Marcos 11

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Bɔ́ né ka ndeé, bɔ́ wa lè lɔɔ́ Betafajê bɔ̂ Betanî, kwarè Jerusalem. Bɔ̀ lɔɔ́ sâ né ké te tòre, bɔ́ yilá yeé tòr sâ tòr Oliviê. Bɔ́ yeé nde aá Betafajê yilá, Yeésò tema keéh bɔ̀ mbɔ̀ŋ fà déì toò,
1 Quando se aproximavam de Jerusalém, de Betfagé e Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos
2 ye bɔ́ a: «Bí ndé lè lɔɔ́ toò biì sâ. Mɔ bí baá teèn yilá, bí nde né huaán vuɔmndeè ŋené. Nuaré déì née teèn ŋá lɔ́gɔ́ ŋgwéeh ye, à né te yuiî. Bí sè ndê mé njéh.
2 e disse-lhes:
3 Mɔ nuaré déì ye bí a, bí ménâ bɔɔ́ né dé keì wa, bí júée bú a: Nùà Dueè gwaán né bú kɔɔ́, te nyí haá njií cuù bí kènê.»
3 Se alguém perguntar: “Por que estão fazendo isso?”, respondam: “O Senhor precisa dele e logo o mandará de volta para cá.”
4 Bɔ́ fɔɔ́n gò ndɔ, bɔ́ wa, bɔ́ ŋene huaán vuɔmndeè né te yuiî coló den, à né tùtúlù gwà sòn ceêr mân. Bɔ́ se weh bú ndɔ.
4 Então foram e acharam o jumentinho preso, junto ao portão, do lado de fora, na rua, e o desprenderam.
5 Bɔ̀ɔ́ mé lé naâ doó sâ yeé ŋene aá ménâ, bɔ́ ye bɔ́ a: «Vuɔmndeè mé bí né se sâ, bí mé njéh bɔɔ́ nde né kei wa?»
5 Alguns dos que ali estavam reclamaram: — O que estão fazendo, soltando o jumentinho?
6 Bɔ́ tueé baá-re bɔ́ faá Yeésò la tueé naâ bɔ́ nɔ. Bɔ̀ nùà sâ kwaá lɔ bɔ́ ndɔ.
6 Eles, porém, responderam conforme as instruções de Jesus. Então os deixaram ir.
7 Bɔ́ weh haá njií Yeésò huaán vuɔmndeè doô, bɔ́ né bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ suù bɔɔ̀n huaré weh, bɔ́ né bú ŋgètenè teé njií. Yeésò ŋaá den teèn ndɔ.
7 Levaram o jumentinho a Jesus, puseram as suas capas sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 Nùàr kókoó mbaá né bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ bɔɔ̀n ceceér huaré teé njií, bɔ̀ déì né bɔ̀ cù ké ya kwa, bɔ́ né mé njéh ceceér teé ndeé ndɔ.
8 Muitos estenderam as suas capas no caminho, e outros espalharam ramos que tinham cortado nos campos.
9 Léh né lom gè toò mé gè jomo mene sue, ye: «Càŋ né duesé. Kùsèm bú a, kúlú nyégé nuaá mé ndeè né mé yilí seèn hên kulù.
9 Tanto os que iam adiante dele como os que o seguiam clamavam: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 Bɔ̀gɔ̀ tele beèh *Davîd mé komo waà né hên, Càŋ a, kúlú nyégé bú kulù. Vulú a, sén Càŋ seèn.»
10 Bendito o Reino que vem, o reino de Davi, nosso pai! Hosana nas maiores alturas!”
11 Yeésò yila nde Jerusalem ndɔ, à kela nde ké gwà Càŋ koô. À yeé ke yɔŋ gi aá bɔ̀ njèh teèn dɔɔ́ŋ, bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn nde cu Betanî, sâ cu nde aá kelá.
