Gênesis 22

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ụ́ꞌdụ́ ãzí vúlé gá Ãdróŋá ụ̃ꞌbị̃ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi; umve ĩꞌdi, “Ịbụrahị́mụ̃!” Ịbụrahị́mụ̃ ãꞌị̃ dó, “Ma ꞌdõ!”
1 Algum tempo depois, Deus pôs Abraão à prova. “Abraão!”, Deus chamou. “Sim”, respondeu Abraão. “Aqui estou!”
2 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãdróŋá jọ, “Íꞌdụ mî ngọ́pị kílímgbí Ĩsákã míní lẽlé ambamba rĩ ꞌi, ímụ ĩꞌdi trũ ãngũ Mọ̃rị́yã gá. Ífẽ ĩꞌdi mání ídétáŋá ru ꞌbé mání mụlé lũlé míní rĩ ꞌbã drị̃ gá.”
2 Deus disse: “Tome seu filho, seu único filho, Isaque, a quem você tanto ama, e vá à terra de Moriá. Lá, em um dos montes que eu lhe mostrarei, ofereça-o como holocausto”.
3 Ịbụrahị́mụ̃ angá dó ãngũsãrã ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ drị̂ sĩ, asi ijijá sĩ ídétáŋá idéjó rĩ kí, ꞌbã dó kí kãyĩnõ ĩꞌdidrị̂ drị̃ gá, ãzíla ꞌdụ dó ngọ́pị̃ Ĩsákã kí ãtíꞌbó ị̃rị̃ la kí abe. Ko kí dó drị̃ mụlé ãngũ ándrá Ãdróŋá ꞌbã lũlé ĩꞌdinî rĩ gá.
3 Na manhã seguinte, Abraão se levantou cedo e preparou seu jumento. Levou consigo dois de seus servos e seu filho Isaque. Cortou lenha para o fogo do holocausto e partiu para o lugar que Deus tinha indicado.
4 Ụ́ꞌdụ́ na ãcị̃ ꞌdã drị̂ sĩ Ịbụrahị́mụ̃ ndre dó ãngũ ꞌdã rá-rá ru.
4 No terceiro dia da viagem, Abraão levantou os olhos e viu o lugar de longe.
5 Jọ dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, “Ĩmi adru kãyĩnõ ꞌdĩ trũ ꞌdâ. Ãma drĩ mụ mgbâ be Ãdróŋâ ị̃nzị̃lé lé, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá ãma dó ãgõ ĩmi rụ́ ꞌdõlé ĩndõ.”
5 “Fiquem aqui com o jumento”, disse ele aos servos. “O rapaz e eu iremos mais adiante. Vamos adorar e depois voltaremos.”
6 Ịbụrahị́mụ̃ fẽ ngọ́pị̃ Ĩsákã ꞌdụ ijijá ídétáŋá drị̂ kí nĩ ãzíla ꞌdụ dó ĩꞌdidrị́ gá ménéŋá kí ãcí be. Ĩꞌbaní mụ agá ị̃rị̃trá ãngũ ãlu gá ꞌdĩ gá ꞌdâ,
6 Abraão pôs a lenha para o holocausto nos ombros de Isaque, e ele próprio levou o fogo e a faca. Enquanto os dois caminhavam juntos,
7 Ĩsákã jọ átẹ́pị̃ Ịbụrahị́mụ̃ ní, “Má átẹ́pị!” Ịbụrahị́mụ̃ ãꞌị̃ dó, “Ma ꞌdõ, mâ ngọ́pị!” Ĩsákã zị ĩꞌdi, “Ándre íꞌdụ ijijá kí ãcí be rá, wó kãbĩlõmvá ídétáŋá idéjó rĩ dó íngãá yã?”
7 Isaque se virou para Abraão e disse: “Pai?”. “Sim, meu filho”, respondeu Abraão. “Temos fogo e lenha”, disse Isaque. “Mas onde está o cordeiro para o holocausto?”
