Neemias 9
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ACF
1 Ĩmbá ázị̂rị̃ rĩ ꞌbã ụ́ꞌdụ́ kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ sụ sĩ, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ tra kí dó ru ãngũ ãlu gá, ĩsãyĩmũ kí dó, sụ̃ kí kõlĩbá ãzíla umvú kí dó pụ́trụ́ kí drị̃ gá.
1 E, no dia vinte e quatro deste mês, ajuntaram-se os filhos de Israel com jejum e com sacos, e traziam terra sobre si.
2 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ uya kí dó ru ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí agâlé rá. Tu kí dó pá ãngũ ĩꞌbadrị̂ gá áꞌdụ̂sĩ sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí iꞌdajó ãzíla ũnzĩkãnã ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbadrị̂ kí abe.
2 E a descendência de Israel se apartou de todos os estrangeiros, e puseram-se em pé, e fizeram confissão pelos seus pecados e pelas iniqüidades de seus pais.
3 ꞌBá ꞌdĩ utu kí dó pá ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí agá, úlã dó Bụ́kụ̃ Ãzị́táŋá Úpí Ãdróŋá ĩꞌbadrị̂ drị̂ kí drị̃légá ꞌdãá sáwã na ꞌdĩpí, ãzíla ꞌdụ kí vâ sáwã na ꞌdĩpí sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí iꞌdajó ãzíla sĩ Úpí Ãdróŋâ ị̃nzị̃jó.
3 E, levantando-se no seu lugar, leram no livro da lei do Senhor seu Deus uma quarta parte do dia; e na outra quarta parte fizeram confissão, e adoraram ao Senhor seu Deus.
4 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã si ꞌbá Lẹ́vị̃ rú pátulépi ãngũ sĩ tụjó jó gá ụrụgá ãzíla asị́jó vũ gá rĩ gá ri kí Yésũwã ꞌi, Bánĩ ꞌi, Kãdị̃mị̃yẹ́lị̃ ꞌi, Sẽbãníyã ꞌi, Bụ́nị̃ ꞌi Sẽrẽbíyã ꞌi, Bánĩ ꞌi ãzíla Kẽnánĩ ꞌi. ꞌBá ꞌdĩ ãꞌị̃ kí Úpí Ãdróŋá ĩꞌbadrị̂ ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ.
4 E Jesuá, Bani, Cadmiel, Sebanias, Buni, Serebias, Bani e Quenani se puseram em pé no lugar alto dos levitas, e clamaram em alta voz ao Senhor seu Deus.
5 ꞌDã bã ũngúkú gá ꞌbá Lẹ́vị̃ rú, Yésũwã ꞌi, Kãdị̃mị̃yẹ́lị̃ ꞌi, Bánĩ ꞌi, Hãsãbĩnéyã ꞌi, Sẽrẽbíyã ꞌi, Hõdíyã ꞌi, Sẽbãníyã ꞌi, Bụ́nị̃ ꞌi, Kẽnánĩ ꞌi ãzila Pẽtãhíyã ꞌi ꞌdĩ jọ kí: “Ĩtu pá ụrụgá ãzíla ĩmi ịcụ́ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị́ ãsị̃ŋá kóru rĩ ꞌi.
5 E os levitas, Jesuá, Cadmiel, Bani, Hasabnéias, Serebias, Hodias, Sebanias e Petaías, disseram: Levantai-vos, bendizei ao Senhor vosso Deus de eternidade em eternidade; e bendigam o teu glorioso nome, que está exaltado sobre toda a bênção e louvor.
6 Mi Úpí ru mi ꞌi áꞌdụ̂sĩ. Íꞌbã ꞌbụ̃ kí ãko ala gá rĩ kí abe pírí mi ꞌi. Mí ũꞌbã ụ̃nọ́kụ̂ kí mĩrĩ abe ãzíla ãko pírí ala gá rĩ kí abe. Ífẽ ídri ãko pírí ꞌbaní mi ꞌi ãzíla ãko pírí ꞌbụ̃ agá ꞌdĩ kí ími ị̃nzị̃.”
6 Só tu és Senhor; tu fizeste o céu, o céu dos céus, e todo o seu exército, a terra e tudo quanto nela há, os mares e tudo quanto neles há, e tu os guardas com vida a todos; e o exército dos céus te adora.
