Mateus 19
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NTLH
1 E co Jesús capxtay jada ayuc, chi choñ Galilea, chi oy yjädy ma Judea it jɨm Jordán mɨj nɨɨ nïnaxy.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 Chi ooy mayjäy ypanɨcxɨ, e jɨm yajtzoocy huɨdijaty anajty yuu mɨɨd pa'm mɨɨd.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Huin'it nijëjɨty je fariseos ajcxy nimiiñ Jesús co yajmachcähuaangɨxy anajty. Chi ajcxy y'amɨdooy: ―¿Nej janch co Dios tɨ xymooyɨm cötujcɨn co jëbɨ tüg yëydɨjc ixmadzip ytöxyɨjc mɨɨd tɨm hueenɨ ti capxy ti ayuc?
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Chi Jesús y'adzooy: ―¿Nej ca'nɨ miich ajcxy m'ixy mgapxy ma ymiiñ jaybety ma Dios ñecy co je naaxhuiñybɨ chondacy, co Dios oga'ñ yajcojy tüg'ócɨy tijaty huɨdibɨ ji'ajtp co “Dios yajcojy tüg yëydɨjc etz tüg töxyjäy”?
4 Jesus respondeu:
5 Nañ jadu'n Dios ymɨnañ: “Je yëydɨjc y'ixmadzip ytaj yteedy etz pudɨgɨ̈huɨpy je' ytöxyɨjc. E je yëydɨjc etz ytöxyɨjc tú'cɨy idaangɨxy.”
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 Paady ca' ñimetzɨty ajcxy, com je yëydɨjc etz ytöxyɨjc tügmucy y'idaangɨxy. Com Dios tɨ huijtzmucy je yëydɨjc mɨɨd je töxyjäy, paady ca' huaadɨty co jäy ajcxy huijtzhuäcxyp tɨɨbɨ Dios huijtzmucy.
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Huin'it je fariseos ajcxy y'amɨdooy Jesús: ―¿Na'amy co Moisés cötujcɨn tɨ yejcy jecy'ajty co tüg yëydɨjc jëbɨ huaad ixmach ytöxyɨjc, e möhuɨpy ñinecy ñidɨy'ajt e jadu'n jëbɨ ixmach?
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Chi Jesús ymɨnañ: ―Moisés jada cötujcɨn tɨ xymooygɨxy co jëbɨ m'ixmajtzcɨxy mdöxyɨjc mɨɨd co miich ajcxy mdzachcöjuuñɨty, ca' mgapxymɨdohuaangɨxy Dios. Per co je naaxhuiñybɨ chondacy ca' anajty jadu'nɨty.
8 Jesus respondeu:
9 Janch tɨy'ajt jadu'n nej ɨɨch miich ajcxy nɨmaaygɨxy co je yëydɨjc huɨdibɨ yajjayhuäcxp mɨɨd je ytöxyjäy, e je ytöxyjäy ca' anajty tɨ ytundɨgooyb mɨɨd huingbɨ yëydɨjc, hue' je' yëydɨjc ytundɨgooy co ixmach ytöxyɨjc etz ypɨjctɨgach mɨɨd huingbɨ. Nañ tɨm jadu'n pen tüg yëydɨjc ypɨcy mɨɨd tüg töxyjäy huɨdibɨ ñäy tɨ y'ixmachyii, hue' tundɨgooyb anajty je yëydɨjc.
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Co Jesús ydiscípulos ajcxy mɨdooy jada ayuc, chi ajcxy ymɨnañ: ―Pen jadu'n jëdu'n je tɨy'ajt co je yëydɨjc ca' huaad ixmadzip ytoxyjäy, jac'oy co ca' nbɨjcɨm.
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Chi Jesús ymɨnañ: ―Ca' tüg'ócɨy je jäy huinjɨhuɨ̈y jadayaabɨ tɨy'ajt. Jëyɨ ajcxy huinjɨhuɨ̈huɨp pɨn ajcxy Dios pɨdaacɨ co huinjɨhuɨ̈huɨp.
11 Jesus respondeu:
12 Ji canaagnax je ayuc je huinma'ñ nej ca' yjëbɨty ypɨgɨpy je yëydɨjc. Naagɨty pi'ctɨjc yma'xung'aty e ca' yca'pxɨty ñinïcxy, paady ca' pɨcy ajcxy. E nijëjɨty je yëydɨjc ca' huaad ypɨcy, mɨɨd jëgɨxpɨ co anajty je' tɨ ymɨjaapɨgyii. E nijëjɨty yëydɨjc huɨ'my jaybɨcy mɨɨd jëgɨxp co ajcxy ytuñ ma Dios ytung, je Dios huɨdibɨ ane'myb tzajpjoty. Pɨnjaty cöbɨgamy ɨɨch n'ayuc huen cöbɨcy.
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 Chi naagɨty je jäy mɨɨdnɨcxy y'ung y'anäg ma Jesús jaydëb yajcɨ̈nïxajɨpy etz Dios mɨbɨjctzoy mɨɨd yɨ' ajcxy ycɨxpɨ. Chi Jesús ydiscípulos ajcxy ojy je jäy ajcxy huɨdibɨ anajty mɨɨd miimb je y'ung y'anäg, nɨmaaygɨxy co ca' jadu'n y'oyɨty.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Per Jesús ymɨnañ: ―Huen mɨɨd miiñ ajcxy pi'c'anäg ma ɨɨch, ca' mjɨjpcogapxɨɨygɨxy. Com pɨnjaty ymɨbɨjcp ɨɨch ngapxy n'ayuc, jadu'n nej jadayaabɨ pi'c'anäg ajcxy ymɨbɨcy, je' ajcxy tɨgɨ̈huam ma Dios y'ane'my jiiby tzajpjoty.
