Gênesis 34
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Yãkóꞌbõ ị̃zẹ́pị Dị́nã Léyã ꞌbã tịlé rĩ mụ ãmụ́ ru ũkú Kãnánĩ rú la ꞌba rụ́.
1 Ora, Diná, a filha que Lia teve com Jacó, saiu para ver as filhas da terra.
2 Hãmọ́rị̃ úpí Hị́vị̃ rú ãngũ ꞌdã gá rĩ ꞌbã ngọ́pị Sẹ̃kẹ́mụ̃ la mụ Dị́nã ndrelé ꞌbo, ꞌdụ ĩꞌdi ãzíla uja ĩꞌdi ụrụlé rá.
2 Quem a viu foi Siquém, filho do heveu Hamor, que era príncipe daquela terra. Tomando-a, ele teve relações com ela e assim a humilhou.
3 Ásị́ la ꞌde Dị́nã Yãkóꞌbõ ị̃zẹ́pị drị̃ gá, ãzíla lẽ ĩꞌdi jọ dó sĩ ĩꞌdiní ị́jọ́ sĩ ĩꞌdi ũcĩjó ꞌbã lẽ rụ̂ sĩ ꞌi.
3 Siquém se apegou a Diná, filha de Jacó, amou a jovem e lhe falou ao coração.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sẹ̃kẹ́mụ̃ jọ átẹ́pị̃ Hãmọ́rị̃ ní, “Álẽ mí ĩgbã mání ĩzóŋá ꞌdĩ ꞌi ũkú ru.”
4 Então Siquém disse a seu pai Hamor: — Consiga-me esta jovem para que seja a minha esposa.
5 Yãkóꞌbõ la mụ arelé la úfẽ ị̃zẹ́pị̃ ní drị̃nzá ĩꞌdi ụrụjó rĩ sĩ ꞌbo, wó ngọ́pịka ꞌbã kí drĩ adrujó ãnãkpá kí abe ásé agâlé rĩ sĩ, idé ị́jọ́ ãzí ku kpere anzị ꞌbã kí ãgõ agá.
5 Quando Jacó ficou sabendo que Diná, sua filha, havia sido desonrada por Siquém, os seus filhos estavam no campo com o gado. Por isso, calou-se e esperou até que eles voltassem.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sẹ̃kẹ́mụ̃ ꞌbã átẹ́pị Hãmọ́rị̃ mụ ị́jọ́ jọlé Yãkóꞌbõ be.
6 Então Hamor, o pai de Siquém, saiu para falar com Jacó.
7 Anzị Yãkóꞌbõ drị̂ ãgõ kí dó ásé agâlé rĩ sĩ ãnãkpá kí abe. Kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, acá kí ũmbájírílí ị́jọ́ Sẹ̃kẹ́mụ̃ ꞌbã idélé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdĩ kí uꞌdájó ĩꞌdi ꞌbã Yãkóꞌbõ ị̃zẹ́pị ụrụjó rĩ sĩ.
7 Quando os filhos de Jacó vieram do campo e ouviram o que havia acontecido, indignaram-se e ficaram muito irados, pois Siquém havia praticado uma afronta em Israel, violentando a filha de Jacó, que era algo que não se devia fazer.
8 Hãmọ́rị̃ jọ Yãkóꞌbõ ní, “Mâ ngọ́pị Sẹ̃kẹ́mụ̃ lẽ ĩzóŋá mídrị́ ꞌdĩ ꞌi; ífẽ má ĩgbã ĩꞌdi ĩꞌdiní ũkú ru fô.
8 Mas Hamor falou com eles, dizendo: — Meu filho Siquém está profundamente apaixonado pela filha de vocês. Peço que ela lhe seja dada por esposa.
