Mateus 9

Ta lə Lubə Kunmindɨ kɨ́ Sigɨ (MGE) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Jeju al mḛḛ tò-tɨ, ində babo gangɨ, ɔw ɓe kojɨ-é-tɨ.
1 E, entrando no barco, passou para a outra margem, e chegou à sua cidade. E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado numa cama.
2 Dow-je madɨ dꞌun dow kɨ́ njèrɔkoy mburukɨ mḛḛ tuwə-tɨ ꞌree siə rɔ-é-tɨ. Lokɨ Jeju oo kadmḛḛ lə-dé bè rəmə, idə njèrɔkoy mburukɨ lé panè: «Ngon-m, ꞌore mḛḛ-i, majal-je lə-i tokɨ kin̰ə go-é kɔgɨ!»
2 E Jesus, vendo a fé deles, disse ao paralítico: Filho, tem bom ânimo; perdoados te são os teus pecados.
3 Lokɨ njéndó dow-je ndukun-je kɨ́ madɨ-je dꞌoo ta kin bè rəmə, ꞌpa ta mḛḛ-dé-tɨ ꞌpanè: «Dow kanlé pa ta kɔbɨ dɔ Lubə-tɨ!»
3 E eis que alguns dos escribas diziam entre si: Ele blasfema.
4 Jeju gə ta kɨ́ mḛḛ-dé-tɨ gɔw adɨ dəjɨ-dé panè: «Kdɔ ri ɓá ɔwi kɨ̀ tagɨr-je kɨ́ majɨ al bè kin mḛḛ-si-tɨ wa?»
4 Mas Jesus, conhecendo os seus pensamentos, disse: Por que pensais mal em vosso coração?
5 Dan ta-je-tɨ kɨ́ joo kinlé, ḛ kɨ́ rá ɓá tò ɓəl n̰a̰ wa? Kidə dow panè: «Majal-je lə-i tokɨ kin̰ə go-é kɔgɨ» ɓá tò ɓəl n̰a̰ əse kidə-é panè: «ꞌḬ taá ꞌnjiyə» ɓá tò ɓəl n̰a̰ wa?
5 Pois o que é mais fácil? Dizer ao paralítico: Perdoados te são os
6 Majɨ! Mꞌa kɔjɨ-si kadɨ ꞌgəi kɨ́ Ngon lə dow lé, ɔw kɨ̀ tɔ́gɨ dɔnangɨ-tɨ nè kdɔ kin̰ə-né go majal-je lə dow-je kɔgɨ. Beɓa Jeju təl idə njèrɔkoy mburukɨ lé panè: «ꞌḬ taá, ꞌun tuwə lə-i, ə ꞌɔw ɓee lə-i!»
6 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem na terra autoridade para perdoar pecados — disse então ao paralítico: Levanta-te, toma a tua cama e vai para tua casa.
7 Beɓa dingəm lé ḭ taá, ɔw ɓee liə.
7 E, levantando-se, foi para sua casa.
8 Né kinlé, kosɨ dow-je dꞌoo bè rəmə ɔr ndil-dé n̰a̰, adɨ dꞌɔsɨ gajɨ Lubə kɨ́ njèkadɨ dow-je tɔ́gɨ kɨ́ tana̰ bè kin.
8 E a multidão, vendo isso, maravilhou-se e glorificou a Deus, que dera tal poder aos homens.
9 Lokɨ Jeju ḭ lo-é-tɨ kin ɔw kɨ kete lé, oo dingəm kɨ́ ri-é lə Matiye, isɨ lo taa lambo-je-tɨ rəmə idə-é panè: «ꞌUn go-m!» Ə Matiye ḭ taá un go-é.
9 E Jesus, passando adiante dali, viu assentado na alfândega um homem chamado Mateus e disse-lhe: Segue-me. E ele, levantando-se, o seguiu.
10 Go-tɨ, Jeju isɨ ta nékuso-tɨ mḛḛ kəy-tɨ lə Matiye. Rəmə njétaalambo-je n̰a̰ kɨ̀ njéramajal-je n̰a̰ ꞌree dꞌisɨ ta nékuso-tɨ natɨ kɨ̀ Jeju kɨ̀ njéndó né-je liə.
10 E aconteceu que, estando ele em casa sentado à mesa, chegaram muitos publicanos e pecadores e sentaram-se juntamente com Jesus e seus discípulos.
