Marcos 10

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Yẹ́sụ̃ aꞌbe kí dó Kãpẹ̃rẹ̃nãwụ́mị̃ rá, mụ kí dó ãngũ Yụ̃dị́yã drị̂ agâ sĩ ị̃yị́ Yõrĩdánĩ zajó. ꞌBá ũꞌbí tra kí ru ĩꞌdi andre gá ị̃dị́, ri kí imbálé jõ ídu rĩ áni.
1 Levantando-se Jesus, partiu dali para os termos da Judéia, e para além do Jordão; e do novo as multidões se reuniram em torno dele; e tornou a ensiná-las, como tinha por costume.
2 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú rĩ ꞌbã ãzí amụ́ kí ĩꞌdi ụ̃ꞌbị̃lé, zị kí ĩꞌdi, “Ãzị́táŋá ãꞌị̃ ágọ́bị́ ní ũkú ĩꞌdidrị̂ drojó rá yã?”
2 Então se aproximaram dele alguns fariseus e, para o experimentarem, lhe perguntaram: É lícito ao homem repudiar sua mulher?
3 Yẹ́sụ̃ uja vâ kí zịlé, “Mụ́sã sĩ ándrá ĩminí ị́jọ́ íngoní ũkú droŋá ꞌbã ị́jọ́ sĩ yã?”
3 Ele, porém, respondeu-lhes: Que vos ordenou Moisés?
4 Umvi kí ĩꞌdiní, “Mụ́sã ãꞌị̃ ándrá ãmaní ũkú drojó rá lẽ úsĩ vâ wárãgã drị̃ la gá ĩndĩ.”
4 Replicaram eles: Moisés permitiu escrever carta de divórcio, e repudiar a mulher.
5 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Mụ́sã ãꞌị̃ ándrá ãzị́táŋá ũkú drojó rĩ sĩlé ĩminí rá la ásị́ mbaŋá ĩmidrị́ gá rĩ sĩ.
5 Disse-lhes Jesus: Pela dureza dos vossos corações ele vos deixou escrito esse mandamento.
6 Wó sáwã ãko pírí ꞌbã kí iꞌdójó ꞌdã sĩ, Ãdróŋá ‘ꞌbã ándrá ágọ́bị́ kí ũkú be.’
6 Mas desde o princípio da criação, Deus os fez homem e mulher.
7 ‘Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ágọ́bị́ la mụ ĩꞌdi ꞌbã átẹ́pị kí aꞌbelé ãndrẽ be ãzíla kí dó ru icí ũkú ĩꞌdidrị̂ be,
7 Por isso deixará o homem a seu pai e a sua mãe, {e unir-se-á à sua mulher,}
8 kí ị̃rị̃ trá ru icí acájó ụrụꞌbá ãlu rú.’ Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ adru kí dó ꞌbá ị̃rị̃ ku, wó ꞌbá ãlu.
8 e serão os dois uma só carne; assim já não são mais dois, mas uma só carne.
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá Ãdróŋá ꞌbã icílé ãko ãlu rú ꞌbo rĩ ꞌbá ãzí ꞌbã awa jõ kí ku.”
9 Porquanto o que Deus ajuntou, não o separe o homem.
10 Yẹ́sụ̃ la mụ adrulé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe jó agâlé áꞌdụ̂sĩ, ímbáꞌbá zị kí ĩꞌdi ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé ꞌdĩ kí sĩ.
10 Em casa os discípulos interrogaram-no de novo sobre isso.
11 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “ꞌBá ãzí drĩ ĩꞌdi ꞌbã ũkú dro, ĩgbã ndú la, ĩꞌdi ãwụ̃ nga ũkú ꞌdã be.
11 Ao que lhes respondeu: Qualquer que repudiar sua mulher e casar com outra comete adultério contra ela;
12 Ũkú irélépi ágô gá rĩ drĩ mụ ágó ãzí gá ĩꞌdi ãwụ̃ nga.”
12 e se ela repudiar seu marido e casar com outro, comete adultério.
13 Ụ́ꞌdụ́ ãzí sĩ ꞌbá ãzí agụ kí ĩꞌbã anzị kí Yẹ́sụ̃ rụ̂lé sĩ mụjó sụ̃sụ́ wijó ĩꞌbaní, sĩ drị́ ụ̃tị̃jó kí drị̃ gá, wó ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ angá kí kí drị̃ gá trụ.
13 Então lhe traziam algumas crianças para que as tocasse; mas os discípulos o repreenderam.
14 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí arelé ꞌbo, ũmbã na ĩꞌdi ꞌi, jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ĩmi aꞌbe anzị nírí ꞌbã amụ́ kí má rụ́ ꞌdõlé, ĩmi atrị kí amụ́ŋá gá ku, ãꞌdusĩku Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã ãni.
