Gênesis 26

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Rílẽ ãzí aꞌdé ãngũ drị̃ gá ị̃dị́ cécé ụ́ꞌdụ́ ándrá Ịbụrahị́mụ̃ ngá rĩ sĩ rĩ áni. Ĩsákã mụ Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ úpí Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ rụ́ Gérã gá.
1 Uma fome terrível atingiu a região, como havia acontecido antes no tempo de Abraão. Por isso, Isaque se mudou para Gerar, onde vivia Abimeleque, rei dos filisteus.
2 Úpí iꞌda ru Ĩsákã ní jọ, “Ímụ ándrá Mị̃sị́rị̃ gâlé ku, mí adru ãngũ mání lũlé míní mí adru ala gá rĩ gá.
2 O S enhor apareceu a Isaque e disse: “Não desça ao Egito. Faça o que eu mandar.
3 Mí uꞌá drĩ ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ cêkõ, ma adru mí be ãzíla ma míní sụ̃sụ́ wi rá. Ma ãngũ ꞌdĩ fẽ míní anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ abe ũyõ ándrá mání nalé mí átẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ ní rĩ tãmbajó.
3 Habite aqui como estrangeiro, e eu estarei com você e o abençoarei. Com isso, confirmo que darei todas estas terras a você e a seus descendentes, conforme prometi solenemente a Abraão, seu pai.
4 Ma anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbaní fẽ kpẹ̃lé cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá rĩ kî áni, ma vâ ãngũ ꞌdĩ kí fẽ pírí ĩꞌbanî. Ma rú sụ̃sụ́ wi ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbaní anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌba rụ̂ sĩ,
4 Farei que seus descendentes sejam tão numerosos quanto as estrelas do céu e darei a eles todas estas terras. Por meio de sua descendência, todas as nações da terra serão abençoadas.
5 ãꞌdusĩku Ịbụrahị́mụ̃ are ma rá ãzíla mba vâ ãzị́táŋá mádrị̂ kí tã ị́jọ́ mání azịlé rĩ kí abe rá.”
5 Farei isso porque Abraão me deu ouvidos e obedeceu ao que lhe ordenei: meus mandamentos, decretos e instruções”.
6 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩsákã uꞌá dó sĩ Gérã gá ꞌdãá.
6 Portanto, Isaque ficou em Gerar.
7 Ãngũ ꞌdị́pịka kí mụ ĩꞌdi zịlé ũkû ị́jọ́ sĩ ꞌbo, umvi, “Ĩꞌdi mâ ámvọ́pị ꞌi,” ãꞌdusĩku idé ụ̃rị̃ sĩ sĩ jọjó la, “ꞌDĩ mâ ũkû ꞌi” ũrã “ꞌBá ãngũ ꞌdĩ gá rĩ icó kí áma ꞌdịlé rá mâ ũkû Rẽbékã la adrujó ũniyambamba rú rĩ sĩ.”
7 Quando os homens que viviam na região perguntaram a Isaque sobre Rebeca, sua mulher, ele disse: “É minha irmã”. Teve medo de dizer “É minha mulher”, pois pensou: “Ela é tão bonita que os homens vão me matar por causa dela”.
8 Ĩsákã la mụ uꞌálé ụ́ꞌdụ́ ãzo rú ꞌdãá ꞌbo, Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ úpí ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ ꞌbadrị̂ andré ãngũ dẹ̃rị́sã gâsĩ vụ̃rụ́ ꞌdõlé, ndre Ĩsákã la avá agá ũkû Rẽbékã be, amvu ĩꞌdi lẽtáŋá sĩ cí.
8 Algum tempo depois, porém, Abimeleque, rei dos filisteus, olhou pela janela e viu Isaque acariciar Rebeca.
9 Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ umve Ĩsákã ꞌi jọ, “Ị́jọ́ mgbã sĩ ꞌdĩ mî ũkû ꞌi! Íjọ ĩꞌdi mî ámvọ́pị ꞌi íni la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?” Ĩsákã umvi ĩꞌdiní, “Má ũrã ádrĩ jọ la ĩꞌdi mâ ũkû ꞌi ála áma ꞌdị rá.”