7 “Mi Úpí Ãdróŋá ꞌi, mí ãpẽ ándrá Ịbụrámụ̃ angájó Ụ́rị̃ ꞌbá Kãlị̃dị́yã drị̂ kí agá ãzíla íꞌda dó ĩꞌdiní rụ́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi.
7 Tu és o Senhor, o Deus, que elegeste a Abrão, e o tiraste de Ur dos caldeus, e lhe puseste por nome Abraão.
8 Mí ịsụ́ ĩꞌdi ásị́ gá ị́jọ́ pịrị la ími drị̃ gá cí, mí icí ándrá tị ĩꞌdi be sĩ ãngũ ꞌbá Kãnánĩ rú, Hị́tị̃ rú, Ãmọ́rị̃ rú, Pẹ̃rẹ́zị̃ rú, Yẹ̃bụ́sị̃ rú ãzíla Gị̃rị̃gásị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí fẽjó ĩꞌdinî. Ímba ũyõ míní nalé rĩ ꞌbã tã rá ãꞌdusĩku mi ị́jọ́ míní jọlé rĩ ꞌbã tãmba rá.”
8 E achaste o seu coração fiel perante ti, e fizeste com ele a aliança, de que darias à sua descendência a terra dos cananeus, dos heteus, dos amorreus, dos perizeus, dos jebuseus e dos girgaseus; e confirmaste as tuas palavras, porquanto és justo.
9 “Índre ándrá ãma áyị́pịka ꞌbã kí drị̃ cị agâ Mị̃sị́rị̃ gâlé rá; mí are ándrá áwáŋá ĩꞌbadrị́ Mĩrĩ Ika rĩ tị gá ꞌdãá rĩ rá.
9 E viste a aflição de nossos pais no Egito, e ouviste o seu clamor junto ao Mar Vermelho.
10 Mí idé ándrá ị́jọ́ tálí ru rĩ kí ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru rĩ abe Fãráwũ ụrụꞌbá gá ꞌbá pírí ãmbogo rú, ꞌbá ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá rĩ kí ụrụꞌbá gá pírí rá, ãꞌdusĩku ínị̃ ꞌbá ãfó ru Mị̃sị́rị̃ gá rĩ idé kí ándrá kí íngoní yã rĩ gá rá. Mí ịsụ́ ándrá rụ́ kụma acájó kpere ãndrũ.
10 E mostraste sinais e prodígios a Faraó, e a todos os seus servos, e a todo o povo da sua terra, porque soubeste que soberbamente os trataram; e assim adquiriste para ti nome, como hoje se vê.
11 Mí awa ándrá mĩrĩ kí drị̃ gâsĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ za kí dó sĩ ãngũ ãꞌí gâsĩ, wó ꞌbá kí vú drolépi rĩ ịmvụ́ kí ị̃yị́ sĩ cécé írãmvá ꞌbelé ị̃yị́ mgbi rĩ agá rĩ áni.
11 E o mar fendeste perante eles, e passaram pelo meio do mar, em seco; e lançaste os seus perseguidores nas profundezas, como uma pedra nas águas violentas.
12 Ị̃tụ́ sĩ íri ándrá kí drị̃ celé ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ị́dị́ŋá áni rĩ sĩ, ị́nị́ sĩ íri ándrá kí drị̃ celé ãcí ị́dị́ŋá áni ãngũ jilépi rĩ sĩ, sĩ ĩꞌbaní gẹ̃rị̃ iꞌdajó.”
12 E guiaste-os de dia por uma coluna de nuvem, e de noite por uma coluna de fogo, para lhes iluminar o caminho por onde haviam de ir.
13 “Mí asị́ ándrá ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá sĩ ị́jọ́ jọjó ĩꞌba abe angájó ꞌbụ̃ gâlé, ífẽ ándrá ĩꞌbaní ị́jọ́ lịlé pịrị rĩ kí ãzị́táŋá mgbã rĩ kí abe, ãzị́táŋá sĩlé múké rĩ kí ãzíla ị́jọ́ azịlé múké rĩ kí abe.
13 E sobre o monte Sinai desceste, e dos céus falaste com eles, e deste-lhes juízos retos e leis verdadeiras, estatutos e mandamentos bons.
14 Ífẽ ándrá ĩꞌbaní ị́jọ́ nị̃jó sãbátũ mídrị́ ãlá rĩ drị̃ gá, mí azị ándrá ĩꞌbaní ị́jọ́ azịlé múké rĩ kí ãzị́táŋá sĩlé múké rĩ kí abe ãtíꞌbó mídrị́ Mụ́sã ꞌbã tị gâsĩ.