9 Lẽ ãma itú ị́jọ́ la mí be ãmaní sĩ icójó ãma ĩgbãjó ãma drĩdríŋĩ gá ꞌbá mídrị̂ kí abe.
9 Tornem-se nossos parentes; deem as filhas de vocês para nós e vocês tomem as nossas filhas.
10 Mí icó rilé ãma drĩdríŋĩ gá ꞌdâ rá ãngũ ãmadrị̂ mgbọ rú. Mí uꞌá alagá ꞌdâ ãzíla ínga bĩsírã sĩ málĩ ịsụ́jó alagá ꞌdâ.”
10 Vocês habitarão em nosso meio, a terra estará ao seu dispor. Morem nela, negociem e adquiram propriedades.
11 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sẹ̃kẹ́mụ̃ jọ Dị́nã ꞌbã átẹ́pị ꞌbaní ádrị́pịka kí abe, “Ĩmi ásị́ ꞌbã adru mání ị̃gbẹ́ ru, ãzíla ma ãko ĩminí lẽlé rĩ kí fẽ pírí rá.
11 E o próprio Siquém disse ao pai e aos irmãos de Diná: — Que eu obtenha este favor diante de vocês e lhes darei o que me pedirem.
12 Ĩlũ mání ãko ĩminí lẽlé rĩ kí ãꞌdu, ĩꞌbã ãjẹ̃ ũkú ĩgbãjó rĩ ãmbógó ru cécé ĩmĩ ũrãlé rĩ áni; ĩdrĩ mání ãꞌị̃ ĩzóŋá ꞌdĩ ĩgbãlé ũkú ru rá, ma ãko ĩminí lịlẹ́ rĩ kí ũfẽ pírí.”
12 Aumentem em muito o dote de casamento e as dádivas, e darei o que me pedirem; deem-me, porém, a moça por esposa.
13 Anzị Yãkóꞌbõ drị̂ umvi kí Sẹ̃kẹ́mụ̃ kí átẹ́pị̃ Hãmọ́rị̃ be úlétáŋá sĩ, ãꞌdusĩku Sẹ̃kẹ́mụ̃ ꞌbã ĩꞌbã ámvọ́pị Dị́nã ní drị̃nzá fẽjó rá rĩ sĩ.
13 Então os filhos de Jacó, por haver Siquém desonrado Diná, a irmã deles, responderam com astúcia a Siquém e a seu pai Hamor e lhes disseram:
14 Jọ kí ĩꞌbaní, “Ãma icó ãma ámvọ́pị fẽlé ĩgbãlé ꞌbá ru ĩtãrãlépi ku rĩ ní ku; ꞌdã la adru ãmaní drị̃nzá ru.
14 — Não podemos fazer isso, dar a nossa irmã a um homem que ainda não foi circuncidado, porque isso seria uma vergonha para nós.
15 Ãma ị́jọ́ ꞌdĩ ãꞌị̃ rá la ĩdrĩ ãgọbị ĩmidrị̂ kí ĩtãrã pírí rá drĩ kí acá ãmã áni ꞌbo rĩ gá.
15 Sob uma única condição permitiremos: que vocês se tornem como nós, circuncidando todos os do sexo masculino.
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãma dó ãꞌị̃ ãmaní ãma ĩgbãjó ĩmi abe rá ãma dó sĩ uri ĩmi drĩdríŋĩ gá ãzíla ãma dó sĩ acá ꞌbá ãlu rú ĩndõ.
16 Então lhes daremos as nossas filhas, tomaremos para nós as filhas de vocês, habitaremos no meio de vocês e seremos um só povo.
17 Wó ĩdrĩ ị́jọ́ ãmaní jọlé ĩminí rĩ ãꞌị̃ ku ãzíla ĩmi ĩtãrã jõ ĩmi ku, ãma ãmã ámvọ́pị ꞌdụ rá ãzíla ãma ãngũ ĩmidrị́ ꞌdĩ aꞌbe rá.”
17 Se, porém, não ouvirem e não quiserem ser circuncidados, tomaremos a nossa filha e iremos embora.
18 Ị́jọ́ jọlé ꞌdĩ indré kí Hãmọ́rị̃ ꞌbaní ngọ́pị̃ Sẹ̃kẹ́mụ̃ be ị́jọ́ múké la rú.
