Gênesis 45
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ icó dó ị́jọ́ ĩꞌdi ásị́ nũlépi rĩ talé ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ kí drị̃ gâsĩ ku, ãzíla pẽ dó sĩ kí tị pírí fũlé ãmvé. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ace dó ru ádrị́pịka kí abe ádụ̂sĩ sáwã ĩꞌdiní ru vú nzejó ĩꞌbaní ꞌdã sĩ.
1 José não conseguiu mais se conter. Havia muita gente na sala, e ele disse a seus assistentes: “Saiam todos daqui!”. Assim, ficou a sós com seus irmãos e lhes revelou sua identidade.
2 Rĩ awálé ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ rere, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Mị̃sị́rị̃ rú ꞌdĩ are kí ĩꞌdi ꞌbã áwáŋá rá, ãzíla ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ ca úpí Fãráwũ drị́ko gâlé rá.
2 José se emocionou e começou a chorar. Chorou tão alto que os egípcios o ouviram, e logo a notícia chegou ao palácio do faraó.
3 Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ma Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi! Má átẹ́pị drĩ ídri yã?” Wó ádrị́pịka icó kí ĩꞌdi umvilé ku, acá kí dó ụ̃rị̃ sĩ ĩꞌbaní adrujó Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ.
3 “Sou eu, José!”, disse a seus irmãos. “Meu pai ainda está vivo?” Mas seus irmãos ficaram espantados ao se dar conta de que o homem diante deles era José e perderam a fala.
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ĩmi asé drĩ ĩmi má rụ́ ꞌdõlé ãni rú.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, asé kí dó ru ãni rú ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé. Jọ ĩꞌbaní, “Ma ĩmi ádrị́pị Yụ̃sụ́fụ̃ ándrá ĩminí ụzịlé ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá la ꞌbaní rĩ ꞌi.
4 “Cheguem mais perto”, disse José. Quando eles se aproximaram, José continuou: “Eu sou José, o irmão que vocês venderam como escravo ao Egito.
5 Lẽ ĩmi ásị́ ꞌbã umvú jõku ĩmi adru ũmbã sĩ ĩminí áma ụzịjó rá rĩ sĩ ku ãꞌdusĩku Ãdróŋá ãpẽ áma tị drị̃lẹ́ gá ꞌdõlé sĩ amụ́jó ꞌbá kí ídri upajó.
5 Agora, não fiquem aflitos ou furiosos uns com os outros por terem me vendido para cá. Foi Deus quem me enviou adiante de vocês para lhes preservar a vida.
6 Rílẽ iꞌdólépi ꞌdĩ ꞌdụ drĩ lú ílí kí ị̃rị̃; ílí ãzí ace kí drĩ ĩꞌdiní drị̃lẹ́ gâlé tõwú cí, ala gá ꞌbá icó kí ámvụ́ sõlé jõku ãkónã ũkũnãlé ku.
6 A fome que assola a terra há dois anos continuará por mais cinco anos, e não haverá plantio nem colheita.
7 Wó Ãdróŋá ãpẽ áma tị ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdõlé sĩ ĩmi ị́mbị́ pajó anzị ĩmidrị̂ kí abe ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ gẹ̃rị̃ ụ̃sụ̃táŋá ru ꞌdĩ sĩ.
7 Deus me enviou adiante para salvar a vida de vocês e de suas famílias, e para salvar muitas vidas.
8 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ adru ĩmi ãpẽ áma tị ꞌdõlé ĩmi ꞌi la ku wó Ãdróŋá ꞌi. Fẽ má acá úpí Fãráwũ ní ꞌbá ímbátáŋá fẽlépi rĩ rú. Ma ãmbógó ru ĩꞌdidrị́ ãngũ rĩ drị̃ gá ꞌdâ pírí; ma ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ drị̃ ce pírí ma ꞌi.
8 Portanto, foi Deus quem me mandou para cá, e não vocês! E foi ele quem me fez conselheiro do faraó, administrador de todo o seu palácio e governador de todo o Egito.
9 Úꞌdîꞌda ĩgõ mâ átẹ́pị rụ̂lé mbẽlẽ rú, ĩjọ ĩꞌdiní, ‘ꞌDĩ ị́jọ́ mî ngọ́pị Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã jọlé rĩ ꞌi: Ãdróŋá ꞌbã ma úpí ru ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá pírí. Mí amụ́ má rụ́ ꞌdõlé; mí iza sáwã ku.
9 “Agora, voltem depressa a meu pai e digam-lhe: ‘Assim diz seu filho José: Deus me fez senhor de toda a terra do Egito. Venha para cá sem demora!