14 E o teu santo sábado lhes fizeste conhecer; e preceitos, estatutos e lei lhes mandaste pelo ministério de Moisés, teu servo.
15 Ífẽ ándrá ĩꞌbaní ãkónã angájó ꞌbụ̃ gâlé sáwã ãbị́rị́ drị̂ sĩ, ị̃yị́ agbẹ́lépi írã ụrụꞌbá gá rĩ sáwã ị̃yị́ vị́ drị̂ sĩ; íjọ ándrá ĩꞌbaní ꞌbã mụ kí ãngũ ándrá míní ũyõ la najó mi fẽ la ĩꞌbaní rĩ ꞌdụlé ĩꞌbaní la rú.
15 E pão dos céus lhes deste na sua fome, e água da penha lhes produziste na sua sede; e lhes disseste que entrassem para possuírem a terra pela qual alçaste a tua mão, que lhes havias de dar.
16 “Wó ãmã áyị́pịka acá kí ándrá ãfó ru ãzíla drị̃ ũnzí rú ãzíla ũbĩ kí ándrá ãzị́táŋá mídrị̂ kí vú ku.
16 Porém eles e nossos pais se houveram soberbamente, e endureceram a sua cerviz, e não deram ouvidos aos teus mandamentos.
17 Gã kí ándrá ími tị arelé úmgbé ãzíla tálí míní idélé kí drĩdríŋĩ gá rĩ ꞌbã ị́jọ́ ãvĩ kí ĩꞌbaní rá ãzíla igá kí ị́jọ́ la kí ku. Drị̃ ũnzĩ ĩꞌbadrị̂ sĩ mvu kí ándrá mí rụ́ ꞌdâ rá, pẽ kí ĩꞌbã drị̃lẹ́ sĩ gõjó vúlé ãtíꞌbó ru Mị̃sị́rị̃ gá. Wó mi Ãdróŋá ꞌbá trũlépi rá, lẽtáŋá uyaŋâ kóru rĩ trũ ꞌbá ízákĩzã ndrelépi ĩndĩ, ũmbã ꞌbã rụlé gbõrú ku lẽtáŋá ãmbógó rĩ trũ rĩ ꞌi.
17 E recusaram ouvir-te, e não se lembraram das tuas maravilhas, que lhes fizeste, e endureceram a sua cerviz e, na sua rebelião, levantaram um capitão, a fim de voltarem para a sua servidão; porém tu, ó Deus perdoador, clemente e misericordioso, tardio em irar-te, e grande em beneficência, tu não os desamparaste.
18 Drĩ kí ándrá táni ĩꞌbaní kãjóŋá idé ãdróŋá rú gólũdĩ sĩ, sĩ jọjó la, ‘ꞌDĩ ãdróŋá ĩmidrị́ ĩmi anzélépi angájó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ ꞌi,’ jõku ĩꞌbaní táni ị́jọ́ ũnzí ãmbogo la kí idéjó rá tí.
18 Ainda mesmo quando eles fizeram para si um bezerro de fundição, e disseram: Este é o teu Deus, que te tirou do Egito; e cometeram grandes blasfêmias;
19 “Ásí ị̃gbẹ̃ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ mí aꞌbe ándrá kí kõtórõ agá ꞌdãá ku. Ĩtụ́ sĩ ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ị́dị́ŋá áni rĩ la kí drị̃ ce nĩ, ị́nị́ sĩ ãcí ị́dị́ŋá áni rĩ la ãngũ ji sĩ ĩꞌbaní gẹ̃rị̃ iꞌdajó nĩ.
19 Todavia tu, pela multidão das tuas misericórdias, não os deixaste no deserto. A coluna de nuvem nunca se apartou deles de dia, para os guiar pelo caminho, nem a coluna de fogo de noite, para lhes iluminar; e isto pelo caminho por onde haviam de ir.
20 Ífẽ ĩꞌbaní Úríndí mídrị́ múké rĩ sĩ kí imbájó. Mí atrị ándrá ĩꞌbaní mãnã fẽŋá ku ãzíla ị̃yị́ vị́ kí ndẽlépi rĩ sĩ ífẽ ĩꞌbaní ị̃yị́ mvụlé rá.
