Neemias 9

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ĩmbá ázị̂rị̃ rĩ ꞌbã ụ́ꞌdụ́ kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ sụ sĩ, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ tra kí dó ru ãngũ ãlu gá, ĩsãyĩmũ kí dó, sụ̃ kí kõlĩbá ãzíla umvú kí dó pụ́trụ́ kí drị̃ gá.
1 — ausente —
2 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ uya kí dó ru ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí agâlé rá. Tu kí dó pá ãngũ ĩꞌbadrị̂ gá áꞌdụ̂sĩ sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí iꞌdajó ãzíla ũnzĩkãnã ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbadrị̂ kí abe.
2 — ausente —
3 ꞌBá ꞌdĩ utu kí dó pá ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí agá, úlã dó Bụ́kụ̃ Ãzị́táŋá Úpí Ãdróŋá ĩꞌbadrị̂ drị̂ kí drị̃légá ꞌdãá sáwã na ꞌdĩpí, ãzíla ꞌdụ kí vâ sáwã na ꞌdĩpí sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí iꞌdajó ãzíla sĩ Úpí Ãdróŋâ ị̃nzị̃jó.
3 Durante mais ou menos três horas, a Lei do Senhor , seu Deus, foi lida para eles. E nas três horas seguintes eles confessaram os seus pecados e adoraram o Senhor .
4 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã si ꞌbá Lẹ́vị̃ rú pátulépi ãngũ sĩ tụjó jó gá ụrụgá ãzíla asị́jó vũ gá rĩ gá ri kí Yésũwã ꞌi, Bánĩ ꞌi, Kãdị̃mị̃yẹ́lị̃ ꞌi, Sẽbãníyã ꞌi, Bụ́nị̃ ꞌi Sẽrẽbíyã ꞌi, Bánĩ ꞌi ãzíla Kẽnánĩ ꞌi. ꞌBá ꞌdĩ ãꞌị̃ kí Úpí Ãdróŋá ĩꞌbadrị̂ ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ.
4 Jesua, Bani, Cadmiel, Sebanias, Buni, Serebias, Bani e Quenani ficaram de pé no estrado dos levitas e oraram em voz alta ao Senhor , seu Deus.
5 ꞌDã bã ũngúkú gá ꞌbá Lẹ́vị̃ rú, Yésũwã ꞌi, Kãdị̃mị̃yẹ́lị̃ ꞌi, Bánĩ ꞌi, Hãsãbĩnéyã ꞌi, Sẽrẽbíyã ꞌi, Hõdíyã ꞌi, Sẽbãníyã ꞌi, Bụ́nị̃ ꞌi, Kẽnánĩ ꞌi ãzila Pẽtãhíyã ꞌi ꞌdĩ jọ kí: “Ĩtu pá ụrụgá ãzíla ĩmi ịcụ́ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị́ ãsị̃ŋá kóru rĩ ꞌi.
5 Os levitas Jesua, Cadmiel, Bani, Hasabneias, Serebias, Hodias, Sebanias e Petaías chamaram o povo para adorar a Deus. Eles disseram: “Levantem-se e louvem o Louvem a Deus sempre e sempre! Que todos louvem o seu embora nenhum louvor humano seja suficiente!”
6 Mi Úpí ru mi ꞌi áꞌdụ̂sĩ. Íꞌbã ꞌbụ̃ kí ãko ala gá rĩ kí abe pírí mi ꞌi. Mí ũꞌbã ụ̃nọ́kụ̂ kí mĩrĩ abe ãzíla ãko pírí ala gá rĩ kí abe. Ífẽ ídri ãko pírí ꞌbaní mi ꞌi ãzíla ãko pírí ꞌbụ̃ agá ꞌdĩ kí ími ị̃nzị̃.”
6 Aí o povo de Israel fez esta oração: “Ó Deus, só tu és o Tu fizeste os céus e as estrelas. Tu fizeste a terra, o mar e tudo o que há neles; tu conservas a todos com vida. Os seres celestiais ajoelham-se e te adoram.
7 “Mi Úpí Ãdróŋá ꞌi, mí ãpẽ ándrá Ịbụrámụ̃ angájó Ụ́rị̃ ꞌbá Kãlị̃dị́yã drị̂ kí agá ãzíla íꞌda dó ĩꞌdiní rụ́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi.