11 Lokɨ Parisi-je dꞌoo Jeju isɨ uso né natɨ kɨ̀ dow-je kinlé rəmə, ꞌdəjɨ njéndó né-je liə ꞌpanè: «Kdɔ ri ɓá njèndó-si né isɨ uso né kɨ̀ njétaalambo-je, kɨ̀ njéramajal-je kin wa?»
11 E os fariseus, vendo isso, disseram aos seus discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Jeju oo ndi-dé, adɨ idə-dé panè: «Dow-je kɨ́ rɔ-dé tò kɨ̀ lapiya kare lé dꞌɔw ndoo dɔktur al, ngà njémɔ̰y-je ɓá dꞌɔw ndoo-é.
12 Jesus, porém, ouvindo, disse-lhes: Não necessitam de médico os sãos, mas sim, os doentes.
13 Kdɔtalə njéramajal-je ɓá mꞌree kdɔ sangɨ nja-dé, ɓɨ mꞌree kdɔ njéra né kɨ́ njururu-je kin al. Ɔwi ꞌsangi kadɨ ꞌgəi mḛḛ ta kɨ́ Lubə pa panè: “Ma̰ Lubə lé, koo kəmtondoo ɓá mꞌndigɨ, ɓɨ məsɨ da̰-je kɨ́ kadɨ-m kin al.”»
13 Ide, porém, e aprendei o que significa: Misericórdia quero e não sacrifício. Porque eu não vim para chamar os justos, mas os pecadores, ao arrependimento.
14 Njéndó né-je lə Ja̰ kɨ́ njèra dow-je batḛm ꞌree dꞌingə Jeju ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: «Kdɔ ri ɓá jḛ kɨ̀ Parisi-je jꞌisɨ jꞌɔgɨ rɔ-ji nékuso kɨ̀ man ka̰y kdɔ pa ta kɨ̀ Lubə, ngà njéndó né-je lə-i ꞌra al wa?»
14 Então, chegaram ao pé dele os discípulos de João, dizendo: Por que jejuamos nós, e os fariseus, muitas vezes, e os teus discípulos não jejuam?
15 Jeju ilə-dé-tɨ panè: «Dow-je kɨ́ ꞌɓa-dé lo nékuso-tɨ kɨ́ lo taana̰-tɨ lé, dꞌa ndingə ndoo kaglo-tɨ kɨ́ njètaa dené sigɨ isɨ-né sə-dé natɨ wa? Ndɔ-je ɔw ree nɔ̰ɔ̰ lé, dꞌa kun njètaa dené sigɨ lé ta-dé-tɨ kɔgɨ ngá ɓá dꞌa kɔgɨ rɔ-dé nékuso kɨ̀ man ka̰y ɓəy.
15 E disse-lhes Jesus: Podem, andar tristes os filhos das bodas, enquanto o esposo está com eles? Dias, porém, virão em que lhes será tirado o esposo, e então jejuarão.
16 «Dow à kun takubɨ kɨ́ sigɨ kdɔ kilə-né kəm ndisɨ kubɨ al, kdɔ takubɨ kɨ́ sigɨ lé, à kuwə dɔgangɨ ndisɨ kubɨ lé wuktu kɔr, ə à ra kadɨ kəm kubɨ kɨ́ mbutɨ lé tò wororo ta madɨ-é-tɨ ya ɓəy.
16 Ninguém deita remendo de pano novo em veste velha, porque semelhante remendo rompe a veste, e faz-se maior a rotura.
17 Bè ya tɔ, dow à tur yibɨ nduu kɨ́ sigɨ mḛḛ mbundaá-je-tɨ kɨ́ low al tɔ, kdɔ lokɨ yibɨ nduu à kḭ lé, à kində mbundaá lé kadɨ riyə́; ə yibɨ nduu à kungɨ kɔgɨ rəm, ɓá mbundaá lé kàrè à təl né kɨ́ tujɨ kɔgɨ rəm tɔ. Beɓa kinə yibɨ nduu to kɨ́ sigɨ rəmə, kadɨ mbundaá kàrè to kɨ́ sigɨ ya tɔ ɓane. Bè rəmə, mbundaá à riyə́ al rəm, yibɨ nduu kàrè à kungɨ kɔgɨ al rəm tɔ.»