14 Jesus, porém, vendo isto, indignou-se e disse-lhes: Deixai vir a mim as crianças, e não as impeçais, porque de tais é o reino de Deus.
15 Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ꞌbá ãzí drĩ adru ãꞌị̃táŋâ trũ anzị níríŋá rĩ kí áni ku, icó filé Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá ku.”
15 Em verdade vos digo que qualquer que não receber o reino de Deus como criança, de maneira nenhuma entrará nele.
16 Yẹ́sụ̃ ꞌdụ dó anzị nírí rĩ kí ĩꞌdi ꞌbã drị́ gá, ụ̃tị̃ dó drị́ kí drị̃ gá ãzíla wi dó ĩꞌbaní sụ̃sụ́.
16 E, tomando-as nos seus braços, as abençoou, pondo as mãos sobre elas.
17 Yẹ́sụ̃ ꞌbã drị̃ ko agá gẹ̃rị̃ agá ꞌdãá, ágọ́bị́ ãzí cẹ̃ ụ́ngụ́lẹ́ sĩ ĩꞌdi rụ̂lé, tị̃ ãja vụ̃rụ́ Yẹ́sụ̃ drị̃lẹ́ gá, ĩꞌdi zịjó jọ, “Ímbápị mgbã rĩ, ma ãꞌdu idé mání sĩ ídri ukólépi ku rĩ ịsụ́jó?”
17 Ora, ao sair para se pôr a caminho, correu para ele um homem, o qual se ajoelhou diante dele e lhe perguntou: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?
18 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Mi áma umve ꞌbá mgbã rĩ la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? ꞌBá mgbã la ꞌdáyụ pẽ lú Ãdróŋá ꞌi áꞌdụ̂sĩ.
18 Respondeu-lhe Jesus: Por que me chamas bom? ninguém é bom, senão um que é Deus.
19 Ínị̃ ãzị́táŋá kí rá: ‘Íꞌdị ꞌbá ku, ínga ãwụ̃ ku, mí ụ̃gụ̃ ụ̃gụ̃ ku, mí alị́ ĩnzõ ꞌbá ãzí ụrụꞌbá gá ku, mí ũnzã ꞌbá kí ku, íru mî átẹ́pị kí mî ãndrẽ be.’”
19 Sabes os mandamentos: Não matarás; não adulterarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; a ninguém defraudarás; honra a teu pai e a tua mãe.
20 Ágọ́bị̂ umvi ĩꞌdiní, “Ímbápị, ị́jọ́ ꞌdĩ kí bãsĩ mání ngalé iꞌdójó ãnzị̃rị̃ŋã sĩ rĩ kî.”
20 Ele, porém, lhe replicou: Mestre, tudo isso tenho guardado desde a minha juventude.
21 Yẹ́sụ̃ ndre ãngũ ĩꞌdi rụ̂lé, lẽ ĩꞌdi rá jọ ĩꞌdiní, “Ãko ãzí ace míní ãlu. Ímụ ãko mî trũ adrujó rĩ kí ị̃tụ̃ndãlé rá, mí awa séndẽ la kí ꞌbá lẽmẽrí rĩ ꞌbaní, mí dó mụ málĩ mídrị́ rĩ kí ịsụ́lé ꞌbụ̃ gá, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá mí amụ́ dó áma vú ãbĩlé.”
21 E Jesus, olhando para ele, o amou e lhe disse: Uma coisa te falta; vai vende tudo quanto tens e dá-o aos pobres, e terás um tesouro no céu; e vem, segue-me.
22 Ágọ́bị́ ꞌdĩ la mụ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ arelé, drị̃ la aꞌdé dó kũsũ, ko drị̃ mụlé cãndí-cãndí ru, ĩꞌdi ꞌbã adrujó kụ́rẹ́nị́ rĩ sĩ.
22 Mas ele, pesaroso desta palavra, retirou-se triste, porque possuía muitos bens.
23 Yẹ́sụ̃ undré ãngũ ĩꞌdi andre gá ꞌdãá rĩ, jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “ꞌBá málĩ trũ rĩ ní fijó Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ ũkpõ la ꞌdõ áni yã.”
23 Então Jesus, olhando em redor, disse aos seus discípulos: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
24 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ kí drị̃ iza ru rá ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ sĩ wó Yẹ́sụ̃ uja vâ jọlé la ị̃dị́, “Anzị̂, fijó Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ ũkpõ la ꞌdõ áni yã!”