20 E deste o teu bom espírito, para os ensinar; e o teu maná não retiraste da sua boca; e água lhes deste na sua sede.
21 Ílí kãlị́ sụ ímba kí tã kõtórõ agá ꞌdãá, ãko ãzí ĩꞌbã kí ĩcẽlé rá la ꞌdáyụ, bõngó ĩꞌbadrị̂ de kí ku ãzíla pá la ãvõ kí ku.
21 De tal modo os sustentaste quarenta anos no deserto; nada lhes faltou; as suas roupas não se envelheceram, e os seus pés não se incharam.
22 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, íko ándrá ãma áyị́pịka kí ãzã sĩ ũpi kí ndẽjó sụ́rụ́ kí abe, ífẽ vâ ĩꞌbaní ãngũ álị́ rĩ kí ĩndĩ. Pa kí ãngũ úpí Sị̃họ́nị̃ Hẹ́sị̃bọ̃nị̃ drị̂ kí ãngũ úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị̂ be rá.
22 Também lhes deste reinos e povos, e os repartiste em porções; e eles possuíram a terra de Siom, a saber, a terra do rei de Hesbom, e a terra de Ogue, rei de Basã.
23 Ífẽ ĩꞌbaní anzị kí wẽwẽ rú cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá rĩ kí áni ãzíla mí agụ kí ãngũ ándrá míní jọlé mi fẽ la ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní kí mụ ꞌdụlé la ĩꞌbãni la rú rĩ gá.
23 E multiplicaste os seus filhos como as estrelas do céu, e trouxeste-os à terra de que tinhas falado a seus pais que nela entrariam para a possuírem.
24 Anzị ĩꞌbadrị̂ fi kí ãngũ Kãnánĩ drị̂ agá ãzíla ꞌdụ kí dó ĩꞌdi ĩꞌbã ãni la rú. Ndẽ kí ꞌbá uꞌálépi ãngũ Kãnánĩ drị̂ agá ꞌdãá rĩ kí rá; ífẽ ũpi Kãnánĩ drị̂ kí kí drị́ alé gá ꞌbá ꞌdãá rĩ kí abe, idé kí ị́jọ́ ĩꞌba rụ́ ĩꞌbaní lẽlé rĩ áni.
24 Assim os filhos entraram e possuíram aquela terra; e abateste perante eles os moradores da terra, os cananeus, e lhos entregaste na mão, como também os reis e os povos da terra, para fazerem deles conforme a sua vontade.
25 Upa kí táwụ̃nị̃ andre celé bõrõ ũkpó sĩ rĩ kí ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ rĩ kí abe rá; ụꞌdụ kí jó galépi tré ãko múké ũví ndú ndú sĩ ꞌdĩ kí kídí galé rĩ kí, ámvụ́ zãbíbũ drị́, mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị́ ãzíla ife ũꞌbí nalé nãnã rĩ kí abe. Na kí dó ru mgbemgbe, aga kí dó rá ãzíla use kí dó sĩ ãko ĩꞌbaní nalé calépi rá rĩ sĩ.”
25 E tomaram cidades fortificadas e terra fértil, e possuíram casas cheias de toda a fartura, cisternas cavadas, vinhas e olivais, e árvores frutíferas, em abundância; e comeram e se fartaram e engordaram e viveram em delícias, pela tua grande bondade.
26 “Wó acá kí dó ꞌbá drị̃ ũnzí la rú ãzíla mvu kí mí rụ́ ꞌdâ rá, uja kí ũngúkú ãzị́táŋá mídrị̂ ní. Ụꞌdị́ kí nãbịya mídrị́ ị́jọ́ vú nzelépi ĩꞌbaní sĩ kí ujajó vúlé mí rụ́ ꞌdõlé ꞌdĩ kí rá; idé kí ị́jọ́ ũnzí ãzí ãmbógó la.
26 Porém se obstinaram, e se rebelaram contra ti, e lançaram a tua lei para trás das suas costas, e mataram os teus profetas, que protestavam contra eles, para que voltassem para ti; assim fizeram grandes abominações.
27 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ífẽ dó sĩ kí mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí drị́lẹ́ gá sĩ ĩꞌbaní ũcõgõ fẽ jó. Wó kí dó mụ ũcõgõ ịsụ́lé ꞌbo awá kí ími drị̃lẹ́ gá ãzíla mí are kí angájó ꞌbụ̃ gâlé. Ásị́ ị̃gbẹ̃ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ mí anzé kí rá, mí ãpẽ ĩꞌbaní ꞌbá ꞌbá palépi mẹ́rọ́ꞌbá kí drị́ gá la kí tị ãzíla pa kí kí rá.”