14 Aí ele disse:
15 Chi Jesús cɨ̈nïxajy je pi'c'anäg ajcxy. Chi ñɨcxnɨ.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Chi tüg yëydɨjc oy ixy Jesús. Chi y'amɨdooy: ―Huindzɨn, ¿ti jada' co oy ɨɨch ndunɨpyɨch jaydëb nbaadɨbɨch jugy'ajtɨn huɨdibɨ ca' ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy?
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Chi Jesús y'adzooy: ―¿Na'amy co xyñɨmäyɨch co oy huindzɨn ɨɨch? Dios tügpajc oyɨp, ca' jac pɨn. Pen miich mdzojcpy co mbada'ñ jugy'ajtɨn huɨdibɨ ca' ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy nimɨna mguydunɨpy je Dios ycötujcɨn huɨdibɨ Moisés ycojaay jecy'ajty.
17 Jesus respondeu:
18 Chi je yeeg'anäg yajtɨɨhuimbijty: ―¿Huɨdibɨ cötujcɨn miich mdijp? Chi Jesús ymɨnañ: ―Ca' mɨgüg myaj'ögɨpy. Ca' mɨgüg ytöxyɨjc mɨgapxtɨgooyɨpy. Ca' mmeedzɨp. Ca' mmɨgüg mhuin'ɨɨnɨp.
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 Yajmɨj'at mdaj mdeedy. Mdzogɨpy mjɨhuɨ̈huɨp miich mmɨgügtɨjc, tɨm jadu'n nej miich cɨ'm mnaychogyii.
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 Chi je yeeg'anäg Jesús nɨmaayɨ: ―Tɨ nguydundäyɨch jadayaabɨ cötujcɨn ajcxy maabɨ ɨɨch nbi'c'atyɨch. ¿Ti jada njacyajtɨgoy'ijtpyɨch?
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Chi Jesús jadüg'oc y'adzooy: ―Pen miich m'idam tudägy, nɨcx tooctɨgoyda' huɨdijaty miich mɨɨd, etz mo' je meeñ je jäy ajcxy huɨdijaty ayoob. Co jadu'n mdunɨpy, chi mbaadɨpy oy'ajtɨn jiiby tzajpjoty. Co jadu'n mdooctähuɨpy tijaty miich mɨɨd, chi miinɨp jadüg'oc ma ɨɨch nyajpaadyɨch, e pajamgɨch.
21 Jesus respondeu:
22 Co je yeeg'anäg jadu'n mɨdooy, chi ñɨcxnɨ taj may com ooy anajty chachcomeeñɨty.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Huin'it Jesús nɨmay je' ydiscípulos ajcxy: ―Janch tɨy'ajt jadu'n nej nɨmaaygɨxy co ooy ymɨjhuinma'ñɨty co tüg comeeñyjäy ytɨgɨ̈huɨpy ma Dios y'ane'my jiiby tzajpjoty.
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Jadüg'oc nmɨna'ñɨch co ooy chipɨty co tüg comeeñyjäy tɨgɨ̈huɨpy ma Dios y'ane'my, nïgɨ ca' chipɨty co tüg camello ñaxɨpy ma tüg xu'ñ'ɨjx yxutɨty.
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Co Jesús ydiscípulos ajcxy jadu'n mɨdoy, chi ajcxy ooy jɨhuɨy huinmay. Chi ajcxy ñay'amɨdoohuɨ miñ xyɨpy: ―¿Pɨn jëbɨ paady je' y'alma nïdzoocɨn?
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Chi Jesús ajcxy huindɨcxpejty etz nɨmay: ―Je huɨdibɨ jäy ajcxy chipjɨhuɨɨyb, mɨɨd Dios ca' ni ti chipɨty.
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Huin'it Pedro ymɨna'ñ: ―Huindzɨn, ɨɨch ajcxy tɨ n'ixmajtztäyɨch tüg'ócɨy huɨdijaty anajty ɨɨch ajcxy nmɨɨd etz nbanɨcx ɨɨch ajcxy miich. ¿E ti jada' ɨɨch ajcxy nbaadaamybɨch?
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Chi Jesús y'adzooy: ―Janch tɨy'ajt nmɨna'ñɨch co anajty je xɨɨ je tiempo paady mɨna Dios yajtɨgajtztähuɨpy je tzajp etz naaxhuiñybɨ, co anajty ɨɨch, je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty, n'ityɨch ma ngötujctacɨch oybɨ jiiby tzajpjoty, chi miich ajcxy huɨdi tɨ xypahuɨdityɨch, miich ajcxy mbadamy majmetz cötujctac, e miich ajcxy mdɨydunɨpy je majmetz pɨcypɨ Israeljäy ajcxy.
28 Jesus respondeu:
29 E tüg'ócɨy jäy ajcxy huɨdibɨ tɨ ixmajtztäy yjɨɨn ytɨjc, y'uch ymɨgüg, y'ung ytöxyɨjc, y'ung y'anäg, ytaj yteedy, o ycam ytu' mɨɨd ɨɨch ycɨxpɨ, yɨ' ajcxy ypadamyb mɨgo'px'oc, ca'ydɨ huɨdibɨ tɨ ixmach. E ypadamy je jugy'ajtɨn huɨdibɨ ca' ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy ni mɨna.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Mayjäy ajcxy huɨdibɨ cham ymɨɨd mɨj'ajtɨn cötujcɨn, tzajpjoty ca' ajcxy mɨɨd'ada'ñ mɨj'ajtɨn cötujcɨn. E mayjäy huɨdibɨ cham ca' mɨɨdɨty ajcxy mɨj'ajtɨn cötujcɨn, tzajpjoty ymɨɨd'adamy ajcxy mɨj'ajtɨn cötujcɨn.
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.