Gênesis 45
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ icó dó ị́jọ́ ĩꞌdi ásị́ nũlépi rĩ talé ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ kí drị̃ gâsĩ ku, ãzíla pẽ dó sĩ kí tị pírí fũlé ãmvé. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ace dó ru ádrị́pịka kí abe ádụ̂sĩ sáwã ĩꞌdiní ru vú nzejó ĩꞌbaní ꞌdã sĩ.
1 Então José, já não se podendo conter diante de todos os assistentes, exclamou: "Fazei sair todo o mundo." Desse modo, ninguém ficou com ele, quando se deu a conhecer aos seus irmãos.
2 Rĩ awálé ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ rere, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Mị̃sị́rị̃ rú ꞌdĩ are kí ĩꞌdi ꞌbã áwáŋá rá, ãzíla ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ ca úpí Fãráwũ drị́ko gâlé rá.
2 Pôs-se a chorar tão alto que os egípcios da casa do faraó o ouviram.
3 Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ma Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi! Má átẹ́pị drĩ ídri yã?” Wó ádrị́pịka icó kí ĩꞌdi umvilé ku, acá kí dó ụ̃rị̃ sĩ ĩꞌbaní adrujó Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ.
3 E disse aos seus irmãos: "Eu sou José! Meu pai vive ainda?" Mas não lhe puderam responder, porque estavam pasmados de se encontrar diante dele.
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ĩmi asé drĩ ĩmi má rụ́ ꞌdõlé ãni rú.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, asé kí dó ru ãni rú ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé. Jọ ĩꞌbaní, “Ma ĩmi ádrị́pị Yụ̃sụ́fụ̃ ándrá ĩminí ụzịlé ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá la ꞌbaní rĩ ꞌi.
4 "Aproximai-vos", disse-lhes ele; e eles aproximaram-se. E ele disse-lhes: "Eu sou José, vosso irmão, que vendestes para o Egito.
5 Lẽ ĩmi ásị́ ꞌbã umvú jõku ĩmi adru ũmbã sĩ ĩminí áma ụzịjó rá rĩ sĩ ku ãꞌdusĩku Ãdróŋá ãpẽ áma tị drị̃lẹ́ gá ꞌdõlé sĩ amụ́jó ꞌbá kí ídri upajó.
5 Mas agora não vos entristeçais, nem tenhais remorsos de me ter vendido para ser conduzido aqui. É para vos conservar a vida que Deus me enviou adiante de vós.
6 Rílẽ iꞌdólépi ꞌdĩ ꞌdụ drĩ lú ílí kí ị̃rị̃; ílí ãzí ace kí drĩ ĩꞌdiní drị̃lẹ́ gâlé tõwú cí, ala gá ꞌbá icó kí ámvụ́ sõlé jõku ãkónã ũkũnãlé ku.
6 Porque eis já dois anos que a fome assola a terra, e haverá ainda cinco anos sem amanho nem colheita.
7 Wó Ãdróŋá ãpẽ áma tị ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdõlé sĩ ĩmi ị́mbị́ pajó anzị ĩmidrị̂ kí abe ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ gẹ̃rị̃ ụ̃sụ̃táŋá ru ꞌdĩ sĩ.
7 Deus enviou-me adiante de vós para que subsista um resto de vossa raça na terra, e para vos conservar a vida por uma grande libertação.
8 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ adru ĩmi ãpẽ áma tị ꞌdõlé ĩmi ꞌi la ku wó Ãdróŋá ꞌi. Fẽ má acá úpí Fãráwũ ní ꞌbá ímbátáŋá fẽlépi rĩ rú. Ma ãmbógó ru ĩꞌdidrị́ ãngũ rĩ drị̃ gá ꞌdâ pírí; ma ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ drị̃ ce pírí ma ꞌi.
8 Não sois vós, pois, que me haveis mandado para aqui, mas Deus mesmo. Ele tornou-me como o pai do faraó, chefe de toda a sua casa e governador de todo o Egito.
9 Úꞌdîꞌda ĩgõ mâ átẹ́pị rụ̂lé mbẽlẽ rú, ĩjọ ĩꞌdiní, ‘ꞌDĩ ị́jọ́ mî ngọ́pị Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã jọlé rĩ ꞌi: Ãdróŋá ꞌbã ma úpí ru ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá pírí. Mí amụ́ má rụ́ ꞌdõlé; mí iza sáwã ku.
9 Apressai-vos em voltar para junto de meu pai e dizei-lhe: Eis o que diz o teu filho José: Deus elevou-me ao cargo de chefe de todo o Egito. Vem para junto de mim sem demora.
