Mateus 9

Ta lə Lubə Kunmindɨ kɨ́ Sigɨ (MGE) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Jeju al mḛḛ tò-tɨ, ində babo gangɨ, ɔw ɓe kojɨ-é-tɨ.
1 Jesus entrou num barco, voltou para o lado oeste do lago e chegou à sua cidade .
2 Dow-je madɨ dꞌun dow kɨ́ njèrɔkoy mburukɨ mḛḛ tuwə-tɨ ꞌree siə rɔ-é-tɨ. Lokɨ Jeju oo kadmḛḛ lə-dé bè rəmə, idə njèrɔkoy mburukɨ lé panè: «Ngon-m, ꞌore mḛḛ-i, majal-je lə-i tokɨ kin̰ə go-é kɔgɨ!»
2 Então algumas pessoas trouxeram um paralítico deitado numa cama. Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
3 Lokɨ njéndó dow-je ndukun-je kɨ́ madɨ-je dꞌoo ta kin bè rəmə, ꞌpa ta mḛḛ-dé-tɨ ꞌpanè: «Dow kanlé pa ta kɔbɨ dɔ Lubə-tɨ!»
3 Aí alguns mestres da Lei começaram a pensar: — Este homem está
4 Jeju gə ta kɨ́ mḛḛ-dé-tɨ gɔw adɨ dəjɨ-dé panè: «Kdɔ ri ɓá ɔwi kɨ̀ tagɨr-je kɨ́ majɨ al bè kin mḛḛ-si-tɨ wa?»
4 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
5 Dan ta-je-tɨ kɨ́ joo kinlé, ḛ kɨ́ rá ɓá tò ɓəl n̰a̰ wa? Kidə dow panè: «Majal-je lə-i tokɨ kin̰ə go-é kɔgɨ» ɓá tò ɓəl n̰a̰ əse kidə-é panè: «ꞌḬ taá ꞌnjiyə» ɓá tò ɓəl n̰a̰ wa?
5 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
6 Majɨ! Mꞌa kɔjɨ-si kadɨ ꞌgəi kɨ́ Ngon lə dow lé, ɔw kɨ̀ tɔ́gɨ dɔnangɨ-tɨ nè kdɔ kin̰ə-né go majal-je lə dow-je kɔgɨ. Beɓa Jeju təl idə njèrɔkoy mburukɨ lé panè: «ꞌḬ taá, ꞌun tuwə lə-i, ə ꞌɔw ɓee lə-i!»
6 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
7 Beɓa dingəm lé ḭ taá, ɔw ɓee liə.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Né kinlé, kosɨ dow-je dꞌoo bè rəmə ɔr ndil-dé n̰a̰, adɨ dꞌɔsɨ gajɨ Lubə kɨ́ njèkadɨ dow-je tɔ́gɨ kɨ́ tana̰ bè kin.
8 Quando o povo viu isso, ficou com medo e louvou a Deus por dar esse poder a seres humanos.
9 Lokɨ Jeju ḭ lo-é-tɨ kin ɔw kɨ kete lé, oo dingəm kɨ́ ri-é lə Matiye, isɨ lo taa lambo-je-tɨ rəmə idə-é panè: «ꞌUn go-m!» Ə Matiye ḭ taá un go-é.
9 Jesus saiu dali e, no caminho, viu um cobrador de impostos, chamado Mateus, sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse: Mateus se levantou e foi com ele.
10 Go-tɨ, Jeju isɨ ta nékuso-tɨ mḛḛ kəy-tɨ lə Matiye. Rəmə njétaalambo-je n̰a̰ kɨ̀ njéramajal-je n̰a̰ ꞌree dꞌisɨ ta nékuso-tɨ natɨ kɨ̀ Jeju kɨ̀ njéndó né-je liə.
10 Mais tarde, enquanto Jesus estava jantando na casa de Mateus, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram e sentaram-se à mesa com Jesus e os seus discípulos.