17 Nem se deita vinho novo em odres velhos; aliás, rompem-se os odres, e entorna-se o vinho, e os odres estragam-se; mas deita-se vinho novo em odres novos, e assim ambos se conservam.
18 Lokɨ Jeju isɨ pa sə-dé ta-je kin bè ya ɓəy rəmə, ꞌboy káre kɨ́ dɔ kəykəwna̰-tɨ lə jipɨ-je, ree səbɨ takəm-é nangɨ nɔ̰̀-é-tɨ ɓá idə-é panè: «Ngon-m kɨ́ dené oy tajinatɨ nè ɓəy nɔ̰ɔ̰, ꞌree ꞌində ji-i dɔ-é-tɨ ə à təl kisɨ kɨ̀ dɔ-é taá kadɨ-m.»
18 Dizendo-lhes ele essas coisas, eis que chegou um chefe e o adorou, dizendo: Minha filha faleceu agora mesmo; mas vem, impõe-lhe a tua mão, e ela viverá.
19 Jeju kɨ̀ njéndó né-je liə dꞌḭ dꞌɔw siə natɨ.
19 E Jesus, levantando-se, seguiu- o, e os seus discípulos também.
20 Dené kɨ́ məsɨ ree rɔ-é-tɨ ɓal dɔgɨ gidɨ-é joo tḛḛ gidɨ Jeju-tɨ, ulə ji-é ɔdɨ-né takubɨ liə.
20 E eis que uma mulher que havia já doze anos padecia de um fluxo de sangue, chegando por detrás dele, tocou a orla da sua veste,
21 Kdɔtalə gɨr mḛḛ-é-tɨ panè: «Kinə takubɨ liə ya ɓá lé mꞌɔdɨ rɔ kàrè rɔ-m à kingə lapiya.»
21 porque dizia consigo: Se eu tão somente tocar a sua veste, ficarei sã.
22 Jeju ilə rətɨ oo-é, ə idə-é panè: «Ngon-m kɨ́ dené, ꞌore mḛḛ-i, kadmḛḛ lə-i adɨ-i lapiya.» Rəmə tajinatɨ nè ya dené lé ingə lapiya.
22 E Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem ânimo, filha, a tua fé te salvou. E imediatamente a mulher ficou sã.
23 Lokɨ Jeju ɔw tḛḛ kəy lə ꞌboy kɨ́ dɔ kəykəwna̰-tɨ lə jipɨ-je kinlé rəmə, oo njéka̰y nal-je, kɨ̀ kosɨ dow-je kɨ́ ꞌsingə sokro dɔ-na̰-tɨ, ɓá idə-dé panè:
23 E Jesus, chegando à casa daquele chefe, e vendo os instrumentistas e o povo em alvoroço,
24 «Ɔri rɔ-si gogɨ, ngon kɨ́ dené lé oy al, ngà tò ɓi kɨ tò.» Rəmə dow-je ꞌsɔkɨ Jeju.
24 disse-lhes: Retirai-vos, que a menina não está morta, mas dorme. E riram-se dele.
25 Lokɨ dow-je ꞌtḛḛ ndaa-tɨ lé, Jeju andɨ kəy, uwə ji ngon kɨ́ dené lé adɨ-é ḭ taá.
25 E, logo que o povo foi posto fora, entrou Jesus e pegou-lhe na mão, e a menina levantou-se.
26 Beɓa poy-é ɔr lo kɨ́ dɔnangɨ-tɨ kɨ nɔ̰ɔ̰ lay. Təbɨ nal|alt="Les flutes" src="bk00177c.tif" size="col" copy="Horace Knowles & Louise Bass" ref="9:26"
26 E espalhou-se aquela notícia por todo aquele país.
27 Lokɨ Jeju ḭ lo-é-tɨ kin isɨ ɔw kɨ kete rəmə, njékəmtɔ-je joo dꞌun go-é, ə ꞌtur kəə boy-boy ꞌpanè: «Ngonka Dabidɨ, ꞌoo kəmtondoo lə-ji.»
27 E, partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, clamando e dizendo: Tem compaixão de nós, Filho de Davi.
