Marcos 15
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVI
1 Cieé ŋaga bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô bɔ́ bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ bɔ́ bɔ̀ *njí-sóù mé gùm mbàgà juù sâ dɔɔ́ŋ komo yuo lòù, bɔ́ bilí nde ju Yeésò ke. Bɔ́ yeé taáŋ gi aá, bɔ́ kaga bú, bɔ́ weh nde mé bú ké toò Pilátò.
1 De manhã bem cedo, os chefes dos sacerdotes com os líderes religiosos, os mestres da lei e todo o Sinédrio chegaram a uma decisão. Amarrando Jesus, levaram-no e o entregaram a Pilatos.
2 Pilátò bieé njií mé bú ndɔ, ye bú a: «Mgbè bɔ̀ Jûf né wò wa?» Yeésò ye bú a: «Wò dé sâ tueé né kɔɔ́.»
2 "Você é o rei dos judeus? ", perguntou Pilatos. "Tu o dizes", respondeu Jesus.
3 Sâ bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô né lom njèh ŋgún mé bú sií njií.
3 Os chefes dos sacerdotes o acusavam de muitas coisas.
4 Te Pilátò nde cu ye mé bú tueé njií, ye bú a: «Bɔ́ né mé wò sií njií den, wò né ŋgweé, wò sòn kòmò ŋgwéh wa?»
4 Então Pilatos lhe perguntou novamente: "Você não vai responder? Veja de quantas coisas o estão acusando".
5 Mé njéh mene, Yeésò sòn kòmò cú. Dé sâ hiím yɔgɔ́ cu Pilátò mbaá.
5 Mas Jesus não respondeu nada, e Pilatos ficou impressionado.
6 Sâ te cu *Páskà dɔɔ́ŋ, Pilátò né yeé nùà gwà cibì cén yi njií. Né yeé nuaá mé bɔ̀ lɔɔ́ bɔ̀ ye yì bú yiì.
6 Por ocasião da festa, era costume soltar um prisioneiro que o povo pedisse.
7 Nuaré déì lé naâ teèn, yilí seèn né Barabâs. Bɔ́ bɔ̀ wúlá-feh bɔ̀ déì lé naâ bɔ̀ lɔɔ́ bɔ̀ soób, bèmè die teèn lɔɔ́ dɔɔ́ŋ, nùàr kuú teèn. Bɔ́ yií bɔ́ gwà cibì mé njéh.
7 Um homem chamado Barrabás estava na prisão com os rebeldes que haviam cometido assassinato durante uma rebelião.
8 Yeé baá môn, cìlì nùàr ŋaá nde baá-re ké yoòr Pilátò ndɔ, bɔ́ dua bú, te à bɔɔ́ cu bɔ́ faá bèh jomò nɔ.
8 A multidão chegou e pediu a Pilatos que lhe fizesse o que costumava fazer.
9 Pilátò ye bɔ́ a: «Bí ye mè a, yì njí bí Mgbè bɔ̀ Jûf wa?»
9 "Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus? ", perguntou Pilatos,
10 Lòù sam, à lé naá giì kɔɔ́, ye bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô bunó né Yeésò lòù, wa bɔ́ bú ká beè nyî sie haá njií né dé cî.
10 sabendo que fora por inveja que os chefes dos sacerdotes lhe haviam entregado Jesus.
11 À yeé baá ménâ bieé, bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô soób seér cu bɔ̀ nùàr lòù, ye bɔ́ a: «Bí júée Pilátò a: yì njí sér bí Barabâs ma.» Bɔ́ tueé Pilátò ménâ ndɔ.
11 Mas os chefes dos sacerdotes incitaram a multidão a pedir que Pilatos, ao contrário, soltasse Barrabás.
12 Pilátò ye bɔ́ a: «Á, dé nuaá mé bí yilá né Mgbè bɔ̀ Jûf hên nɔ, mè bɔɔ́ nde né mé bú kei wa?»
12 "Então, que farei com aquele a quem vocês chamam rei dos judeus? ", perguntou-lhes Pilatos.
13 Bɔ́ tueé bomo njií ké ter, ye bú a: «Fágá njí bú te toû!»
13 "Crucifica-o", gritaram eles.