18 Tais palavras agradaram Hamor e Siquém, seu filho.
19 Sẹ̃kẹ́mụ̃ ĩꞌdi ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã átẹ́pị drị́ko gá ꞌdãá rulé ãndânĩ rĩ, iza sáwã ị́jọ́ jọlé ꞌdĩ idéŋá gá ku ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã Yãkóꞌbõ ị̃zẹ́pị Dị́nã lẽjó ambamba rĩ sĩ.
19 O jovem não tardou em fazer o que foi solicitado, porque amava a filha de Jacó e era o mais honrado de toda a casa de seu pai.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Hãmọ́rị̃ mụ kí ngọ́pị̃ Sẹ̃kẹ́mụ̃ be kẹ̃jị́tị táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị̂ drị̂ gá sĩ ị́jọ́ jọjó drị̃lẹ́ ĩꞌbadrị́ táwụ̃nị̃ ꞌdã gá ꞌdãá rĩ kí abe.
20 Assim, Hamor e Siquém, seu filho, vieram ao portão da sua cidade e falaram aos homens da cidade:
21 Jọ kí ĩꞌbaní, “Ãgọbị ꞌdĩ kí ãmã wọ̃rị́ka kî, lẽ ꞌba uꞌá kí ãngũ ãmadrị̂ gá ꞌdâ ãzíla ꞌbã idé kí bĩsírã; ãngũ ꞌdĩ mgbọ rú ĩꞌbaní sĩ rijó. Ãma icó izonzi ĩꞌbadrị̂ kí ĩgbãlé ãmaní ũkú ru rá ãzíla icó kí vâ ãmadrị̂ kí ĩgbãlé ĩꞌbaní ũkú ru rá.
21 — Esses homens são pacíficos em relação a nós. Portanto, deixem que morem na terra e negociem nela. A terra é bastante espaçosa para contê-los. Vamos tomar as filhas deles por esposas e dar também as nossas filhas a eles.
22 Wó ãgọbị ꞌdĩ kí ãꞌị̃ uꞌálé ãma abe ãzíla adrujó ãma abe ꞌbá ãlu rú rá la ãdrĩ kí ãgọbị ãmadrị̂ kí ĩtãrã pírí rá cécé kí ru ĩtãrãjó rá rĩ áni rĩ gá.
22 Mas eles só concordarão em morar conosco, tornando-nos um só povo, se todos os homens em nosso meio se deixarem circuncidar, como eles são circuncidados.
23 Ãdrĩ kí ị́jọ́ ꞌdĩ nga ꞌdĩ áni rá, ãnãkpá ĩꞌbadrị̂ kí ãko ĩꞌbadrị̂ kí abe pírí kí mụ adrulé ãma ãni. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, lẽ ãmã ãꞌị̃ kí ị́jọ́ ĩꞌbaní lẽlé rĩ kí, ãma dó sĩ uꞌá ĩꞌba abe.”
23 Não é verdade que o gado, os bens e todos os animais deles serão nossos? Portanto, vamos concordar e eles ficarão morando entre nós.
24 ꞌBá pírí táwụ̃nị̃ ꞌdã agá ꞌdãá rĩ ãꞌị̃ kí ị́jọ́ Hãmọ́rị̃ ꞌbã kí jọlé Sẹ̃kẹ́mụ̃ be rĩ kí pírí rá, ãzíla îtãrã dó sĩ ãgọbị fũlépi kẹ̃jị́tị táwụ̃nị̃ ꞌdã drị̂ agâ sĩ rĩ kí pírí.
24 E todos os que saíam do portão da cidade deram ouvidos a Hamor e a Siquém, seu filho. E todos os do sexo masculino foram circuncidados, todos os que saíam pelo portão da cidade.