11 Lokɨ Parisi-je dꞌoo Jeju isɨ uso né natɨ kɨ̀ dow-je kinlé rəmə, ꞌdəjɨ njéndó né-je liə ꞌpanè: «Kdɔ ri ɓá njèndó-si né isɨ uso né kɨ̀ njétaalambo-je, kɨ̀ njéramajal-je kin wa?»
11 Alguns fariseus viram isso e perguntaram aos discípulos: — Por que é que o mestre de vocês come com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
12 Jeju oo ndi-dé, adɨ idə-dé panè: «Dow-je kɨ́ rɔ-dé tò kɨ̀ lapiya kare lé dꞌɔw ndoo dɔktur al, ngà njémɔ̰y-je ɓá dꞌɔw ndoo-é.
12 Jesus ouviu a pergunta e respondeu:
13 Kdɔtalə njéramajal-je ɓá mꞌree kdɔ sangɨ nja-dé, ɓɨ mꞌree kdɔ njéra né kɨ́ njururu-je kin al. Ɔwi ꞌsangi kadɨ ꞌgəi mḛḛ ta kɨ́ Lubə pa panè: “Ma̰ Lubə lé, koo kəmtondoo ɓá mꞌndigɨ, ɓɨ məsɨ da̰-je kɨ́ kadɨ-m kin al.”»
13 Vão e procurem entender o que quer dizer este trecho das
14 Njéndó né-je lə Ja̰ kɨ́ njèra dow-je batḛm ꞌree dꞌingə Jeju ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: «Kdɔ ri ɓá jḛ kɨ̀ Parisi-je jꞌisɨ jꞌɔgɨ rɔ-ji nékuso kɨ̀ man ka̰y kdɔ pa ta kɨ̀ Lubə, ngà njéndó né-je lə-i ꞌra al wa?»
14 Então os discípulos de João Batista chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que nós e os
15 Jeju ilə-dé-tɨ panè: «Dow-je kɨ́ ꞌɓa-dé lo nékuso-tɨ kɨ́ lo taana̰-tɨ lé, dꞌa ndingə ndoo kaglo-tɨ kɨ́ njètaa dené sigɨ isɨ-né sə-dé natɨ wa? Ndɔ-je ɔw ree nɔ̰ɔ̰ lé, dꞌa kun njètaa dené sigɨ lé ta-dé-tɨ kɔgɨ ngá ɓá dꞌa kɔgɨ rɔ-dé nékuso kɨ̀ man ka̰y ɓəy.
15 Jesus respondeu:
16 «Dow à kun takubɨ kɨ́ sigɨ kdɔ kilə-né kəm ndisɨ kubɨ al, kdɔ takubɨ kɨ́ sigɨ lé, à kuwə dɔgangɨ ndisɨ kubɨ lé wuktu kɔr, ə à ra kadɨ kəm kubɨ kɨ́ mbutɨ lé tò wororo ta madɨ-é-tɨ ya ɓəy.
16 — Ninguém usa um retalho de pano novo para remendar uma roupa velha; pois o remendo novo encolhe e rasga a roupa velha, aumentando o buraco.
17 Bè ya tɔ, dow à tur yibɨ nduu kɨ́ sigɨ mḛḛ mbundaá-je-tɨ kɨ́ low al tɔ, kdɔ lokɨ yibɨ nduu à kḭ lé, à kində mbundaá lé kadɨ riyə́; ə yibɨ nduu à kungɨ kɔgɨ rəm, ɓá mbundaá lé kàrè à təl né kɨ́ tujɨ kɔgɨ rəm tɔ. Beɓa kinə yibɨ nduu to kɨ́ sigɨ rəmə, kadɨ mbundaá kàrè to kɨ́ sigɨ ya tɔ ɓane. Bè rəmə, mbundaá à riyə́ al rəm, yibɨ nduu kàrè à kungɨ kɔgɨ al rəm tɔ.»