27 Por isso os entregaste na mão dos seus adversários, que os angustiaram; mas no tempo de sua angústia, clamando a ti, desde os céus tu ouviste; e segundo a tua grande misericórdia lhes deste libertadores que os libertaram da mão de seus adversários.
28 “Wó kí dó mụ ásị́ ị̃gbẹ̃ ịsụ́lé ãꞌdị́ vúlé gá ꞌbo, cọtị idé kí vâ ị́jọ́ ũnzí rĩ kí ími drị̃lẹ́ gá ị̃dị́. ꞌDã bã ũngúkú gá mí aꞌbe dó kí mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí drị́lẹ́ gá sĩ ũpĩ najó kí drị̃ gá. Kí mụ awálé mí rụ́ ị̃dị́ ꞌbo, mí are kí angájó ꞌbụ̃ gâlé, ásị́ ị̃gbẹ̃ mídrị̂ sĩ ípa dó sĩ kí pâlé ũꞌbí ru rá.”
28 Porém, em tendo repouso, tornavam a fazer o mal diante de ti; e tu os deixavas na mão dos seus inimigos, para que dominassem sobre eles; e convertendo-se eles, e clamando a ti, tu os ouviste desde os céus, e segundo a tua misericórdia os livraste muitas vezes.
29 “Íli kí bị́lẹ́ ị̃ndụ́ sĩ kí ujajó vúlé ãzị́táŋá mídrị̂ gá, wó acá kí drị̃ ũnzí ru, gã kí dó sĩ ãzị́táŋá mídrị̂ kí úmgbé. ꞌBá mídrị̂ iza kí ị́jọ́ ĩꞌbã kí ãzị́táŋá mídrị̂ kí gãjó úmgbé ãzíla kí tãmbajó ku rĩ sĩ, ꞌdĩ kí ị́jọ́ sĩ adrujó ídri údrĩ kí tãmba rá rĩ kî. Drị̃ ũnzĩkãnã sĩ uja kí míní ũngúkú, imbe la mba kí ũkpó ãzíla gã kí ị́jọ́ arelé úmgbé.
29 E testificaste contra eles, para que voltassem para a tua lei; porém eles se houveram soberbamente, e não deram ouvidos aos teus mandamentos, mas pecaram contra os teus juízos, pelos quais o homem que os cumprir viverá; viraram o ombro, endureceram a sua cerviz, e não quiseram ouvir.
30 Wó ílí ũꞌbí rú ími ásị́ ri adrulé ĩꞌbaní ị̃gbẹ́ ru. Úríndí mídrị̂ sĩ mí iꞌda ĩꞌbaní ị́jọ́ nãbịya kí tị gâsĩ. Wó ꞌbã kí ásị́ drị̃ la gá ku, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ífẽ dó kí ꞌbá ĩꞌbã jĩránĩ rú rĩ kí drị́lẹ́ agá.
30 Porém estendeste a tua benignidade sobre eles por muitos anos, e testificaste contra eles pelo teu Espírito, pelo ministério dos teus profetas; porém eles não deram ouvidos; por isso os entregaste nas mãos dos povos das terras.
31 Wó ásị́ ị̃gbẹ̃ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ mí ị̃lị̃kị̃ kí ku ãzíla mí aꞌbe kí ku, ãꞌdusĩku mi Ãdróŋá lẽtáŋá uyaŋá kóru rĩ be ãzíla ásị́ ị̃gbẹ̃ trũ rĩ ꞌi.”
31 Mas pela tua grande misericórdia os não destruíste nem desamparaste, porque és um Deus clemente e misericordioso.
32 “Úꞌdîꞌda ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbárĩ Ãdróŋá, Ãdróŋá ãmadrị̂, mi Ãdróŋá ãmbógó, ũkpõ trũ, sĩ idéjó ụ̃rị̃ sĩ rĩ ꞌi, mi tị icíma mídrị́ lẽtáŋá ukólépi ku rĩ drị̂ tãmbalépi rĩ ꞌi. Ị́jọ́ ũkpó pírí acálépi ãma drị̃ gá, ũpi ãmadrị̂ kí drị̃ gá, drị̃lẹ́ ãma drị̂ kí drị̃ gá, ꞌbá ãmadrị́ ãtalo rú ãzíla nãbịya rú rĩ kí drị̃ gá, ãma áyị́pịka kí drị̃ gá ãzíla ꞌbá pírí mídrị́ ꞌdĩ kí drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbã iꞌdá jõ míní were rú ku. Mí igá drĩ ũcõgõ ꞌbá mídrị̂ ꞌbã kí ịsụ́lé iꞌdójó ụ́ꞌdụ́ ũpi Ãsụ́rị̃yã gárĩ ꞌbã kí ãma ĩkpãjó rĩ sĩ kpere ãndrũ ꞌdĩ ꞌi.