25 Ụ́ꞌdụ́ na ĩꞌbã ãkõzá ꞌbã kí drĩ jajó ku rĩ gá, anzị Yãkóꞌbõ drị́ ị̃rị̃, Sị̃mọ́nị̃ kí Lẹ́vị̃ be Dị́nã ꞌbã ádrị́pịka rú rĩ ꞌdụ kí ménéŋá séfũ rú rĩ kí trũ mụjó táwụ̃nị̃ ꞌdã agâlé ꞌbá ꞌdã ꞌbaní nị̃ŋâ kó ru, ụꞌdị́ kí dó sĩ ãgọbị ꞌdãá rĩ kí pírí.
25 No terceiro dia, quando os homens sentiam mais forte a dor, dois filhos de Jacó, Simeão e Levi, irmãos de Diná, pegaram cada um a sua espada, entraram inesperadamente na cidade e mataram todos os homens.
26 ꞌBá uꞌdị́lé ꞌda kí agá ĩndĩ rĩ kí Hãmọ́rị̃ kí ngọ́pị̃ Sẹ̃kẹ́mụ̃ be ãzíla aꞌdụ́ kí dó ĩꞌbã ámvọ́pị̃ Dị́nã ꞌi Sẹ̃kẹ́mụ̃ drị́ jó agá rĩ sĩ ãzíla mụ kí dó rá.
26 Passaram também ao fio da espada Hamor e seu filho Siquém; tiraram Diná da casa de Siquém e saíram.
27 Anzị Yãkóꞌbõ drị̂ ra kí dó ãko ꞌbá ũdrãlépi rá ꞌdã ꞌbadrị̂ kí sĩ ãrígọ́tị ũfẽjó ãꞌdusĩku ála ĩꞌbã ámvọ́pị̃ Dị́nã ụrụjó ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá rĩ sĩ.
27 Os filhos de Jacó vieram, passaram por cima dos cadáveres, e saquearam a cidade, porque a irmã deles havia sido desonrada.
28 Ra kí tị́, ị̃ndrị́, kãbĩlõ, kãyĩnõ, ãko pírí táwụ̃nị̃ ꞌdã gá ꞌdãá rĩ kí ãzíla ãkónã amvụ́ agá rĩ kí trũ.
28 Levaram deles os rebanhos, os bois, os jumentos e o que havia na cidade e no campo.
29 ꞌDụ kí ãko pírí málĩ rú rĩ kí ãzíla ĩꞌbã ũkúka kí anzịŋá kí abe bãdã-tị́ ru ãzíla ra kí ãko jó agá rĩ kí pírí.
29 Pegaram todos os bens, levaram cativas as mulheres e todas as crianças, e saquearam tudo o que havia nas casas.
30 Yãkóꞌbõ jọ dó Sị̃mọ́nị̃ ꞌbaní Lẹ́vị̃ be, “Ĩmi ají dó ị́jọ́ áma drị̃ gá ꞌbo, ꞌbá Kãnánĩ rú, Pẹ̃rẹ́zị̃ rú ãzíla ꞌbá uꞌálépi ãngũ ꞌdĩ agá rĩ kí dó mụ áma ngụ̃lé ũnzí. Ãma kãlãfe lú were rú, ãzíla ꞌbá ꞌdĩ drĩ kí dó ru icí ãꞌdị́ ꞌdịlé ãma abe kí ãma ị̃lị̃kị̃ ꞌbá mádrị́ lị́cọ́ agá rĩ kí abe pírí.”
30 Então Jacó disse a Simeão e a Levi: — Vocês me criaram um problema e me fizeram odioso entre os moradores desta terra, entre os cananeus e os ferezeus. Como somos pouca gente, eles se reunirão contra mim, e serei destruído, eu e a minha casa.
31 Wó Sị̃mọ́nị̃ kí Lẹ́vị̃ be jọ kí Yãkóꞌbõ ní, “Ãma icó ãma ámvọ́pị aꞌbelé drị̃ izalé ĩzóŋá ãwụ́ rĩ áni ku.”
31 Eles responderam: — E que direito ele tinha de tratar a nossa irmã como se fosse prostituta?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 34, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.