14 Pilátò ye bɔ́ a: «À veên bɔɔ́ naâ kei wa?» Mé njéh mene, bɔ́ kɔ lom né ké ter lɔgɔ́ njiî, ye bú a: «Fágá njí lòm bú te toû dé fagâ!»
14 "Por quê? Que crime ele cometeu? ", perguntou Pilatos. Mas eles gritavam ainda mais: "Crucifica-o! "
15 Yeé baá môn, Pilátò yi njií bɔ́ Barabâs ndɔ, ye te temé huɔm bɔ̀ nùàr lè. Jomo sâ ye bɔ́ tégé Yeésò núr, bɔ́ ndé fágá njí-re bú ké te toû sâ.
15 Desejando agradar a multidão, Pilatos soltou-lhes Barrabás, mandou açoitar Jesus e o entregou para ser crucificado.
16 Bɔ̀ sɔ́jì weh nde mé Yeésò ké lè bɔ̀gɔ̀ ŋgɔ́mnà, bɔ́ yilá bilí gi bɔ̀ mbaábɔn ndɔ.
16 Os soldados levaram Jesus para dentro do palácio, isto é, ao Pretório e reuniram toda a tropa.
17 Bɔ́ su bú cɔ̀gɔ̀ déì bèlèsé mân. Bɔ́ nde fɔɔ́n wellê bɔ̀ ŋùàgà, bɔ́ beéh faá tàm nɔ, bɔ́ sulí kwaá bú felè, bɔ́ ye né tàm mgbè ma.
17 Vestiram-no com um manto de púrpura, depois fizeram uma coroa de espinhos e a colocaram nele.
18 Bɔ́ né bú mbaàn haá, ye bú a: «Sìè ŋgób, Mgbè bɔ̀ Jûf!»
18 E começaram a saudá-lo: "Salve, rei dos judeus! "
19 Bɔ́ né bú mé gor felè lurú, bɔ́ né bú dèh yoòr kulú njií, bɔ́ né toò seèn cemmé ndeé, bɔ́ né ké doó leéb suagá.
19 Batiam-lhe na cabeça com uma vara e cuspiam nele. Ajoelhavam-se e lhe prestavam adoração.
20 Bɔ́ yeé selé wulu aá bú, bɔ́ huar sɔm cu bú cɔ̀gɔ̀ bèlè hèllè yoòr, bɔ́ su cu bú cɔ̀gɔ̀ dé seèn. Jomo sâ bɔ́ weh nde baá-re mé bú ké bèh sâ, te bɔ́ faga wula bú.
20 Depois de terem zombado dele, tiraram-lhe o manto de púrpura e vestiram-lhe suas próprias roupas. Então o levaram para fora, a fim de crucificá-lo.
21 Bɔ́ yeé baá mé Yeésò weh ndeé, bɔ́ bɔ̀ nùà Sirên déì kwaré, yilí seèn né Simɔ̂ŋ, à né telè Alesándà bɔ̂ Rúfùs; sâ à naâ ŋueh. Bɔ́ bɔ́ yeé kwaré baá, bɔ́ sie ba haá bú toú mé bɔ́ nde né Yeésò teèn fagá doô.
21 Certo homem de Cirene, chamado Simão, pai de Alexandre e de Rufo, passava por ali, chegando do campo. Eles o forçaram a carregar a cruz.
22 Bɔ́ wa beré déì, bɔ́ yilá né bèh sâ Gɔ́lgɔ́tà. Sâ tueé né ye: Gebá feèh.
22 Levaram Jesus ao lugar chamado Gólgota, que quer dizer Lugar da Caveira.
23 Bɔ́ ye te bɔ́ haá bú mbè mé lèh déì teèn faá nó nɔ, à berɔ́ŋ.
23 Então lhe deram vinho misturado com mirra, mas ele não o bebeu.
24 Jomo sâ bɔ́ faga njií bú te toû, bɔ́ vu geé weh gi bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ seèn mé bèì.
24 E o crucificaram. Dividindo as roupas dele, tiraram sortes para saber com o que cada um iria ficar.
25 Bɔ́ lé bú fagà naâ sâ lou baá lɔ̀ŋ tárènèà maánjɔ̀gɔ̀.
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Bɔ́ nyagá fagá kwaá njeré déì ké teèn, te se kwɔ̀m cioò seèn, ye: «Né Mgbè bɔ̀ Jûf.»