7 “Tu, ó Senhor Deus, escolheste Abrão e o tiraste de Ur, na Babilônia; tu mudaste o seu nome para Abraão.
8 Mí ịsụ́ ĩꞌdi ásị́ gá ị́jọ́ pịrị la ími drị̃ gá cí, mí icí ándrá tị ĩꞌdi be sĩ ãngũ ꞌbá Kãnánĩ rú, Hị́tị̃ rú, Ãmọ́rị̃ rú, Pẹ̃rẹ́zị̃ rú, Yẹ̃bụ́sị̃ rú ãzíla Gị̃rị̃gásị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí fẽjó ĩꞌdinî. Ímba ũyõ míní nalé rĩ ꞌbã tã rá ãꞌdusĩku mi ị́jọ́ míní jọlé rĩ ꞌbã tãmba rá.”
8 Viste que ele era fiel a ti e fizeste uma Prometeste dar a Abraão a terra dos cananeus, a terra dos heteus e dos amorreus, a terra dos perizeus, dos jebuseus e dos girgaseus, para ser a terra onde os seus descendentes viveriam. Tu cumpriste a tua promessa porque és fiel.
9 “Índre ándrá ãma áyị́pịka ꞌbã kí drị̃ cị agâ Mị̃sị́rị̃ gâlé rá; mí are ándrá áwáŋá ĩꞌbadrị́ Mĩrĩ Ika rĩ tị gá ꞌdãá rĩ rá.
9 “Tu viste como os nossos antepassados sofreram no Egito; ouviste quando eles pediram socorro na beira do mar Vermelho.
10 Mí idé ándrá ị́jọ́ tálí ru rĩ kí ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru rĩ abe Fãráwũ ụrụꞌbá gá ꞌbá pírí ãmbogo rú, ꞌbá ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá rĩ kí ụrụꞌbá gá pírí rá, ãꞌdusĩku ínị̃ ꞌbá ãfó ru Mị̃sị́rị̃ gá rĩ idé kí ándrá kí íngoní yã rĩ gá rá. Mí ịsụ́ ándrá rụ́ kụma acájó kpere ãndrũ.
10 Tu fizeste milagres maravilhosos contra o rei do Egito, contra os seus oficiais e o povo da sua terra, pois sabias como eles fizeram o teu povo sofrer. Foi assim que ganhaste a fama que tens até hoje.
11 Mí awa ándrá mĩrĩ kí drị̃ gâsĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ za kí dó sĩ ãngũ ãꞌí gâsĩ, wó ꞌbá kí vú drolépi rĩ ịmvụ́ kí ị̃yị́ sĩ cécé írãmvá ꞌbelé ị̃yị́ mgbi rĩ agá rĩ áni.
11 Tu dividiste o mar diante dos nossos antepassados, e assim eles atravessaram em terra seca. Fizeste com que aqueles que os perseguiam se afogassem em águas profundas, como uma pedra que afunda no mar violento.
12 Ị̃tụ́ sĩ íri ándrá kí drị̃ celé ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ị́dị́ŋá áni rĩ sĩ, ị́nị́ sĩ íri ándrá kí drị̃ celé ãcí ị́dị́ŋá áni ãngũ jilépi rĩ sĩ, sĩ ĩꞌbaní gẹ̃rị̃ iꞌdajó.”
12 Tu os guiaste com uma nuvem durante o dia e de noite com uma coluna de fogo, para iluminar o caminho por onde deviam ir.
13 “Mí asị́ ándrá ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá sĩ ị́jọ́ jọjó ĩꞌba abe angájó ꞌbụ̃ gâlé, ífẽ ándrá ĩꞌbaní ị́jọ́ lịlé pịrị rĩ kí ãzị́táŋá mgbã rĩ kí abe, ãzị́táŋá sĩlé múké rĩ kí ãzíla ị́jọ́ azịlé múké rĩ kí abe.
13 Tu desceste do céu no monte Sinai, falaste com o teu povo e lhe deste boas
14 Ífẽ ándrá ĩꞌbaní ị́jọ́ nị̃jó sãbátũ mídrị́ ãlá rĩ drị̃ gá, mí azị ándrá ĩꞌbaní ị́jọ́ azịlé múké rĩ kí ãzị́táŋá sĩlé múké rĩ kí abe ãtíꞌbó mídrị́ Mụ́sã ꞌbã tị gâsĩ.