17 Ninguém põe vinho novo em
18 Lokɨ Jeju isɨ pa sə-dé ta-je kin bè ya ɓəy rəmə, ꞌboy káre kɨ́ dɔ kəykəwna̰-tɨ lə jipɨ-je, ree səbɨ takəm-é nangɨ nɔ̰̀-é-tɨ ɓá idə-é panè: «Ngon-m kɨ́ dené oy tajinatɨ nè ɓəy nɔ̰ɔ̰, ꞌree ꞌində ji-i dɔ-é-tɨ ə à təl kisɨ kɨ̀ dɔ-é taá kadɨ-m.»
18 Enquanto Jesus estava falando ao povo, um chefe religioso chegou perto dele, ajoelhou-se e disse: — A minha filha morreu agora mesmo! Venha e ponha as mãos sobre ela para que viva de novo.
19 Jeju kɨ̀ njéndó né-je liə dꞌḭ dꞌɔw siə natɨ.
19 Então Jesus foi com ele, e os seus discípulos também foram.
20 Dené kɨ́ məsɨ ree rɔ-é-tɨ ɓal dɔgɨ gidɨ-é joo tḛḛ gidɨ Jeju-tɨ, ulə ji-é ɔdɨ-né takubɨ liə.
20 Certa mulher, que fazia doze anos que estava com uma hemorragia, veio por trás de Jesus e tocou na barra da capa dele.
21 Kdɔtalə gɨr mḛḛ-é-tɨ panè: «Kinə takubɨ liə ya ɓá lé mꞌɔdɨ rɔ kàrè rɔ-m à kingə lapiya.»
21 Pois ela pensava assim: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
22 Jeju ilə rətɨ oo-é, ə idə-é panè: «Ngon-m kɨ́ dené, ꞌore mḛḛ-i, kadmḛḛ lə-i adɨ-i lapiya.» Rəmə tajinatɨ nè ya dené lé ingə lapiya.
22 Jesus virou, viu a mulher e disse: E naquele momento a mulher ficou curada.
23 Lokɨ Jeju ɔw tḛḛ kəy lə ꞌboy kɨ́ dɔ kəykəwna̰-tɨ lə jipɨ-je kinlé rəmə, oo njéka̰y nal-je, kɨ̀ kosɨ dow-je kɨ́ ꞌsingə sokro dɔ-na̰-tɨ, ɓá idə-dé panè:
23 Depois Jesus foi para a casa do chefe religioso. Quando viu os que tocavam música fúnebre e viu a multidão numa confusão geral,
24 «Ɔri rɔ-si gogɨ, ngon kɨ́ dené lé oy al, ngà tò ɓi kɨ tò.» Rəmə dow-je ꞌsɔkɨ Jeju.
24 disse: Então começaram a caçoar dele.
25 Lokɨ dow-je ꞌtḛḛ ndaa-tɨ lé, Jeju andɨ kəy, uwə ji ngon kɨ́ dené lé adɨ-é ḭ taá.
25 Logo que a multidão saiu, Jesus entrou no quarto em que a menina estava, pegou-a pela mão, e ela se levantou.
26 Beɓa poy-é ɔr lo kɨ́ dɔnangɨ-tɨ kɨ nɔ̰ɔ̰ lay. Təbɨ nal|alt="Les flutes" src="bk00177c.tif" size="col" copy="Horace Knowles & Louise Bass" ref="9:26"
26 E a notícia a respeito disso se espalhou por toda aquela região.
27 Lokɨ Jeju ḭ lo-é-tɨ kin isɨ ɔw kɨ kete rəmə, njékəmtɔ-je joo dꞌun go-é, ə ꞌtur kəə boy-boy ꞌpanè: «Ngonka Dabidɨ, ꞌoo kəmtondoo lə-ji.»
27 Jesus saiu daquele lugar, e no caminho dois cegos começaram a segui-lo, gritando: —
28 Jeju ɔw tḛḛ kəy rəmə, njékəmtɔ-je kɨ́ joo kinlé dꞌɔw rɔ-é-tɨ ə ḛ dəjɨ-dé panè: «Ooi kɨ́ mꞌasɨ ra né kɨ́ sə̰i ꞌdəji-mi lé wa?» Dḛ dꞌilə-é-tɨ ꞌpanè: «Oiyo, ꞌƁaɓe, jꞌoo kɨ́ i asɨ.»