32 Agora, pois, nosso Deus, o grande, poderoso e terrível Deus, que guardas a aliança e a beneficência, não tenhas em pouca conta toda a aflição que nos alcançou a nós, aos nossos reis, aos nossos príncipes, aos nossos sacerdotes, aos nossos profetas, aos nossos pais e a todo o teu povo, desde os dias dos reis da Assíria até ao dia de hoje.
33 Sáwã pírí míní ãma ị́jọ́ lịjọ́ rĩ gá, mi ị́jọ́ lị ãma drị̃ gá pịrị. Wó ãdrĩ táni mí rụ́ ị́jọ́ ũnzí idé rá tí, ị́jọ́ míní ngalé rĩ kí ꞌbãngá pịrị.
33 Porém tu és justo em tudo quanto tem vindo sobre nós; porque tu tens agido fielmente, e nós temos agido impiamente.
34 Ũpi ãmadrị̂ kí, drị̃lẹ́ka kí, ãtalo kí ãzíla ãma áyị́pịka kí abe ũbĩ kí ándrá ãzị́táŋá mídrị̂ kí vú ku; ꞌbã kí ándrá ásị́ ãzị́táŋá ãzíla bị́lẹ́ ị̃ndụ́ lima míní fẽlé rĩ kí drị̃ gá ku.
34 E os nossos reis, os nossos príncipes, os nossos sacerdotes, e os nossos pais não guardaram a tua lei, e não deram ouvidos aos teus mandamentos e aos teus testemunhos, que testificaste contra eles.
35 Ĩꞌbaní ándrá táni adru agá ũpĩ ĩꞌbadrị̂ agá rá tí nga kí ãzị́ míní ku míní ándrá táni ĩꞌbaní mũkẽ idé agá rá tí. Ífẽ ándrá ĩꞌbaní ãngũ mgbọ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ rĩ ꞌi, wó gã kí ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí aꞌbelé úmgbé.”
35 Porque eles nem no seu reino, nem na muita abundância de bens que lhes deste, nem na terra espaçosa e fértil que puseste diante deles, te serviram, nem se converteram de suas más obras.
36 “Índre drĩ Ãdróŋá, ãma dó ãndrũ ãtiꞌbo rú ãngũ ándrá míní fẽlé ãma áyị́pịka ꞌbaní bã na kí sĩ ife ífí ala gá ãzíla ãko múké ãfũlépi ala gá rĩ kí abe rĩ gá ꞌdõ.
36 Eis que hoje somos servos; e até na terra que deste a nossos pais, para comerem o seu fruto e o seu bem, eis que somos servos nela.
37 Wó ị́jọ́ ũnzí ãmadrị̂ kí sĩ ãko múké ãfũlépi ala gá rĩ kí dó mụ ũpi míní ꞌbãlé ãmã drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ ꞌbanî. Kí ị́jọ́ kí nga ãma rụ́ ãnãkpá ãmadrị̂ kí abe ĩꞌbaní lẽlé rĩ áni. Ãma ĩꞌbadrị́ ũcõgõ ãmbógó la gá.
37 E ela multiplica os seus produtos para os reis, que puseste sobre nós, por causa dos nossos pecados; e conforme a sua vontade dominam sobre os nossos corpos e sobre o nosso gado; e estamos numa grande angústia.
38 “Ị́jọ́ ru ngalépi ꞌdĩ kí sĩ pírí, ãlẽ ũyõ sõlé íni, ãma ị́jọ́ la sĩ cí, ũpi ãmadrị̂ kí drị́ tị̃ drị̃ la gá ꞌbá ãmadrị́ Lẹ́vị̃ rú ãzíla ãtalo ãmadrị́ ídétáŋá idélépi rĩ kí abe.”
38 E, todavia fizemos uma firme aliança, e o escrevemos; e selaram-no os nossos príncipes, os nossos levitas e os nossos sacerdotes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Neemias 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.