Êxodo 8

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã ní, “Ímụ Fãráwũ rụ̂lé íjọ ĩꞌdiní, ‘ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi: Mí aꞌbe ꞌbá mádrị̂ ꞌbã mụ kî, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, kí dó sĩ mụ áma ị̃nzị̃lé.
1 Depois o Senhor Deus disse a Moisés: — Vá falar com o rei e diga que o
2 Ídrĩ kí uga mụlé úmgbé, Ma jụ́wẹ̃ ají ãngũ mídrị̂ agá, ụ́drụ́gọ́ kí ãfũ ãngũ mídrị̂ agâ sĩ pírí.
2 Se você não deixar, eu castigarei o seu país, cobrindo-o de rãs.
3 Mĩrĩ Náyĩlĩ ꞌa la ga pírí ụ́drụ́gọ́ kî sĩ. Kí amvú ru tõlé lị́cọ́ mídrị́ ãmbõgõ drị̂ agá, ãngũ míní sĩ kojó rĩ gá, mgbọ́lọ́ mídrị̂ sị́ gá, jó ãtiꞌbo mídrị̂ ꞌbadrị̂ kí agâ sĩ, ꞌbá mídrị̂ kí ụrụꞌbá gâsĩ, kí ụtụ ãngũ sĩ mũkátĩ uꞌbéjó rĩ agâ sĩ ãzíla ãkójó sĩ ngánũ anzájó rĩ kí agâ sĩ.
3 O rio Nilo ficará cheio de rãs, e elas sairão dele e entrarão no palácio do rei, no seu quarto, na sua cama, nas casas dos seus funcionários e do seu povo e até dentro dos fornos e das bacias de amassar pão.
4 Ụ́drụ́gọ́ ꞌdĩ kí ụtụ ími ụrụꞌbá gâsĩ, ꞌbá mídrị̂ kí ụrụꞌbá gâsĩ ãzíla ãtiꞌbo mídrị̂ kí ụrụꞌbá gâsĩ.’”
4 As rãs pularão em cima de você, do seu povo e de todos os seus funcionários.”
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí umvi Mụ́sã ní jọ, “Íjọ Ãrọ́nị̃ nî, mí inga túré ími drị́ gá ꞌdĩ ílũ sĩ ãngũ wọ́rọ̃ŋá, lọ̃rọ́, ãzíla kẹ̃bẹ̃lụ́ kí agâlé fẽjó la ụ́drụ́gọ́ ꞌbaní ãfũjó ị̃yị́ agâlé ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ drị̃ gá ꞌdâ.”
5 O Senhor Deus disse ainda a Moisés: — Diga a Arão que estenda o bastão sobre os rios, os canais e os poços e faça com que as rãs saiam das águas e cubram a terra do Egito.
6 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãrọ́nị̃ inga dó ru drị́, lũ dó sĩ ãngũ ị̃yị́ Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí drị̃ gá, ụ́drụ́gọ́ ãfũ kí dó ãzíla íré kí dó ru ãngũ drị̃ gâsĩ pírí.
6 Aí Arão estendeu a mão sobre as águas do Egito, e as rãs saíram das águas e cobriram todo o país.
7 Wó ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá újógó ru ãzíla ꞌbá ãzị́ ngalépi ũjogo kí pálé gá rĩ kí abe idé kí vâ tálí ãlu ꞌdĩ kí vúŋá ũkpõ ĩꞌbadrị́ ndrelé ku rĩ sĩ, fẽ kí vâ ụ́drụ́gọ́ ãfũ kí ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agâ sĩ ãlu rĩ áni.
7 Porém os mágicos, com as suas artes, fizeram a mesma coisa; eles também trouxeram rãs sobre a terra do Egito.
8 Fãráwũ umve Mụ́sã kí Ãrọ́nị̃ be ị́jọ́ jọjó ĩꞌbaní, “Ĩzị Úpí ꞌi ụ́drụ́gọ́ ꞌdĩ kí ĩdãjó má rụ́ ꞌdâ ꞌbá mádrị̂ abe rá ãzí la ma dó sĩ ꞌbá ĩmidrị̂ kí aꞌbe mụlé ídétáŋá idélé Úpí nî.”
