Lucas 23
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ACF
1 Dàm bɔ̀ nùàr dɔɔ́ŋ kem wuo ter ndɔ, bɔ́ weh nde mé Yeésò ké toò Pilátò.
1 E, levantando-se toda a multidão deles, o levaram a Pilatos.
2 Wa ké teèn, bɔ́ né bú nyeén yoòr cɔré su, bɔ́ ye Pilátò a: «Béh nde kwaá naâ nùà hên, sâ à né tàbè beèh soób, ye bɔ̀ nùàr a, té làmpɔ̂ŋ mgbè Rɔ̂m gwɔ̀m; ye nyí né cu *Kristò, wa nyí né mgbè mé feh nyî sé wa.»
2 E começaram a acusá-lo, dizendo: Havemos achado este pervertendo a nação, proibindo dar o tributo a César, e dizendo que ele mesmo é Cristo, o rei.
3 Pilátò bie njií ndɔ, ye Yeésò a: «Mgbè bɔ̀ Jûf né wò wa?» Yeésò ye bú a: «Wò dé sâ tueé né kɔɔ́.»
3 E Pilatos perguntou-lhe, dizendo: Tu és o Rei dos Judeus? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu o dizes.
4 Pilátò ye bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô bɔ́ bɔ̀ nùàr a: «Mè bèh saâb nùà hên ŋéné ŋgwéh.»
4 E disse Pilatos aos principais dos sacerdotes, e à multidão: Não acho culpa alguma neste homem.
5 Bɔ̀ nùàr né mene dé sâ ŋgweé, bɔ́ né lom teèn tétég ŋeí seér, ye Pilátò a: «À né yeé bɔ̀ nùàr te tàbè beèh dɔɔ́ŋ soób; à lé bɔ́ feh duɔɔ́m naâ ké Galilê, à ndeè ká te tàbè Judê, à feh cu bɔ́ ménâ. Hên, à mé njéh waà baá kán.»
5 Mas eles insistiam cada vez mais, dizendo: Alvoroça o povo ensinando por toda a Judéia, começando desde a Galiléia até aqui.
6 Pilátò yeé ŋgweé aá mân, à bie cu bɔ́ ndɔ, ye bɔ́ a: «Nùà hên né nùà Galilê wa?»
6 Então Pilatos, ouvindo falar da Galiléia perguntou se aquele homem era galileu.
7 À yeé ŋgweé aá ye Yeésò yuoó naâ lè tàbè mgbè Herôde mân, ye bɔ́ wèh njí bú ké toò Herôde ma. Bɔ́ weh njií bú ndɔ. Sâ, Herôde né loù sâ ké Jerusalem.
7 E, sabendo que era da jurisdição de Herodes, remeteu-o a Herodes, que também naqueles dias estava em Jerusalém.
8 À lé naâ ŋgɔ́g Yeésò ŋgweé, à né yeé ceér fɔɔ́n, dàb baá teèn, ye te nyí ŋene ŋgweé bú, nyí ŋene ŋgweé fém seèn cén déì ndɔ. À yeé ŋene aá bú ménâ, yo taré bú ndɔ.
8 E Herodes, quando viu a Jesus, alegrou-se muito; porque havia muito que desejava vê-lo, por ter ouvido dele muitas coisas; e esperava que lhe veria fazer algum sinal.
9 À duɔɔ́m baá-re Yeésò bɔ̀ njèh ŋgún bieé beleè. Ndɔ́g, Yeésò bú sòn kòmò ŋgwéh.
9 E interrogava-o com muitas palavras, mas ele nada lhe respondia.
10 Sâ bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ *njí-sóù né gi doó, bɔ́ né lom Yeésò nyeén yoòr cɔré su.
10 E estavam os principais dos sacerdotes, e os escribas, acusando-o com grande veemência.
11 Herôde bɔ́ bɔ̀ sɔ́jì seèn né bú yoòr mé séb kem sue ndɔ, bɔ́ né bú seb, bɔ́ su kwaá bú cɔ̀gɔ̀ nyàgàm déì yoòr, bɔ́ weh cu cu mé bú ké yoòr Pilátò.