8 Ịbụrahị́mụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Ãdróŋá ꞌbã ãmgbã rĩ la kãbĩlõ mvâ fẽ rá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mụ kí dó ị̃rị̃trá ãngũ ãlu gá.
8 “Deus providenciará o cordeiro para o holocausto, meu filho”, respondeu Abraão. E continuaram a caminhar juntos.
9 Kí dó mụ calé ãngũ Ãdróŋá ꞌbã lũlé ĩꞌdiní rĩ gá ꞌbo, Ịbụrahị́mụ̃ sị dó ãlĩtárĩ ãzíla ũꞌbã dó ijijá kí drị̃ la gá. Umbé dó ngọ́pị̃ Ĩsákã ꞌi, ꞌbã dó ĩꞌdi ãlĩtárĩ drị̃ gá ijijá kí drị̃ gá. Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã dó Ĩsákã ãlĩtárĩ drị̃ gá ídétáŋá ru.|alt="Abraham lays Isaac on the altar for a sacrifice." src="Co00664b.tif" size="span" loc="larger picture, half page" ref="22:9"
9 Quando chegaram ao lugar que Deus havia indicado, Abraão construiu um altar e arrumou a lenha sobre ele. Em seguida, amarrou seu filho Isaque e o colocou no altar, sobre a lenha.
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ịbụrahị́mụ̃ anzé dó ménéŋá rãwũ tí sĩ ngọ́pị̃ Ĩsákã lịjó.
10 Então, pegou a faca para sacrificar o filho.
11 Wó mãlãyíkã Úpí drị̂ umve ĩꞌdi angájó ꞌbụ̃ gâlé, “Ịbụrahị́mụ̃! Ịbụrahị́mụ̃!” Ịbụrahị́mụ̃ ãꞌị̃ dó, “Ma ꞌdõ.”
11 Nesse momento, o anjo do S enhor o chamou do céu: “Abraão! Abraão!”. “Aqui estou!”, respondeu Abraão.
12 Mãlãyíkã jọ, “Ísu drị́ mgbâ ụrụꞌbá gá ku ãzíla mí idé ãko ãzí ĩꞌdi ụrụꞌbá gá ku. Ánị̃ dó ãndrũ íru Ãdróŋá mídrị̂ rá rĩ gá rá ãꞌdusĩku mí uga mî ngọ́pị ãlu kílímgbí ꞌdĩ ĩꞌdiní ku.”
12 “Não toque no rapaz”, disse o anjo. “Não lhe faça mal algum. Agora sei que você teme a Deus de fato. Não me negou nem mesmo seu filho, seu único filho!”
13 Ịbụrahị́mụ̃ undré ãngũ ĩꞌdi andre gá ꞌdãá ndre kãbĩlógó újé la gĩ mị̃rị́ agá. Ịbụrahị́mụ̃ ndre kãbĩlógó újé gĩ mị̃rị́ agá.|alt="Abraham sees a ram caught in the bush by its horns" src="bk00008c.tif" size="col" ref="22:13" Mụ ĩꞌdi aꞌdụ́lé ãzíla fẽ ĩꞌdi ídétáŋá ivélé ivê rĩ rú ngọ́pị ꞌbã kẹ̃jị́ gá.
13 Então Abraão levantou os olhos e viu um carneiro preso pelos chifres num arbusto. Pegou o carneiro e o ofereceu como holocausto em lugar do filho.
14 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌda dó ãngũ ꞌdã rụ́, Úpí la fẽ la rá ꞌi, kpere ãndrũ ꞌbá kí jọ la, “ꞌBé Úpí drị̂ drị̃ gá ĩꞌdi fẽ la rá.”
14 Abraão chamou aquele lugar de Javé-Jiré. Até hoje, as pessoas usam esse nome como provérbio: “No monte do S enhor se providenciará”.
