Mateus 25
mbu (MBU) vs VC
1 A bàkú mǝno ka à nǝ̀ kànì Domurǝm mala kùli arǝ ansarina lum mǝnana à twal apitǝla malea sǝ à puro à nǝ̀ ká kúllímúr bura-māfela ka.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Aman tongno ateà ka à kwar ɗang, sǝ aman tongno ka à kwaro.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Aman à kwar raka à twal apitǝla malea sǝ à twal ɓè mùrú a buià ɗàng.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Sǝ aman à kwar ka à twal apitǝla malea andǝ mùrú arǝ adú a buià.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Bura-māfela ka banì sauwa yiu tù ɗàng, nda ntulo aki ansarina man gandǝa à koa ntulo kat.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 Nǝ ɓá dù ka à ok tunǝban ama, <<Bura-māfela ndya kǝ yiu ka! Wu puro, wu yi kullì!>>
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Pǝlǝa ansarina mǝnia lo kat sǝ à kùtí a gilǝki apitǝla malea.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Ansarina mana à kwar raka à banggi aman à kwar ka ama, <<Wu ɗàrǝa sǝm mùrú ma'wun; apitǝla ma'sǝm ndya à kǝ wu ka.>>
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Pǝlǝa amǝkware earia wia ama, <<Awo, mùrú ka pà nǝ̀ karǝ sǝm sǝnǝa wun ɗàng. Ndikǝna wu kya ban amǝme wu kúr ma'wun.>>
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Lang à nda njar aban ká kúr mùrú ka, bura-māfela yi tusǝo. Ansarina mana à do aɓa gilǝrǝu ka à kutio atà bura-māfela a ban li girlina isǝban. Pǝlǝa à gir kunɓala.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 Zuku ka acili ansarina nyarǝna. À wal kunɓala sǝ à loasǝ già à na ama, <<Ɓwamǝgule! Ɓwamǝgule! Mǝnba sǝm kunɓala!>>
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Bura-māfela earia wia ama, <<Ɓafo, ǝn súrǝ̀ wun ɗàng.>>
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Pǝlǝa Yesu masǝlǝ cau ama: Ace mǝnana ɓǝ̀ mǝnia ɓǝ̀ kǝa kum wun raka, wu do aɓa tsǝk mǝsǝ wun, acemǝnana wu súrǝ̀ pwari ko bu-pwari mala yiu mem ɗàng.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Sǝ ɗǝm ngga Domurǝm mala kùli ka nǝ̀ yia pa kǝla ɓeɓwa mana lo nǝ̀ oa bǝri ka, tunǝ amǝ'túró-ɓala male sǝ nyinggia wia agirkuma male a buià.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Man mwashat atà amǝ'túró-ɓala male ka pe wi luru mǝsǝboalo tongno, sǝ ɓè ka pe wi luru ɓari, sǝ ɓè man ngga pe wi luru mwashat. Kārǝí arǝ rǝcandǝa mana sǝni ko yana ateà nǝ̀ gandǝ pak nǝ boale ka. Pǝlǝa bwal njar o.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Mǝtúró-ɓala mǝnana à pe wi luru mǝsǝboalo tongno ka wario kya nggāliki nǝi, pǝlǝa kum mùr luru tongno amur amǝno.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Mǝtúró-ɓala mǝnana ak luru mǝsǝboalo ɓari ka wari gbal kya kum mùr luru ɓari amur amǝno.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Mala mǝnia yì mǝtúró-ɓala ak luru mǝsǝboalo mwashat ka, puro o kya tǝm nzali, sǝmbǝrǝ boalo mala mǝtala-ɓala male kàm.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 Ɓwamǝgule mala amuna-ɓala ka banì sauwa a bǝri, sǝ kya nyare yi kúti a bǝlta kusǝ gìr mana amǝ'túró-ɓala mǝno pang nǝ aboalo male mana a buià ka.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Ɓwabura mana à pe wi luru mǝsǝboalo tongno ka yiu nǝ aɓea aluru tongno mana kumô amur amǝno ka. Bang ama, <<Ɓwamǝgule, a pam luru mǝsǝboalo tongno, sǝ ǝn nggāliki nǝi. Sǝni, ndya ǝn kum aɓea tongno amur amǝno ka.>>
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Ɓwamǝgule male ne wi ama, <<À pángŋǝ̀nà pepè, a nda mǝtúró-ɓala mǝɓoarne andǝ mǝ'mǝsǝcau nì! A lǝmdǝ mǝsǝcau arǝ agir bǝti. Mǝ nǝ nyinggo agir pas a buò. Yiu li banɓoarnado mala mǝtala-ɓala mò!>>
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Ɓwabura mǝnana à pè wi luru mǝsǝboalo ɓari ka yiu gbal sǝ na ama, <<Ɓwamǝgule, a pam luru mǝsǝboalo ɓari. Sǝni, ndya ǝn kum mùr luru ɓari amur amǝno a pam ngga.>>
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Ɓwamǝgule male ne wi ama, <<A pángŋǝ̀nà pepè, a nda mǝtúró-ɓala mǝɓoarne andǝ mǝ'mǝsǝcau nì! A lǝmdǝ mǝsǝcau arǝ agir bǝti. Mǝ nǝ nyinggo agir pas a buò. Yiu li banɓoarnado mala mǝtala-ɓala mò!>>
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 Mǝtúró-ɓala mana ak luru mǝsǝboalo mwashat ka yiu sǝ na ama, <<Ɓwamǝgule, ǝn súrǝ̀o. We ka, a nda ɓwa mǝkwane kǝ̀rkǝ́r. A kǝ cancane a ban mǝnana we ka a ɓeal kam raka, a kǝ ramgya a ban mǝnana we ka a kwak mǝsǝɓeale kam raka.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Ɓangciu pakkam nda ǝn kya sǝmbǝrǝ boalo mô a nzali ka. Sǝni, ndya ka, ak gìr mò.>>
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Mǝtala-ɓala male eari wi ama, <<We mǝtúró mǝɓealɓike, mǝnkundǝr nì! A sǝlǝna she ama ǝn nggǝ cancane a ban mǝnana ǝn ɓeal kam raka, sǝ ǝn nggǝ ramgya a ban mǝnana ǝn kwak mǝsǝɓeale kam raka?