9 No mesmo instante, Abimeleque mandou chamar Isaque e exclamou: “É evidente que ela é sua mulher! Por que você disse que era sua irmã?”. “Porque tive medo que alguém me matasse por causa dela”, respondeu Isaque.
10 Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ jọ, “Mí idé dó ãma íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? ꞌBá má ãni ãzí ãlu la drĩ tá ru la agá ũkú mí drị́ ꞌdĩ sĩ rá, mí ají tá drị̃lẹ́ ũnzĩ ãma drị̃ gá ꞌbo.”
10 “Como você pôde fazer uma coisa dessas conosco?”, exclamou Abimeleque. “Um dos meus homens poderia ter tomado sua mulher e dormido com ela e, por sua causa, seríamos culpados de grande pecado!”
11 Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ azị ị́jọ́ ꞌbá pírí ꞌbaní, “ꞌBá ãzí drĩ ágọ́bị́ ꞌdĩ ĩcãndĩ jõku drĩ ru la ũkú ꞌdĩ sĩ rá, ála ĩꞌdi ꞌdị rá.”
11 Então Abimeleque declarou a todo o povo: “Quem tocar neste homem ou em sua mulher será executado!”.
12 Ĩsákã sa ũri ãngũ ꞌdã agá ꞌdãá, ílí ꞌdã ꞌbã vúŋá sĩ tra ãkónã alị údu rĩ pâlé 100 ãꞌdusĩku Úpí wi ĩꞌdiní sụ̃sụ́ rá.
12 Naquele ano, quando Isaque plantou lavouras, colheu cem vezes mais cereais do que havia semeado, pois o S enhor o abençoou.
13 Málĩ ĩꞌdidrị̂ ri kí kpẹ̃lé kpẹ̃kpẹ̃ ãzíla acá dô sĩ ꞌbá kụ́rẹ́nị́ la.
13 Isaque prosperou e se tornou rico e influente.
14 Ĩꞌdi ꞌbã kãbĩlõ, tị́ ãzíla ꞌbá ãtiꞌbo rú ꞌdĩ kí ũꞌbí rú, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ kí acá kí dó ĩꞌdiní ãjã sĩ.
14 Adquiriu tantos rebanhos de ovelhas e bois e tantos servos que os filisteus o invejaram.
15 Kụ̃ kí dó sĩ kídí ándrá ãtíꞌbó átẹ́pị̃ Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ꞌbã kí galé ịsụ́ ĩꞌdi drĩ ꞌdĩ sĩ ídri rú rĩ kí tị pírí cí.
15 Por isso, os filisteus fecharam com terra todos os poços de Isaque, que tinham sido cavados pelos servos de seu pai, Abraão.
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ jọ Ĩsákã ní, “Mí aꞌbe ãmã ãngũ. Ũkpó mídrị̂ iti dó ãmadrị̂ rá.”
16 Por fim, Abimeleque ordenou que Isaque deixasse aquela terra. “Vá para outro lugar”, disse ele. “Você se tornou poderoso demais para nós.”
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩsákã ĩdã dó ru ꞌbá kãbĩlõ ucélépi Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ rú rĩ kí andre gá ꞌdãá rá, mụ dó sĩ lị́cọ́ ꞌbelé áꞌbụ ꞌa Gérã drị̂ gá.
17 Então Isaque partiu de onde estava e se estabeleceu no vale de Gerar, onde armou suas tendas.
18 Ĩsákã uvá kídí ándrá átẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã galé ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ ꞌbã kí ãzụ̃lé átẹ́pị̃ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã drãjó ꞌbo rĩ sĩ ꞌdĩ kí ãzíla ꞌda vâ ĩꞌbaní rụ́ ándrá átẹ́pị̃ ꞌbã ꞌdalé rĩ kí vúŋá.