26 E assim estava escrito na acusação contra ele: O REI DOS JUDEUS.
27 Bɔ́ faga njií bɔ̀ yíb wúlá-feèh bɔ̀ déì fà kwarè seèn, dé kàn mé toú seèn, déì te be gaâ, déì te be ŋgoù, Yeésò lètenè. [
27 Com ele crucificaram dois ladrões, um à sua direita e outro à sua esquerda,
28 Sâ dɔɔ́ŋ yuo gi né faá né te mvù Càŋe nyagá den nɔ, ye: «Bɔ́ bú kulá yií keéh né lètenè bɔ̀ vevenê bɔ̀.»]
28 e cumpriu-se a Escritura que diz: "Ele foi contado entre os transgressores".
29 Nuaá mé kela doó sâ dɔɔ́ŋ né feh jilí, né Yeésò teèn selé yií. Nùà kàn ye bú a: «Cècàgà, ŋgweéh wò lé ye nyí nde né *gwà Càŋ koô tulú, te nyí me sɔm cu bú te cieé tagáre wa?
29 Os que passavam lançavam-lhe insultos, balançando a cabeça e dizendo: "Ora, você que destrói o templo e o reedifica em três dias,
30 Yìlì sɔ̀m-re feh yeè yilì. Jɔ̀gɔ̀ súágà ke yí te toú sâ ye.»
30 desça da cruz e salve-se a si mesmo! "
31 Bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ *njí-sóù né bú gbêg ménâ haá taré ndɔ, bɔ́ né lètenè bɔɔ̀n tueé kuú, ye: «À kɔ cegé né bɔ̀ nùàr yili sɔɔ̀m, à feh dé seèn nùà njèh yìlì sɔ̀m kɔ́ ŋgwéh.
31 Da mesma forma, os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei zombavam dele entre si, dizendo: "Salvou os outros, mas não é capaz de salvar a si mesmo.
32 *Nùà Cɔ̀ŋ Mgbè bɔ̀ Iserálà bɔ̀ a: súágà-re kènê yí te toú sâ, béh ŋene njolò, te béh kwaá njií temé yoòr seèn.» Bɔ̀ɔ́ mé né kwarè seèn fagá den doô né taré bú ménâ selé keéh ndɔ.
32 O Cristo, o Rei de Israel... Desça da cruz, para que o vejamos e creiamos! " Os que foram crucificados com ele também o insultavam.
33 Lou yeé dilí baá, lou cib cu. Cibí yili laré cu ká doó dɔɔ́ŋ, yili sɔɔ́ gùm yɔ̀ŋ loù tagâr.
33 E houve trevas sobre toda a terra, do meio dia às três horas da tarde.
34 Yeé baá mé lou lɔ̀ŋ tagár, Yeésò sɔm hueh mé terreb, ye: «Eloyî, Eloyî, lemá sàbátànî?» Sâ tueé né ye: «Càŋ mò, Càŋ mò, bɔɔ́ né naàn mé wò si lɔ né mè wa?»
34 Por volta das três horas da tarde, Jesus bradou em alta voz: "Eloí, Eloí, lamá sabactâni? " que significa: "Meu Deus! Meu Deus! Por que me abandonaste? "
35 Bɔ̀ nuaré déì lètenè bɔ̀ɔ́ mé né doó sâ yeé ŋgweé aá ménâ, bɔ́ ye: «Ŋgwé, à baá *Elî yilá.»
35 Quando alguns dos que estavam presentes ouviram isso, disseram: "Ouçam! Ele está chamando Elias".
36 Cén déì nde dula dɔm wellê fùlù, à yií njií te mbè déì tanésé mân, à feéh kwaá te toû, à tiím haá njií mé bú, te à njuar weh, à né sònò tueé ye: «Bí kwá, béh jɔ̀gɔ̀ ke ke, kɔ ŋgweé Elî sâ ndeè né waâ, à mvelé sɔm bú te toú wa?»