11 E Herodes, com os seus soldados, desprezou-o e, escarnecendo dele, vestiu-o de uma roupa resplandecente e tornou a enviá-lo a Pilatos.
12 Sâ né loù mé Herôde bɔ̂ Pilátò lé naâ mé sòn cên den cuú. Lòù sam, kèrrè lé naâ lètenè bɔɔ̀n teèn.
12 E no mesmo dia, Pilatos e Herodes entre si se fizeram amigos; pois dantes andavam em inimizade um com o outro.
13 Yeésò yeé baá cu ké toò Pilátò, Pilátò yilá bilí gi bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô bɔ́ bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ mé bɔ̀ nùàr mene,
13 E, convocando Pilatos os principais dos sacerdotes, e os magistrados, e o povo,
14 ye bɔ́ a: «Bí la weh waà naâ mé nùà hên, ye mè a, à né yeé bɔ̀ nùàr soób sé wa! Hên, mè bú njèh dɔɔ́ŋ bie den né toò biì. Mè faá bí tueé nê nɔ ŋéné ŋgwéh. Beè mò nùà hên bèh njèh kɔ́ ŋgwéh.
14 Disse-lhes: Haveis-me apresentado este homem como pervertedor do povo; e eis que, examinando-o na vossa presença, nenhuma culpa, das de que o acusais, acho neste homem.
15 Ké beè Herôde né cu ka mân ndɔ; à bú ká jomo yoòr beèh haá njií cuù né dé cî. Mè tueé bí, nùà hên te njií mé bɔ́ wula nde né bú teèn sáb yílá ŋgwéh gùm dɔɔ́ŋ.
15 Nem mesmo Herodes, porque a ele vos remeti, e eis que não tem feito coisa alguma digna de morte.
16 Mɔ né mân, mè bɔɔ́ nde né, bɔ́ lobo cegé bú lòù, mè yi njií cu bú.»
16 Castigá-lo-ei, pois, e soltá-lo-ei.
17 Sâ lè tòù bɔ̀ *Jûf, mɔ *Páskà waà baá dɔɔ́ŋ, kɔ Pilátò sɔm keéh nùà gwà cibì déì, à yi njií bú toò bɔ̀ nùàr.]
17 E era-lhe necessário soltar-lhes um pela festa.
18 Yeé baá mân, bɔ̀ nùàr tueé keéŋ njií ké ter dɔɔ́ŋ ye bú a: «Bɔ́ wúlá sér nùà hên, wò yi njií béh Barabâs.»
18 Mas toda a multidão clamou a uma, dizendo: Fora daqui com este, e solta-nos Barrabás.
19 Sâ, cu déì Barabâs hèllè lé naâ bɔ̀ nùàr soób; bèmè lé naâ lɔɔ́ dɔɔ́ŋ die. Bɔ́ lé naâ bú gwà cibì teèn sie yií, bilí cu bú mé ju wúlá-nùàr mene ndɔ.
19 O qual fora lançado na prisão por causa de uma sedição feita na cidade, e de um homicídio.
20 Bɔ̀ nùàr yeé baá tueé ye Pilátò a, yì njí Barabâs mân, Pilátò tueé njií cu mé bɔ́, sâ ye te nyí yi njií Yeésò.
20 Falou, pois, outra vez Pilatos, querendo soltar a Jesus.
21 Bɔ̀ nùàr kɔ lom né ké ter lɔgɔ́ njiî, ye bú a: «Fágá wúlá lòm bú fagà! Fágá wúlá lòm bú fagà!»
21 Mas eles clamavam em contrário, dizendo: Crucifica-o, crucifica-o.
22 Pilátò den cuù dé mbelèm tagâr, ye bɔ́ a: «À veên bɔɔ́ naâ kei wa? Mè dé mò veên mé bɔ́ nde né bú teèn wulá yoòr seèn kwà nyì ŋgwéh. Mè bɔɔ́ nde né bɔ́ lobo cegé bú lòù, mè yi njií bú.»
22 Então ele, pela terceira vez, lhes disse: Mas que mal fez este? Não acho nele culpa alguma de morte. Castigá-lo-ei pois, e soltá-lo-ei.