15 Mãlãyíkã Úpí drị̂ umve Ịbụrahị́mụ̃ angájó ꞌbụ̃ gâlé pâlékó ị̃rị̃ la sĩ,
15 Então o anjo do S enhor chamou Abraão novamente do céu:
16 ãzíla Úpí jọ, “Ána ũyõ áma mgbã rĩ ꞌbã rụ́ sĩ ꞌdĩ áni, ma rú míní sụ̃sụ́ wi ãmbógó ru ãꞌdusĩku míní ị́jọ́ ꞌdĩ idéjó rĩ sĩ ãzíla míní mî ngọ́pị kílímgbí ꞌdĩ ugajó mání ku rĩ sĩ.
16 “Assim diz o S enhor : Uma vez que você me obedeceu e não me negou nem mesmo seu filho, seu único filho, juro pelo meu nome que
17 Ma míní sụ̃sụ́ wi ãzíla ma anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí fẽ adrulé wẽwẽ rú cécé lẽlẽgó ụrụgá rĩ kî áni ãzíla cínákí mĩrĩ tị gá rĩ áni. Anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí rú mụ mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí ndẽlé rá, ãzíla kí ãngũ ĩꞌbãdrị̂ ꞌdụ rá.
17 certamente o abençoarei. Multiplicarei grandemente seus descendentes, e eles serão como as estrelas no céu e a areia na beira do mar. Seus descendentes conquistarão as cidades de seus inimigos
18 Anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌba rụ̂ sĩ ma sụ̃sụ́ wi Sụ́rụ́ pírí ꞌbaní ãꞌdusĩku míní áma tị arejó rá rĩ sĩ.”
18 e, por meio deles, todas as nações da terra serão abençoadas. Tudo isso porque você me obedeceu”.
19 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ịbụrahị́mụ̃ uja dó ru vúlé ãtíꞌbô ꞌba rụ̂lé ãzíla mụ kí dó ãngũ ãlu gá Bẹ̃rị̃sẹ́bã gâlé. Ịbụrahị́mụ̃ ri dó uꞌálé Bẹ̃rị̃sẹ́bã gá ꞌdãá.
19 Então voltaram até onde estavam os servos e partiram para Berseba, onde Abraão continuou a morar.
20 Sáwã ãzí vúlé gá Ịbụrahị́mụ̃ are Mílĩkã tị anzị kí ádrị́pị̃ Nãhọ́rị̃ ní ãrõ:
20 Pouco tempo depois, Abraão ficou sabendo que Milca, mulher de Naor, irmão dele, lhe tinha dado filhos.
21 Ụ́zị̃ ĩꞌdi ngọ́tị́ kãjãní rĩ, ꞌBụ́zị̃ ꞌi Ụ́zị̃ ꞌbã ádrị́pị̃, Kẹ̃mụ̃wẹ́lị̃ ꞌi Ãrámũ ꞌbã átẹ́pị ꞌi,
21 O mais velho recebeu o nome de Uz, o segundo mais velho, Buz, seguido de Quemuel (antepassado dos arameus),
22 Kẹ̃sẹ́dị̃ ꞌi, Házõ ꞌi, Pĩlĩdásĩ ꞌi, Yĩdĩláfũ ꞌi, ãzíla Bẹ̃tụ́wẹ́lị̃ ꞌi
22 Quésede, Hazo, Pildás, Jidlafe e Betuel
23 Bẹ̃tụ́wẹ́lị̃ tị Rẽbékã ꞌi. Mílĩkã tị anzị ãgọbị ãrõ ꞌdĩ kí Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ádrị́pị Nãhọ́rị̃ nî.
23 (que foi o pai de Rebeca). Esses foram os oito filhos que Milca deu a Naor, irmão de Abraão.
24 Ũkú ĩꞌdidrị́ ãtíꞌbó ru umvelé Rẹ̃wụ́mã ꞌi rĩ tị ĩꞌdiní: Tébã ꞌi, Gãhámụ̃ ꞌi, Tãhásĩ ꞌi ãzíla Mákã ꞌi.
24 Além desses, Reumá, sua concubina, lhe deu quatro filhos: Tebá, Gaã, Taás e Maaca.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.