24 E os discípulos se maravilharam destas suas palavras; mas Jesus, tornando a falar, disse-lhes: Filhos, quão difícil é {para os que confiam nas riquezas} entrar no reino de Deus!
25 Yẹ́sụ̃ jọ, “Ngãmíyã ní fijó sĩndánĩ ị̃ndụ́ gâ sĩ rĩ ĩꞌdi gbõŋá ru ndẽ ꞌbá málĩ trũ rĩ ní fijó Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ rá.”
25 É mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha, do que entrar um rico no reino de Deus.
26 Ímbáꞌbá kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí arelé, uꞌá kí pírí ụ̃sụ̃táŋá ãmbógó la sĩ, jọ kí ị́jọ́ kí drĩdríŋĩ gá ãyá-ãyá rú, “Ãꞌdi la ru pa rá rĩ gá nĩ?”
26 Com isso eles ficaram sobremaneira maravilhados, dizendo entre si: Quem pode, então, ser salvo?
27 Yẹ́sụ̃ ndre dó ãngũ ĩꞌba rụ̂lé, jọ ĩꞌbaní, “ꞌBá ꞌbã ũrãtáŋá sĩ rĩ gá ĩꞌdi ũkpó-ũkpó, wó Ãdróŋá sĩ rĩ gá ãko ãzí ĩꞌdi ndẽlépi rá la ꞌdáyụ.”
27 Jesus, fixando os olhos neles, respondeu: Para os homens é impossível, mas não para Deus; porque para Deus tudo é possível.
28 Pétẽrõ jọ ĩꞌdiní, “Ãma aꞌbe ãko ãmadrị̂ kí pírí rá sĩ uꞌdejó ími vú gâ sĩ.”
28 Pedro começou a dizer-lhe: Eis que nós deixamos tudo e te seguimos.
29 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ꞌbá ãzí drĩ lị́cọ́, ádrị́pịka kí, ámvọ́pịka abe, ãndrẽ trũ, átẹ́pị̃ trũ, anzị kî trũ jõku ãngũ aꞌbe áma ị́jọ́ sĩ ãzíla ị́jọ́ mgbã mádrị́ gá rĩ sĩ,
29 Respondeu Jesus: Em verdade vos digo que ninguém há, que tenha deixado casa, ou irmãos, ou irmãs, ou mãe, ou pai, ou filhos, ou campos, por amor de mim e do evangelho,
30 ĩꞌdi mụ ãko ịsụ́lé mádrị́ pâlé túrú sáwã ꞌdã sĩ. Ĩꞌdi mụ lị́cọ́, ádrị́pịka, ámvọ́pịka, andreka, átẹ́pịka, anzị, ãngũ kí abe ịsụ́lé pâlé túrú ãzíla ũcõgõ ịsụ́ŋâ trũ. Sáwã drụ́zị́ amụ́lépi rĩ sĩ ĩꞌdi ídri ukólépi ku rĩ ịsụ́.
30 que não receba cem vezes tanto, já neste tempo, em casas, e irmãos, e irmãs, e mães, e filhos, e campos, com perseguições; e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Wó ꞌbá wẽwẽ rú drị̃drị̃ rĩ kí drụ́zị́ acá ꞌbá vúlé rĩ kî rú, ãzíla ꞌbá vúlé rĩ kí ꞌbá drị̃drị̃ rĩ kî rú.”
31 Mas muitos que são primeiros serão últimos; e muitos que são últimos serão primeiros.
32 Ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã vúlé gá, Yẹ́sụ̃ mụ kí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé, ꞌde ꞌbá kí drị̃ nĩ. Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ꞌdĩ kí drị̃ iza ru rá, ãzíla ũꞌbí ĩꞌdi vú bĩlépi ꞌdĩ idé kí ụ̃rị̃ sĩ. Yẹ́sụ̃ ꞌdụ ímbáꞌbá ĩꞌdi ãni mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdĩ kí bụ́lụ́ gâ sĩ ị́jọ́ mụlépi ru idélépi ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rĩ kí iꞌdajó ĩꞌbanî.
32 Ora, estavam a caminho, subindo para Jerusalém; e Jesus ia adiante deles, e eles se maravilhavam e o seguiam atemorizados. De novo tomou consigo os doze e começou a contar-lhes as coisas que lhe haviam de sobrevir,
33 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi are, ãma kí mụ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé ꞌdĩ, ála mụ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ fẽlé ũcõgõ ịsụ́lé ãtalo ãmbogo rĩ ꞌbadrị́ ãzíla imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ abe, kí ị́jọ́ lị drị̃ la gá ĩꞌdi ꞌdịjó káyĩ rá, ãzíla kí ĩꞌdi ꞌdụ fẽlé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbadrị́.
