Gênesis 26

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Rílẽ ãzí aꞌdé ãngũ drị̃ gá ị̃dị́ cécé ụ́ꞌdụ́ ándrá Ịbụrahị́mụ̃ ngá rĩ sĩ rĩ áni. Ĩsákã mụ Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ úpí Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ rụ́ Gérã gá.
1 Sobreveio fome à terra, assim como tinha acontecido nos dias de Abraão. Então Isaque foi a Gerar, encontrar-se com Abimeleque, rei dos filisteus.
2 Úpí iꞌda ru Ĩsákã ní jọ, “Ímụ ándrá Mị̃sị́rị̃ gâlé ku, mí adru ãngũ mání lũlé míní mí adru ala gá rĩ gá.
2 O Senhor apareceu a Isaque e lhe disse: — Não desça ao Egito, mas fique na terra que eu lhe indicar.
3 Mí uꞌá drĩ ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ cêkõ, ma adru mí be ãzíla ma míní sụ̃sụ́ wi rá. Ma ãngũ ꞌdĩ fẽ míní anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ abe ũyõ ándrá mání nalé mí átẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ ní rĩ tãmbajó.
3 Habite nela, e serei com você e o abençoarei. Porque a você e à sua descendência darei todas estas terras e confirmarei o juramento que fiz a Abraão, o seu pai.
4 Ma anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbaní fẽ kpẹ̃lé cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá rĩ kî áni, ma vâ ãngũ ꞌdĩ kí fẽ pírí ĩꞌbanî. Ma rú sụ̃sụ́ wi ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbaní anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌba rụ̂ sĩ,
4 Multiplicarei a sua descendência como as estrelas dos céus e a ela darei todas estas terras. Na sua descendência serão benditas todas as nações da terra,
5 ãꞌdusĩku Ịbụrahị́mụ̃ are ma rá ãzíla mba vâ ãzị́táŋá mádrị̂ kí tã ị́jọ́ mání azịlé rĩ kí abe rá.”
5 porque Abraão obedeceu à minha palavra e guardou os meus mandamentos, os meus preceitos, os meus estatutos e as minhas leis.
6 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩsákã uꞌá dó sĩ Gérã gá ꞌdãá.
6 Isaque, pois, ficou em Gerar.
7 Ãngũ ꞌdị́pịka kí mụ ĩꞌdi zịlé ũkû ị́jọ́ sĩ ꞌbo, umvi, “Ĩꞌdi mâ ámvọ́pị ꞌi,” ãꞌdusĩku idé ụ̃rị̃ sĩ sĩ jọjó la, “ꞌDĩ mâ ũkû ꞌi” ũrã “ꞌBá ãngũ ꞌdĩ gá rĩ icó kí áma ꞌdịlé rá mâ ũkû Rẽbékã la adrujó ũniyambamba rú rĩ sĩ.”
7 Quando os homens daquele lugar perguntaram a respeito de sua mulher, ele disse: “É minha irmã.” Ele tinha medo de dizer: “É minha mulher”, porque pensava assim: “Os homens do lugar me matarão por causa de Rebeca, porque ela é muito bonita.”
8 Ĩsákã la mụ uꞌálé ụ́ꞌdụ́ ãzo rú ꞌdãá ꞌbo, Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ úpí ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ ꞌbadrị̂ andré ãngũ dẹ̃rị́sã gâsĩ vụ̃rụ́ ꞌdõlé, ndre Ĩsákã la avá agá ũkû Rẽbékã be, amvu ĩꞌdi lẽtáŋá sĩ cí.
8 Depois que Isaque havia permanecido ali por muito tempo, Abimeleque, rei dos filisteus, olhou por uma janela e viu que Isaque acariciava Rebeca, sua mulher.