11 E Jesus entrou em Jerusalém, no templo. E, tendo observado tudo, como já era tarde, saiu para Betânia com os doze.
12 Cieé ŋaga bɔ́ yuo cu Betanî, sâ cùè baá Yeésò sie.
12 No dia seguinte, quando saíram de Betânia, Jesus teve fome.
13 Bɔ́ yeé baá beré déì, à ŋene njií toú déì né tɔɔ́, à nde ké teèn, ye kɔ ŋgweéh tàb né teèn wa? À wa ké teèn, à ter kwa lom léláŋ yùè. Lòù sam, cu tàb waâ lé née toò ye.
13 E, vendo de longe uma figueira com folhas, foi ver se nela acharia alguma coisa. Aproximando-se dela, nada achou, a não ser folhas; porque não era tempo de figos.
14 À deên ndɔ, ye toú hèllè a: «Ndɔ́g nuaré déì tàb yeè sònò nágá kéh ndé cú.» Sâ bɔ̀ mbɔ̀ŋ né ŋgweé ndɔ.
14 Então Jesus disse à figueira: E os discípulos de Jesus ouviram isto.
15 Bɔ́ wa ké Jerusalem. Yeésò yila nde yí cie gwà Càŋ koô. À wa, sâ bɔ̀ nùàr né toón teèn bɔɔ́ den: bɔ̀ déì né go, bɔ̀ déì né ŋge, bɔ̀ déì né kàgàlɔ̀ŋ kwellé. À yeé nde ŋene njií ménâ, à yila bɔ́ cie kwɔgɔ sɔm keêh, à vela ŋellé sɔm gbàgà kàgàlɔ̀ŋ mé kɔgɔ bɔ̀ gò-vɔgɔb bɔ̀ mene.
15 E foram para Jerusalém. Quando Jesus entrou no templo, começou a expulsar os que ali vendiam e compravam. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 À gwàn cú dé nuaré déì jɔgɔ kela mé njeré déì bèh sâ.
16 e não permitia que alguém atravessasse o templo carregando algum objeto.
17 Jomo sâ à yila bɔ́ njèh feèh ndɔ, ye bɔ́ a: «Ŋgweéh né gi lè mvù Càŋe nyagá den ye: Bɔ́ yilá nde né gwà mò, gwà Càŋ duaà dé nùàr dɔɔ̂ŋ wa? Keí mé bɔɔ́, bí weh kwaá seér aá gùr yîb biì wa?»
17 Também os ensinava e dizia:
18 Bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ *njí-sóù yeé nde ŋgweé njií ménâ, bɔ́ duɔɔ́m ceér fɔɔ̂n, te bɔ́ wula sɔm bú. Lòù sam, njií mé à lé naâ feh doô lé naâ bɔ̀ nùàr yoòr yilá. Bɔ̀ kokoô bɔ̀ lé bú veéh naâ dé cî.
18 E os principais sacerdotes e escribas ouviram isso e procuravam uma maneira de matar Jesus, pois o temiam, porque toda a multidão se maravilhava de sua doutrina.
19 Yeé baá liyilì Yeésò bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn yuo lɔ sâ ndɔ.
19 Em vindo a tarde, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Cieé ŋaga bɔ́ komo yuo, bɔ́ bele cu ceér. Bɔ́ yeé wa baá bèh sâ, bɔ́ ke njií toú hèllè ŋema yuo aá mé jɔgɔb mene.
20 E, passando eles pela manhã, viram que a figueira estava seca desde a raiz.
21 Piêr munó ko cu njií mé lé kelà naâ, ye Yeésò a: «Nùà fèh-njèh, kè njí toú léílé mé wò lé duagá naâ hên ŋema yuo aá kèn.»
21 Então Pedro, lembrando-se, falou: — Mestre, eis que a figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Yeésò deén baá-re ndɔ, ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, mɔ bí temé kwaá njií né mé Càŋ,
22 Ao que Jesus lhes disse:
23 né mene tòr hên, mɔ bí ye bú a: Ndé kòmò dìè ké dùà kíê, nde né te sòn biì bɔɔ́. Mɔ bí sàn ŋgwéh, bí temé kwaá njií lom né ye njèh mân nde né bɔɔ́, sâ nde né te sòn biì bɔɔ́.