23 Bɔ́ yeé nde ŋgweé cu ménâ, bɔ́ lɔgɔ́ ŋeí njií ye baá-re ké ter mé terreb, ye bú a: «Fágá wúlá njí lòm bú dé fagâ.» Hueh bɔɔ̀n yieé ndɔ.
23 Mas eles instavam com grandes gritos, pedindo que fosse crucificado. E os seus gritos, e os dos principais dos sacerdotes, prevaleciam.
24 Pilátò ye bɔ́ a: nyí gwaán aá te sòn bɔɔ̀n ma.
24 Então Pilatos julgou que devia fazer o que eles pediam.
25 À yi njií seér bɔ́ nùà veên doô. Sâ nùà hèllè lé bɔ̀ nùàr soób naâ kɔɔ́, bèmè lé dieé naâ mé bú, bɔ́ lé naâ bú gwà cibì teèn sie yií, bilí cu bú mé ju wúlá nùàr mene ndɔ. Pilátò yeé yi njií seér aá bú ménâ, à haá seér bɔ́ Yeésò ndɔ, ye bɔ́ ndé bɔ́ bá-re mé bú faá bɔ́ gwaán né sâ nɔ.
25 E soltou-lhes o que fora lançado na prisão por uma sedição e homicídio, que era o que pediam; mas entregou Jesus à vontade deles.
26 Bɔ́ yeé baá mé Yeésò weh ndeé, bɔ́ bɔ̀ nùà Sirên déì kwaré, yilí seèn né Simɔ̂ŋ. Sâ à naâ ŋueh. Bɔ́ sie ba haá bú toú mé bɔ́ nde né Yeésò teèn fagá doô, à jɔgɔ bele Yeésò mé njéh jomo.
26 E quando o iam levando, tomaram um certo Simão, cireneu, que vinha do campo, e puseram-lhe a cruz às costas, para que a levasse após Jesus.
27 Bɔ̀ nùàr kókoó mbaá né bɔ́ jomo kem bele ndɔ. Bɔ̀ véh né felè Yeésò yueé ŋaáŋ.
27 E seguia-o grande multidão de povo e de mulheres, as quais batiam nos peitos, e o lamentavam.
28 Yeésò bele seér ndɔ, ke njií bɔ̀ véh doô, ye bɔ́ a: «Véh Jerusalem bɔ̀, bí té dé mò yúé; bí yúé sér dé biì mé dé bɔ̀ ŋuna biì.
28 Jesus, porém, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; chorai antes por vós mesmas, e por vossos filhos.
29 Loù mé ndeè jueè né jueè, bɔ́ tueé nde né ye: Njua bɔ̀ ŋgiín bɔ̀ wa! Njua bɔ̀ véh mé huaán ŋàr ŋgwéh wa! Njua mé mbán ŋgiîn ndɔ wa!
29 Porque eis que hão de vir dias em que dirão: Bem-aventuradas as estéreis, e os ventres que não geraram, e os peitos que não amamentaram!
30 Sâ né loù mé bɔ̀ nùàr tueé nde né teèn, ye bɔ̀ tòr a: Ndê ŋèm sùè kɔ́ béh yoòr; ye bɔ̀ tòr déì a: Ndê sùrì kéh béh dòù ndɔ.»
30 Então começarão a dizer aos montes: Caí sobre nós, e aos outeiros: Cobri-nos.
31 À den cuù, ye bɔ́ a: «Mɔ we né yoòr toû ŋgie mân, sâ mɔ né yoòr jaâr nɔ wa?»
31 Porque, se ao madeiro verde fazem isto, que se fará ao seco?
32 Bɔ́ weh sie bɔ̀ vevenê bɔ̀ déì beè fà ndɔ, te bɔ́ nde faga njií bɔ́ ké kwarè Yeésò.
32 E também conduziram outros dois, que eram malfeitores, para com ele serem mortos.
33 Wa beré déì, bɔ́ bèh sâ yilá né: Gebá feèh. Bɔ́ faga njií Yeésò ter; bɔ́ faga njií bɔ̀ vevenê bɔ̀ hèllè ter ménâ ndɔ, nùà kàn mé toú seèn, déì te be gaâ Yeésò, déì te be ŋgoù seèn.