14 Tu lhes disseste que santificassem o sábado e lhes deste as tuas leis por meio do teu
15 Ífẽ ándrá ĩꞌbaní ãkónã angájó ꞌbụ̃ gâlé sáwã ãbị́rị́ drị̂ sĩ, ị̃yị́ agbẹ́lépi írã ụrụꞌbá gá rĩ sáwã ị̃yị́ vị́ drị̂ sĩ; íjọ ándrá ĩꞌbaní ꞌbã mụ kí ãngũ ándrá míní ũyõ la najó mi fẽ la ĩꞌbaní rĩ ꞌdụlé ĩꞌbaní la rú.
15 Tu lhes deste pão do céu quando estavam com fome e água da rocha quando estavam com sede. Tu mandaste que tomassem posse da terra que havias jurado dar a eles.
16 “Wó ãmã áyị́pịka acá kí ándrá ãfó ru ãzíla drị̃ ũnzí rú ãzíla ũbĩ kí ándrá ãzị́táŋá mídrị̂ kí vú ku.
16 “Mas os nossos antepassados se tornaram orgulhosos e teimosos e não quiseram obedecer aos teus mandamentos.
17 Gã kí ándrá ími tị arelé úmgbé ãzíla tálí míní idélé kí drĩdríŋĩ gá rĩ ꞌbã ị́jọ́ ãvĩ kí ĩꞌbaní rá ãzíla igá kí ị́jọ́ la kí ku. Drị̃ ũnzĩ ĩꞌbadrị̂ sĩ mvu kí ándrá mí rụ́ ꞌdâ rá, pẽ kí ĩꞌbã drị̃lẹ́ sĩ gõjó vúlé ãtíꞌbó ru Mị̃sị́rị̃ gá. Wó mi Ãdróŋá ꞌbá trũlépi rá, lẽtáŋá uyaŋâ kóru rĩ trũ ꞌbá ízákĩzã ndrelépi ĩndĩ, ũmbã ꞌbã rụlé gbõrú ku lẽtáŋá ãmbógó rĩ trũ rĩ ꞌi.
17 Eles se recusaram a obedecer. Esqueceram tudo o que fizeste; esqueceram os milagres que havias feito. Em seu orgulho, eles escolheram um chefe que os levaria de volta ao Egito para serem escravos de novo. Mas tu és Deus que perdoa; tu és bondoso e amoroso e demoras a ficar A tua misericórdia é grande, e por isso não os abandonaste.
18 Drĩ kí ándrá táni ĩꞌbaní kãjóŋá idé ãdróŋá rú gólũdĩ sĩ, sĩ jọjó la, ‘ꞌDĩ ãdróŋá ĩmidrị́ ĩmi anzélépi angájó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ ꞌi,’ jõku ĩꞌbaní táni ị́jọ́ ũnzí ãmbogo la kí idéjó rá tí.
18 Eles fizeram um touro de metal fundido e disseram que ele era o deus que os havia tirado do Egito. Ó Deus, como eles te insultaram!
19 “Ásí ị̃gbẹ̃ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ mí aꞌbe ándrá kí kõtórõ agá ꞌdãá ku. Ĩtụ́ sĩ ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ị́dị́ŋá áni rĩ la kí drị̃ ce nĩ, ị́nị́ sĩ ãcí ị́dị́ŋá áni rĩ la ãngũ ji sĩ ĩꞌbaní gẹ̃rị̃ iꞌdajó nĩ.
19 Mas tu não os abandonaste no deserto, pois a tua misericórdia é grande. Não retiraste nem a nuvem nem o fogo que de dia e de noite mostravam a eles o caminho.
20 Ífẽ ĩꞌbaní Úríndí mídrị́ múké rĩ sĩ kí imbájó. Mí atrị ándrá ĩꞌbaní mãnã fẽŋá ku ãzíla ị̃yị́ vị́ kí ndẽlépi rĩ sĩ ífẽ ĩꞌbaní ị̃yị́ mvụlé rá.
20 Tu lhes deste o teu bom Espírito para lhes ensinar o que deviam fazer; tu os alimentaste com o e lhes deste água para matar a sede.
