Mateus 22
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní ị́jọ́ ị́jọ́ uꞌbéŋá sĩ kí imbájó ị̃dị́.
1 Jesus tornou a falar-lhes por meio de parábolas:
2 “Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ ĩꞌdi cécé Úpí ãzí ꞌbã ru itújó ngọ́pị̃ ní ụ̃mụ̃ ãmbógó ũkú bĩŋá drị̂ ꞌbãjó rĩ áni.
2 The kingdom of the heavens has become like a king who made a wedding feast for his son,
3 Úpí pẽ ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ kí tị mụlé ꞌbá tá umvelé ụ̃mụ̃ gá rĩ ꞌbaní lũlé la ꞌba amụ́ kí dó ụ̃mụ̃ gá ꞌdõlé, wó gã kí amụ́lé úmgbé.
3 and sent his bondmen to call the persons invited to the wedding feast, and they would not come.
4 “Pẽ vâ ãtíꞌbó ãzí rĩ kí tị ị̃dị́ ãzíla jọ, ‘Ĩlũ ꞌbá tá umvelé ꞌdã ꞌbaní má idé dó ãkónã bábá ꞌbo. Má ụlị́ mánị̃gọ́ kí tị use-use rĩ kí abe ãko pírí kí dó bábá. Ĩmi amụ́ dó ụ̃mụ̃ gá ꞌdõlé.’
4 Again he sent other bondmen, saying, Say to the persons invited, Behold, I have prepared my dinner; my oxen and my fatted beasts are killed, and all things ready; come to the wedding feast.
5 “ꞌBá umvelé ꞌdã ꞌbã kí ásị́ ị́jọ́ kí umvejó ꞌdã drị̃ gá ku ãzíla mụ kí ĩꞌbã ãzị́ gá ãzí rĩ mụ ĩꞌdi ꞌbã ámvụ́ gá ãzí rĩ ĩꞌdi ꞌbã ãko kí ị̃tụ̃ndã trũ
5 But they made light of it, and went, one to his own land, and another to his commerce.
6 ꞌBá ãzí rĩ rụ kí ãtíꞌbó kí colé cõ-cõ ãzíla ụꞌdị́ kí ãzí rĩ kí rá.
6 And the rest, laying hold of his bondmen, ill-treated and slew {them}.
7 Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ Úpí ásị́ ve ũnzí, pẽ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí tị ꞌbá ꞌbá ụꞌdị́lépi ꞌdã kí ụꞌdị́lé rá ãzíla ivé táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị́ ꞌdã ãcí sĩ.
7 And {when} the king {heard of it he} was wroth, and having sent his forces, destroyed those murderers and burned their city.
8 “Úpí umve dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ãzí rĩ kí ãzíla jọ ĩꞌbaní, ‘Ụ̃mụ̃ mádrị́ ũkú bĩjó rĩ dó bábá, wó ꞌbá tá mâ umvelé rĩ kí ásị́ ꞌbãjó ku rĩ sĩ ụ̃mụ̃ icó dó ĩꞌbaní ku.
8 Then he says to his bondmen, The wedding feast is ready, but those invited were not worthy;
9 Úꞌdîꞌda ĩmụ dó gẹ̃rị̃ agâ sĩ ãzíla ĩmi umve ꞌbá pírí ĩminí ịsụ́lé rĩ kí ũꞌbí ru ụ̃mụ̃ gá ꞌdõlé.’
9 go therefore into the thoroughfares of the highways, and as many as ye shall find invite to the wedding feast.
10 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãtíꞌbó mụ kí dó gẹ̃rị̃ kí agá ãmvêlé ãzíla atrá kí ꞌbá pírí ĩꞌbaní icólé ịsụ́lé rĩ kí, ꞌbá múké rĩ kí ꞌbá ũnzí rĩ abe; ãzíla jó ụ̃mụ̃ drị̂ ga tré ꞌbá sĩ.
10 And those bondmen went out into the highways, and brought together all as many as they found, both evil and good; and the wedding feast was furnished with guests.