28 Jeju ɔw tḛḛ kəy rəmə, njékəmtɔ-je kɨ́ joo kinlé dꞌɔw rɔ-é-tɨ ə ḛ dəjɨ-dé panè: «Ooi kɨ́ mꞌasɨ ra né kɨ́ sə̰i ꞌdəji-mi lé wa?» Dḛ dꞌilə-é-tɨ ꞌpanè: «Oiyo, ꞌƁaɓe, jꞌoo kɨ́ i asɨ.»
28 E, quando chegou à casa, os cegos se aproximaram dele; e Jesus disse-lhes: Credes vós que eu possa fazer isto? Disseram-lhe eles: Sim, Senhor.
29 Beɓa, Jeju ɔdɨ rɔ kəm-dé ɓá idə-dé panè: «Kadɨ Lubə ra sə-si kɨ go kadmḛḛ-tɨ lə-si!»
29 Tocou, então, os olhos deles, dizendo: Seja-vos feito segundo a vossa fé.
30 Rəmə tajinatɨ nè ya kəm-dé oo lo. Ngà go-tɨ, Jeju ndəjɨ-dé panè: «Adi dow gə al.»
30 E os olhos se lhes abriram. E Jesus ameaçou-os, dizendo: Olhai que ninguém
31 Ngà lokɨ dꞌɔtɨ dꞌɔw lé, dḛ ꞌpa ta lə Jeju adɨ sane kɨ̀ go dɔnangɨ kɨ́ nɔ̰ɔ̰ lay.
31 Mas, tendo ele saído, divulgaram a sua fama por toda aquela terra.
32 Lokɨ njékəmtɔ-je ꞌtḛḛ dꞌɔw lé, dow-je ꞌree kɨ̀ dingəm káre kɨ́ ndil kɨ́ majɨ al ra-é, adɨ pa ta al, rɔ Jeju-tɨ.
32 E, havendo-se eles retirado, trouxeram-lhe um homem mudo e endemoninhado.
33 Jeju tubə ndil kɨ́ majɨ al lé ya rəmə, dingəm lé pa ta. Né kinlé ɔr ndil kosɨ dow-je n̰a̰, adɨ ꞌpanè: «Kay! Jꞌoo né kɨ́ tana̰ bè kin dɔnangɨ Israyel-tɨ nja káre al ɓəy!»
33 E, expulso o demônio, falou o mudo; e a multidão se maravilhou, dizendo: Nunca tal se viu em Israel.
34 Ngà Parisi-je rəmə ꞌpanè: «To tɔ́gɨ lə ꞌboy lə ndil-je kɨ́ majɨ al ɓá ḛ isɨ tubə-né ndil-je kɨ́ majɨ al!»
34 Mas os fariseus diziam: Ele expulsa os demônios pelo príncipe dos demônios.
35 Jeju ɔw kɨ̀ nganɓe-je, kɨ̀ ɓebo-je, ndó né dow-je mḛḛ kəykəwna̰-je-tɨ lə jipɨ-je rəm, ilə mbḛ Poyta kɨ́ Majɨ kɨ́ sɔbɨ dɔ kɔ̰ɓe lə Lubə rəm, ɓá adɨ mɔ̰y-je kɨ̀ mətɨ-je kɨ́ gay-gay lay ɔr dɔ dow-je-tɨ rəm tɔ.
35 E percorria Jesus todas as cidades e aldeias, ensinando nas sinagogas deles, e pregando o evangelho do Reino, e curando todas as enfermidades e moléstias entre o povo.
36 Lokɨ ḛ oo kosɨ dow-je lé bè rəmə, ta ɔ̰̀ mḛḛ-é kdɔ ta lə-dé, kdɔ kɔ ra-dé, tɔ́gɨ-dé goto, adɨ tana̰ kɨ̀ batɨ-je kɨ́ njèkul-dé goto bè.
36 E, vendo a multidão, teve grande compaixão deles, porque andavam desgarrados e errantes como ovelhas que não têm pastor.
37 Beɓa ḛ idə njéndó né-je liə panè: «Ko kɨ́ tò kijə n̰a̰, ngà njékijə-é-je ɓá ꞌn̰a̰ al.
37 Então, disse aos seus discípulos: A
38 Ə́n ə́ ꞌpai ta kɨ̀ ꞌɓa njèko kɨ́ tò kijə lé, kadɨ ulə kɨ̀ njérakullə-je titɨ.»
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande ceifeiros para a sua

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.