10 Mĩ mụ uꞌálé Gõsénĩ gá ãni rú áma andre gá, anzị mídrị̂ kí, anzịŋá anzị mídrị̂ ꞌbã kí tịlé rĩ kí, kãbĩlõ mídrị̂ kí ị̃ndrị́ kí abe, tị́ kí ãzíla ãko pírí míní trũ adrujó rĩ kí abe.
10 Habitarás na terra de Gessém, bem perto de mim, com teus filhos, teus netos, tuas ovelhas, teus bois e tudo o que te pertence.
11 Ídrĩ uꞌá ãngũ Gõsénĩ gá, ma ími tãmba rá. Ílí rílẽ drị̂ ace kí drĩ tõwú cí; álẽ mi ꞌi, ꞌbá mídrị̂ kí, ãzíla ãnãkpá mídrị̂ kí abe ꞌbã ũdrã kí sĩ ãbị́rị́ sĩ ku.’”
11 Eu te sustentarei, pois haverá ainda cinco anos de fome; e assim não cairás na miséria, nem tu, nem tua casa, nem nada do que te pertence.
12 Yụ̃sụ́fụ̃ mụ ị́jọ́ jọŋá trũ drị̃ gá jọ, “Ĩmi pírí Bénzãmĩnĩ trũ, ĩndre dó ĩmi mịfị́ sĩ tọndọlọ ꞌdõ ma ꞌi Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi ị́jọ́ jọlépi ĩmi abe rĩ ꞌi.
12 Vereis com vossos olhos, e meu irmão Benjamim também, que sou bem eu quem vos fala.
13 Ĩlũ má átẹ́pị ní úfẽ mání ị̃nzị̃táŋá Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdõlé íngõpí yã rĩ ꞌi ãzíla ĩmi ũlũ ĩꞌdiní ãko pírí ĩminí ndrelé ꞌdĩ kî. Ĩmụ, ĩmi ají ĩꞌdi má rụ́ ꞌdõlé mbẽlẽ rú.”
13 Contai ao meu pai as honras que recebo no Egito, e tudo o que vistes, e depois apressai-o para que venha para cá."
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ amvu dó ádrị́pị̃ Bénzãmĩnĩ kpãrã ãzíla iꞌdó dó awálé; Bénzãmĩnĩ ꞌbe vâ ru áwáŋá gá ĩndĩ ĩꞌbaní ru amvu agá ꞌdâ.
14 Então ele jogou-se ao pescoço de seu irmão Benjamim e pôs-se a chorar; Benjamim também chorou sobre os seus ombros.
15 Ĩꞌdiní awá agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ri ádrị́pịka kí amvulé ãlu-ãlu ãzíla kí mị́ndrẹ la dị̃ ra sĩ. ꞌDã ꞌbã vúlé gá, ádrị́pịka iꞌdó kí dó ị́jọ́ jọlé ĩꞌdi be.
15 Beijou em seguida a todos os seus irmãos, chorando sobre eles, e puseram-se todos a conversar com ele.
16 Ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ la mụ calé úpí Fãráwũ drị́ lị́cọ́ gâlé Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka amụ́ kí nĩ, Fãráwũ kí ãmbogo ĩꞌdidrị́ ãzí ꞌdĩ abe uꞌá kí pírí ãyĩkõ sĩ.
16 A notícia da chegada dos irmãos de José espalhou-se logo na casa do faraó, e foi bem acolhida pelo faraó e por todo o seu pessoal.
17 Fãráwũ jọ Yụ̃sụ́fụ̃ ní, “Íjọ mí ádrị́pịka ꞌbaní, ‘Ĩmi ũꞌbã tẹ́rị́ kí kãyĩnõ kí drị̃ gá, ĩgõ trũ Kãnánĩ gá,
17 Ele disse a José: "Dize a teus irmãos: Eis o que ides fazer: carregai vossos animais e voltai à terra de Canaã.
18 ãzíla ĩmi ají ĩmi átẹ́pị̃ ꞌi ꞌbá ĩmi drị́ko gá rĩ kí abe vúlé má rụ́ ꞌdõlé. Ma ĩminí ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ ũniyambamba ãndânĩ rĩ fẽ, ãzíla ĩmi dó sĩ ãyĩkõ ãngũ ꞌdĩ drị̂ ịsụ́.’
18 Tomai vosso pai e vossas famílias e vinde para junto de mim. Dar-vos-ei o que há de melhor no Egito e vos alimentarei com a gordura da terra.