21 Ílí kãlị́ sụ ímba kí tã kõtórõ agá ꞌdãá, ãko ãzí ĩꞌbã kí ĩcẽlé rá la ꞌdáyụ, bõngó ĩꞌbadrị̂ de kí ku ãzíla pá la ãvõ kí ku.
21 Durante quarenta anos no deserto, tu os sustentaste, e nada lhes faltou. As suas roupas não se estragaram, e os seus pés não ficaram inchados.
22 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, íko ándrá ãma áyị́pịka kí ãzã sĩ ũpi kí ndẽjó sụ́rụ́ kí abe, ífẽ vâ ĩꞌbaní ãngũ álị́ rĩ kí ĩndĩ. Pa kí ãngũ úpí Sị̃họ́nị̃ Hẹ́sị̃bọ̃nị̃ drị̂ kí ãngũ úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị̂ be rá.
22 “Tu lhes deste nações e reinos e terras dos povos vizinhos. Os israelitas conquistaram a terra de Hesbom, que era governada por Seom, e a terra de Basã, onde Ogue era o rei.
23 Ífẽ ĩꞌbaní anzị kí wẽwẽ rú cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá rĩ kí áni ãzíla mí agụ kí ãngũ ándrá míní jọlé mi fẽ la ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní kí mụ ꞌdụlé la ĩꞌbãni la rú rĩ gá.
23 Tu lhes deste tantos descendentes como as estrelas do céu e os trouxeste para viver na terra que havias prometido aos seus antepassados.
24 Anzị ĩꞌbadrị̂ fi kí ãngũ Kãnánĩ drị̂ agá ãzíla ꞌdụ kí dó ĩꞌdi ĩꞌbã ãni la rú. Ndẽ kí ꞌbá uꞌálépi ãngũ Kãnánĩ drị̂ agá ꞌdãá rĩ kí rá; ífẽ ũpi Kãnánĩ drị̂ kí kí drị́ alé gá ꞌbá ꞌdãá rĩ kí abe, idé kí ị́jọ́ ĩꞌba rụ́ ĩꞌbaní lẽlé rĩ áni.
24 Eles conquistaram a terra de Canaã; tu derrotaste o povo que morava ali. Deste ao teu povo o poder de fazer o que quisesse com os povos e os reis de Canaã.
25 Upa kí táwụ̃nị̃ andre celé bõrõ ũkpó sĩ rĩ kí ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ rĩ kí abe rá; ụꞌdụ kí jó galépi tré ãko múké ũví ndú ndú sĩ ꞌdĩ kí kídí galé rĩ kí, ámvụ́ zãbíbũ drị́, mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị́ ãzíla ife ũꞌbí nalé nãnã rĩ kí abe. Na kí dó ru mgbemgbe, aga kí dó rá ãzíla use kí dó sĩ ãko ĩꞌbaní nalé calépi rá rĩ sĩ.”
25 O teu povo conquistou cidades cercadas de muralhas e tomou terras boas, casas cheias de riquezas, cisternas já escavadas, oliveiras, árvores frutíferas e plantações de uvas. Eles comeram tudo o que quiseram e engordaram; eles aproveitaram todas as boas coisas que lhes deste.
26 “Wó acá kí dó ꞌbá drị̃ ũnzí la rú ãzíla mvu kí mí rụ́ ꞌdâ rá, uja kí ũngúkú ãzị́táŋá mídrị̂ ní. Ụꞌdị́ kí nãbịya mídrị́ ị́jọ́ vú nzelépi ĩꞌbaní sĩ kí ujajó vúlé mí rụ́ ꞌdõlé ꞌdĩ kí rá; idé kí ị́jọ́ ũnzí ãzí ãmbógó la.
26 “Mas o teu povo se revoltou e te desobedeceu; eles viraram as costas para a tua Lei. Mataram os teus e lhes disseram que voltassem para ti. O teu povo te insultou muitas vezes.
27 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ífẽ dó sĩ kí mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí drị́lẹ́ gá sĩ ĩꞌbaní ũcõgõ fẽ jó. Wó kí dó mụ ũcõgõ ịsụ́lé ꞌbo awá kí ími drị̃lẹ́ gá ãzíla mí are kí angájó ꞌbụ̃ gâlé. Ásị́ ị̃gbẹ̃ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ mí anzé kí rá, mí ãpẽ ĩꞌbaní ꞌbá ꞌbá palépi mẹ́rọ́ꞌbá kí drị́ gá la kí tị ãzíla pa kí kí rá.”
