Gênesis 18

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Úpí iꞌda ru Ịbụrahị́mụ̃ ní kọmọrọ́ ife Mãmírẽ drị̂ ị̃ndụ́ gá ĩꞌdiní rĩ agá hémã ĩꞌdidrị̂ ꞌbã tị gá ꞌdãá ị̃tụ́kã íríkírí sĩ.
1 O Senhor apareceu a Abraão perto dos carvalhos de Manre, quando ele estava sentado à entrada de sua tenda, na hora mais quente do dia.
2 Ndre ãngũ ụrụgá ãzíla ndre dó ãgọbị kí na pá tu agá ụrụgâsĩ. Ĩꞌdi mụ kí ndrelé ꞌbo, cọtị cẹ̃ mụlé drị̃ ụfụlé ĩꞌba abe. Ãvụ̃ vụ̃rụ́ ị̃nzị̃táŋá sĩ kpere drị̃ la ꞌbã vũ aló agá.
2 Abraão ergueu os olhos e viu três homens em pé, a pouca distância. Quando os viu, saiu da entrada de sua tenda, correu ao encontro deles e curvou-se até ao chão.
3 Jọ, “Úpí mádrị̂, Áma ị́jọ́ drĩ fi ĩmi ásị́ gá rá, ĩmi alị ãtíꞌbó ĩmidrị̂ drị́ko gâsĩ alị-alị ku.
3 Disse ele: "Meu senhor, se mereço o seu favor, não passe pelo seu servo sem fazer uma parada.
4 Ma dó ãzị́ nga ĩminî. Ĩmi ají ásũ ĩminí ị̃yị́ sĩ pá ũjĩjó. Ĩmi dó sĩ avị́ ife ꞌdĩ ị̃ndụ́ gá ꞌdâ.
4 Mandarei buscar um pouco d’água para que lavem os pés e descansem debaixo desta árvore.
5 Ma ĩminí ãkónã ají wereŋá ru sĩ ĩminí ũkpõ fẽjó, ĩmi dó sĩ mụ ãcị̃ ĩmidrị́ ꞌdĩ gá múké. Ĩminí amụ́jó mádrị́ko gá ꞌdõlé rĩ ĩꞌdi mání ị̃nzị̃táŋá ru, lẽ áfẽ ĩminí ãko ãzí nalé rá.” Umvi kí, “Múké, ãma ãꞌị̃ rá.”
5 Vou trazer-lhes também o que comer, para que recobrem forças e prossigam pelo caminho, agora que já chegaram até este seu servo". "Está bem; faça como está dizendo", responderam.
6 Ịbụrahị́mụ̃ afụ ru hémã agâlé, jọ Sárã ní, “Mí aꞌdụ́ ãnáfóró mĩnãmĩnã la sĩ íná avujó gbõrú.”
6 Abraão foi apressadamente à tenda e disse a Sara: "Depressa, pegue três medidas da melhor farinha, amasse-a e faça uns pães".
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, cẹ̃ dó tị́ kí agâlé ãzíla aꞌdụ́ dó kãjóŋá mũlũkũdũ la, fẽ ĩꞌdi ãtíꞌbó drị́ idélé kpĩcá gbõ rú.
7 Depois correu ao rebanho e escolheu o melhor novilho, e o deu a um servo, que se apressou em prepará-lo.
8 Ãkónã la dó mụ aꞌdílé ꞌbo, Ịbụrahị́mụ̃ ají dó ãdu, lẹ́sụ́ ãzíla kãjóŋá ĩzá tá idélé ꞌda kí ꞌbãlé kí drị̃lẹ́ gá. Ĩꞌbaní íná na agá ꞌdãá, Ịbụrahị́mụ̃ tu dó pá ãni rú ife ị̃ndụ́ gá ꞌdãá sĩ íyóŋá íyó jó.
8 Trouxe então coalhada, leite e o novilho que havia sido preparado, e os serviu. Enquanto comiam, ele ficou perto deles em pé, debaixo da árvore.
9 Ãgọbị na ꞌdã zị kí Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi, “Ũkú mídrị́ gá Sárã dó íngõlé yã?” Ịbụrahị́mụ̃ umvi kí jọ, “Ĩꞌdi hémã agâlé ꞌdã.”
9 "Onde está Sara, sua mulher? ", perguntaram. "Ali na tenda", respondeu ele.
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ, “Ãndá-ãndá ru ílí drụ̃sị̃ rĩ sĩ sáwã ꞌdĩ áni rĩ gá ma ãgõ mí rụ́ ꞌdõlé rá, ãzíla ũkú mídrị́ Sárã la ngọ́tị́ ágọ́bị́ ịsụ́ rá.”
10 Então disse o Senhor: "Voltarei a você na primavera, e Sara, sua mulher, terá um filho". Sara escutava à entrada da tenda, atrás dele.
11 Ịbụrahị́mụ̃ kí dó Sárã be ĩdranigo rú ãzíla Sárã ꞌbã áyi sĩ ĩmbá ndrejó rĩ alí dó rá.