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Sǝ ɓǝ̀ nda anggo ka, ɓoaro male ka a tsǝ́ngŋǝ̀nà boalo mem a ban amǝbanki, sǝ nyare mem kǝla man ngga ɓǝ ǝn kumǝna boalo mem nǝ múr amurí.>>
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Pǝlǝa mǝtala-ɓala bang ama, <<Wu ak luru mǝsǝboalo mǝno ka arǝì, wu pè ɓwa mǝnana ndanǝ aluru lum ngga.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Ɓwa mana ndanǝi ka à nǝ̀ tsǝki wi ɓè amurí, sǝ nǝ̀ kum kpǝm. Sǝ ɓwa mana pànǝi raka, nggearǝ mǝnana a buì bǝti ka à nǝ̀ é arǝì.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Sǝ wu ramta mǝnia yì mǝtúró-ɓala mǝɓane ka a nza aɓa pǝndǝa, a ban mana nǝ̀ nggá ɓua sǝ nǝ̀ nggǝ nǝmggi amunabuì ka.>>
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 A pwari mana Muna mala Ɓwa nǝ̀ yiu aɓa gulo male, andǝ amǝturonjar kat atè ka, nǝ̀ yia do amur buno-murǝm male.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Ɓwapǝndǝa man kat a ɓanza ka nǝ̀ ramba a ɓadǝmbi, sǝ nǝ̀ gau aɓwana aɓalǝ aɓwana kǝla mana yalgir kǝ gau anzur aɓalǝ ambul-pǝndǝa ka.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Nǝ̀ tsǝk anzur atà buì mǝlì, sǝ ambul-pǝndǝa ka atà buì mǝ'nggare.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Sǝ Murǝm nǝ̀ ne aman a buì mǝlì ka ama, <<Wu yiu, wun aɓwana mana tsǝkbu mala Tárrám nda múr wun ngga. Wu yi ak Domurǝm mana à gilǝki ace wun pur a tita ɓanza ka.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Acemǝnana nzala walam, wu pam girlina. Mǝsamur walam, wu pam mùr-nùná. Mǝ nda bǝri, wu em a ɓala.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Mǝ ndanǝ ɓatam, wu pam agir-nggūrǝu. Mǝ nda aɓa rǝkwana, wu tsǝkiram. Mǝ nda aɓa ndàkurban, wu yiua makkam kûn.>>
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 Sǝ amǝ'ɓealɓoarna nǝ̀ eari wi ama, <<Mǝtalabangŋo, a ya pwari sǝ sǝm sǝno nǝ nzala sǝ sǝm po girlina, ko nǝ mǝsamur sǝ sǝm po mùr-nùná?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 A ya pwari sǝ sǝm kumǒ a nda bǝri sǝ sǝm yinǝǒ a ɓala, ko nǝ ɓato sǝ sǝm po agir-nggūrǝu?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 A ya pwari sǝ sǝm kumǒ nǝ rǝkwana ko aɓa ndàkurban sǝ sǝm yiua sǝno?>>
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Pǝlǝa Murǝm nǝ̀ nyesǝia wia ama, <<Ɓafo, ǝn nggǝ bangga wun, gìr mana kat wu pakki mwashat atà aɓwana mem, ko nggearǝ mǝnana à kǝ sǝni nda ɓwa mǝkyauwe mala aɓî ka, Mǝ nda wu pakkam ngga.>>
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 Pǝlǝa nǝ̀ ne aɓwana mana a buì mǝ'nggare ka ama, <<Wu upi banam, wun mǝnana Ɓakuli su wun ngga! Wu kya ɓá bǝsa mǝnana li male pà nǝ̀ mal raka, mǝnana à pè ace Shetan andǝ amǝturonjar male ka.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Acemǝnana nzala walam, wu pam girlina ɗang. Mǝsamur walam, wu pam mùr-nùná ɗang.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Mǝ nda bǝri, wu em a ɓala ɗàng. Mǝ ndanǝ ɓatam, wu pam agir-nggūrǝu ɗang. Mǝ nda aɓa rǝkwana, ɗǝm ngga mǝ nda aɓa ndàkurban, wu yi makkam kún ɗang.>>
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Sǝ yia gbal ka à nǝ̀ ear ama, <<Mǝtalabangŋo, a ya pwari sǝ sǝm kumǒ aɓa nzala, ko aɓa mǝsamur, ko a nda bǝri, ko a ndanǝ ɓato, ko a nda aɓa rǝkwana, ko aɓa ndàkurban, sǝ sǝm ginǝ ɗenyi nǝ we?>>
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Yì ka, nǝ̀ earia wia ama, <<Ɓafo, ǝn nggǝ bangga wun, gìr mana kat wu ginǝ pakki mwashat atà aɓwana mem, ko nggearǝ mǝnana à kǝ sǝni nda ɓwa mǝkyauwe mala aɓî ka, Mǝ nda wu ginǝ pakkam ngga.>>
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Pǝlǝa amǝnia ka à nǝ̀ tasǝia ɓǝà kùtí aɓa tanni mana málá male pà kàm raka, sǝ amǝ'cauɓoarna ka à nǝ̀ kùtí aɓa yilǝmu mana masǝlǝate pà kàm raka.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.