Josué 8
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Yósũwã ní, “Mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku jõku ími ásị́ ꞌbã umvú ku. Íꞌdụ ãsĩkárĩ mídrị́ ãꞌdị́ drị̂ kí pírí mí be, ímụ ĩꞌba abe Áyĩ gâlé ãꞌdị́ gá. Ãꞌdusĩku áfẽ Áyĩ ꞌi úpí ĩꞌdidrị̂ be, ꞌbá kí, táwụ̃nị̃ ãzíla ãngũ ĩꞌdidrị̂ abe ími drị́ gá ꞌbo.
1 O S enhor disse a Josué: “Não tenha medo nem desanime! Pegue todos os seus homens de guerra e avance contra Ai, pois eu lhe entreguei o rei de Ai, seu povo e sua terra.
2 Mí idé ị́jọ́ táwụ̃nị̃ Áyĩ drị̂ rụ́ úpí ĩꞌdidrị̂ be cécé ándrá míní idélé táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ rụ́ úpí ĩꞌdidrị̂ be rĩ áni, ĩmi icó ãko ĩꞌbadrị̂ kí ralé rá ãzíla ĩmi ícó ãnãpká ĩꞌba drị̂ kí ꞌdụlé ĩminí rá. Mí itú ãsĩkárĩ ãzí kí zị̃lé táwụ̃nị̃ ꞌbã ũngúkú gâlé ru sĩ kí alị́jó ũní ũní ru.”
2 Você os destruirá como destruiu Jericó e seu rei. Desta vez, porém, poderão ficar com os despojos e os animais. Prepare uma emboscada atrás da cidade”.
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã ꞌi ãzíla ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe mụ kí dó pírí Áyĩ gâlé ãꞌdị́ gá. Ũpẽ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị́ ũkpõ trũ ãꞌdị ꞌdịlépi mgbã rĩ kí 30,000 ãzíla pẽ dó kí tị mụlé ãꞌdị́ gá ãmvêlé ị́nị́ sĩ
3 Então Josué e todos os seus homens de guerra partiram para atacar Ai. Josué escolheu trinta mil de seus melhores guerreiros e, de noite, os enviou
4 ãzị́táŋá ꞌdĩ kí abe: “Ĩmi are múké múké, ĩmi ụ̃zị̃ ĩmi táwụ̃nị̃ ꞌbã ũngúkú gâlé ru sĩ kí alị́jó ũní ũní ru. Ĩmụ álị́ ku, ĩmi adru pírí bábá.
4 com as seguintes ordens: “Armem uma emboscada atrás da cidade, perto dela, e preparem-se para entrar em ação.
5 Ma ꞌi ãzíla ꞌbá pírí mâ abe ꞌdĩ kí mụ ãꞌdị́ gá táwụ̃nị̃ gâlé, ꞌbá ꞌdã drị̃ kí dó amụ́ ãma rú ãꞌdị́ gá ándrá ĩꞌbaní idélé drị̃drị̃ rĩ áni, ãma apá ĩꞌba rú ꞌdãá rá.
5 Quando nosso exército principal atacar, os homens de Ai sairão para a luta, como fizeram antes, e nós fugiremos deles.
6 Drị̃ kí dó ãma adro, ãma dó sĩ kí anzé angájó táwụ̃nị̃ agâlé rĩ sĩ rá, kí dó sĩ jọ la, ‘Ándrá drị̃drị̃ rĩ áni kí dó apá ꞌdã.’ Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãdrĩ dó apá ĩꞌba rụ́ ꞌdãá rá,
6 Eles nos perseguirão até que os tenhamos atraído para longe da cidade, pois dirão: ‘Os israelitas estão fugindo de nós como fizeram antes’. Então, enquanto corremos deles,
7 ĩmi dó angá ãngũ ĩminí sĩ ĩmi ụ̃zị̃jó rĩ gâlé ãzíla ĩmi dó sĩ táwụ̃nị̃ ꞌdụ rá. Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ la ĩꞌdi fẽ ĩmi drị́ alé gá.