27 Então deixaste que os inimigos deles os conquistassem e os governassem. Mas no meio da sua aflição eles te pediram socorro, e tu respondeste lá dos céus. Na tua grande misericórdia, tu lhes enviaste líderes que os livraram dos seus inimigos.
28 “Wó kí dó mụ ásị́ ị̃gbẹ̃ ịsụ́lé ãꞌdị́ vúlé gá ꞌbo, cọtị idé kí vâ ị́jọ́ ũnzí rĩ kí ími drị̃lẹ́ gá ị̃dị́. ꞌDã bã ũngúkú gá mí aꞌbe dó kí mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí drị́lẹ́ gá sĩ ũpĩ najó kí drị̃ gá. Kí mụ awálé mí rụ́ ị̃dị́ ꞌbo, mí are kí angájó ꞌbụ̃ gâlé, ásị́ ị̃gbẹ̃ mídrị̂ sĩ ípa dó sĩ kí pâlé ũꞌbí ru rá.”
28 Quando voltou a paz, o teu povo pecou de novo, e outra vez deixaste que os inimigos deles os conquistassem. E de novo, quando eles se arrependeram e pediram que os salvasses, tu ouviste no céu e, vez após vez, tu os livraste por causa da tua grande misericórdia.
29 “Íli kí bị́lẹ́ ị̃ndụ́ sĩ kí ujajó vúlé ãzị́táŋá mídrị̂ gá, wó acá kí drị̃ ũnzí ru, gã kí dó sĩ ãzị́táŋá mídrị̂ kí úmgbé. ꞌBá mídrị̂ iza kí ị́jọ́ ĩꞌbã kí ãzị́táŋá mídrị̂ kí gãjó úmgbé ãzíla kí tãmbajó ku rĩ sĩ, ꞌdĩ kí ị́jọ́ sĩ adrujó ídri údrĩ kí tãmba rá rĩ kî. Drị̃ ũnzĩkãnã sĩ uja kí míní ũngúkú, imbe la mba kí ũkpó ãzíla gã kí ị́jọ́ arelé úmgbé.
29 Tu os avisaste que deviam obedecer aos teus ensinos; mas no seu orgulho eles rejeitaram os teus mandamentos, pecaram contra a tua lei, embora cumprir a tua lei seja o caminho para a vida. Rebeldes e teimosos, eles se recusaram a obedecer.
30 Wó ílí ũꞌbí rú ími ásị́ ri adrulé ĩꞌbaní ị̃gbẹ́ ru. Úríndí mídrị̂ sĩ mí iꞌda ĩꞌbaní ị́jọ́ nãbịya kí tị gâsĩ. Wó ꞌbã kí ásị́ drị̃ la gá ku, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ífẽ dó kí ꞌbá ĩꞌbã jĩránĩ rú rĩ kí drị́lẹ́ agá.
30 Ano após ano tu os avisaste, com paciência. Pelo teu Espírito, por meio dos profetas, falaste contra eles, mas o teu povo ficou surdo. Por isso, deixaste que fossem dominados por outras nações.
31 Wó ásị́ ị̃gbẹ̃ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ mí ị̃lị̃kị̃ kí ku ãzíla mí aꞌbe kí ku, ãꞌdusĩku mi Ãdróŋá lẽtáŋá uyaŋá kóru rĩ be ãzíla ásị́ ị̃gbẹ̃ trũ rĩ ꞌi.”
31 E, mais uma vez, porque a tua misericórdia é grande, tu não os abandonaste, nem os destruíste. Tu és Deus misericordioso e bondoso!
32 “Úꞌdîꞌda ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbárĩ Ãdróŋá, Ãdróŋá ãmadrị̂, mi Ãdróŋá ãmbógó, ũkpõ trũ, sĩ idéjó ụ̃rị̃ sĩ rĩ ꞌi, mi tị icíma mídrị́ lẽtáŋá ukólépi ku rĩ drị̂ tãmbalépi rĩ ꞌi. Ị́jọ́ ũkpó pírí acálépi ãma drị̃ gá, ũpi ãmadrị̂ kí drị̃ gá, drị̃lẹ́ ãma drị̂ kí drị̃ gá, ꞌbá ãmadrị́ ãtalo rú ãzíla nãbịya rú rĩ kí drị̃ gá, ãma áyị́pịka kí drị̃ gá ãzíla ꞌbá pírí mídrị́ ꞌdĩ kí drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbã iꞌdá jõ míní were rú ku. Mí igá drĩ ũcõgõ ꞌbá mídrị̂ ꞌbã kí ịsụ́lé iꞌdójó ụ́ꞌdụ́ ũpi Ãsụ́rị̃yã gárĩ ꞌbã kí ãma ĩkpãjó rĩ sĩ kpere ãndrũ ꞌdĩ ꞌi.