11 “Úpí fi dó mụlé ãmụ́ kí undrélé ãzíla ndre ágọ́bị́ ãzí ãlu bõngó ụ̃mụ̃ ũkú bĩŋá drị̂ sụ̃lépi ku la
11 And the king, having gone in to see the guests, beheld there a man not clothed with a wedding garment.
12 Zị ĩꞌdi, ‘Wọ̃rị́’ mí afí ꞌdõlé bõngó ụ̃mụ̃ drị̂ kóru íngoní ru? Ágọ́bị̂ umvi ị́jọ́ ãzí ku.
12 And he says to him, {My} friend, how camest thou in here not having on a wedding garment? But he was speechless.
13 “Úpí jọ dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, ‘Ĩmi umbé drị́ la kí pá abe, ãzíla ĩꞌbe ĩꞌdi ãmvé ãngũ ịnị agá.’ Ãngũ ꞌdã gâlé ĩꞌdi ụ̃lụ́lụ́ uꞌbéŋá ãzíla sĩ naŋâ trũ.”
13 Then said the king to the servants, Bind him feet and hands, and take him away, and cast him out into the outer darkness: there shall be the weeping and the gnashing of teeth.
14 Yẹ́sụ̃ de ị́jọ́ jọ, “Ála ꞌbá ũꞌbí kí umve, wó ála ꞌbá were kí ũpẽ áyụ.”
14 For many are called ones, but few chosen ones.
15 ꞌDã ꞌbã vúlé gá ꞌbá Fãrĩsáyĩ drị̂ mụ kí rá ãzíla mụ kí ị́jọ́ itúlé sĩ Yẹ́sụ̃ tị gá ị́jọ́ mbãjó zịtáŋá sĩ.
15 — ausente —
16 Ãpẽ kí dó ꞌbá ĩꞌbaní imbálé rĩ kí tị ãzíla ꞌbá Hẽródẽ ãtị̃lépi ũpĩ ĩꞌdidrị̂ agá rĩ kí abe jọ kí, “Ímbápị, ãnị̃ cé mi ị́jọ́ mgbã rĩ jọ. Mi ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá ꞌbã lẽlé rĩ drị̃ gá ị́jọ́ imbá ꞌbá ꞌbanî áyụ, mí así ị́jọ́ ꞌbá ꞌba kí ũrãlé drị̃ la gá rĩ sĩ ku, ãꞌdusĩku íꞌbã ásị́ ꞌbá ꞌbã úmgbó drị̃ gá ku.
16 And they send out to him their disciples with the Herodians, saying, Teacher, we know that thou art true and teachest the way of God in truth, and carest not for any one, for thou regardest not men's person;
17 Ílũ drĩ ãmaní, mí ũrã íngoní? Ãzị́táŋá ãmadrị̂ ãꞌị̃ ãmaní mụ̃sọ́rọ̃ ꞌbejó Kãyị̃sárị̃ ní rá yã jõku yụ?”
17 tell us therefore what thou thinkest: Is it lawful to give tribute to Caesar, or not?
18 Yẹ́sụ̃ ꞌbã ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbaní itúlé rĩ nị̃jó cé rĩ sĩ, jọ, “Ĩmi ꞌbá mũlũmbẽ rú ꞌdĩ! Ĩmi áma tị ũmbã ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?
18 But Jesus, knowing their wickedness, said, Why tempt ye me, hypocrites?
19 Ĩmi iꞌda drĩ mání dị̃nárị̃ ayúlé sĩ mụ̃sọ́rọ̃ ꞌbejó ꞌdĩ ꞌi!”
19 Shew me the money of the tribute. And they presented to him a denarius.
20 ãzíla zị kî, “Íꞌdá ꞌdĩ kí ãko sĩ lé drị̃ la gá ꞌdĩ abe kí ãꞌdi ãni yã?”
20 And he says to them, Whose {is} this image and superscription?
21 Umvi kí, “Úpí Kãyị̃sárị̃ ãni,” Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Wó ĩfẽ ãko Úpí Kãyị̃sárị̃ drị̂ Úpí Kãyị̃sárị̃ drị́ Ãdróŋá drị̂ Ãdróŋá drị́.”