7 vocês sairão da emboscada e tomarão a cidade, pois o S enhor , seu Deus, a entregará em suas mãos.
8 Ĩdrĩ táwụ̃nị̃ ꞌdụ rá, ĩsu ãcí la rá cécé Úpí ꞌbã ãzị́táŋá la fẽjó rĩ áni. Ĩndre, lẽ ĩmi ũbĩ ị́jọ́ mádrị́ ꞌdĩ kí vú rá.”
8 Ponham fogo na cidade, conforme o S enhor ordenou. Essas são as minhas ordens”.
9 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã pẽ dó ãsĩkárĩ kí tị, mụ kí dó ãngũ ĩꞌbaní sĩ ru zị̃jó ũní rĩ gá ãzíla la kí ru kí tẽlé Bẹ̃tẹ́lị̃ ꞌbã drĩdríŋĩ Áyĩ be rĩ gá, ꞌdĩ wókõ Áyĩ drị́ ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agâlé ru rĩ gá wó Yósũwã ace ru ị́nị́ ꞌdã sĩ ꞌbá kí abe kámbĩ agá ꞌdãá.
9 Josué os enviou, e eles foram ao lugar da emboscada, entre Betel e o lado oeste de Ai. Josué, porém, passou a noite com o povo no acampamento.
10 Ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ Yósũwã inga ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí, ĩꞌdi ꞌi ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ ꞌbã drị̃lẹ́ ru rĩ kí abe, mụ kí drị̃lẹ́ gá Áyĩ gâlé.
10 No dia seguinte, logo cedo, Josué passou em revista a tropa e partiu para Ai acompanhado dos líderes de Israel.
11 Ãsĩkárĩ ĩꞌdi abe ꞌdĩ mụ kí pírí ĩꞌdi abe kpere ĩꞌbaní ca agá táwụ̃nị̃ ꞌbã drị̃lẹ́ gá. Sị kí kámbĩ Áyĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ụ́rụ̂lé ru ãzíla áꞌbụ kí drĩdríŋĩ gá táwụ̃nị̃ be ci.
11 Todos os homens de guerra que estavam com Josué se aproximaram da cidade e acamparam do lado norte de Ai, onde um vale os separava da cidade.
12 Yósũwã ꞌdụ ãsĩkárĩ 5,000 ãzíla ụ̃zị̃ kí ũní Bẹ̃tẹ́lị̃ ꞌbã drĩdríŋĩ Áyĩ be rĩ gá, táwụ̃nị̃ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agâlé ru rĩ gá.
12 Naquela noite, Josué enviou cerca de cinco mil homens para esperarem escondidos entre Betel e Ai, do lado oeste da cidade.
13 Ũꞌbã dó ãsĩkárĩ pírí kámbĩ agá rĩ kí ãngũ ĩꞌbadrị́ Áyĩ ꞌba wókõ ụ́rụ̂lé rĩ gá, ãzíla ꞌbá zị̃lé zị̃zị̃ rĩ kí ị̃tụ̂ ꞌbã ꞌde agâlé ru. Ị́nị́ ꞌdã sĩ Yósũwã mụ ụ́ꞌdụ́ kolé áꞌbụ agâlé.
13 O exército principal se posicionou ao norte da cidade, e o grupo da emboscada, a oeste. Josué, por sua vez, passou a noite no meio do vale.
14 Úpí Áyĩ drị̂ la mụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ndrelé ꞌbo, úpí kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe afụ kí ru ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ ãmvêlé ãꞌdị́ ꞌdịlé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ãngũ ãzí ru ndrelépi Ãrábã be rĩ gá. Wó nị̃ úzị̃ ꞌbá ãzí rĩ kí kí ũngúkú gá vúlé táwụ̃nị̃ gâlé ru la ku.
14 Quando o rei de Ai viu os israelitas do outro lado do vale, ele e seu exército se apressaram e saíram bem cedo para os atacarem no local de onde se avista o vale do Jordão. Não sabiam, porém, que havia uma emboscada atrás da cidade.