33 dizendo: Eis que subimos a Jerusalém, e o Filho do homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas; e eles o condenarão à morte, e o entregarão aos gentios;
34 Kí ĩꞌdi ide sụ̃sụ́ wijó ụrụꞌbá la gá, kí vâ ĩꞌdi co kũrũbáyĩ sĩ ãzíla kí ĩꞌdi ꞌdị rá, wó ụ́ꞌdụ́ na ꞌbã vúlé gá, ĩꞌdi angá ídri rú.”
34 e hão de escarnecê-lo e cuspir nele, e açoitá-lo, e matá-lo; e depois de três dias ressurgirá.
35 Ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá, anzị Zĩbĩdáyõ drị́ Yãkóꞌbõ kí Yõhánã be amụ́ kí Yẹ́sụ̃ drị̃lẹ́ gá jọ kí, “Ímbápị, ãlẽ mí idé ãmaní ị́jọ́ ãma zịlé ími drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌi.”
35 Nisso aproximaram-se dele Tiago e João, filhos de Zebedeu, dizendo-lhe: Mestre, queremos que nos faças o que te pedirmos.
36 Yẹ́sụ̃ uja kí zịlé, “Ãko ĩminí lẽlé má idé ĩminí rĩ ãꞌdu?”
36 Ele, pois, lhes perguntou: Que quereis que eu vos faça?
37 Umvi kí ĩꞌdiní, “Úpí míní ri agá úmvúke mídrị́ ũpĩ drĩ gá, lẽ ãmã ãzí ãlu rĩ ꞌbã ri ími drị́ ãndá rĩ gá, ãzí rĩ ꞌbã ri ími drị́ ị̃jị́ rĩ gá.”
37 Responderam-lhe: Concede-nos que na tua glória nos sentemos, um à tua direita, e outro à tua esquerda.
38 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩnị̃ ị́jọ́ ĩminí zịlé rĩ ãꞌdu yã rĩ ku! Ĩmi icó kópõ ũcõgõ ãni mání mụlé mvụlé rĩ mvụlé ĩndĩ rá yã? Ĩmi icó bãbụ̃tị́zị̃ mání mụlé bĩlé rĩ bĩlé ĩndĩ rá yã?”
38 Mas Jesus lhes disse: Não sabeis o que pedis; podeis beber o cálice que eu bebo, e ser batizados no batismo em que eu sou batizado?
39 Umvi kí Yẹ́sụ̃ ní, “ꞌẼ, ãma mvụ la rá.” Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩꞌdi ꞌdĩ áni ãndá, ĩmi mụ kópõ ũcõgõ ãni mání mụlé mvụlé rĩ mvụlé ãzíla bãbụ̃tị́zị̃ mání mụlé bĩlé ũcõgõ drị́ rĩ bĩlé ĩndĩ rá!
39 E lhe responderam: Podemos. Mas Jesus lhes disse: O cálice que eu bebo, haveis de bebê-lo, e no batismo em que eu sou batizado, haveis de ser batizados;
40 Wó áma ũkpó sĩ jọjó la ꞌbá ãlu rĩ ꞌba ri áma drị́ ãndá gá jõku drị́ ị̃jị́ gá la ꞌdáyụ. Ĩꞌdi ị́jọ́ Ãdróŋá ãni ãngũ ꞌdĩ kí awajó ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã idéjó la ĩꞌbaní rĩ ꞌbanî.”
40 mas o sentar-se à minha direita, ou à minha esquerda, não me pertence concedê-lo; mas isso é para aqueles a quem está reservado.
41 Ímbáꞌbá mụdrị́ ãzí ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ Yãkóꞌbõ ꞌbã kí zịlé Yõhánã be ꞌdĩ arelé, ũmbã ꞌde kí agá ꞌbá ị̃rị̃ ꞌdĩ ꞌbanî.
41 E ouvindo isso os dez, começaram a indignar-se contra Tiago e João.
42 Yẹ́sụ̃ umve kí ãngũ ãlu gá, ãzíla jọ, “Ĩnị̃ cé ꞌbá drị̃lẹ́ ru ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ kí ị́jọ́ kí ũdrõ ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí drị̃ gá, ãzíla ãmbogo ĩꞌbadrị̂ kí kí drị̃ ce ũkpó sĩ.
42 Então Jesus chamou-os para junto de si e lhes disse: Sabeis que os que são reconhecidos como governadores dos gentios, deles se assenhoreiam, e que sobre eles os seus grandes exercem autoridade.