21 They say to him, Caesar's. Then he says to them, Pay then what is Caesar's to Caesar, and what is God's to God.
22 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé uꞌá kí ụ̃sụ̃táŋá sĩ ãzíla abe kí Ĩꞌdi mụ kí rá.
22 And when they heard {him}, they wondered, and left him, and went away.
23 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌdã sĩ ꞌbá Sãdũkáyõ rú jọlépi la ꞌbá angá ídri rú ku rĩ ꞌbã ãzí amụ́ kí zịtáŋâ trũ Yẹ́sụ̃ rú.
23 — ausente —
24 Jọ kí Ímbápị, “Mụ́sã jọ ándrá, ꞌbá ãzí drĩ drã anzị kóru, lẽ ádrị́pị̃ ꞌbã fi ãwụ́zị́ ꞌdã sĩ anzị tịjó ádrị́pị̃ drãlépi rá ꞌdã nî.
24 saying, Teacher, Moses said, If any one die, not having children, his brother shall marry his wife and shall raise up seed to his brother.
25 “ꞌBá ãzí kí ándrá ádrị́pị gá ázị̂rị̃ kí uꞌá agá ãma agá ꞌdâ. Kãyú rĩ ĩgbã ũkú ãzíla uja drãlé anzị kóru, aꞌbe ãwụ́zị̂ ádrị́pị̃ nî.
25 Now there were with us seven brethren; and the first having married died, and not having seed, left his wife to his brother.
26 Ị́jọ́ ãlu ꞌdĩ idé vâ ru ádrị́pị̃ ị̃rị̃ rĩ rụ́, na rĩ rụ́, ãzíla ãsị̃jó ꞌbá ázị̂rị̃ ꞌdĩ kí ụrụꞌbá gá pírí.
26 In like manner also the second and the third, unto the seven.
27 Ãsị̃jó rĩ gá ũkû drã dó.
27 And last of all the woman also died.
28 Úꞌdîꞌda rĩ gá, ụ́ꞌdụ́ ꞌbá drãlépi rá rĩ ꞌbã kí mụjó angájó ídri rĩ sĩ, ũkû la adru ãꞌdi ãni? Ãꞌdusĩku ꞌdụ kí pírí ĩꞌdi ũkú ru rá ꞌdĩ.”
28 In the resurrection therefore of which of the seven shall she be wife, for all had her?
29 Yẹ́sụ̃ umvi kí, “Ĩmi ãvĩ rá. Ĩnị̃ ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ ku, ãzíla ĩnị̃ vâ ũkpõ Ãdróŋá drị̂ ku.
29 And Jesus answering said to them, Ye err, not knowing the scriptures nor the power of God.
30 Ãꞌdusĩku drụ́zị́ ꞌbá drãlépi rĩ drĩ kí angá ídri, kí adru cécé mãlãyíkã ꞌbụ̃ gá rĩ kí áni ꞌbá ĩgbã kí ru ku.
30 For in the resurrection they neither marry nor are given in marriage, but are as angels of God in heaven.
31 Wó ꞌbá drãlépi rá rĩ ꞌbã angájó ídri rĩ drị̃ gá ĩlã drĩ ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé ĩminí rĩ ku yã? Jọ,
31 Quanto à ressurreição dos mortos, não lestes o que Deus vos disse:
32 ‘Ma Ãdróŋá Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ꞌi, Ĩsákã drị̂ ꞌi, ãzíla Yãkóꞌbõ drị̂ ꞌi.’ Ĩꞌdi Ãdróŋá ꞌbá ídri rĩ ꞌbadrị̂ adru ꞌbá drãlépi rá rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi ku.”
32 Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaac e o Deus de Jacó {Ex 3,6}? Ora, ele não é Deus dos mortos, mas Deus dos vivos.
33 ꞌBá ũꞌbí kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé uꞌá kí ímbátáŋá ĩꞌdidrị̂ sĩ ụ̃sụ̃táŋá sĩ.