15 Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí aꞌbe kí ru drolé vúlé, ãzíla apá kí dó sĩ ãngũ kõtórõ ru rĩ agâlé ru.
15 Josué e o exército de Israel fugiram em direção ao deserto, como se estivessem derrotados.
16 ꞌBá pírí Áyĩ drị̂ kí ûmve kí ꞌbá ꞌdĩ kí vú drolé, dro kí dó sĩ Yósũwã kí vú sĩ kí drị̃ aséjó ãmvé táwụ̃nị̃ agâlé rĩ sĩ rá.
16 Todos os homens da cidade foram chamados para persegui-los e, com isso, acabaram atraídos para longe da cidade.
17 ꞌBá ãzí ru acelépi Áyĩ gá jõku Bẹ̃tẹ́lị̃ gá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ kí vú drolépi ku la ꞌdá yụ. Aꞌbe kí dó sĩ táwụ̃nị̃ ꞌbã tị mgbọ ãzíla dro kí dó sĩ ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí vú.
17 Não restou um só homem em Ai e em Betel que não perseguisse Israel, e as cidades ficaram totalmente desprotegidas.
18 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Yósũwã ní, “Mí ĩjũ ãjụ́ ími drị́ gá ꞌdĩ Áyĩ gâlé ru, ãꞌdusĩku ma táwụ̃nị̃ ꞌdĩ fẽ ími drị́ alé gá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã ĩjũ dó sĩ ãjụ̂ Áyĩ gâlé ru.
18 Então o S enhor disse a Josué: “Aponte para Ai a lança que você tem na mão, pois eu lhe entregarei a cidade”. Josué fez conforme ordenado
19 Ĩꞌdi mụ ãjụ̂ ĩjũlé ꞌbo, ꞌbá tá zị̃lé ꞌdã angá kí ãngũ tá ĩꞌbã kí ru zị̃jó rĩ gâlé gbõrú ãzíla cẹ̃ kí dó drị̃ gá. Fi kí dó táwụ̃nị̃ agâlé, ꞌdụ kí ĩꞌdi ãzíla su kí dó sĩ ãcí la cọtị rá.
19 e, assim que deu esse sinal, todos os homens da emboscada saíram correndo de sua posição e invadiram a cidade. Em pouco tempo, eles a capturaram e a incendiaram.
20 ꞌBá Áyĩ drị̂ ndre kí ãngũ kí vúlé gâlé, ndre kí ãcíkã táwụ̃nị̃ ꞌbã sĩ vejó rĩ la nga agá ãzíla tụ agá ꞌbụ̃ gâlé, wó icó kí kẹ̃jị́ ãzí ịsụ́lé sĩ apájó wókõ ãzí gâsĩ ku, ãꞌdusĩku ꞌbá tá Ịsịrayị́lị̃ drị́ apálépi kõtórõ gâlé rĩ uja kí tị sĩ kí adrójó.
20 Quando os homens de Ai olharam para trás, a fumaça da cidade subia ao céu e eles não tinham para onde ir, pois os israelitas que fugiam em direção ao deserto se voltaram contra seus perseguidores.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí mụ ndrelé la ꞌbá zị̃lé ꞌdã ꞌdụ kí dó táwụ̃nị̃ rá ãzíla ãcíkã la tụ ꞌbụ̃ gâlé ru angájó táwụ̃nị̃ agâlé ru ꞌbo, uja kí ru kị́lịrị ꞌbá Áyĩ drị̂ kí ụꞌdị́lé.
21 Ao perceberem que a emboscada havia sido bem-sucedida e fumaça subia da cidade, Josué e todo o exército de Israel deram meia-volta e atacaram os homens de Ai.
22 ꞌBá zị̃lé ꞌdã ãfũ kí vâ táwụ̃nị̃ agâlé rĩ sĩ ãmvé sĩ ꞌbá ꞌdã kí uꞌdị́jó, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ úce dó kí ágágá, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí dó wókõ pírí agá cí. ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ulí kí kí pírí vụ̃rụ́ ꞌbá ãzí ru palépi rá ãzíla apálépi rá la ꞌdáyụ.
