Gênesis 33

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Yãkóꞌbõ ndre ádrị́pị Ị́sãwụ̃ ꞌbã amụ́ agá ãgọbị ĩꞌdidrị́ túrú sụ rĩ kî trũ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ awa anzị kí íni: Léyã drị̂ kí Léyã drị́, Rãkẹ́lị̃ drị̂ kí Rãkẹ́lị̃ drị́ ãzíla izonzi ị̃rị̃ ãtiꞌbo rú Bílĩhã ãzíla Zị̃lị́pã ꞌbadrị̂ kí ĩꞌbadrị́.
1 Jacó levantou os olhos e viu Esaú aproximando-se com seus quatrocentos homens. Assim, dividiu os filhos entre Lia, Raquel e as duas servas.
2 ꞌBã izonzi ị̃rị̃ ãtiꞌbo rú rĩ kí anzị ĩꞌbadrị̂ abe drị̃ gá, Léyã anzị ĩꞌdidrị́ rĩ kí abe kí ũngúkú gá, Rãkẹ́lị̃ kí ngọ́pị̃ Yụ̃sụ́fụ̃ be ãsị̃jó.
2 Colocou as servas e os filhos delas à frente, Lia e seus filhos em seguida, e Raquel e José por último.
3 Yãkóꞌbõ mụ kí drị̃lẹ́ gá, ĩꞌdiní lẽ agá ca agá ádrị́pị̃ rụ̂lé, tị̃ ãja vụ̃rụ́ pâlé ázị̂rị̃.
3 Jacó passou à frente e, ao aproximar-se de seu irmão, curvou-se até o chão sete vezes.
4 Wó Ị́sãwụ̃ cẹ̃ ĩꞌdi rụ̂lé drị̃ ụfụjó ĩꞌdi be, amvu ĩꞌdi kpãrã. Ri kí ị̃rị̃trá awálé awâwâ ãyĩkõ sĩ.
4 Esaú correu ao encontro de Jacó e o abraçou; pôs os braços em volta do pescoço do irmão e o beijou. E os dois choraram.
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ị́sãwụ̃ undré ãngũ pírí, ãzíla ndre ũkú kí anzị kí abe zị, “ꞌBá mí be ꞌdĩ kí ãꞌdi kî?”
5 Então Esaú viu as mulheres e as crianças e perguntou: “Quem são estas pessoas que estão com você?”. Jacó respondeu: “São os filhos que Deus, em sua bondade, concedeu a seu servo”.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, izonzi ị̃rị̃ ãtiꞌbo rú ꞌdĩ amụ́ kí anzị ĩꞌbadrị̂ kí abe ụ̃tị̃ kí ãja vụ̃rụ́,
6 As servas e seus filhos se aproximaram e se curvaram diante de Esaú.
7 Léyã amụ́ kí anzị ĩꞌdidrị̂ abe. Rãkẹ́lị̃ amụ́ kí ngọ́pị̃ Yụ̃sụ́fụ̃ be ãsị̃jó, ãzíla ụ̃tị̃ kí pírí ãja vụ̃rụ́ ĩꞌdĩ drị̃lẹ́ gá.
7 Em seguida, Lia e seus filhos vieram e se curvaram diante dele. Por fim, José e Raquel se aproximaram e se curvaram diante dele.
8 Ị́sãwụ̃ zị ĩꞌdi jọ, “Ãnãkpá tá mání drị̃ ụfụjó ĩꞌba abe ꞌda kí ípẽ kí bụ́lụ́ gá ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?” Yãkóꞌbõ umvi jọ, “Mání sĩ ásị́ ị̃gbẹ̃ ịsụ́jó mídrị́ ãmbógó mádrị̂.”
8 “E o que eram todos aqueles rebanhos que encontrei no caminho?”, perguntou Esaú. Jacó respondeu: “São presentes, meu senhor, para garantir sua amizade”.
9 Wó Ị́sãwụ̃ jọ, “Má ádrị́pị ãko mádrị̂ kí wẽwẽ rú, ímba ãko míní trũ adrujó rĩ kí tã mínî.”
9 “Meu irmão, eu já tenho muitos bens”, disse Esaú. “Guarde para você o que é seu.”
10 Yãkóꞌbõ jọ, “Yụ, ími ásị́ drĩ adru mání ị̃gbẹ̃ ru, mí áꞌị́ ãko mání fẽlé míní ꞌdĩ kî. Mání ími mẹ́lẹ́tị ndrejó rĩ ĩꞌdi cécé mání Ãdróŋá ꞌbã mẹ́lẹ́tị ndrejó rĩ áni, míní adrujó mání wọ̃rị́ ru úꞌdîꞌda rĩ sĩ.
10 Mas Jacó insistiu: “Não! Se obtive seu favor, peço que aceite meu presente. E que alívio é ver seu sorriso amigável! É como ver a face de Deus!