33 E, quando chegaram ao lugar chamado a Caveira, ali o crucificaram, e aos malfeitores, um à direita e outro à esquerda.
34 Yeésò deên ndɔ, ye Tele a: «Tele mò, kúlú njí veên bɔ̀ nùàr hên doó. Njií mé bɔ́ né bɔɔ́, bɔ́ kɔ́ ŋgwéh.» Jomo sâ bɔ̀ sɔ́jì vu geé weh bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ seèn mé bèì lètenè bɔɔ̀n.
34 E dizia Jesus: Pai, perdoa-lhes, porque não sabem o que fazem. E, repartindo as suas vestes, lançaram sortes.
35 Bɔ̀ nùàr kókoó mbaá né bú bilí ke den. Bɔ̀ kokoô bɔ̀ lɔ sâ né bú gbêg haá, bɔ́ ye: «À kɔ cegé né bɔ̀ nùàr yili sɔɔ̀m; mɔ à né ka Nùà Cɔ̀ŋ mé Càŋ balé njií naâ kɔɔ́ sâ, bú a: jɔ̀gɔ̀ yili yuo ke mé be seèn ye.»
35 E o povo estava olhando. E também os príncipes zombavam dele, dizendo: Aos outros salvou, salve-se a si mesmo, se este é o Cristo, o escolhido de Deus.
36 Bɔ̀ sɔ́jì né bú teèn ménâ selé yií ndɔ, bɔ́ njebá nde yí ka seèn, bɔ́ tiím haá njií bú mbè déì tanésé mân,
36 E também os soldados o escarneciam, chegando-se a ele, e apresentando-lhe vinagre.
37 bɔ́ ye bú a: «Jɔ̀gɔ̀ yili yuo ke mé be yeè, mɔ wò né ka Mgbè bɔ̀ Jûf sâ bɔ̀n.»
37 E dizendo: Se tu és o Rei dos Judeus, salva-te a ti mesmo.
38 Bɔ́ nyagá faga kwaá njeré déì ké ter felè seèn ye: «Nùà hên né Mgbè bɔ̀ Jûf.»
38 E também por cima dele, estava um título, escrito em letras gregas, romanas, e hebraicas: ESTE É O REI DOS JUDEUS.
39 Nùà cén déì lètenè bɔ̀ vevenê bɔ̀ yí ter doô kuú ka dé seèn mé gbêg sònò ménâ ndɔ, ye Yeésò a: «Wò ye *Nùà Cɔ̀ŋ né nyí sé wa? Yìlì yùò-re yilì, wò yili sɔm keéh béh teèn.»
39 E um dos malfeitores que estavam pendurados blasfemava dele, dizendo: Se tu és o Cristo, salva-te a ti mesmo, e a nós.
40 Mbeí deên kèb déì, nde njií bú ndɔ, ye bú a: «Wò né taré lè gèr-e ménâ, wò Càŋ dùlà ŋgwéh wee?
40 Respondendo, porém, o outro, repreendia-o, dizendo: Tu nem ainda temes a Deus, estando na mesma condenação?
41 Dé beèh bélɔ̀, yila né teèn, béh naâ veên bɔɔ́, béh gèr ŋene né sòn sâ. Dé nùà hên ménâ sam, à njeré déì bɔ́ ná ŋgwêh.»
41 E nós, na verdade, com justiça, porque recebemos o que os nossos feitos mereciam; mas este nenhum mal fez.
42 Jomo sâ, à tueé njií mé Yeésò ndɔ, ye bú a: «Yeésò, mɔ wò ndeè waà baá bèh mgbè ceèr, wò mùnò kéh yeè mè teèn.»
42 E disse a Jesus: Senhor, lembra-te de mim, quando entrares no teu reino.
43 Yeésò ye bú a: «Mè né tueé ye wò a, lan lan bélɔ̀ ŋaá wa nde né ké mbar Càŋ kɔɔ́.»
43 E disse-lhe Jesus: Em verdade te digo que hoje estarás comigo no Paraíso.
44 — ausente —
44 E era já quase a hora sexta, e houve trevas em toda a terra até à hora nona, escurecendo-se o sol;
45 — ausente —
45 E rasgou-se ao meio o véu do templo.
46 Yeésò lɔgɔ njií ké ter ndɔ, ye: «Tele mò, mè yɔ̀ŋ mò kwaá lɔ aá beè yeè.» À yeé tueé aá ménâ, à kuú yuo ndɔ.
46 E, clamando Jesus com grande voz, disse: Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito. E, havendo dito isto, expirou.