22 Enquanto isso, os israelitas que estavam dentro da cidade saíram e atacaram o inimigo pela retaguarda. Os homens de Ai ficaram presos no meio, com guerreiros israelitas de ambos os lados. Israel os atacou, e nenhum deles sobreviveu nem escapou.
23 Wó ꞌbá ꞌdĩ rụ kí dó úpí Áyĩ drị̂ ídri rú ãzíla agụ kí dó ĩꞌdi Yósũwã rụ̂lé.
23 Somente o rei de Ai foi capturado vivo e levado a Josué.
24 Ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí dó mụ ꞌbá Áyĩ drị̂ kí delé ụꞌdị́ agá ásé agá kõtórõ agâlé ãngũ ĩꞌbã kí sĩ kí drojó rĩ gá ꞌbo, ãzíla ála dó mụ ꞌbá pírí kí ũsõlé ménéŋá sĩ ꞌbo, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ãgõ kí dó pírí Áyĩ gá ãzíla ụ́ꞌdị́ kí dó ꞌbá ꞌdãá cí rĩ kí pírí.
24 Quando o exército israelita terminou de perseguir e matar todos os homens de Ai nos campos abertos, voltou e acabou com quem tinha ficado dentro da cidade.
25 ꞌBá Áyĩ drị́ ãgọbị rú ãzíla ũkú ru ũdrãlépi ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ rĩ kí ꞌbã kãlãfe pírí rĩ gá 12,000.
25 Toda a população de Ai, no total de doze mil homens e mulheres, foi exterminada naquele dia,
26 Wó Yósũwã uja drị́ ĩꞌdi ꞌbã ĩjũlé ãjụ́ trũ rĩ vúlé ku kpere ꞌbá pírí uꞌálépi Áyĩ gá rĩ ꞌbã kí ị̃lị̃kị̃ agá.
26 pois Josué manteve sua lança estendida até que todos os moradores de Ai tivessem sido completamente destruídos.
27 Wó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌdụ kí dó ãnãkpá ãzíla ãko ĩꞌbã kí arálé ꞌbá Áyĩ gá rĩ ꞌbadrị́ táwụ̃nị̃ gá ꞌdãá rĩ kí ĩꞌbaní, ãꞌdusĩku ꞌdĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé Yósũwã ní ꞌbã idé rĩ ꞌi.
27 Somente os animais e os tesouros da cidade não foram destruídos, pois Israel os tomou como despojo, conforme o S enhor havia ordenado a Josué.
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã ivé dó Áyĩ rá, acá dó sĩ ándrú ru ãzíla kpere ãndrũ ace dó sĩ túrúmũ rú.
28 Então Josué pôs fogo na cidade de Ai, e ela se tornou, para sempre, uma pilha de ruínas, um lugar desolado até hoje.
29 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã nzi dó úpí Áyĩ drị̂ ife sị́ gá ãzíla aꞌbe dó ãvũ la ꞌdãá kpere ĩndró gá. Ị̃tụ́ ꞌbá ꞌde agá ꞌdĩ gá ꞌdĩ, Yósũwã fẽ dó ãzị́táŋá sĩ ĩꞌdi ꞌbã ãvũ ãtrũjó angájó ife sí gâlé rĩ sĩ ãzíla ĩꞌdi ꞌbejó vụ̃rụ́ táwụ̃nị̃ ꞌbã kẹ̃jị́tị sĩ fijó rĩ gá. Drõ kí dó írã ãmbogo la kí ĩꞌdi drị̃ gá cí kpere ãndrũ.
29 Josué enforcou o rei de Ai numa árvore e ali o deixou até a tarde. Ao pôr do sol, os israelitas retiraram o corpo da árvore e, por ordem de Josué, o lançaram em frente à porta da cidade. Sobre ele levantaram uma pilha de pedras, que permanece lá até hoje.
30 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã sị dó ãlĩtárĩ ꞌbé Ĩbálĩ drị̃ gá Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ nî.