10 Mĩ mụ uꞌálé Gõsénĩ gá ãni rú áma andre gá, anzị mídrị̂ kí, anzịŋá anzị mídrị̂ ꞌbã kí tịlé rĩ kí, kãbĩlõ mídrị̂ kí ị̃ndrị́ kí abe, tị́ kí ãzíla ãko pírí míní trũ adrujó rĩ kí abe.
10 O senhor poderá viver na região de Gósen, onde estará perto de mim com todos os seus filhos e netos, rebanhos e gado, e todos os seus bens.
11 Ídrĩ uꞌá ãngũ Gõsénĩ gá, ma ími tãmba rá. Ílí rílẽ drị̂ ace kí drĩ tõwú cí; álẽ mi ꞌi, ꞌbá mídrị̂ kí, ãzíla ãnãkpá mídrị̂ kí abe ꞌbã ũdrã kí sĩ ãbị́rị́ sĩ ku.’”
11 Ali eu cuidarei do senhor, pois ainda haverá cinco anos de escassez. Do contrário, o senhor e toda a sua família perderão tudo que têm’”.
12 Yụ̃sụ́fụ̃ mụ ị́jọ́ jọŋá trũ drị̃ gá jọ, “Ĩmi pírí Bénzãmĩnĩ trũ, ĩndre dó ĩmi mịfị́ sĩ tọndọlọ ꞌdõ ma ꞌi Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi ị́jọ́ jọlépi ĩmi abe rĩ ꞌi.
12 José acrescentou: “Vejam! Vocês podem comprovar com seus próprios olhos, e também meu irmão Benjamim, que sou eu mesmo, José, que falo com vocês!
13 Ĩlũ má átẹ́pị ní úfẽ mání ị̃nzị̃táŋá Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdõlé íngõpí yã rĩ ꞌi ãzíla ĩmi ũlũ ĩꞌdiní ãko pírí ĩminí ndrelé ꞌdĩ kî. Ĩmụ, ĩmi ají ĩꞌdi má rụ́ ꞌdõlé mbẽlẽ rú.”
13 Contem a meu pai a posição de honra que ocupo aqui no Egito. Descrevam para ele tudo que viram e tragam-no para cá o mais rápido possível”.
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ amvu dó ádrị́pị̃ Bénzãmĩnĩ kpãrã ãzíla iꞌdó dó awálé; Bénzãmĩnĩ ꞌbe vâ ru áwáŋá gá ĩndĩ ĩꞌbaní ru amvu agá ꞌdâ.
14 Chorando de alegria, ele abraçou Benjamim, e Benjamim também o abraçou e chorou.
15 Ĩꞌdiní awá agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ri ádrị́pịka kí amvulé ãlu-ãlu ãzíla kí mị́ndrẹ la dị̃ ra sĩ. ꞌDã ꞌbã vúlé gá, ádrị́pịka iꞌdó kí dó ị́jọ́ jọlé ĩꞌdi be.
15 Então José beijou cada um de seus irmãos e chorou com eles; depois os irmãos conversaram à vontade com ele.
16 Ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ la mụ calé úpí Fãráwũ drị́ lị́cọ́ gâlé Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka amụ́ kí nĩ, Fãráwũ kí ãmbogo ĩꞌdidrị́ ãzí ꞌdĩ abe uꞌá kí pírí ãyĩkõ sĩ.
16 A notícia não demorou a chegar ao palácio do faraó: “Os irmãos de José estão aqui!”. O faraó e seus oficiais se alegraram muito quando souberam disso.
17 Fãráwũ jọ Yụ̃sụ́fụ̃ ní, “Íjọ mí ádrị́pịka ꞌbaní, ‘Ĩmi ũꞌbã tẹ́rị́ kí kãyĩnõ kí drị̃ gá, ĩgõ trũ Kãnánĩ gá,
17 O faraó disse a José: “Diga a seus irmãos: ‘Coloquem as cargas em seus animais e voltem depressa à terra de Canaã.
18 ãzíla ĩmi ají ĩmi átẹ́pị̃ ꞌi ꞌbá ĩmi drị́ko gá rĩ kí abe vúlé má rụ́ ꞌdõlé. Ma ĩminí ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ ũniyambamba ãndânĩ rĩ fẽ, ãzíla ĩmi dó sĩ ãyĩkõ ãngũ ꞌdĩ drị̂ ịsụ́.’
18 Tragam seu pai e todas as suas famílias para cá. Eu lhes darei a melhor terra do Egito, e vocês comerão do que esta terra produz de melhor’”.