28 Assim que Jesus entrou em casa, os cegos chegaram perto dele. Então ele perguntou: — Sim, senhor! Nós cremos! — responderam eles.
29 Beɓa, Jeju ɔdɨ rɔ kəm-dé ɓá idə-dé panè: «Kadɨ Lubə ra sə-si kɨ go kadmḛḛ-tɨ lə-si!»
29 Jesus tocou nos olhos deles e disse:
30 Rəmə tajinatɨ nè ya kəm-dé oo lo. Ngà go-tɨ, Jeju ndəjɨ-dé panè: «Adi dow gə al.»
30 E os olhos deles ficaram curados. Aí Jesus ordenou com severidade:
31 Ngà lokɨ dꞌɔtɨ dꞌɔw lé, dḛ ꞌpa ta lə Jeju adɨ sane kɨ̀ go dɔnangɨ kɨ́ nɔ̰ɔ̰ lay.
31 Porém eles foram embora e espalharam as notícias a respeito de Jesus por toda aquela região.
32 Lokɨ njékəmtɔ-je ꞌtḛḛ dꞌɔw lé, dow-je ꞌree kɨ̀ dingəm káre kɨ́ ndil kɨ́ majɨ al ra-é, adɨ pa ta al, rɔ Jeju-tɨ.
32 Quando eles foram embora, algumas pessoas levaram a Jesus um homem que não podia falar porque estava dominado por um demônio.
33 Jeju tubə ndil kɨ́ majɨ al lé ya rəmə, dingəm lé pa ta. Né kinlé ɔr ndil kosɨ dow-je n̰a̰, adɨ ꞌpanè: «Kay! Jꞌoo né kɨ́ tana̰ bè kin dɔnangɨ Israyel-tɨ nja káre al ɓəy!»
33 Logo que o demônio foi expulso, o homem começou a falar. Todos ficaram admirados e afirmavam: — Nunca vimos em Israel uma coisa assim!
34 Ngà Parisi-je rəmə ꞌpanè: «To tɔ́gɨ lə ꞌboy lə ndil-je kɨ́ majɨ al ɓá ḛ isɨ tubə-né ndil-je kɨ́ majɨ al!»
34 Mas os fariseus diziam: — O chefe dos demônios é quem dá a esse homem poder para expulsar demônios.
35 Jeju ɔw kɨ̀ nganɓe-je, kɨ̀ ɓebo-je, ndó né dow-je mḛḛ kəykəwna̰-je-tɨ lə jipɨ-je rəm, ilə mbḛ Poyta kɨ́ Majɨ kɨ́ sɔbɨ dɔ kɔ̰ɓe lə Lubə rəm, ɓá adɨ mɔ̰y-je kɨ̀ mətɨ-je kɨ́ gay-gay lay ɔr dɔ dow-je-tɨ rəm tɔ.
35 Jesus andava visitando todas as cidades e povoados. Ele ensinava nas sinagogas , anunciava a boa notícia sobre o Reino e curava todo tipo de enfermidades e doenças graves das pessoas.
36 Lokɨ ḛ oo kosɨ dow-je lé bè rəmə, ta ɔ̰̀ mḛḛ-é kdɔ ta lə-dé, kdɔ kɔ ra-dé, tɔ́gɨ-dé goto, adɨ tana̰ kɨ̀ batɨ-je kɨ́ njèkul-dé goto bè.
36 Quando Jesus viu a multidão, ficou com muita pena daquela gente porque eles estavam aflitos e abandonados, como ovelhas sem pastor.
37 Beɓa ḛ idə njéndó né-je liə panè: «Ko kɨ́ tò kijə n̰a̰, ngà njékijə-é-je ɓá ꞌn̰a̰ al.
37 Então disse aos discípulos:
38 Ə́n ə́ ꞌpai ta kɨ̀ ꞌɓa njèko kɨ́ tò kijə lé, kadɨ ulə kɨ̀ njérakullə-je titɨ.»
38 Peçam ao dono da plantação que mande mais trabalhadores para fazerem a colheita.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.