Gênesis 45
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ icó dó ị́jọ́ ĩꞌdi ásị́ nũlépi rĩ talé ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ kí drị̃ gâsĩ ku, ãzíla pẽ dó sĩ kí tị pírí fũlé ãmvé. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ace dó ru ádrị́pịka kí abe ádụ̂sĩ sáwã ĩꞌdiní ru vú nzejó ĩꞌbaní ꞌdã sĩ.
1 José não conseguiu mais controlar a sua emoção diante dos seus empregados, de modo que gritou: — Saiam todos daqui! Por isso nenhum dos empregados estava ali quando José contou aos irmãos quem ele era.
2 Rĩ awálé ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ rere, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Mị̃sị́rị̃ rú ꞌdĩ are kí ĩꞌdi ꞌbã áwáŋá rá, ãzíla ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ ca úpí Fãráwũ drị́ko gâlé rá.
2 Ele começou a chorar tão alto, que os egípcios ouviram, e a notícia chegou até o palácio do rei.
3 Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ma Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi! Má átẹ́pị drĩ ídri yã?” Wó ádrị́pịka icó kí ĩꞌdi umvilé ku, acá kí dó ụ̃rị̃ sĩ ĩꞌbaní adrujó Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ.
3 José disse aos irmãos: — Eu sou José. O meu pai ainda está vivo? Quando os irmãos ouviram isso, ficaram tão assustados, que não puderam responder nada.
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ĩmi asé drĩ ĩmi má rụ́ ꞌdõlé ãni rú.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, asé kí dó ru ãni rú ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé. Jọ ĩꞌbaní, “Ma ĩmi ádrị́pị Yụ̃sụ́fụ̃ ándrá ĩminí ụzịlé ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá la ꞌbaní rĩ ꞌi.
4 E José disse: — Cheguem mais perto de mim, por favor. Eles chegaram, e ele continuou: — Eu sou o seu irmão José, aquele que vocês venderam a fim de ser trazido para o Egito.
5 Lẽ ĩmi ásị́ ꞌbã umvú jõku ĩmi adru ũmbã sĩ ĩminí áma ụzịjó rá rĩ sĩ ku ãꞌdusĩku Ãdróŋá ãpẽ áma tị drị̃lẹ́ gá ꞌdõlé sĩ amụ́jó ꞌbá kí ídri upajó.
5 Agora não fiquem tristes nem aborrecidos com vocês mesmos por terem me vendido a fim de ser trazido para cá. Foi para salvar vidas que Deus me enviou na frente de vocês.
6 Rílẽ iꞌdólépi ꞌdĩ ꞌdụ drĩ lú ílí kí ị̃rị̃; ílí ãzí ace kí drĩ ĩꞌdiní drị̃lẹ́ gâlé tõwú cí, ala gá ꞌbá icó kí ámvụ́ sõlé jõku ãkónã ũkũnãlé ku.
6 Já houve dois anos de fome no mundo, e ainda haverá mais cinco anos em que ninguém vai preparar a terra, nem colher.
7 Wó Ãdróŋá ãpẽ áma tị ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdõlé sĩ ĩmi ị́mbị́ pajó anzị ĩmidrị̂ kí abe ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ gẹ̃rị̃ ụ̃sụ̃táŋá ru ꞌdĩ sĩ.
7 Deus me enviou na frente de vocês a fim de que ele, de um modo maravilhoso, salvasse a vida de vocês aqui neste país e garantisse que teriam descendentes.
8 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ adru ĩmi ãpẽ áma tị ꞌdõlé ĩmi ꞌi la ku wó Ãdróŋá ꞌi. Fẽ má acá úpí Fãráwũ ní ꞌbá ímbátáŋá fẽlépi rĩ rú. Ma ãmbógó ru ĩꞌdidrị́ ãngũ rĩ drị̃ gá ꞌdâ pírí; ma ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ drị̃ ce pírí ma ꞌi.
8 Portanto, não foram vocês que me mandaram para cá, mas foi Deus. Ele me pôs como o mais alto ministro do rei. Eu tomo conta do palácio dele e sou o governador de todo o Egito.
9 Úꞌdîꞌda ĩgõ mâ átẹ́pị rụ̂lé mbẽlẽ rú, ĩjọ ĩꞌdiní, ‘ꞌDĩ ị́jọ́ mî ngọ́pị Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã jọlé rĩ ꞌi: Ãdróŋá ꞌbã ma úpí ru ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá pírí. Mí amụ́ má rụ́ ꞌdõlé; mí iza sáwã ku.