33 E, ouvindo esta doutrina, as turbas se enchiam de grande admiração.
34 ꞌBá Fãrĩsáyĩ drị̂ kí mụ arelé la Yẹ́sụ̃ umbé ꞌbá Sãdũkáyõ drị̂ kí tị cí, atrá kí ru ãlu.
34 Sabendo os fariseus que Jesus reduzira ao silêncio os saduceus, reuniram-se
35 Ĩꞌba ãzí ãlu ꞌbá ãzị́táŋá imbálépi la amụ́ Yẹ́sụ̃ ụ̃ꞌbị̃lé zịtáŋá sĩ.
35 e um deles, doutor da lei, fez-lhe esta pergunta para pô-lo à prova:
36 Zị ĩꞌdi, “Ímbápị ãzị́táŋá ãmbógó ãndânĩ rĩ íngõ ꞌi?”
36 Mestre, qual é o maior mandamento da lei?
37 Yẹ́sụ̃ umvi, “‘Ílẽ Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ími ásị́ pírí sĩ, ími ídri pírí sĩ ãzíla ími ásị́sị́ŋá pírí sĩ.’
37 Respondeu Jesus: Amarás o Senhor teu Deus de todo teu coração, de toda tua alma e de todo teu espírito {Dt 6,5}.
38 ꞌDĩ ãzị́táŋá ãmbógó ãndânĩ ãzíla ị́jọ́ ũkpó rĩ.
38 Este é o maior e o primeiro mandamento.
39 Ị́jọ́ ị̃rị̃ ũkpó cécé ꞌdĩ áni rĩ: ‘Ílẽ mî jĩránĩ cécé míní ími lẽlé rĩ áni.’
39 E o segundo, semelhante a este, é: Amarás teu próximo como a ti mesmo {Lv 19,18}.
40 Ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí ãzíla ímbátáŋá nábị̃ ꞌbadrị̂ tu kí pá ãzị́táŋá ị̃rị̃ ꞌdĩ kí drị̃ gá.”
40 Nesses dois mandamentos se resumem toda a lei e os profetas.
41 ꞌBá Fãrĩsáyĩ drị̂ ꞌbã kí drĩ ru tra agá ãlu ꞌdĩ gá ꞌdâ, Yẹ́sụ̃ zị kî,
41 Como os fariseus se agrupassem, Jesus interrogou-os:
42 “Ĩmi ị́jọ́ ũrã Kúrísĩtõ drị̃ gá íngoní? Ĩꞌdi drị̃lẹ́ ãꞌdi drị̂ ꞌi yã?”
42 Que pensais vós de Cristo? De quem é filho? Responderam: De Davi!
43 Zị kî, “Drĩ dó adru ꞌdĩ ꞌbã áni, Úríndí Ãlá rĩ fẽ dó Dãwụ́dị̃ ní ĩꞌdi umvelé ‘Úpí’ ꞌi la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?
43 Como então, prosseguiu Jesus, Davi, falando sob inspiração do Espírito, chama-o Senhor, dizendo:
44 “‘Úpí Ãdróŋá jọ Úpí mádrị̂ nî:
44 O Senhor disse a meu Senhor: Senta-te à minha direita, até que eu ponha teus inimigos por escabelo dos teus pés {Sl 109,1}?
45 Dãwụ́dị̃ drĩ dó Kúrísĩtõ umve ‘Úpí ꞌi,’ icó adrulé drị̃lẹ́ Dãwụ́dị̃ ãni íngoní ru?”
45 Se, pois, Davi o chama Senhor, como é ele seu filho?
46 ꞌBá ãzí ãlu icólépi Yẹ́sụ̃ umvilépi rá la ꞌdáyụ, ãzíla iꞌdójó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ kpere drị̃ gá ꞌbá ãzí lẽlépi ĩꞌdi zịlépi zịtáŋá ãzí sĩ la yụ.
46 Ninguém pôde responder-lhe nada. E, depois daquele dia, ninguém mais ousou interrogá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.