47 Sâ kwaá-taâb bɔ̀ Rɔ̂m bɔ̀ déì lé naâ doó. À yeé ŋene aá ménâ, à seén Càŋ, ye: «Mé gècên mene, nùà hên kuú né mé sòn fuû.»
47 E o centurião, vendo o que tinha acontecido, deu glória a Deus, dizendo: Na verdade, este homem era justo.
48 Bɔ̀ɔ́ mé lé kem ndeè naâ bɔ̀ njií hên ke weh dɔɔ́ŋ lé naá giì ŋené. Yeé gi aá, bɔ́ jomo vuaga cu cu mé kú.
48 E toda a multidão que se ajuntara a este espetáculo, vendo o que havia acontecido, voltava batendo nos peitos.
49 Bɔ̀ mbeí Yeésò né dé bɔɔ̀n ké bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ njebá ke den. Bɔ̀ véh mé lé yuoó naâ Galilê, bɔ́ né jomo Yeésò bele doô, bɔ́ bɔ́ lé naâ kɔɔ́.
49 E todos os seus conhecidos, e as mulheres que juntamente o haviam seguido desde a Galiléia, estavam de longe vendo estas coisas.
50 Nuaré déì lé naâ teèn, yilí seèn né Josêf, né nùà Arimatê, lɔɔ́ déì lè tàbè bɔ̀ *Jûf mân. Nùà sâ né yeé nùà gècên, nùà húɔ́m-temê ndɔ. Né nùà koô déì te *mbàgà juù.
50 E eis que um homem por nome José, senador, homem de bem e justo,
51 Njií mé bɔ̀ déì lé taáŋ naâ felè Yeésò dɔɔ́ŋ, à lé be teèn yí ná ŋgwêh. À dé seèn njolo ke lom né mé *Lò Càŋ.
51 Que não tinha consentido no conselho e nos atos dos outros, de Arimatéia, cidade dos judeus, e que também esperava o reino de Deus;
52 Yeé baá ménâ, à nde ké yoòr *Pilátò komó Yeésò dua. Pilátò yeé gwaán aá,
52 Esse, chegando a Pilatos, pediu o corpo de Jesus.
53 à nde mvualé weh, à vuɔb nyegé mé cɔ̀gɔ̀ nyɔ́gɔ̀r. Sâ sà déì feésé mân lé naâ doó, bɔ́ kwe né lè gbàŋ kweêh mân, bɔ́ lé née nuaré déì teèn fùrù ŋgwéeh ye. Bɔ́ nde teèn jɔgɔ yií lɔgɔ́ baá-re Yeésò.
53 E, havendo-o tirado, envolveu-o num lençol, e pô-lo num sepulcro escavado numa penha, onde ninguém ainda havia sido posto.
54 Lé naâ loù nàŋ cieé koô bɔ̀ Jûf mân. Sâ cieé koô hèllè nde aá liyilì sâ duɔɔ́m ndɔ.
54 E era o dia da preparação, e amanhecia o sábado.
55 Bɔ̀ véh Galilê mé lé naâ jomo Yeésò doô yeé ŋene aá ménâ, bɔ́ yuo bele Josêf, bɔ́ ŋene sà, bɔ́ ŋene gèh dé mé bɔ́ né komó Yeésò teèn yií njií ndɔ.
55 E as mulheres, que tinham vindo com ele da Galiléia, seguiram também e viram o sepulcro, e como foi posto o seu corpo.
56 Bɔ́ cu cuù, bɔ́ ne kwaá gi bɔ̀ kómó wá-yoòr mé kómó múmû, te bɔ́ nde komó Yeésò mé njéh waá. Yeé baá mé cieé koô sâ, bɔ́ jolo sɔɔ́ mé cieé koô faá *sóú tueé nê nɔ.
56 E, voltando elas, prepararam especiarias e ungüentos; e no sábado repousaram, conforme o mandamento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.