9 — Agora voltem depressa para casa e digam ao meu pai que o seu filho José manda lhe dizer o seguinte: “Deus me fez governador de todo o Egito. Venha me ver logo; não demore.
10 Mĩ mụ uꞌálé Gõsénĩ gá ãni rú áma andre gá, anzị mídrị̂ kí, anzịŋá anzị mídrị̂ ꞌbã kí tịlé rĩ kí, kãbĩlõ mídrị̂ kí ị̃ndrị́ kí abe, tị́ kí ãzíla ãko pírí míní trũ adrujó rĩ kí abe.
10 O senhor morará na região de Gosém e assim ficará perto de mim — o senhor, os seus filhos, os seus netos, as suas ovelhas, as suas cabras, o seu gado e tudo o que é seu.
11 Ídrĩ uꞌá ãngũ Gõsénĩ gá, ma ími tãmba rá. Ílí rílẽ drị̂ ace kí drĩ tõwú cí; álẽ mi ꞌi, ꞌbá mídrị̂ kí, ãzíla ãnãkpá mídrị̂ kí abe ꞌbã ũdrã kí sĩ ãbị́rị́ sĩ ku.’”
11 A fome ainda vai durar mais cinco anos, e em Gosém eu darei mantimentos ao senhor, à sua família e aos seus animais. Assim não lhes faltará nada.”
12 Yụ̃sụ́fụ̃ mụ ị́jọ́ jọŋá trũ drị̃ gá jọ, “Ĩmi pírí Bénzãmĩnĩ trũ, ĩndre dó ĩmi mịfị́ sĩ tọndọlọ ꞌdõ ma ꞌi Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi ị́jọ́ jọlépi ĩmi abe rĩ ꞌi.
12 José continuou: — Todos vocês e Benjamim, o meu irmão, podem ver que sou eu mesmo, José, quem está falando.
13 Ĩlũ má átẹ́pị ní úfẽ mání ị̃nzị̃táŋá Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdõlé íngõpí yã rĩ ꞌi ãzíla ĩmi ũlũ ĩꞌdiní ãko pírí ĩminí ndrelé ꞌdĩ kî. Ĩmụ, ĩmi ají ĩꞌdi má rụ́ ꞌdõlé mbẽlẽ rú.”
13 Contem ao meu pai como sou poderoso aqui no Egito, contem tudo o que têm visto. Vão depressa e tragam o meu pai para cá.
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ amvu dó ádrị́pị̃ Bénzãmĩnĩ kpãrã ãzíla iꞌdó dó awálé; Bénzãmĩnĩ ꞌbe vâ ru áwáŋá gá ĩndĩ ĩꞌbaní ru amvu agá ꞌdâ.
14 José abraçou o seu irmão Benjamim e começou a chorar. E, abraçado com José, Benjamim também chorou.
15 Ĩꞌdiní awá agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ri ádrị́pịka kí amvulé ãlu-ãlu ãzíla kí mị́ndrẹ la dị̃ ra sĩ. ꞌDã ꞌbã vúlé gá, ádrị́pịka iꞌdó kí dó ị́jọ́ jọlé ĩꞌdi be.
15 Então, ainda chorando, José abraçou e beijou cada um dos seus irmãos. Depois disso os irmãos começaram a falar com ele.
16 Ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ la mụ calé úpí Fãráwũ drị́ lị́cọ́ gâlé Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka amụ́ kí nĩ, Fãráwũ kí ãmbogo ĩꞌdidrị́ ãzí ꞌdĩ abe uꞌá kí pírí ãyĩkõ sĩ.
16 A notícia de que os irmãos de José tinham vindo chegou até o palácio do rei do Egito, e ele e os seus servidores ficaram contentes com isso.
17 Fãráwũ jọ Yụ̃sụ́fụ̃ ní, “Íjọ mí ádrị́pịka ꞌbaní, ‘Ĩmi ũꞌbã tẹ́rị́ kí kãyĩnõ kí drị̃ gá, ĩgõ trũ Kãnánĩ gá,
17 O rei disse a José: — Diga aos seus irmãos que carreguem os animais e voltem para a terra de Canaã.
18 ãzíla ĩmi ají ĩmi átẹ́pị̃ ꞌi ꞌbá ĩmi drị́ko gá rĩ kí abe vúlé má rụ́ ꞌdõlé. Ma ĩminí ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ ũniyambamba ãndânĩ rĩ fẽ, ãzíla ĩmi dó sĩ ãyĩkõ ãngũ ꞌdĩ drị̂ ịsụ́.’
18 E me tragam o pai deles e as famílias deles. Eu lhes darei as melhores terras que há no Egito, e eles comerão o que este país produz de melhor.
