Romanos 1

El Nuevo Testamento en mixe de Coatlán (MCONT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ɨɨch Pablo tumbɨch ma Jesucristo ytung. Jesucristo tɨ xyajnïbɨcyɨch co nduna'ñɨch ma yɨ' ytung quipxy mɨɨd yɨ' y'apóstol ajcxy. Tɨ xypɨdägyɨch ma jada tung tügjɨjp co ngapxhuäcxɨbɨch Dios y'ayuc ytɨy'ajt oybɨ.
1 Paulo, servo de Cristo Jesus, chamado para ser apóstolo, separado para o evangelho de Deus,
2 Dios jecy'ajty y'ayuc yajhuɨ'my cojay ma yɨ' y'ayucnajtzcapxɨɨybɨ ñecy co quexa'ñ anajty je Cristo ya naaxhuiñ.
2 que ele, no passado, prometeu por meio dos seus profetas nas Escrituras Sagradas.
3 Ngapxhuäcxyɨch jada ayuc jadu'n nej ajt nHuindzɨn Jesucristo, je Dios y'ung, yma'xung'ajty ya naaxhuiñ. Hue' yɨ' ñinïcx paty ma ytaj. E yɨ' ytaj je rey David je' ymɨj'ap'ajtɨ ymɨjteedy'ajtɨ.
3 Este evangelho diz respeito a seu Filho, o qual, segundo a carne, veio da descendência de Davi
4 Per Jesucristo tɨ paady ma Dios yɨ' yjɨhuɨ'ñ ymɨc'ajt. Co Dios yajjugypɨjcy y'ung ma anajty tɨ y'ögy mɨɨd yjɨhuɨ'ñ ymɨc'ajt, chi tɨ yajnejhuɨ̈y anajty je naaxhuiñyjäy co Jesucristo hue' je' Dios y'ung, huɨdibɨ mɨɨd huädz yjot huädz yhuinma'ñ, etz nañ ymɨɨd Dios yjɨhuɨ'ñ ymɨc'ajt.
4 e foi designado Filho de Deus com poder, segundo o Espírito de santidade, pela ressurreição dos mortos, a saber, Jesus Cristo, nosso Senhor.
5 Co Dios yajjugypɨjcy Jesucristo ma anajty tɨ y'ögy, chi mɨjmay'ajt tuñ mɨɨd ɨɨch ajt ycɨxpɨ. E nañ mɨɨd Jesucristo ycɨxpɨ Dios tɨ xyajnïbɨcyɨch co ngapxhuäcxɨbɨch yɨ' y'ayuc ytɨy'ajt ma yɨ mayjäy ajcxy ma tüg'ócɨy naax cajp, jɨgɨx jëbɨ mayjäy mɨbɨjccɨxy e nañ capxymɨdoogɨxy Jesucristo.
5 Por meio dele viemos a receber graça e apostolado por amor do seu nome, para a obediência da fé, entre todos os gentios.
6 E miich ajcxy huɨdibɨ tzɨnaayb jɨm ma yɨ cajp huɨdibɨ xɨɨjɨp Roma, nañ jadu'n Dios miich ajcxy tɨ xyhuin'ijxcɨxy jëbɨ ajcxy Jesucristo xyjäy'adyii.
6 Entre esses se encontram também vocês que foram chamados para pertencerem a Jesus Cristo.
7 Jada necy nguejxypɨch ma miich ajcxy nidüg'ócɨy huɨdibɨ jɨm yajpatcɨxp ma yɨ cajp huɨdibɨ xɨ́ɨjɨp Roma. Dios miich xychojccɨxp xyjɨhuɨɨygɨxp, e nañ Dios tɨ xyhuin'ijxcɨxy jaydëbɨ yɨ' xyjäy'adyii, etz nañ jaydëbɨ mdzɨnaaygɨxy mɨɨd huädz mjot huädz mhuinma'ñ. Huen ɨɨch ajt nDios Teedy etz ajt nHuindzɨn Jesucristo may'ajt oy'ajt tunɨpy mɨɨd miich ajcxy etz nañ xyajjotcugɨ̈huɨp ajcxy.
7 A todos os amados de Deus que estão em Roma, chamados para ser santos. Que a graça e a paz de Deus, nosso Pai, e do Senhor Jesus Cristo estejam com vocês.
8 Tɨm jayɨjp nyajnajxpɨch jäygɨdaacɨn ma Dios, mɨɨd Jesucristo yxɨɨ, co miich ajcxy tɨ mmɨbɨjccɨxy Jesucristo. Mayjäy ma nidüg'ócɨy naax cajp tɨ nejhuɨɨygɨxy jadu'n nej miich ajcxy tɨ mmɨjpɨdaaccɨxy Jesucristo.