43 Wó ị́jọ́ ĩmi drĩdríŋĩ gá rĩ ca ní mụlé adrulé ꞌdĩ ꞌbaní ku. ꞌBá ãzí drĩ lẽ adrulé ãmbógó ru ĩmi drĩdríŋĩ gá, lẽ ꞌbã adru ãtíꞌbó ꞌbá ãzí ꞌdĩ ꞌbã ãni.
43 Mas entre vós não será assim; antes, qualquer que entre vós quiser tornar-se grande, será esse o que vos sirva;
44 ꞌBá lẽlépi adrulépi drị̃drị̃ ĩmi agá ꞌdâ rĩ ꞌbã adru ãtíꞌbó ꞌbá pírí ꞌbã ãni.
44 e qualquer que entre vós quiser ser o primeiro, será servo de todos.
45 Ãꞌdusĩku, Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ amụ́ sĩ ãzị́ ngajó ĩꞌdiní la ku be la amụ́ ãzị́ ngalé ꞌbá ꞌbanî ãzíla ru ídri fẽjó ꞌbá ũꞌbí kí unzejó.”
45 Pois também o Filho do homem não veio para ser servido, mas para servir, e para dar a sua vida em resgate de muitos.
46 Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe ca kí táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ gá. Ĩꞌbaní lẽ agá Yẹ̃rị́kọ̃ aꞌbe agá ꞌbá ũꞌbí kí vú bĩlépi rĩ abe, ndre kí ágọ́bị́ ãzí mịfị́ kóru ãko aꞌị́lépi umvelé Bãrĩtĩmáyõ ꞌdĩ Tĩmáyõ ngọ́pị ꞌi ri gẹ̃rị̃ tị gá ꞌdãá ãko aꞌị́lé.
46 Depois chegaram a Jericó. E, ao sair ele de Jericó com seus discípulos e uma grande multidão, estava sentado junto do caminho um mendigo cego, Bartimeu filho de Timeu.
47 Ĩꞌdi mụ arelé la Yẹ́sụ̃ Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá rĩ la alị nĩ, iꞌdó uzálé ũkpó sĩ jọ, “Yẹ́sụ̃ Dãwụ́dị̃ ngọ́pị, mí andré áma ízákĩzã fô!”
47 Este, quando ouviu que era Jesus, o nazareno, começou a clamar, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem compaixão de mim!
48 ꞌBá ũꞌbí iꞌdó kí uzálé drị̃ la gá jọjó la ĩꞌdiní ꞌbã ĩyãŋã tú. Wó mụ dó úzáŋâ trũ drị̃ gá ị̃dị́-ị̃dị́ zajó re jọ, “Dãwụ́dị̃ ꞌbã ngọ́pị, mí andré áma ízákĩzã be fô!”
48 E muitos o repreendiam, para que se calasse; mas ele clamava ainda mais: Filho de Davi, tem compaixão de mim.
49 Yẹ́sụ̃ tu pá jọ, “Ĩmi umve ĩꞌdi, ꞌba amụ́ má rụ́ ꞌdõlé.” ꞌBá umve kí dó ágọ́bị́ mịfị́ kóru ꞌdĩ ꞌi jọ kí ĩꞌdiní, “Mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku, ĩꞌdi ími umve.”
49 Parou, pois, Jesus e disse: Chamai-o. E chamaram o cego, dizendo-lhe: Tem bom ânimo; levanta-te, ele te chama.
50 Ágọ́bị̂ ꞌbe ĩꞌdi ꞌbã bõngó vụ̃rụ̂lé mvu ụrụgá pá sĩ mụjó Yẹ́sụ̃ rụ̂lé.
50 Nisto, lançando de si a sua capa, de um salto se levantou e foi ter com Jesus.
51 Yẹ́sụ̃ zị ĩꞌdi, “Ílẽ má idé míní ãꞌdu?” Ágọ́bị́ mịfị́ kóru ꞌdĩ umvi, “Ímbápị, álẽ ãngũ ndrelé!”
51 Perguntou-lhe o cego: Que queres que te faça? Respondeu-lhe o cego: Mestre, que eu veja.
52 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní, “Ímụ, ãꞌị̃táŋá mídrị́ gá rĩ adrí mi ꞌbo.” Cọtị ágọ́bị̂ ꞌbã mịfị́ nzị̃ kí dó ru rá ꞌde dó mụlé Yẹ́sụ̃ vú gâ sĩ.
52 Disse-lhe Jesus: Vai, a tua fé te salvou. E imediatamente recuperou a vista, e foi seguindo pelo caminho.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.