11 Abraão e Sara já eram velhos, de idade bem avançada, e Sara já tinha passado da idade de ter filhos.
12 Sárã gụ dó gụ̃gụ̃. Jọ, “Ma dó ĩdránígó ru ãzíla áma ũkpõ ukó dó ꞌbo, mâ ágô vâ ĩdránígó ru, má icó dó ãyĩkõ ịsụ́lé sĩ áma icíjó ágọ́bị́ be rá yã?”
12 Por isso riu consigo mesma, quando pensou: "Depois de já estar velha e meu senhor já idoso, ainda terei esse prazer? "
13 Úpí zị Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi, “Sárã gụgụ̃ ãzíla jọ ‘Má icó ngọ́tị́ŋá ịsụ́lé ꞌdĩ sĩ ma dó ĩdránígó ru la íngoní ru ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?’
13 Mas o Senhor disse a Abraão: "Por que Sara riu e disse: ‘Poderei realmente dar à luz, agora que sou idosa? ’
14 Ị́jọ́ ãzí Úpí ní ũkpó-ũkpó la cí yã? Ílí drụ̃sị̃ rĩ sĩ sáwã pẽlé rĩ agá, ma ãgõ rá ãzíla Sárã la ngọ́tị́ ágọ́bị́ tị rá.”
14 Existe alguma coisa impossível para o Senhor? Na primavera voltarei a você, e Sara terá um filho".
15 Sárã idé ụ̃rị̃ sĩ, ga ãgátã rá jọ, “Ágụ gẹ̃rị̃ sĩ ku.”
15 Sara teve medo, e por isso mentiu: "Eu não ri". Mas ele disse: "Não negue, você riu".
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãgọbị̂ angá kí dó ụrụgá sĩ drị̃ kojó mụjó, ndre kí dó ãngũ ándrá Sõdómũ gâlé ru. Ịbụrahị́mụ̃ agụ dó kí pá ꞌbãlé gẹ̃rị̃ gá.
16 Quando os homens se levantaram para partir, avistaram lá embaixo Sodoma; e Abraão os acompanhou para despedir-se.
17 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí zị ru ꞌa, “Má icó ị́jọ́ mání lẽlé idélé rĩ kí ucílé Ịbụrahị́mụ̃ ní cá rá yã? Yụ má icó kí ucílé ĩꞌdiní ku.
17 Então o Senhor disse: "Esconderei de Abraão o que estou para fazer?
18 Ãndá-ãndá ru Ịbụrahị́mụ̃ la mụ acálé sụ́rụ́ ãmbógó ũkpó íni la, ĩꞌdi rụ̂ sĩ ma mụ sụ̃sụ́ wilé sụ́rụ́ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rĩ ꞌbaní pírí.
18 Abraão será o pai de uma nação grande e poderosa, e por meio dele todas as nações da terra serão abençoadas.
19 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ápẽ ĩꞌdi íni la sĩ ímbátáŋá fẽjó anzị ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní ãzíla anzị ĩꞌdidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí dó sĩ Úpí tị are sĩ ị́jọ́ pịrị rĩ idéjó ãzíla ị́jọ́ lịŋá pịrị rĩ be, Úpí la dó sĩ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã azịlé ꞌi idé la Ịbụrahị́mụ̃ ní rĩ kí idé rá.”
19 Pois eu o escolhi, para que ordene aos seus filhos e aos seus descendentes que se conservem no caminho do Senhor, fazendo o que é justo e direito, para que o Senhor faça vir a Abraão o que lhe havia prometido".
20 Úpí jọ Ịbụrahị́mụ̃ ní, “Ị́jọ́ ũnzí jọlé ꞌbá Sõdómũ gá ãzíla Gõmórã gá rĩ kí drị̃ gá rĩ acá kpere áma bị́lẹ́ gá rá.
20 Disse-lhe, pois, o Senhor: "As acusações contra Sodoma e Gomorra são tantas e o seu pecado é tão grave
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, álẽ sịlé vụ̃rụ̂lé sĩ ị́jọ́ ũnzíkãnã ĩꞌbadrị́ ĩꞌbã kí idélé acálépi kpere áma bị́lẹ́ gá ꞌdĩ kí ãndá yã rĩ ndrelé. Drĩ kí dó adru ãndá ku ma dô sĩ nị̃ la rá.”
21 que descerei para ver se o que eles têm feito corresponde ao que tenho ouvido. Se não, eu saberei".
22 Ãgọbị ị̃rị̃ ꞌdĩ mụ kí dó Sõdómũ gâlé ru, wó Úpí ace drĩ ru Ịbụrahị́mụ̃ be.
22 Os homens partiram dali e foram para Sodoma, mas Abraão permaneceu diante do Senhor.
23 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ịbụrahị́mụ̃ asé ru Ãdróŋá andre gá, zị ĩꞌdi, “Mi mụ ꞌbá ị́jọ́ kóru rĩ kí ụꞌdị́lé ꞌbá ị́jọ́ ũnzí rĩ kí abe yã?