9 Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ umve Ĩsákã ꞌi jọ, “Ị́jọ́ mgbã sĩ ꞌdĩ mî ũkû ꞌi! Íjọ ĩꞌdi mî ámvọ́pị ꞌi íni la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?” Ĩsákã umvi ĩꞌdiní, “Má ũrã ádrĩ jọ la ĩꞌdi mâ ũkû ꞌi ála áma ꞌdị rá.”
9 Então Abimeleque chamou Isaque e lhe disse: — É evidente que ela é a sua mulher! Como é que você disse que ela era a sua irmã? Isaque respondeu: — É que eu pensei que poderiam me matar por causa dela.
10 Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ jọ, “Mí idé dó ãma íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? ꞌBá má ãni ãzí ãlu la drĩ tá ru la agá ũkú mí drị́ ꞌdĩ sĩ rá, mí ají tá drị̃lẹ́ ũnzĩ ãma drị̃ gá ꞌbo.”
10 Então Abimeleque disse: — O que é isso que você fez conosco? Facilmente alguém do povo poderia ter se deitado com a sua mulher, e você teria trazido culpa sobre nós.
11 Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ azị ị́jọ́ ꞌbá pírí ꞌbaní, “ꞌBá ãzí drĩ ágọ́bị́ ꞌdĩ ĩcãndĩ jõku drĩ ru la ũkú ꞌdĩ sĩ rá, ála ĩꞌdi ꞌdị rá.”
11 Então Abimeleque deu esta ordem a todo o povo: — Quem tocar neste homem ou na sua mulher certamente morrerá.
12 Ĩsákã sa ũri ãngũ ꞌdã agá ꞌdãá, ílí ꞌdã ꞌbã vúŋá sĩ tra ãkónã alị údu rĩ pâlé 100 ãꞌdusĩku Úpí wi ĩꞌdiní sụ̃sụ́ rá.
12 Isaque semeou naquela terra e, no mesmo ano, recolheu cem por um, porque o Senhor o abençoava.
13 Málĩ ĩꞌdidrị̂ ri kí kpẹ̃lé kpẹ̃kpẹ̃ ãzíla acá dô sĩ ꞌbá kụ́rẹ́nị́ la.
13 Ele enriqueceu, continuou prosperando, ficou riquíssimo.
14 Ĩꞌdi ꞌbã kãbĩlõ, tị́ ãzíla ꞌbá ãtiꞌbo rú ꞌdĩ kí ũꞌbí rú, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ kí acá kí dó ĩꞌdiní ãjã sĩ.
14 Tinha ovelhas e bois e grande número de servos, de maneira que os filisteus tinham inveja dele.
15 Kụ̃ kí dó sĩ kídí ándrá ãtíꞌbó átẹ́pị̃ Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ꞌbã kí galé ịsụ́ ĩꞌdi drĩ ꞌdĩ sĩ ídri rú rĩ kí tị pírí cí.
15 E, por isso, lhe entulharam todos os poços que os servos de seu pai haviam cavado, nos dias de Abraão, enchendo-os de terra.
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ jọ Ĩsákã ní, “Mí aꞌbe ãmã ãngũ. Ũkpó mídrị̂ iti dó ãmadrị̂ rá.”
16 Abimeleque disse a Isaque: — Saia da nossa terra, porque você já é muito mais poderoso do que nós.
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩsákã ĩdã dó ru ꞌbá kãbĩlõ ucélépi Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ rú rĩ kí andre gá ꞌdãá rá, mụ dó sĩ lị́cọ́ ꞌbelé áꞌbụ ꞌa Gérã drị̂ gá.
17 Então Isaque saiu dali e se acampou no vale de Gerar, onde ficou morando.
18 Ĩsákã uvá kídí ándrá átẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã galé ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ gá rĩ ꞌbã kí ãzụ̃lé átẹ́pị̃ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã drãjó ꞌbo rĩ sĩ ꞌdĩ kí ãzíla ꞌda vâ ĩꞌbaní rụ́ ándrá átẹ́pị̃ ꞌbã ꞌdalé rĩ kí vúŋá.