23 Porque em verdade lhes digo que, se alguém disser a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar”, e não duvidar no seu coração, mas crer que se fará o que diz, assim será com ele.
24 Mè bí tueé né dé cî, ye bí a: mɔ bí baá Càŋ njeré déì dua, bí kwaá lom ndèm, ye bí kwa gi aá kèn, sâ Càŋ bí haá nde né ménâ.
24 Por isso digo a vocês que tudo o que pedirem em oração, creiam que já o receberam, e assim será com vocês.
25 Mɔ bí nde aá Càŋ dua, mɔ temé né bí lè mé nuaré déì yulá, bí jɔ̀gɔ̀ kúlú sɔ̀m gíi cí ye, te Tele biì ké te vulúu kulu sɔm gi veên biì lè seèn ménâ ndɔ. Jomo sâ bí dua ye bú.
25 E, quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem, para que o Pai de vocês, que está nos céus, perdoe as ofensas de vocês.
26 Mɔ bí veên bɔ̀ mbeí biì doó kúlú njí ŋgwéh, Càŋ bɔ̀ veên biì lè seèn kúlú sɔ̀m ndé ŋgwéh ndɔ.»
26 [Mas, se vocês não perdoarem, também o Pai de vocês, que está nos céus, não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Bɔ́ wa cu ké Jerusalem. Yeésò yeé baá cie gwà Càŋ koô gɔ den, bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô bɔ́ bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ bilí ndeè kwarè seèn,
27 Então regressaram para Jerusalém. E enquanto Jesus andava pelo templo, os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos vieram ao seu encontro
28 bɔ́ ye bú a: «Wò bɔ̀ njií hên bɔɔ́ né mé gèh terrèb dé heè? Neì wò jegé naâ kɔɔ́ wa?»
28 e lhe perguntaram: — Com que autoridade você faz estas coisas? Ou quem lhe deu esta autoridade para fazer isto?
29 Yeésò ye bɔ́ a: «Mè nde né bí njeré déì bieé ndɔ: mɔ bí né tueé kɔɔ́, mè se ye bí kwɔ̀m dé mò hên.
29 Jesus respondeu:
30 Bí jɔ̀gɔ̀ túé ke mè ye, neì lé Jâŋ Bàptîs tema njií naâ kɔɔ́, ye bú a: ndé bɔ̀ nùàr kou bele wa? Lé naâ Càŋ wa, lé naâ nùàr wa?»
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondam!
31 Bɔ́ yila mé njéh lètenè bɔɔ̀n fellé kuú, ye: «Hên, mɔ béh ye bú a: Càŋ lé Jâŋ temà naâ kɔɔ́, à nde né tueé ye béh a: béh lé temé yoòr seèn kwá njí ná ŋgwêh dé keì wa?
31 E eles discutiam entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele dirá: “Então por que não acreditaram nele?”
32 Á, mɔ béh ye bú a: bɔ̀ nùàr lé bú temà naâ kɔɔ́, sâ béh beè yila baá kèn.» Mé bɔ́ né ménâ tueé, sâ bɔ́ né bɔ̀ nùàr veéh. Sâ beè bɔ̀ nùàr Jâŋ lé naâ *sòn-Càŋ dé jéjêg.
32 Se, porém, dissermos: “Dos homens”, é de temer o povo. Porque todos pensavam que João era realmente um profeta.
33 Yeé baá ménâ, bɔ́ ye bú a: «Béh kɔ́ ŋgwéh.» Yeésò ye bɔ́ a: «Sâ mè bí nuaá mé jegé naâ mè túé ndé ŋgwéh ndɔ.»
33 Então responderam a Jesus: — Não sabemos. E Jesus, por sua vez, lhes disse:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.