23 Abraão aproximou-se dele e disse: "Exterminarás o justo com o ímpio?
24 ꞌBá ị́jọ́ kóru rĩ drĩ kí adru ꞌbá kãlị́ tõwú táwụ̃nị̃ ꞌdã agá ꞌdãá cí mí kí ụꞌdị́ ꞌbá ũnzí rĩ kí abe pírí yã? Mí icó táwụ̃nị̃ ꞌdã aꞌbelé kí ị́jọ́ sĩ ku yã?
24 E se houver cinqüenta justos na cidade? Ainda a destruirás e não pouparás o lugar por amor aos cinqüenta justos que nele estão?
25 Ãndá-ãndá ru mí icó ꞌbá ị́jọ́ kóru rĩ kí ụꞌdị́lé ꞌbá ị́jọ́ trũ rĩ abe pírí ku. Mí icó ku! ꞌBá ị́jọ́ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá rĩ lịlẹ́pi pírí nĩ rĩ icó ị́jọ́ pịrị rĩ idélé ku yã?”
25 Longe de ti fazer tal coisa: matar o justo com o ímpio, tratando o justo e o ímpio da mesma maneira. Longe de ti! Não agirá com justiça o Juiz de toda a terra? "
26 Úpí jọ, “Ádrĩ ꞌbá ị́jọ́ kóru rĩ kí ịsụ́ kãlị́ tõwú rá ma táwụ̃nị̃ Sõdómũ drị́ ꞌdã aꞌbe kí ị́jọ́ sĩ rá.”
26 Respondeu o Senhor: "Se eu encontrar cinqüenta justos em Sodoma, pouparei a cidade toda por amor a eles".
27 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã vâ mãmálá Ãdróŋá drị̃lẹ́ gá ị̃dị́ jọ, “Áma ũkpó sĩ ị́jọ́ jọjó mí be la yụ, ãꞌdusĩku ma ꞌbá míní ꞌbãlé mi ꞌi la.
27 Mas Abraão tornou a falar: "Sei que já fui muito ousado a ponto de falar ao Senhor, eu que não passo de pó e cinza.
28 ꞌBá ị́jọ́ kóru rĩ drĩ kí adru ꞌbá kãlị́ sụ drị̃ tõwú drĩ kí ca kãlị́ tõwú ku mi drĩ vâ táwụ̃nị̃ ꞌdã ị̃lị̃kị̃ ꞌbá tõwú ꞌdã kí ị́jọ́ sĩ rá yã?”
28 Ainda assim pergunto: E se faltarem cinco para completar os cinqüenta justos? Destruirás a cidade por causa dos cinco? " Disse ele: "Se encontrar ali quarenta e cinco, não a destruirei".
29 Ịbụrahị́mụ̃ zị vâ ị̃dị́, “ꞌBá drĩ kí adru ꞌdãá kãlị́ sụ mi ãngũ ꞌdã ị̃lị̃kị̃ rá yã?”
29 "E se encontrares apenas quarenta? ", insistiu Abraão. Ele respondeu: "Por amor aos quarenta não a destruirei".
30 Ịbụrahị́mụ̃ jọ Úpí ní, “Ími ásị́ ꞌbã azá mání ku mí aꞌbe ájọ ị́jọ́; ꞌbá múké rĩ drĩ kí adru kãlị́ na mi ãngũ ꞌdã ị̃lị̃kị̃ rá yã?”
30 Então continuou ele: "Não te ires, Senhor, mas permite-me falar. E se apenas trinta forem encontrados ali? " Ele respondeu: "Se encontrar trinta, não a destruirei".
31 Ịbụrahị́mụ̃ jọ, “Ítrũ ma ị́jọ́ mání jọlé ásị́ ũkpó sĩ ꞌdĩ sĩ rá. ꞌBá drĩ kí adru kãlị́ ị̃rị̃ mi ãngũ ꞌdã ị̃lị̃kị̃ rá yã?”
31 Prosseguiu Abraão: "Agora que já fui tão ousado falando ao Senhor, pergunto: E se apenas vinte forem encontrados ali? " Ele respondeu: "Por amor aos vinte não a destruirei".
32 Ịbụrahị́mụ̃ jọ, “Úpí mí idé mání ũmbã sĩ ku fô! Wó ꞌbá drĩ kí adru mụdrị́?”
32 Então Abraão disse ainda: "Não te ires, Senhor, mas permite-me falar só mais uma vez. E se apenas dez forem encontrados? " Ele respondeu: "Por amor aos dez não a destruirei".
33 Úpí la mụ Ịbụrahị́mụ̃ be ị́jọ́ jọŋá delé ꞌbo, mụ dó rá, ãzíla Ịbụrahị́mụ̃ gõ dó lị́cọ́ gá.
33 Tendo acabado de falar com Abraão, o Senhor partiu, e Abraão voltou para casa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.