Atos 18

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Jomo sâ, Pɔ̂l yuo ké Àtên ndɔ, à nde ké Kɔrênt.
1 Depois disso Paulo saiu de Atenas e foi para Corinto.
2 Wa ké teèn, à kwa nùà *Jûf déì, yilí seèn né Akilâ, né bɔ̀ huaán lɔɔ́ Pɔ̂ŋ. Bɔ̂ veèh seèn Prisîl lé yuoô lè lɔɔ́ Rɔ̂m lè tàbè Italî, bɔ́ waà née ké Kɔrênt waà ye. Lòù sam, mgbè Klôdè lé ye bɔ̀ Jûf a, yùò gí ká Rɔ̂m dɔɔ́ŋ yuoò. Pɔ̂l ye wa baá, à yila kwa bɔ́.
2 Ali, encontrou um judeu chamado Áqüila, natural do Ponto, que havia chegado recentemente da Itália com Priscila, sua mulher, pois Cláudio havia ordenado que todos os judeus saíssem de Roma. Paulo foi vê-los
3 Sâ bɔ̂ Akilâ né mé seé cên ndɔ. Seé bɔɔ̀n né gi *gwà cɔ̀gɔ̀ saâ. Pɔ̂l den baá-re ké lɔ bɔɔ̀n, bɔ́ bú né gwà cɔ̀gɔ̀ saá.
3 e, uma vez que tinham a mesma profissão, ficou morando e trabalhando com eles, pois eram fabricantes de tendas.
4 Mé *cieé sóù dé kàn, Pɔ̂l né ké *gwà sóù bɔ̀ Jûf ndeé, à né ŋgòr Càŋ teèn tueé, à né bɔ̀ Jûf mé bɔ̀ Greêk teèn dɔr kwa keéh.
4 Todos os sábados ele debatia na sinagoga, e convencia judeus e gregos.
5 Jomo sâ Silâs bɔ̂ Timotê mé lé naâ ké Masedínà waà ndɔ. Bɔ́ yeé waà baá, Pɔ̂l kɔ lom aá dé seèn ŋgòr Càŋ tueê, à né bɔ̀ Jûf tueé yɔŋ, ye bɔ́ a: «Yeésò né *Nùà Cɔ̀ŋ.»
5 Depois que Silas e Timóteo chegaram da Macedônia, Paulo se dedicou exclusivamente à pregação, testemunhando aos judeus que Jesus era o Cristo.
6 Bɔ̀ Jûf berɔ́ŋ, bɔ́ kem sue bú yoòr mé séb. À yeé ŋene aá ménâ, à ka cɔ̀gɔ̀ seèn, te fùfú lɔɔ́ bɔɔ̀n mvugo cu cu yoòr bɔɔ̀n; à ye bɔ́ a: «Mɔ bí leér le mene, né beè biì; bɔ́ mé mè bíé ndé cú. Kènê, mè nde seér nde aá yoòr bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam, mè feh bɔ́.»
6 Opondo-se eles e lançando maldições, Paulo sacudiu a roupa e lhes disse: "Caia sobre a cabeça de vocês o seu próprio sangue! Estou livre da minha responsabilidade. De agora em diante irei para os gentios".
7 À fɔɔ́n gò ndɔ, à nde ké lɔ nùà dùlà-Càŋ déì, yilí seèn né Títiùs Jústùs. Gwà seèn né kwarè gwà sóù hèllè.
7 Então Paulo saiu da sinagoga e foi para a casa de Tício Justo, que era temente a Deus e que morava ao lado da sinagoga.
8 Sâ Krispûs, nùà koô gwà sóù sâ dé seèn Fehtoò beèh gwaán gi aá kèn; bú mé mbàgà seèn mene. Bɔ̀ Kɔrênt bɔ̀ kókoó mbaá lé naâ ŋgòr Pɔ̂l ŋgweé, bɔ́ kwaá njií temé teèn ndɔ. Bɔ́ weh nòmò Càŋ.
8 Crispo, chefe da sinagoga, creu no Senhor, ele e toda a sua casa; e dos coríntios que o ouviam, muitos criam e eram batizados.
