vier uma revelação a alguém que está sentado, cale-se o primeiro.
31 Te nchaa nchòhó ñáyiu ní nduu táhú cǎháⁿ tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí, te vá úúⁿ‑ní cǎháⁿ‑ndó chi díhna‑gá ɨɨⁿ‑ndo cǎháⁿ te dǎtnùní cáháⁿ tucu ɨngá‑ndó. Te ducaⁿ càda‑ndo cuendá nchaa‑ndo tècú tnùní‑ndó nàcuáa ndùu tnúhu càháⁿ ɨɨⁿ ɨɨⁿ‑ndo, te ducaⁿ te cudɨ́ɨ́‑gǎ iní‑ndó cànchicúⁿ nihnu‑ndo ìchi‑gá.
31 Pois vocês todos podem profetizar, cada um por sua vez, de forma que todos sejam instruídos e encorajados.
32 Te nchaa ñáyiu càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí sa nàha‑ná méě‑yu nàcuáa quìdé‑yu càháⁿ‑yu tnúhu‑gá nàcuáa ñá túú quìde cutexínu‑yu.
32 Os espíritos dos profetas estão sujeitos aos profetas.
33 Te Yá Ndiǒxí cúú‑gǎ Yaá quídé ǐo váha cùu ɨɨⁿnuu‑ndo ndecu‑ndo, te ñá túú dàtɨcá nuu ñaha‑gǎ xii‑ndo.
33 Pois Deus não é Deus de desordem, mas de paz. Como em todas as congregações dos santos,
34 Te yúhú càchí‑í sá vǎ cúú cǎháⁿ cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ òré tàcá‑ndó dàcuaha‑ndo tnúhu‑gá, chi ñá túú dùcaⁿ cuiní‑gá cadá‑yu, te quɨ́ndáá‑ni iní‑yu cadá‑yu nàcuáa tàú‑xi cunduu.
34 permaneçam as mulheres em silêncio nas igrejas, pois não lhes é permitido falar; antes permaneçam em submissão, como diz a lei.
35 Te núu ɨɨⁿ sá cuìní‑yu nducu tnǔhu‑yu te ndéé òré nasáá‑yu vehé‑yu te nducu tnǔhu‑yu núú yɨɨ́‑yu, chi ñá túú ndùu váha‑xi sá càháⁿ‑yu núú tàcá nchaa ñáyiu dàcuáha ndɨhɨ́‑yu tnúhu‑gá.
35 Se quiserem aprender alguma coisa, que perguntem a seus maridos em casa; pois é vergonhoso uma mulher falar na igreja.
36 Te chí dándàcu iní sá ñà dɨ́ú nchòhó cúú‑ndó ñǎyiu ní ngúndecu ndɨhɨ tnúhu Yá Ndiǒxí díhna nuu nàcuáa datècú tnúhu‑ndo dàva‑gá ñáyiu, te ni ñà dɨ́ú mèe‑ni nchohó sa ní ngúndecu ndɨhɨ‑ndo tnǔhu Yá Ndiǒxí vitna, núu xíǎⁿ vá càchí‑ndó sǎ ǐo cùnuu‑ndo.
36 Acaso a palavra de Deus originou-se entre vocês? São vocês o único povo que ela alcançou?
37 Te núu dava nchòhó sání ìní‑ndó sǎ càháⁿ‑ndó nàcuáa dàcahu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo àdi sani iní‑ndó sǎ quídé‑ndó nàcuáa chìndee ñaha Espíritú‑gá xii‑ndo, te cuáha váha‑ndo cuèndá sá ncháá tnǔhu càháⁿ‑í‑a cùu‑xi tnúhu sá nǐ cachí tnúhu mee Xǐtohó Jesucrìstú cada‑o.
37 Se alguém pensa que é profeta ou espiritual, reconheça que o que lhes estou escrevendo é mandamento do Senhor.
38 Te nděda‑ni càa ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑ndo te núu ñá túú sàndáá iní‑yu tnúhu càháⁿ‑í, te vá cádá cuèndá‑ndó tnǔhu càháⁿ‑yu.
38 Se ignorar isso, ele mesmo será ignorado.
39 Te vitna nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú, ío cani iní‑ndó cǎháⁿ‑ndó tnǔhu sá dácàhu iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí núú ñǎyiu, te daña‑ndo na càháⁿ cue ñáyiu ní nduu táhú nǔú Yǎ Ndiǒxí sá càháⁿ‑yu tnúhu sá dácàhu iní ñáhá Espíritú‑gá xií‑yu tnúhu sá ñà túú xìní‑yu.
39 Portanto, meus irmãos, busquem com dedicação o profetizar e não proíbam o falar em línguas.
40 Te cada‑ndo nchàa nacuáa tàú‑xi cunduu nàcuáa ñá túú nǎ cuu cundecu‑ndo.
40 Mas tudo deve ser feito com decência e ordem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.