8 Em primeiro lugar, por meio de Jesus Cristo, dou graças ao meu Deus por todos vocês, porque a fé que vocês têm é proclamada no mundo inteiro.
9 Ɨɨch tumbɨch cɨxyjot huinɨjot ma Dios ytung, co ngapxhuäcxyɨch Dios y'ayuc ytɨy'ajt mɨɨd Jesucristo ycɨxpɨ. Dios yɨ' tɨy'ajt yegɨp jadu'n nej jabom jabom Dios nmɨbɨjctzooyɨch mɨɨd miich ajcxy ycɨxpɨ.
9 Pois Deus, a quem sirvo em meu espírito, no evangelho de seu Filho, é minha testemunha de como nunca deixo de fazer menção de vocês
10 Dios nmɨbɨjctzooybɨch pen yɨ' jadu'n tzojcp co jëbɨ nnɨcxyɨch cham tiempo jɨm ma miich ajcxy myajpaady. Canaag'oc ɨɨch miich ajcxy nɨcxy nja'ixaangɨxy, e ca' y'oyɨ̈y nej nɨ́cxɨbɨch.
10 em todas as minhas orações, pedindo que, em algum momento, pela vontade de Deus, surja uma oportunidade de visitá-los.
11 Ooy njanijot'atyɨch co ɨɨch miich ajcxy nɨcxy n'ixaangɨxy, jaydëbɨ ngapxhuäcxɨbɨch Dios y'ayuc ma miich ajcxy mɨɨd Dios yjɨhuɨ'ñ ymɨc'ajt, e nañ ngapxhuäcxɨbɨch Dios y'ayuc ma miich ajcxy jaydëbɨ tɨydudägy mmɨbɨgɨpy ajcxy Jesucristo.
11 Porque desejo muito vê-los, a fim de repartir com vocês algum dom espiritual, para que vocês sejam fortalecidos,
12 Pen oyɨɨyb nej nɨ́cxɨbɨch ma miich ajcxy myajpaady, chi jëbɨ njotcugɨ̈huɨbyɨch co anajty n'ixyɨch nej miich ajcxy mɨbɨjccɨxy Jesucristo, e nañ jaydëbɨ mjotcugɨ̈huɨpy miich ajcxy co anajty m'ijxcɨxy nej ɨɨch nmɨbɨcyɨch Jesucristo, e jadu'n nayyajjotcugɨɨyɨm miñ xyɨpy.
12 isto é, para que nos consolemos uns aos outros por meio da fé mútua: a de vocês e a minha.
13 Ndzojcypɨch co miich ajcxy mnejhuɨ̈huɨpy co canaag'oc tɨ njapɨdägyɨch nhuinma'ñɨch co anajty nnɨcxa'ñɨch ma miich ajcxy myajpaady, e ca' y'oyɨ̈y nej nɨ́cxɨbyɨch. Njɨjp'ijxypɨch co oyɨ̈huɨp jadachambɨ tiempo jadu'n nej jëbɨ nnɨ́cxɨbyɨch jɨm ma miich ajcxy. Com njacyaj'ixpɨgaamybɨch miich ajcxy, e nañ njacyajmɨbɨgaamybɨch ajcxy Dios y'ayuc. Tɨm jadu'n nej nduñɨch canaag agajp ma chɨnaaygɨxy yɨ jacjadyii jäy huɨdibɨ ajcxy ca' yjudíojäyɨty.
13 Quero que vocês saibam, irmãos, que muitas vezes me propus a ir visitá-los — no que tenho sido, até agora, impedido —, para conseguir algum fruto igualmente entre vocês, assim como também tenho conseguido entre os outros gentios.
14 Dios jadu'n xyajnïbɨjcɨch jada tung, paady copɨcy co ngapxhuäcxɨbɨch yɨ' y'ayuc ma tüg'ócɨy jäy, etz majaty naax cajp. Ngapxhuäcxamybɨch Dios y'ayuc ma yɨ jäy ajcxy huɨdibɨ griego ayuc cápxcɨxp, etz ñan ma yɨ jäy ajcxy huɨdibɨ ca' griego y'ayuc capxcɨxy. Ngapxhuäcxamybɨch Dios y'ayuc ma yɨ ixpɨcy jäy ajcxy, etz nañ ma yɨ jäy ajcxy huɨdibɨ ca' y'ixpɨcyɨty.