9 Cíbíteèn déì, kulu Pɔ̂l faá vuú nɔ, Fehtoò beèh ye bú a: «Té vèh, kɔ́ lòm tueê, té húné.
9 Certa noite o Senhor falou a Paulo em visão: "Não tenha medo, continue falando e não fique calado,
10 Mè né teèn; nuaré déì wò be veên yoòr kèmà njí ndé ŋgwéh. Bɔ̀ nùàr mò né lɔ hên ŋgún.»
10 pois estou com você, e ninguém vai lhe fazer mal ou feri-lo, porque tenho muita gente nesta cidade".
11 Pɔ̂l bɔɔ́ ké Kɔrênt gùm nyèmà mé kwèh ndɔ, à né ŋgòr Càŋ tueé.
11 Assim, Paulo ficou ali durante um ano e meio, ensinando-lhes a palavra de Deus.
12 Cu mé Gàliɔ̂ŋ, nùà Rɔ̂m, lé naâ ŋgɔ́mnà te tàbè Akayî, bɔ̀ Jûf lé naâ Pɔ̂l ké te *mbàgà juù bilí sie njií.
12 Sendo Gálio procônsul da Acaia, os judeus fizeram em conjunto um levante contra Paulo e o levaram ao tribunal, fazendo a seguinte acusação:
13 Bɔ́ wa, bɔ́ ye: «Nùà hên né bɔ̀ nùàr dɔɔ́r, te bɔ́ dua seér Càŋ faá sóú beèh né yiín nɔ.»
13 "Este homem está persuadindo o povo a adorar a Deus de maneira contrária à lei".
14 Pɔ̂l yeé nde aá sòn komo, Gàliɔ̂ŋ ye bɔ̀ Jûf a: «Hên, mɔ sé né-re ŋgòr dùkàŋ déì, mè sé naá-re sòn biì ŋgweé.
14 Quando Paulo ia começar a falar, Gálio disse aos judeus: "Se vocês, judeus, estivessem apresentando queixa de algum delito ou crime grave, seria razoável que eu os ouvisse.
15 Á, gèh bɔ̀ saân dé mbembaâ hên seèn né felè bɔ̀ ŋgòr, mé bɔ̀ yilí nùàr, mé bɔ̀ sóú biì. Ŋgweéh dé sâ né ju biì wa? Mè teèn sam.»
15 Mas, visto que se trata de uma questão de palavras e nomes de sua própria lei, resolvam o problema vocês mesmos. Não serei juiz dessas coisas".
16 À sɔm keéh bɔ́ cie.
16 E mandou expulsá-los do tribunal.
17 Yeé baá ménâ, bɔ́ ŋar sie Sostên nùà koô ké *gwà sóù bɔɔ̀n, bɔ́ duún lɔ bú núr ké cie sâ; Gàliɔ̂ŋ sòn teèn yí ŋgwéh ménâ ndɔ.
17 Então todos se voltaram contra Sóstenes, o chefe da sinagoga, e o espancaram diante do tribunal. Mas Gálio não demonstrava nenhuma preocupação com isso.
18 Pɔ̂l cer yií cu ké Kɔrênt kɔ́beè. Jomo sâ, à kwaá lɔ bɔ̀ mbaábɔn, à yila bàtô, te à nde Sirî. Lé naâ bɔ́ bɔ̀ Prisîl mé Akilâ. Bɔ́ yeé baá mé gò, à bele sɔm feh ké Sênkrè, te à jolo tou.
18 Paulo permaneceu em Corinto por algum tempo. Depois despediu-se dos irmãos e navegou para a Síria, acompanhado de Priscila e Áqüila. Antes de embarcar, rapou a cabeça em Cencréia, devido a um voto que havia feito.
19 Jomo sâ bɔ́ fɔɔ́n gò Efêse ndɔ. Bɔ́ yeé baá ké sâ, Pɔ̂l kwaá lɔ Akilâ bɔ̂ Prisîl, à nde dé seèn ké gwà sóù, bɔ́ bɔ̀ Jûf yila njèh teèn tueê ndɔ.