11 Má ádrị́pị, mí aꞌị́ ãko mání ajílé míní fẽtáŋá ru ꞌdĩ kî, ãꞌdusĩku Ãdróŋá wi mání sụ̃sụ́ ãko ꞌdĩ kî sĩ.” Yãkóꞌbõ ũŋmĩ ĩꞌdi siri-siri kpere Ị́sãwụ̃ bã ãꞌị̃ agá.
11 Por favor, aceite o presente que eu lhe trouxe, pois Deus tem sido muito bondoso comigo. Tenho mais que suficiente”. Diante da insistência de Jacó, Esaú acabou aceitando o presente.
12 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ị́sãwụ̃ jọ, “Lẽ ãma itú kí ãma mụjó, wó ma dó drị̃ ꞌde ma ꞌi.”
12 Então Esaú disse: “Vamos andando. Eu o acompanharei”.
13 Wó Yãkóꞌbõ umvi jọ, “Ãmbógó ínị̃ vâ rá anzị acá kî dó ãvẹ̃vị̃ kóru, lẽ má ũrã ị́jọ́ kãbĩlõ kí drị̃ gá tị́ kî trũ ãzíla ĩꞌbã mvaka kí abe. Údrĩ kí dro ũkpó sĩ ụ́ꞌdụ́ ãlu ị̃dị́ yã áni, icó kí ũdrãlé pírí rá.
13 Jacó, porém, respondeu: “Como meu senhor pode ver, algumas das crianças são bem pequenas, e os rebanhos também têm crias. Se os forçarmos demais, mesmo que por um dia, pode ser que os animais morram.
14 Úpí mádrị̂ ímụ ãma drị̃lẹ́ gá ma dó ꞌde ími ũngúkú gá ãnãkpá mádrị́ ꞌdĩ kî trũ anzị kí abe jãjã rú kpere mání mụ agá ími arụ́ agá Ídõmũ gâlé.”
14 Por favor, meu senhor, vá adiante do seu servo. Seguiremos mais devagar, em um ritmo que os rebanhos e as crianças possam acompanhar. Encontrarei com meu senhor em Seir”.
15 Ị́sãwụ̃ jọ ĩꞌdiní, “Lẽ má aꞌbe ãgọbị mádrị́ ꞌdĩ kí ꞌbã ãzí kí ꞌdâ.”
15 “Está bem”, disse Esaú. “Mas, pelo menos, permita-me deixar alguns dos meus homens para acompanhá-lo.” Jacó respondeu: “Não é necessário. Para mim, ter sido bem recebido por meu senhor já é o bastante!”.
16 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ị́sãwụ̃ iꞌdó dó ãcị̃ ĩꞌdidrị́ mụjó Ídõmũ gá rĩ ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ.
16 Esaú deu meia-volta e regressou a Seir naquele mesmo dia.
17 Wó Yãkóꞌbõ uja mụlé Sụ̃kọ́tị̃ gá, sị jó sĩ ĩꞌdiní ụ́ꞌdụ́ kojó rĩ ꞌi ãzíla drõ bụ́rụ́jọ́ ãnãkpá ꞌbanî. ꞌDĩ bãsĩ ị́jọ́ sĩ ãngũ ꞌdã ꞌbã rụ́ umvejó Sụ̃kọ́tị̃ ꞌi ꞌdĩ.
17 Jacó, por sua vez, viajou até Sucote, onde construiu uma casa para si e abrigos para seus rebanhos. Por isso, aquele lugar é chamado de Sucote.
18 Yãkóꞌbõ ꞌbã angájó Pãdãnĩ Ãrámũ gá rĩ sĩ acá dó Sẹ̃kẹ́mụ̃ gá ꞌdĩ Kãnánĩ gá ãzíla sõ hémã ĩꞌdidrị̂ ãni rú táwụ̃nị̃ andre la gá rĩ gá ꞌdãá.
18 Depois de percorrer todo o caminho desde Padã-Arã, Jacó chegou em segurança à cidade de Siquém, na terra de Canaã, e acampou em seus arredores.
19 Ĩgbã ãngũ ĩꞌdiní hémã sõjó rĩ Sẹ̃kẹ́mụ̃ ꞌbã átẹ́pị Hãmọ́rị̃ ꞌbã ngọ́pịka ꞌbadrị́ sílĩvã 100 sĩ.
19 Jacó comprou da família de Hamor, pai de Siquém, o terreno onde estava acampado, por cem peças de prata.
20 Uja dó ãlĩtárĩ sịlé ꞌdãá ãzíla ꞌda dó sĩ rụ́ la Ị́lị̃-Ị̃lọ́hẹ̃-Ịsịrayị́lị̃ ꞌi.
20 Ali, construiu um altar e o chamou de El-Elohe-Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 33, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.