14 Pois sou devedor tanto a gregos como a bárbaros, tanto a sábios como a insensatos.
15 Paady ycɨxpɨ ooy ndzachcapxhuäcxa'ñɨch Dios y'ayuc ma miich ajcxy huɨdibɨ yajpatp jɨm Roma nañ jadu'n.
15 Por isso, quanto a mim, estou pronto a anunciar o evangelho também a vocês que estão em Roma.
16 Ca' nmɨdzo'ydunyiijɨch Cristo y'ayuc ytɨy'ajt. Com je' jada je oybɨ ayuc huɨdibɨ tzoon ma Dios, ymɨɨd yɨ' Dios ymɨc'ajt jɨgɨx jëbɨ tüg'ócɨy jäy ajcxy paadɨpy pocy huinmeecxɨn, pɨnjaty cöbɨgaamb Cristo y'ayuc. Tɨm jayɨjp tɨ ngapxhuäcxy Jesucristo y'ayuc ytɨy'ajt ma yɨ judíojäy ajcxy, e jac'axam ma yɨ huɨdibɨ ajcxy ca' yjudíojäyɨty.
16 Pois não me envergonho do evangelho, porque é o poder de Deus para a salvação de todo aquele que crê, primeiro do judeu e também do grego.
17 Jesucristo ytɨy'ajt xyajnejhuɨɨyɨm co nmɨbɨjcɨm co Cristo tɨ jöch ajt nbocy etz nxɨ̈huɨn, chi Dios xycöbɨgaanɨm jadu'n nejjɨhuɨ̈y tudägyjäy. Ca' ji jadüg huinma'ñ nej Dios jëbɨ xycöbɨ́jcɨm jadu'n nej jɨhuɨ̈y tudägyjäy. Com jadu'n jaybety y'ity ma Dios ñecy ma jadu'n ymɨnañ: “Pɨnjaty tudägy'ajtɨn tɨ paady mɨɨd co tɨ mɨjpɨdägy Dios y'ayuc, hue' je' tzɨnähuɨp, ca' yjugy'ajtɨn ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy.”
17 Porque a justiça de Deus se revela no evangelho, de fé em fé, como está escrito: “O justo viverá por fé.”
18 Copɨcy nbaatɨm tudägy'ajtɨn ma Dios, com je Dios huɨdibɨ tzɨnaayb tzajpjoty tɨ xyajnejhuɨ́ɨyɨm co yɨ' tzaachytuna'ñ mɨctägy tüg'ócɨy jäy ajcxy huɨdibɨ mɨdundɨgooyb yɨ' ytɨy'ajt, tüg'ócɨy huɨdijaty jɨbɨc huinma'ñ ymɨɨd, tüg'ócɨy yɨ' ajcxy huɨdibɨ yajtɨgooyb Dios ytɨy'ajt mɨɨd je jɨbɨcpɨ huɨdibɨ ajcxy ytumyb.
18 A ira de Deus se revela do céu contra toda impiedade e injustiça dos seres humanos que, por meio da sua injustiça, suprimem a verdade.
19 Com yɨ jäy ajcxy huɨdibɨ jɨbɨcjot jɨbɨc-huinma'ñ mɨɨd, y'ijxpy ñejhuɨɨyb ajcxy Dios ytɨy'ajt, com Dios tɨ pɨdägy yɨ' ytɨy'ajt ma yɨ' ajcxy yjot yhuinma'ñ.
19 Pois o que se pode conhecer a respeito de Deus é manifesto entre eles, porque Deus lhes manifestou.
20 Ñejhuɨɨyb jäy ajcxy Dios ytɨy'ajt, com mabaad oga'n Dios yajcojy naaxhuiñybɨ ixtɨ chambaad, quëxɨ̈cp ya naaxhuiñ Dios ymɨc'ajt y'ijxpejt, oy ca' pɨn Dios ixy, huɨdibɨ Dios tɨ cojy tɨ macxy yejcpy ijxpejt co Dios yjiijɨty, etz Dios ymɨc'ajt huinɨxɨɨ huinɨtiempo ijtp yɨ', ca' ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy nimɨna. Co anajty Dios tzaachytuna'ñ yɨ pocyjäy ajcxy, ca' ajcxy ni ti ayuc mɨɨd huaad adzohuimbidɨp Dios mɨɨd ajcxy ypocy ycɨxpɨ.
20 Porque os atributos invisíveis de Deus, isto é, o seu eterno poder e a sua divindade, claramente se reconhecem, desde a criação do mundo, sendo percebidos por meio das coisas que Deus fez. Por isso, os seres humanos são indesculpáveis.