19 Chegaram a Éfeso, onde Paulo deixou Priscila e Áqüila. Ele, porém, entrando na sinagoga, começou a debater com os judeus.
20 Yeé baá ménâ, bɔ́ bɔŋ bú, te bɔ́ bɔ́ cer weh teèn. Pɔ̂l berɔ́ŋ,
20 Pedindo eles que ficasse mais tempo, não cedeu.
21 ye bɔ́ a, mɔ Càŋ gwaán aá, nyí ndeè né cuû ma. Bɔ́ bɔ́ bie. À yila cu bàtô ké Efêse sâ, à fɔɔ́n gò.
21 Mas, ao partir, prometeu: "Voltarei, se for da vontade de Deus". Então, embarcando, partiu de Éfeso.
22 À nde doó suaga ké Sesarê, à nde cu ké Jerusalem bɔ̀ Yeésò bɔ̀ bie weh, te à nde cu ké Antiôs.
22 Ao chegar a Cesaréia, subiu até a igreja para saudá-la, e depois desceu para Antioquia.
23 À cer weh ké Antiôs sâ teèn, te à yuo cu ye ké sâ, à nde cu lè tàbè Galatî mé Frijî, à né cu bɔ̀ mbɔ̀ŋ dɔɔ́ŋ yo bɔɔ́ taré.
23 Depois de passar algum tempo em Antioquia, Paulo partiu dali e viajou por toda a região da Galácia e da Frígia, fortalecendo todos os discípulos.
24 Nùà Jûf déì lé waà naâ ké Efêse, yilí seèn né Apɔlɔ̂s. À né bɔ̀ huaán Alesandrî. Nùà hèllè lé naâ njèh sònò tueé ŋgulí, à né mvù Càŋ kɔɔ́ nyegé ndɔ.
24 Enquanto isso, um judeu chamado Apolo, natural de Alexandria, chegou a Éfeso. Ele era homem culto e tinha grande conhecimento das Escrituras.
25 Bɔ́ lé naâ bú ceér Fehtoò beèh Yeésò feh. À teèn tegé yila lom mé feh mene, à né bɔ̀ déì jéjég ménâ feh keéh. Njèh cén, à lé kɔ loóm naâ nòmò Càŋ dé Jâŋ.
25 Fora instruído no caminho do Senhor e com grande fervor falava e ensinava com exatidão acerca de Jesus, embora conhecesse apenas o batismo de João.
26 À yeé wa baá, à yila keéh lom njèh te *gwà sóù feèh, à njeré déì vèh ŋgwéh. Prisîl bɔ̂ Akilâ yeé ŋgweé aá ménâ, bɔ́ weh njií bú ké jomo, bɔ́ se nyegé bú ceér Càŋ.
26 Logo começou a falar corajosamente na sinagoga. Quando Priscila e Áqüila o ouviram, convidaram-no para ir à sua casa e lhe explicaram com mais exatidão o caminho de Deus.
27 Jomo sâ à ye, nyí nde né te tàbè Akayî ndeé. Bɔ̀ mbeí yeé ŋgweé aá ménâ, bɔ́ gwaán, bɔ́ nyagá haá bú mvù beè te bɔ̀ Yeésò bɔ̀ te tàbè Akayî ŋene ménâ, bɔ́ sie nyegé bú. À yeé baá ké teèn, Càŋ bɔɔ́ bú baga ndɔ, à gam lom bɔ̀ Yeésò bɔ̀ dé tueê sam.
27 Querendo ele ir para a Acaia, os irmãos o encorajaram e escreveram aos discípulos que o recebessem. Ao chegar, ele auxiliou muito os que pela graça haviam crido,
28 Bɔ̀ Jûf sòn toò seèn túé kwà cú. À né bɔ́ cie toò bɔ̀ nùàr tueé sɔm, ye bɔ́ né feh sabé; à né bɔ́ te mvù Càŋe lemé njií, te bɔ́ ŋene kɔ teèn, ye *Nùà Cɔ̀ŋ né Yeésò.
28 pois refutava vigorosamente os judeus em debate público, provando pelas Escrituras que Jesus é o Cristo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.