19 Jọ vâ Yụ̃sụ́fụ̃ ní ílũ ĩꞌbaní, ‘Ĩꞌdụ gãlĩgãlĩ kí Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ sĩ mụjó ĩmi ũkúka kí ajíjó anzị kí abe ãzíla ĩmi ají ĩmi átẹ́pị ĩndĩ.
19 O faraó prosseguiu: “Diga a seus irmãos: ‘Levem carruagens do Egito para transportar as crianças pequenas, as mulheres e também seu pai.
20 Ĩmi idé ụ̃rị̃ sĩ ãko ĩmidrị̂ kí aꞌbejó vúlé rĩ sĩ ku; ãko ũniyambamba ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ ꞌdĩ kí adru pírí ĩmĩ ãni.’”
20 Não se preocupem com seus pertences, pois o melhor de toda a terra do Egito será de vocês’”.
21 Anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ idé kí cécé jọlé ĩꞌbaní rĩ áni. Yụ̃sụ́fụ̃ fẽ ĩꞌbaní gãlĩgãlĩ kí tá úpí Fãráwũ ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni, fẽ vâ ĩꞌbaní ãkónã gẹ̃rị̃ drị̂ kí ĩndĩ.
21 Os filhos de Jacó seguiram essas instruções. José providenciou carruagens, conforme o faraó havia ordenado, e lhes deu mantimentos para a viagem.
22 Fẽ vâ ꞌbá ãlu-ãlu ní bõngó sĩ bõngó ujajó gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ ĩndĩ, wó fẽ Bénzãmĩnĩ ní séndẽ 300 ãzíla bõngó sĩ bõngó ujajó gẹ̃rị̃ gá la kí tõwú.
22 Também presenteou cada irmão com um traje novo, mas a Benjamim deu cinco roupas novas e trezentas peças de prata.
23 Ũdrõ átẹ́pị̃ ní ãko ũniyambamba Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí kãyĩnõ mụdrị́ kí drị̃ gá ãzíla kãyĩnõ ãrónĩ mụdrị́ rĩ kí drị̃ gá ũdrõ ãná, mũkátĩ ãzíla ãko ãkónã rú Yãkóꞌbõ ní nalé ãcị̃ gá rĩ kí trũ.
23 E, a seu pai, enviou dez jumentos carregados com os melhores produtos do Egito e dez jumentas carregadas com cereais, pães e outros mantimentos para a viagem.
24 Pẽ dó ádrị́pịka kí tị sĩ mụjó, ĩꞌbaní drị̃ ko agá ꞌdâ jọ, “Ĩmi ãwã jõ gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ ku.”
24 Depois, José se despediu de seus irmãos e, enquanto partiam, disse a eles: “Não briguem no caminho por causa do que aconteceu”.
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ aꞌbe kí Mị̃sị́rị̃ ꞌi ãzíla gõ kí dó vúlé lị́cọ́ gá átẹ́pị̃ Yãkóꞌbõ rụ́ Kãnánĩ gâlé.
25 Eles saíram do Egito e voltaram a seu pai, Jacó, na terra de Canaã.
26 Jọ kí ĩꞌdiní, “Yụ̃sụ́fụ̃ drĩ kpere ídri! Ĩꞌdi úꞌdîꞌda ãmbógó Mị̃sị́rị̃ drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌi.” Yãkóꞌbõ ꞌbã ásị́ mvu rá ãzíla ãꞌị̃ ị́jọ́ ĩꞌba kí jọlé rĩ ku.
26 “José ainda está vivo!”, eles disseram a seu pai. “É o governador de toda a terra do Egito!” Jacó ficou atônito com a notícia. Não podia acreditar.
27 Wó kí mụ ị́jọ́ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã jọlé ĩꞌdiní ꞌdĩ kí vú nzelé pírí ꞌbo, ãzíla ĩꞌdi mụ gãlĩgãlĩ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ãfẽlé sĩ ĩꞌdi ꞌdụjó agụjó Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí ndrelé ꞌbo, ásị́ la ãgõ ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé rõ vúlé.
27 Quando, porém, repetiram para Jacó tudo que José lhes tinha dito, e quando ele viu as carruagens que José havia mandado para levá-lo, encheu-se de ânimo.
28 Ịsịrayị́lị̃ jọ, “Má ãꞌị̃ rá, mâ ngọ́pị Yụ̃sụ́fụ̃ drĩ ídri! Lẽ ámụ ĩꞌdi ndrelé ꞌdĩ sĩ ádrã drĩ ku rú.”
28 Então Jacó exclamou: “Deve ser verdade! Meu filho José está vivo! Preciso ir e vê-lo antes que eu morra!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 45, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.