21 Com ñejhuɨɨyb ajcxy co ji Dios yajpaady, e ca' ajcxy ojadajtcɨxy ca' ajcxy huindzɨgɨɨygɨxy Dios. E nañ ni ca' ajcxy yajnaxy Dioscojuyip ma Dios. E nañ jadu'n ajcxy ñaybɨdáacɨgɨxy amɨj agɨx, yhuinma'ñ ixtaaygɨxy huɨdibɨ ca' ytɨy'ajtɨty. Yajtɨgooyɨ ajcxy Dios ytɨy'ajt ma ajcxy yjot yhuinma'ñ, e nañ mɨɨd'ajtcɨxy tzuuhuinma'ñ.
21 Porque, tendo conhecimento de Deus, não o glorificaram como Deus, nem lhe deram graças. Pelo contrário, se tornaram nulos em seus próprios raciocínios, e o coração insensato deles se obscureceu.
22 Yɨ jadu'mbɨ jäy ajcxy hue' yhuinma'ñ pɨdaaccɨxy co ajcxy ooy ycohuinma'ñɨty, co ajcxy ooy y'ixpɨcyɨty, e ca' yjanchɨty, tzuu huinma'ñ ajcxy ymɨɨd.
22 Dizendo que eram sábios, se tornaram tolos
23 Ma yjapadyii ojadájtcɨxɨpy huindzɨgɨ́ɨygɨxɨpy Dios huɨdibɨ ymɨc'ajtɨn y'oy'ajtɨn ca' ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy nimɨna. Chi ajcxy yajtɨgach yjot yhuinma'ñ, e huindzɨgɨɨygɨxy jäy y'ahuɨnax e jäy ajcxy yjugy'ajtɨn etz y'oy'ajtɨn cɨxaamb tɨgoyaamb. Ixtɨ mɨjpɨdaaccɨxy nañ jadu'n joon y'ahuɨnax, ɨyujc y'ahuɨnax etz tza'ñ y'ahuɨnax.
23 e trocaram a glória do Deus incorruptível por imagens semelhantes ao ser humano corruptível, às aves, aos quadrúpedes e aos répteis.
24 Co jäy ajcxy jadu'n ytundɨgoy, paady Dios ñajtz'ixɨɨyɨn ajcxy, huen tundɨgooygɨxy nej anajty cɨ'm jɨbɨchuinma'ñ nijot'ajtcɨxy. Ñaymɨdundɨgóoyɨgɨxy ñinïcx miñ xyɨpy huɨdibɨ janch oy mɨdzo'yduunɨ.
24 Por isso, Deus os entregou à impureza, pelos desejos do coração deles, para desonrarem o seu corpo entre si.
25 Ma yjapadyii ixyipy mɨjpɨdaaccɨxy je tɨy'ajt tɨydudägypɨ nej Dios tɨ yecy, huin'it ajcxy mɨjpɨdaaccɨxy anɨɨ huɨdijaty jäy tɨ cojy tɨ macxy. Ma yjapadyii ixyipy huindzɨgɨɨygɨxy Dios, huɨdibɨ cɨ'm tɨ yajcojtäy tüg'ócɨy tijaty ji yajpaatp, huin'it ajcxy huindzɨgɨɨygɨxy jäy y'ahuɨnax joon y'ahuɨnax, etz ɨyujc y'ahuɨnax huɨdijaty ca' ti mɨc'ajt mɨɨdɨty. Copɨcy n'ojadajtɨm ngömaayɨm Dios huinɨxɨɨ huinɨtiempo. Amén.
25 Eles trocaram a verdade de Deus pela mentira, adorando e servindo a criatura em lugar do Criador, o qual é bendito para sempre. Amém!
26 Mɨɨd co jäy ajcxy tzachhuindzɨgɨɨygɨxy jäy y'ahuɨnax etz jactijaty ahuɨnax, paady ycɨxpɨ Dios ajcxy ñajtz'ixɨ̈yii, chi ajcxy tungɨxy yɨ jɨbɨc-huinma'ñ huɨdibɨ cɨ'm ñijot'ajtcɨxyp huɨdibɨ oy ymɨdzo'yduunɨ. Töxyjäy ajcxy ma yjapadyii chɨnáaygɨxɨpy tudägy mɨɨd ñäy, chi ajcxy ñaymɨɨdtzɨnáayɨgɨxy e ñaymɨɨdtundɨgóoyɨgɨxy actöxyjäydɨjc.
26 Por causa disso, Deus os entregou a paixões vergonhosas. Porque até as mulheres trocaram o modo natural das relações íntimas por outro, contrário à natureza.