18 Reabriu os poços que seu pai havia cavado e que os filisteus haviam fechado depois da morte de Abraão e lhes deu os mesmos nomes que Abraão tinha dado.
19 Ãtiꞌbo Ĩsákã drị̂ ga kí kídí áꞌbụ agâlé ịsụ́ kí ị̃yị́ ãlá la ala gá ꞌdãá.
19 Os servos de Isaque também cavaram no vale de Gerar e encontraram uma fonte de água corrente.
20 ꞌBá Gérã gá kãbĩlõ ucélépi rĩ ãwã kí ꞌbá kãbĩlõ Ĩsákã drị̂ kí ucélépi rĩ kí abe ãzíla jọ kí, “Ị̃yị́ ꞌdĩ ãma ãni!” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩsákã ꞌda dó sĩ ị̃yị̂ rụ́ Ĩsékĩ ꞌi, ĩꞌbã kí ãwãjó drị̃ la gá rĩ sĩ.
20 Contudo, os pastores de Gerar entraram em conflito com os pastores de Isaque. “Esta água é nossa!”, diziam eles. Por isso, Isaque chamou o poço de Eseque.
21 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãtíꞌbó Ĩsákã drị̂ ga kí kídí ãzî, ãwã kí vâ drị̃ la gá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩsákã ꞌda dó sĩ rụ́ la Sítĩnã ꞌi.
21 Em seguida, os homens de Isaque cavaram outro poço, mas, novamente, houve conflito por causa dele. Por isso, Isaque o chamou de Sitna.
22 Isé vâ ru drị̃lẹ́ gá, ga vâ kídí ãzí rĩ i ãzíla ãwã kî dó drị̃ la gá ku, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌda dó sĩ rụ́ la Rẹ̃họ̃bọ́tị̃ ꞌi, jọ dó, “Úꞌdîꞌda Úpí ꞌbe dó ãmaní ị́rị́rị́ ꞌbo, ãma dó sĩ zo drị̃ gá drị̃ gá ụ̃nọ́kụ́ ꞌdĩ gá ꞌdâ.”
22 Isaque abandonou esse poço e mandou cavar outro mais adiante. Dessa vez, ninguém discutiu por causa dele, de modo que Isaque o chamou de Reobote, pois disse: “Finalmente o S enhor criou espaço suficiente para prosperarmos nesta terra!”.
23 ꞌDãá rĩ sĩ Ĩsákã mụ dó kpere Bẹ̃rị̃sẹ́bã gá.
23 Dali, Isaque se mudou para Berseba,
24 Ị́nị́ ꞌdã sĩ Úpí iꞌda ru ĩꞌdiní jọ, “Ma Ãdróŋá mí átẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ꞌi. Mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku, ãꞌdusĩku ma mí be cí; ma míní sụ̃sụ́ wi rá, ma vâ anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí fẽ kpẹ̃lé wẽwẽ rú ãtíꞌbó mádrị́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.”
24 onde o S enhor lhe apareceu na noite de sua chegada e disse: “Eu sou o Deus de seu pai, Abraão. Não tenha medo, pois estou com você e o abençoarei. Multiplicarei seus descendentes, e eles se tornarão uma grande nação. Farei isso por causa da minha promessa ao meu servo, Abraão”.
25 Ĩsákã sị ãlĩtárĩ ꞌdãá ãzíla ị̃nzị̃ dó sĩ Úpí ꞌi. Sị dó hémã ĩꞌdidrị̂ ꞌdãá ãzíla ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ga kí vâ kídí ãzí ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá.
25 Isaque construiu ali um altar e invocou o nome do S enhor . Armou acampamento naquele local, e seus servos cavaram outro poço.
26 Ụ́ꞌdụ́ ãlu úpí Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ ãmụ́ kí angájó Gérã gá Ãhụ̃zátị̃ ꞌbá ĩꞌdidrị́ ị́jọ́ itulépi rĩ ãzíla Fĩkólĩ ãmbógó ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí drị̃lẹ́ gá rĩ trũ Ĩsákã rụ́.