18 Isaque tornou a abrir os poços que haviam sido cavados nos dias de Abraão, seu pai, porque os filisteus os haviam entulhado depois da morte de Abraão, e lhes deu os mesmos nomes que o seu pai já lhes tinha dado.
19 Ãtiꞌbo Ĩsákã drị̂ ga kí kídí áꞌbụ agâlé ịsụ́ kí ị̃yị́ ãlá la ala gá ꞌdãá.
19 Os servos de Isaque cavaram no vale e acharam um poço de água nascente.
20 ꞌBá Gérã gá kãbĩlõ ucélépi rĩ ãwã kí ꞌbá kãbĩlõ Ĩsákã drị̂ kí ucélépi rĩ kí abe ãzíla jọ kí, “Ị̃yị́ ꞌdĩ ãma ãni!” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩsákã ꞌda dó sĩ ị̃yị̂ rụ́ Ĩsékĩ ꞌi, ĩꞌbã kí ãwãjó drị̃ la gá rĩ sĩ.
20 Mas os pastores de Gerar entraram em conflito com os pastores de Isaque, dizendo: — Esta água é nossa! Por isso, Isaque chamou o poço de Eseque, porque entraram em conflito com ele.
21 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãtíꞌbó Ĩsákã drị̂ ga kí kídí ãzî, ãwã kí vâ drị̃ la gá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩsákã ꞌda dó sĩ rụ́ la Sítĩnã ꞌi.
21 Então cavaram outro poço e também por causa desse houve conflito. Por isso, recebeu o nome de Sitna.
22 Isé vâ ru drị̃lẹ́ gá, ga vâ kídí ãzí rĩ i ãzíla ãwã kî dó drị̃ la gá ku, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌda dó sĩ rụ́ la Rẹ̃họ̃bọ́tị̃ ꞌi, jọ dó, “Úꞌdîꞌda Úpí ꞌbe dó ãmaní ị́rị́rị́ ꞌbo, ãma dó sĩ zo drị̃ gá drị̃ gá ụ̃nọ́kụ́ ꞌdĩ gá ꞌdâ.”
22 Partindo dali, Isaque cavou ainda outro poço. E, como por esse não houve conflito, deu-lhe o nome de Reobote. Ele disse: — Porque agora o
23 ꞌDãá rĩ sĩ Ĩsákã mụ dó kpere Bẹ̃rị̃sẹ́bã gá.
23 Dali Isaque foi para Berseba.
24 Ị́nị́ ꞌdã sĩ Úpí iꞌda ru ĩꞌdiní jọ, “Ma Ãdróŋá mí átẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ꞌi. Mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku, ãꞌdusĩku ma mí be cí; ma míní sụ̃sụ́ wi rá, ma vâ anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí fẽ kpẹ̃lé wẽwẽ rú ãtíꞌbó mádrị́ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.”
24 Na mesma noite, o Senhor lhe apareceu e disse: — Eu sou o Deus de seu pai Abraão. Não tenha medo, porque eu estou com você. Eu o abençoarei e multiplicarei a sua descendência por amor de Abraão, meu servo.
25 Ĩsákã sị ãlĩtárĩ ꞌdãá ãzíla ị̃nzị̃ dó sĩ Úpí ꞌi. Sị dó hémã ĩꞌdidrị̂ ꞌdãá ãzíla ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ga kí vâ kídí ãzí ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá.
25 Então Isaque levantou ali um altar e, tendo invocado o nome do Senhor , armou a sua tenda; e os servos de Isaque abriram ali um poço.
26 Ụ́ꞌdụ́ ãlu úpí Ãbị̃mẹ́lẹ̃kị̃ ãmụ́ kí angájó Gérã gá Ãhụ̃zátị̃ ꞌbá ĩꞌdidrị́ ị́jọ́ itulépi rĩ ãzíla Fĩkólĩ ãmbógó ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí drị̃lẹ́ gá rĩ trũ Ĩsákã rụ́.