36 Um deles correu, embebeu uma esponja em vinagre, colocou-a na ponta de uma vara e deu-a a Jesus para beber. E disse: "Deixem-no. Vejamos se Elias vem tirá-lo daí".
37 Yeésò ŋga cu mé terreb, jomo sâ à kuú ndɔ.
37 Mas Jesus, com um alto brado, expirou.
38 Cu sâ cɔ̀gɔ̀ *gwà Càŋ koô keér geé lèbɔ̂lé, yuoô ké ter, nde ba ké doó. Cɔ̀gɔ̀ sâ né kɔ̀ŋ, né yeé mɔ̀ ké gwà Càŋ cií leér.
38 E o véu do santuário rasgou-se em duas partes, de alto a baixo.
39 Sâ kwaá-taâb bɔ̀ Rɔ̂m bɔ̀ déì né kwarè Yeésò njebá den. À yeé ŋene Yeésò kuú aá ménâ, ye: «Mé gècên mene nùà hên né ŋunà Càŋ bɔ̀n.»
39 Quando o centurião que estava em frente de Jesus ouviu o seu brado e viu como ele morreu, disse: "Realmente este homem era o Filho de Deus! "
40 Ké teèn sâ bɔ̀ véh lé naâ teèn ndɔ, bɔ́ né ké bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ njebá ke den. Lé naâ bɔ̀ Marî Magdalâ bɔ̂ Marî meì Jâk dé maàn bɔ̂ Josê dìm Jâk; bɔ́ bɔ̀ Salomê mé bɔ̀ déì ŋgún lé naâ kɔɔ́.
40 Algumas mulheres estavam observando de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Salomé e Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José.
41 Cu mé Yeésò lé naâ ké Galilê, bɔ́ lé naâ jomo seèn, bɔ́ né bú gam. Bɔ́ bɔ́ lé ká Jerusalem waà naâ dɔɔ́ŋ.
41 Na Galiléia elas tinham seguido e servido a Jesus. Muitas outras mulheres que tinham subido com ele para Jerusalém também estavam ali.
42 Sâ lou yuɔm gi aá, lé naá cuù mé nàŋ *cieé sóù mene ndɔ.
42 Era o Dia da Preparação, isto é, a véspera do sábado. Ao cair da tarde,
43 Yeé baá ménâ, Josêf nùà Arimatê waà. À lé naâ nùà koô déì te *mbàgà juù, bɔ́ né yeé sòn seèn ŋgweé dé gècên, à né yeé njolo mé *Lò Càŋ ke den ndɔ. À yeé waà baá, à kaga njolo, à nde ké yoòr *Pilátò, à dua bú komó Yeésò.
43 José de Arimatéia, membro de destaque do Sinédrio, que também esperava o Reino de Deus, dirigiu-se corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
44 Te Pilátò yeé nde ŋgweé njií, ye Yeésò kuú aá kèn mân, geí yɔgɔ́ bú. À yilá njiî kwaá-taâb hèllè, ye bú a: «Yeésò naâ kuú wa?»
44 Pilatos ficou surpreso ao ouvir que ele já tinha morrido. Chamando o centurião, perguntou-lhe se Jesus já tinha morrido.
45 À yeé ŋgweé nyegé aá sònò kwaá-taâb doô, ye Josêf a: Ndé jɔ́gɔ́ wèh seèn komó sâ jɔgɔ̀ ma.
45 Sendo informado pelo centurião, entregou o corpo a José.
46 Josêf nde ŋge wellê cɔ̀gɔ̀ nyɔ́gɔ̀r mân ndɔ, à mvuale sɔm komó te toû, à vuɔb nyegé bú mé njéh, à jɔgɔ yií njií bú gè dòù lè sà. Bɔ́ lé sà sâ kweè naâ kweéh. À teré ferá kwaá taá sònòbɔ̀.
46 Então José comprou um lençol de linho, baixou o corpo da cruz, envolveu-o no lençol e o colocou num sepulcro cavado na rocha. Depois, fez rolar uma pedra sobre a entrada do sepulcro.
47 Sâ né njolò Marî Magdalâ bɔ̂ Marî meì Josê. Bèh mé bɔ́ lé naâ bú teèn yií njií, bɔ́ lé naâ ŋené kwaá.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde ele fora colocado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.