26 Certo dia, o rei Abimeleque veio de Gerar com Auzate, seu conselheiro, e com Ficol, comandante do seu exército.
27 Ĩsákã zị kí, “Wó ĩlẽ jõ dó ꞌdâ ꞌbã ngá áma ãjị́ ku yã, ĩmi adró ándrá vâ ꞌdâ ma ĩmidrị̂lé rá yã, ĩmi amụ́ dó má rụ́ ꞌdõlé ãꞌdu gá?”
27 “Por que vocês vieram?”, perguntou Isaque. “É evidente que me odeiam, já que me expulsaram de sua terra.”
28 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ãndre ábí ꞌbãngá lọ́lọ́ Úpí ĩꞌdi mí be cí rĩ gá rá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãjọ lẽ dó ãma icí kí tị mî trũ, ãna kí dó sĩ ũyõ ãma drĩdríŋĩ gá cí,
28 Eles responderam: “Podemos ver claramente que o S enhor está com você. Por isso, queremos fazer com você um acordo sob juramento, uma aliança.
29 ãꞌdusĩku mí icó dô sĩ ãma idélé ũnzí ku, cécé ãmaní ándrá ími idéjó ũnzí ku ãmaní sĩ ími tị ãpẽjó ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ rĩ áni. Mi dó ꞌbá Úpí ꞌbã sĩ sụ̃sụ́ wijó drị̃ la gá rá la.”
29 Jure que não nos fará mal, assim como nós nunca lhe fizemos mal. Sempre o tratamos bem e o despedimos em paz. E agora, veja como o S enhor o abençoou!”.
30 Ĩsákã ꞌbã dó ꞌbá ꞌdĩ ꞌbaní ụ̃mụ̃, na kí dó íná ãzíla mvụ kí dó ãko mvụlé mvụ-mvụ̃ rĩ kî.
30 Então Isaque lhes preparou um banquete, e eles comeram e beberam juntos.
31 Ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ ãgọbị ꞌdĩ na kí dó ũyõ kí drĩdríŋĩ gá Ĩsákã trũ, Ĩsákã ꞌbã dó kí pá ãzíla aꞌbe kí dó Ĩsákã ꞌi ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ.
31 Logo cedo, na manhã seguinte, cada um fez o juramento solene de não interferir com o outro. Isaque se despediu deles, e partiram em paz.
32 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ãtiꞌbo Ĩsákã drị̂ amụ́ kí ĩꞌdiní ị́jọ́ kídí ĩꞌbaní galé rĩ drị̂ lũlé jọ kí, “Ãma ịsụ́ dó ị̃yị́ ꞌbo!”
32 Naquele mesmo dia, os servos de Isaque vieram lhe falar de um novo poço que tinham cavado. “Encontramos água!”, exclamaram.
33 ꞌDa dó rụ́ la Síbã ꞌi kpere ãndrũ tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã ꞌbã rụ́ dó sĩ Bẹ̃rị̃sẹ́bã ꞌi.
33 Por isso, Isaque chamou o poço de Seba. E, até hoje, a cidade que se formou ali é conhecida como Berseba.
34 Ị́sãwụ̃ la dó mụ calé ílí trũ kãlị́ sụ ꞌbo, ĩgbã dó Bẹ́rị̃ Hị́tị̃ rú rĩ ꞌbã ị̃zẹ́pị Yụ̃dị́tị̃ ꞌi ũkú ru ãzíla ĩgbã vâ Bãsĩmátĩ Ị̃lọ́nị̃ Hị́tị̃ rú rĩ ꞌbã ị̃zẹ́pị ꞌi.
34 Quando Esaú tinha 40 anos, casou-se com duas mulheres hititas: Judite, filha de Beeri, e Basemate, filha de Elom.
35 Ũkú ꞌdĩ fẽ kí dó Ĩsákã ꞌbaní Rẽbékã be ũcõgõ ásị́ gá trẹ̃yị́.
35 Essas duas mulheres causaram grande desgosto a Isaque e Rebeca.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.