19 Jọ vâ Yụ̃sụ́fụ̃ ní ílũ ĩꞌbaní, ‘Ĩꞌdụ gãlĩgãlĩ kí Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ sĩ mụjó ĩmi ũkúka kí ajíjó anzị kí abe ãzíla ĩmi ají ĩmi átẹ́pị ĩndĩ.
19 Encarrego-te de dizer-lhes: Eis o que ides fazer: Tomai carros no Egito para vossos filhos e vossas mulheres, trazei vosso pai e vinde!
20 Ĩmi idé ụ̃rị̃ sĩ ãko ĩmidrị̂ kí aꞌbejó vúlé rĩ sĩ ku; ãko ũniyambamba ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ ꞌdĩ kí adru pírí ĩmĩ ãni.’”
20 Não façais caso do que tereis de deixar, porque o que há de melhor em todo o Egito é vosso."
21 Anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ idé kí cécé jọlé ĩꞌbaní rĩ áni. Yụ̃sụ́fụ̃ fẽ ĩꞌbaní gãlĩgãlĩ kí tá úpí Fãráwũ ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni, fẽ vâ ĩꞌbaní ãkónã gẹ̃rị̃ drị̂ kí ĩndĩ.
21 Assim fizeram os filhos de Israel. Seguindo a ordem do faraó, José deu-lhes carros e provisões para o caminho.
22 Fẽ vâ ꞌbá ãlu-ãlu ní bõngó sĩ bõngó ujajó gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ ĩndĩ, wó fẽ Bénzãmĩnĩ ní séndẽ 300 ãzíla bõngó sĩ bõngó ujajó gẹ̃rị̃ gá la kí tõwú.
22 Deu-lhes também a todos mudas de roupas; a Benjamim, porém, deu trezentas moedas de prata e cinco mudas de roupas.
23 Ũdrõ átẹ́pị̃ ní ãko ũniyambamba Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí kãyĩnõ mụdrị́ kí drị̃ gá ãzíla kãyĩnõ ãrónĩ mụdrị́ rĩ kí drị̃ gá ũdrõ ãná, mũkátĩ ãzíla ãko ãkónã rú Yãkóꞌbõ ní nalé ãcị̃ gá rĩ kí trũ.
23 Mandou, igualmente, ao seu pai dez jumentos carregados dos melhores produtos do Egito e dez jumentas carregadas de trigo, pão e provisões para sua viagem.
24 Pẽ dó ádrị́pịka kí tị sĩ mụjó, ĩꞌbaní drị̃ ko agá ꞌdâ jọ, “Ĩmi ãwã jõ gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ ku.”
24 E, despedindo seus irmãos que partiam, disse-lhes: "Não alterqueis pelo caminho."
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ aꞌbe kí Mị̃sị́rị̃ ꞌi ãzíla gõ kí dó vúlé lị́cọ́ gá átẹ́pị̃ Yãkóꞌbõ rụ́ Kãnánĩ gâlé.
25 Partiram do Egito e chegaram junto de Jacó, seu pai, na terra de Canaã.
26 Jọ kí ĩꞌdiní, “Yụ̃sụ́fụ̃ drĩ kpere ídri! Ĩꞌdi úꞌdîꞌda ãmbógó Mị̃sị́rị̃ drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌi.” Yãkóꞌbõ ꞌbã ásị́ mvu rá ãzíla ãꞌị̃ ị́jọ́ ĩꞌba kí jọlé rĩ ku.
26 E anunciaram-lhe a boa nova: "José vive ainda, disseram-lhe eles; e é mesmo ele quem governa todo o Egito." Mas o coração de Jacó permaneceu frio, porque não acreditava no que ouvia.
27 Wó kí mụ ị́jọ́ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã jọlé ĩꞌdiní ꞌdĩ kí vú nzelé pírí ꞌbo, ãzíla ĩꞌdi mụ gãlĩgãlĩ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ãfẽlé sĩ ĩꞌdi ꞌdụjó agụjó Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí ndrelé ꞌbo, ásị́ la ãgõ ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé rõ vúlé.
27 Entretanto, quando lhe disseram todas as palavras que José lhes havia dito, e viu os carros que José tinha enviado para o transportar, seu espírito se reanimou.
28 Ịsịrayị́lị̃ jọ, “Má ãꞌị̃ rá, mâ ngọ́pị Yụ̃sụ́fụ̃ drĩ ídri! Lẽ ámụ ĩꞌdi ndrelé ꞌdĩ sĩ ádrã drĩ ku rú.”
28 "Basta! disse ele; José, meu filho, vive ainda. Irei e o verei antes de morrer."
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 45, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.