27 Yëydɨjctɨjc ajcxy nañ jadu'n ñaymɨɨdtundɨgóoyɨgɨxy miñ xyɨpy. Ñaymɨɨddzɨnáayɨgɨxy ma yjapadyii iyxipy chɨnaaygɨxy mɨɨd töxyjäy ajcxy, huin'it ytundɨgooygɨxy ma Dios ytɨy'ajt. Cɨ'm nijot'ajtcɨxy jɨbɨc-huinma'ñ huɨdibɨ oymɨdzo'yduunɨ, ypátcɨxɨpy ma ajcxy ñinïcx je tzaachypɨ huɨdibɨ Dios ypɨdacpy mɨɨd yɨ' ajcxy ypocy ycɨxpɨ.
27 Da mesma forma, também os homens, deixando o contato natural da mulher, se inflamaram mutuamente em sua sensualidade, cometendo indecência, homens com homens, e recebendo, em si mesmos, a merecida punição do seu erro.
28 Co yɨ jäy ajcxy jadu'n cɨ'm yhuinma'ñ tɨ pɨdaaccɨxy co ca' yajmɨj'ada'ñ Dios, paady ycɨxpɨ Dios ñajtz'ixɨ̈yii ajcxy. Huen tɨm tungɨxy huɨdibɨ ajcxy cɨ'm ñijot'ajtpy, huɨdibɨ Dios ca' jäygɨdägy.
28 E, por haverem desprezado o conhecimento de Deus, o próprio Deus os entregou a um modo de pensar reprovável, para praticarem coisas que não convêm.
29 Jäy ajcxy ooy mɨj jɨbɨc-huinma'ñ canaagnax nijot'ajtcɨxy; yëydɨjctɨjc ooy ajcxy jɨbɨc-huinma'ñ tungɨxy; ooy ajcxy mɨgapxtɨgoy töxyjäy ajcxy; ooy ajcxy adzojccɨxy comeeñ'ajtɨn; ooy mɨ'ijxtɨnaaygɨxy ymɨgügtɨjc; ca' ajcxy ymɨgüg ixaangɨxy; ooy ajcxy yjäyyaj'öccɨxy; ooy ajcxy chiptunaangɨxy; ca' ajcxy ycapxymɨdohuaangɨxy; ooy ajcxy ymɨgüg huin'ɨɨngɨxy; ooy ajcxy ypiitzcapxcɨxy; ca'p ajcxy ymɨgüg ixaangɨxy.
29 Estão cheios de todo tipo de injustiça, perversidade, avareza e maldade. Estão cheios de inveja, homicídio, discórdia, engano e malícia. São difamadores,
30 Jäy ajcxy ooy nigapxy ni'ojɨ̈y ymɨgügtɨjc; ca' ajcxy ixaangɨxy Dios; ca' ti jäygɨdaaccɨxy; ooy ajcxy amɨj agɨx ñayjɨhuɨ́ɨyɨgɨxy; ooy ajcxy cɨ'm ñaygömáayɨgɨxy; ooy ajcxy cojy macxy jɨbɨc-huinma'ñ, ca' ajcxy capxymɨdoogɨxy ytaj yteedy.
30 caluniadores, inimigos de Deus, insolentes, arrogantes, orgulhosos, inventores de males, desobedientes aos pais,
31 Jäy ajcxy ca' y'ayuc-huinjɨhuɨɨygɨxy; ca' ajcxy cuydungɨxy ycɨ'm'ayuc; ca' ajcxy ni pɨn tzojccɨxy jɨhuɨɨygɨxy; ca' ajcxy ni pɨn pa'ayoogɨxy.
31 insensatos, desleais, sem afeição natural e sem misericórdia.
32 Jadayaabɨ jäy ajcxy ñejhuɨɨyb co Dios tɨ cojy tɨ macxy ycötujcɨn co pɨnjaty tundɨgooyb jadu'n mɨɨd Dios ytɨy'ajt, tɨgooyɨp ajcxy yjugy'ajtɨn. Oy iyxipy yɨ jäy ajcxy janejhuɨɨygɨxy co padaangɨxy y'o'cɨn, huin'it ajcxy jactɨmtungɨxy jɨbɨc-huinma'ñ, e nañ jadu'n jotcujc ajcxy co jac pɨnjaty jɨbɨc-huinma'ñ tungɨxy.
32 Embora conheçam a sentença de Deus, de que os que praticam tais coisas são passíveis de morte, eles não somente as fazem, mas também aprovam os que as praticam.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.