30 Então Josué construiu no monte Ebal um altar ao S enhor , o Deus de Israel.
31 Sị ĩꞌdi cécé ãtíꞌbó Úpí Ãdróŋá drị́ Mụ́sã ꞌbã ándrá azịlé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní sĩlé bụ́kụ̃ ãzị́táŋá drị́ Mụ́sã drị̂ agá rĩ áni: “Ísị mání ãlĩtárĩ írã lịlẹ́ ãzíla upalé aya sĩ ku la kí sĩ.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, idé kí dó ídétáŋá ivélé ivé rĩ kí ídétáŋá ásị́ ị̃gbẹ̃ drị̂ be Úpí nî.
31 Seguiu as ordens que Moisés, servo do S enhor , havia escrito no Livro da Lei: “Façam um altar de pedras inteiras, em sua forma natural, que não tenham sido trabalhadas com ferramentas de ferro”. Sobre o altar, apresentaram ao S enhor holocaustos e ofertas de paz.
32 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí drĩ ãngũ ndre sĩ ꞌdĩ gá ꞌdâ, Yósũwã ũsĩ dó ãzị́táŋá ándrá Mụ́sã ꞌbã sĩlé ri kí írã ãzí kí drị̃ gá.
32 E, enquanto os israelitas observavam, Josué copiou nas pedras a lei que Moisés lhes tinha escrito.
33 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí, ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí, ꞌbã ãngũ ꞌdị́pịka rú rĩ kí, ꞌbá drị̃lẹ́ ru rĩ kí, ꞌbá ĩdranigo rú rĩ kí, ꞌbá ị́jọ́ lịlẹ́pi rĩ kí abe utu kí dó pá ndre kí ru ndrẽ-ndrẽ Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ ãtalo Lẹ́vị̃ rú rĩ ꞌbã kí ꞌdụlé sĩ tị icíma Úpí drị̂ ꞌbã tãmbajó rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá. ꞌBá ꞌbã nụ́sụ̃ tu kí dó pá ꞌbé Gẹ̃rị̃zị́mụ̃ ꞌbã drị̃lẹ́ gá, ãzíla nụ́sụ̃ ãzí rĩ tukí pá ꞌbé Ĩbálĩ drị̃légá, cécé ãtíꞌbó Úpí drị́ Mụ́sã ꞌbã ándrá azịlé drị̃drị̃ ĩꞌdiní sĩ sụ̃sụ́ wijó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní rĩ áni.
33 Todo o Israel, tanto os estrangeiros como os israelitas de nascimento, junto com os líderes, oficiais e juízes, se dividiu em dois grupos. Um grupo ficou em frente ao monte Gerizim, e o outro, em frente ao monte Ebal. Entre os dois grupos, que estavam voltados um para o outro, ficaram os sacerdotes levitas que levavam a arca da aliança do S enhor . Tudo foi feito de acordo com as ordens transmitidas de antemão por Moisés, servo do S enhor , para que o povo de Israel fosse abençoado.
34 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã la dó ị́jọ́ pírí ãzị́táŋá drị́ sĩ sụ̃sụ́ wijó ãzíla áwãtáŋá wãjó rĩ kí cécé kí sĩjó bụ́kụ̃ ãzị́táŋá drị̂ agá rĩ áni.
34 Em seguida, Josué leu todas as bênçãos e maldições que Moisés havia escrito no Livro da Lei.
35 Ị́jọ́ ãzí ru aꞌbelépi ị́jọ́ Mụ́sã ꞌbã ándrá azịlé rĩ kí agá Yósũwã ꞌbã lãlé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ku la ꞌdáyụ. Lã ị́jọ́ ꞌdĩ ũkú kí drị̃lẹ́ gá anzịŋá kí abe ãzíla ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru uꞌálépi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drĩdríŋĩ gá rĩ ꞌbaní pírí ĩndĩ.
35 Cada palavra de cada ordem de Moisés foi lida para toda a comunidade de Israel, incluindo as mulheres, as crianças e os estrangeiros que viviam entre eles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.