32 “Ó Deus, nosso Deus, como és grande! Como és terrível e poderoso! Tu guardas fielmente as promessas da aliança. Desde o tempo em que os assírios nos dominaram, como temos sofrido! Os nossos reis, as nossas autoridades, os nossos sacerdotes e profetas, os nossos antepassados e todo o nosso povo — todos nós temos sofrido! Lembra das nossas aflições!
33 Sáwã pírí míní ãma ị́jọ́ lịjọ́ rĩ gá, mi ị́jọ́ lị ãma drị̃ gá pịrị. Wó ãdrĩ táni mí rụ́ ị́jọ́ ũnzí idé rá tí, ị́jọ́ míní ngalé rĩ kí ꞌbãngá pịrị.
33 Tu foste justo em nos castigar; tu tens sido fiel, mesmo quando temos pecado.
34 Ũpi ãmadrị̂ kí, drị̃lẹ́ka kí, ãtalo kí ãzíla ãma áyị́pịka kí abe ũbĩ kí ándrá ãzị́táŋá mídrị̂ kí vú ku; ꞌbã kí ándrá ásị́ ãzị́táŋá ãzíla bị́lẹ́ ị̃ndụ́ lima míní fẽlé rĩ kí drị̃ gá ku.
34 Os nossos antepassados, os nossos reis, as nossas autoridades e sacerdotes não têm cumprido a tua lei, não têm obedecido aos teus mandamentos e avisos.
35 Ĩꞌbaní ándrá táni adru agá ũpĩ ĩꞌbadrị̂ agá rá tí nga kí ãzị́ míní ku míní ándrá táni ĩꞌbaní mũkẽ idé agá rá tí. Ífẽ ándrá ĩꞌbaní ãngũ mgbọ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ rĩ ꞌi, wó gã kí ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí aꞌbelé úmgbé.”
35 Com a tua bênção, reis governaram o teu povo, que estava vivendo na terra grande e boa que lhes deste; mas eles não te adoraram, nem se arrependeram das suas más ações.
36 “Índre drĩ Ãdróŋá, ãma dó ãndrũ ãtiꞌbo rú ãngũ ándrá míní fẽlé ãma áyị́pịka ꞌbaní bã na kí sĩ ife ífí ala gá ãzíla ãko múké ãfũlépi ala gá rĩ kí abe rĩ gá ꞌdõ.
36 E agora nós somos escravos na terra que nos deste, esta terra boa que nos alimenta.
37 Wó ị́jọ́ ũnzí ãmadrị̂ kí sĩ ãko múké ãfũlépi ala gá rĩ kí dó mụ ũpi míní ꞌbãlé ãmã drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ ꞌbanî. Kí ị́jọ́ kí nga ãma rụ́ ãnãkpá ãmadrị̂ kí abe ĩꞌbaní lẽlé rĩ áni. Ãma ĩꞌbadrị́ ũcõgõ ãmbógó la gá.
37 Aquilo que a terra produz vai para os reis que puseste para nos fazer sofrer por causa dos nossos pecados. Eles fazem o que querem conosco e com o nosso gado, e nós estamos profundamente aflitos.”
38 “Ị́jọ́ ru ngalépi ꞌdĩ kí sĩ pírí, ãlẽ ũyõ sõlé íni, ãma ị́jọ́ la sĩ cí, ũpi ãmadrị̂ kí drị́ tị̃ drị̃ la gá ꞌbá ãmadrị́ Lẹ́vị̃ rú ãzíla ãtalo ãmadrị́ ídétáŋá idélépi rĩ kí abe.”
38 Por causa de tudo isso, nós, o povo de Israel, estamos fazendo por escrito um acordo solene. E as nossas autoridades, os nossos levitas e os nossos sacerdotes vão assiná-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Neemias 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.