26 Abimeleque, seu amigo Austate e Ficol, comandante do seu exército, saíram de Gerar para encontrar Isaque.
27 Ĩsákã zị kí, “Wó ĩlẽ jõ dó ꞌdâ ꞌbã ngá áma ãjị́ ku yã, ĩmi adró ándrá vâ ꞌdâ ma ĩmidrị̂lé rá yã, ĩmi amụ́ dó má rụ́ ꞌdõlé ãꞌdu gá?”
27 Isaque perguntou: — Por que vocês vieram à minha presença, se me odeiam e me expulsaram do meio de vocês?
28 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ãndre ábí ꞌbãngá lọ́lọ́ Úpí ĩꞌdi mí be cí rĩ gá rá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãjọ lẽ dó ãma icí kí tị mî trũ, ãna kí dó sĩ ũyõ ãma drĩdríŋĩ gá cí,
28 Eles responderam: — Vimos claramente que o
29 ãꞌdusĩku mí icó dô sĩ ãma idélé ũnzí ku, cécé ãmaní ándrá ími idéjó ũnzí ku ãmaní sĩ ími tị ãpẽjó ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ rĩ áni. Mi dó ꞌbá Úpí ꞌbã sĩ sụ̃sụ́ wijó drị̃ la gá rá la.”
29 Você jura que não nos fará mal, assim como nós também não fizemos nenhum mal a você, mas fizemos somente o bem e o deixamos ir em paz. Você é agora o abençoado do Senhor .
30 Ĩsákã ꞌbã dó ꞌbá ꞌdĩ ꞌbaní ụ̃mụ̃, na kí dó íná ãzíla mvụ kí dó ãko mvụlé mvụ-mvụ̃ rĩ kî.
30 Então Isaque lhes deu um banquete, e comeram e beberam.
31 Ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ ãgọbị ꞌdĩ na kí dó ũyõ kí drĩdríŋĩ gá Ĩsákã trũ, Ĩsákã ꞌbã dó kí pá ãzíla aꞌbe kí dó Ĩsákã ꞌi ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ.
31 Levantando-se de madrugada, juraram de parte a parte. Isaque os despediu, e eles se foram em paz.
32 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ãtiꞌbo Ĩsákã drị̂ amụ́ kí ĩꞌdiní ị́jọ́ kídí ĩꞌbaní galé rĩ drị̂ lũlé jọ kí, “Ãma ịsụ́ dó ị̃yị́ ꞌbo!”
32 Nesse mesmo dia, vieram os servos de Isaque e, dando-lhe notícia do poço que tinham cavado, lhe disseram: — Achamos água.
33 ꞌDa dó rụ́ la Síbã ꞌi kpere ãndrũ tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã ꞌbã rụ́ dó sĩ Bẹ̃rị̃sẹ́bã ꞌi.
33 Ao poço, Isaque deu o nome de Seba. Por isso, Berseba é o nome daquela cidade até o dia de hoje.
34 Ị́sãwụ̃ la dó mụ calé ílí trũ kãlị́ sụ ꞌbo, ĩgbã dó Bẹ́rị̃ Hị́tị̃ rú rĩ ꞌbã ị̃zẹ́pị Yụ̃dị́tị̃ ꞌi ũkú ru ãzíla ĩgbã vâ Bãsĩmátĩ Ị̃lọ́nị̃ Hị́tị̃ rú rĩ ꞌbã ị̃zẹ́pị ꞌi.
34 Quando Esaú tinha quarenta anos de idade, tomou por esposa Judite, filha de Beeri, heteu, e Basemate, filha de Elom, heteu.
35 Ũkú ꞌdĩ fẽ kí dó Ĩsákã ꞌbaní Rẽbékã be ũcõgõ ásị́ gá trẹ̃yị́.
35 Essas duas se tornaram amargura de espírito para Isaque e para Rebeca.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.