19 Jọ vâ Yụ̃sụ́fụ̃ ní ílũ ĩꞌbaní, ‘Ĩꞌdụ gãlĩgãlĩ kí Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ sĩ mụjó ĩmi ũkúka kí ajíjó anzị kí abe ãzíla ĩmi ají ĩmi átẹ́pị ĩndĩ.
19 Que os seus irmãos levem daqui do Egito carretas para trazerem as mulheres, as crianças pequenas e também o pai deles.
20 Ĩmi idé ụ̃rị̃ sĩ ãko ĩmidrị̂ kí aꞌbejó vúlé rĩ sĩ ku; ãko ũniyambamba ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdâ ꞌdĩ kí adru pírí ĩmĩ ãni.’”
20 E não se preocupem por deixarem para trás as coisas que têm, pois o melhor que há na terra do Egito será deles.
21 Anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ idé kí cécé jọlé ĩꞌbaní rĩ áni. Yụ̃sụ́fụ̃ fẽ ĩꞌbaní gãlĩgãlĩ kí tá úpí Fãráwũ ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni, fẽ vâ ĩꞌbaní ãkónã gẹ̃rị̃ drị̂ kí ĩndĩ.
21 Os filhos de Jacó fizeram isso. José lhes deu carretas, como o rei havia mandado, e mantimento para a viagem.
22 Fẽ vâ ꞌbá ãlu-ãlu ní bõngó sĩ bõngó ujajó gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ ĩndĩ, wó fẽ Bénzãmĩnĩ ní séndẽ 300 ãzíla bõngó sĩ bõngó ujajó gẹ̃rị̃ gá la kí tõwú.
22 Também lhes deu roupas novas, mas a Benjamim deu trezentas barras de prata e cinco mudas de roupas.
23 Ũdrõ átẹ́pị̃ ní ãko ũniyambamba Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí kãyĩnõ mụdrị́ kí drị̃ gá ãzíla kãyĩnõ ãrónĩ mụdrị́ rĩ kí drị̃ gá ũdrõ ãná, mũkátĩ ãzíla ãko ãkónã rú Yãkóꞌbõ ní nalé ãcị̃ gá rĩ kí trũ.
23 Para o pai, José mandou dez jumentos carregados das melhores coisas do Egito e dez jumentos carregados de trigo, pão e outros mantimentos para a viagem.
24 Pẽ dó ádrị́pịka kí tị sĩ mụjó, ĩꞌbaní drị̃ ko agá ꞌdâ jọ, “Ĩmi ãwã jõ gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ ku.”
24 Os irmãos se despediram, e na hora de partir José aconselhou: — Não briguem pelo caminho.
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ aꞌbe kí Mị̃sị́rị̃ ꞌi ãzíla gõ kí dó vúlé lị́cọ́ gá átẹ́pị̃ Yãkóꞌbõ rụ́ Kãnánĩ gâlé.
25 Eles saíram do Egito e, quando chegaram a Canaã, foram à casa de Jacó, o seu pai.
26 Jọ kí ĩꞌdiní, “Yụ̃sụ́fụ̃ drĩ kpere ídri! Ĩꞌdi úꞌdîꞌda ãmbógó Mị̃sị́rị̃ drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌi.” Yãkóꞌbõ ꞌbã ásị́ mvu rá ãzíla ãꞌị̃ ị́jọ́ ĩꞌba kí jọlé rĩ ku.
26 Então lhe disseram: — José está vivo! Ele é o governador de todo o Egito! Jacó quase desmaiou e não podia acreditar.
27 Wó kí mụ ị́jọ́ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã jọlé ĩꞌdiní ꞌdĩ kí vú nzelé pírí ꞌbo, ãzíla ĩꞌdi mụ gãlĩgãlĩ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ãfẽlé sĩ ĩꞌdi ꞌdụjó agụjó Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí ndrelé ꞌbo, ásị́ la ãgõ ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé rõ vúlé.
27 Porém, quando lhe contaram tudo o que José tinha dito, e quando viu as carretas que havia mandado para levá-lo para o Egito, Jacó ficou muito animado.
28 Ịsịrayị́lị̃ jọ, “Má ãꞌị̃ rá, mâ ngọ́pị Yụ̃sụ́fụ̃ drĩ ídri! Lẽ ámụ ĩꞌdi ndrelé ꞌdĩ sĩ ádrã drĩ ku rú.”
28 E disse: — Já chega! O meu filho José ainda está vivo. Quero vê-lo antes de eu morrer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 45, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.