8 Então o rei mandou chamar Moisés e Arão e lhes disse: — Peçam ao
9 Mụ́sã jọ Fãráwũ ní, “Ma adru ãyĩkõ sĩ míní Ãdróŋá zịjó, ípẽ sáwã mání sĩ ĩꞌdi zịjó míní ãmbogo mídrị̂ abe rĩ ꞌi. Lẽ ụ́drụ́gọ́ ꞌdĩ ꞌbã fũ kí rú sĩ ĩmidrị́ jó agá rĩ sĩ rá, be la rá la Mĩrĩ Náyĩlĩ agá rĩ ꞌba ace kí nĩ.”
9 Moisés respondeu: — Terei muito prazer em levar o seu pedido. Diga quando é que o senhor quer que eu peça a Deus em seu favor, em favor dos seus funcionários e do seu povo, para que as rãs sumam do seu palácio e das casas e fiquem somente no rio.
10 Fãráwũ jọ, “Ízị drụ̃sị̃ mání Ãdróŋá ꞌi.”
10 O rei respondeu: — Orem por mim amanhã. E Moisés disse: — Ó rei, vou fazer como pediu, e assim o senhor ficará sabendo que não há outro deus como o
11 Ụ́drụ́gọ́ kí ími aꞌbe ꞌbá mídrị́ jó agá rĩ kí abe, ãmbogo mídrị̂ kí ãzíla ꞌbá mídrị̂ kí abe, kí dó sĩ lú ace Mĩrĩ Náyĩlĩ agá áꞌdụ̂sĩ.”
11 O senhor, os seus funcionários e o seu povo ficarão livres das rãs; só no rio Nilo é que haverá rãs.
12 Mụ́sã kí Ãrọ́nị̃ be ĩꞌbã kí Fãráwũ aꞌbejó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, Mụ́sã ꞌbã mãmálá Úpí drị̃lẹ́ gá ị́jọ́ ụ́drụ́gọ́ ĩꞌdi ꞌbã ajílé Fãráwũ kí drị̃ gá ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe ꞌdĩ kí sĩ
12 Moisés e Arão saíram do palácio do rei. Depois Moisés pediu ao Senhor Deus que retirasse as rãs que ele havia mandado contra o rei.
13 Úpí idé ị́jọ́ Mụ́sã ꞌbã zịlé rĩ rá. Ụ́drụ́gọ́ jó agá, lị́cọ́ agá ãzíla ámvụ́ agâ sĩ rĩ ũdrã kí dó rá.
13 E o Senhor atendeu o seu pedido: as rãs que estavam nas casas, nos quintais e nos campos morreram.
14 Útra dó kí ngúlú ru ngúlú ru, ĩꞌbã ĩŋmã sĩ ãngũ pírí ri dó ngụ̃lé ĩŋmákíꞌdíꞌdí.
14 Os egípcios fizeram muitos montes de rãs, e um cheiro horrível se espalhou pelo país inteiro.
15 Wó Fãráwũ dó mụ ndrelé la ãngũ ịgbẹ ꞌbo, ásị́ la mba vâ úꞌdí ru gã dó Mụ́sã kí tị arelé Ãrọ́nị̃ be úmgbé cécé Úpí ꞌbã jọlé rĩ áni.
15 Quando o rei viu que as rãs tinham morrido, continuou teimando, como o Senhor tinha dito, e não atendeu o pedido de Moisés e Arão.
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã ní, “Íjọ Ãrọ́nị̃ ní, ‘Mí inga túré ími drị́ gá ꞌdĩ ꞌi, ígbã dó sĩ pụ́trụ́ ãngũ drị̃ gá ꞌdĩ ꞌi, ãzíla pụ́trụ́ ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá rĩ la dó sĩ ru uja pírí lúgbákíꞌdí ru.’”
16 O Senhor Deus disse a Moisés: — Diga a Arão que bata na terra com o bastão para que em todo o Egito o pó vire piolhos.
17 Idé kí ị́jọ́ ꞌdĩ rá, Ãrọ́nị̃ inga ru drị́ túré trũ ãzíla gbã pụ́trụ́ ãngũ drị̃ gá rĩ ꞌi, lúgbákíꞌdí ci dó sĩ ꞌbá ꞌba rụ́ ãnãkpá abe pírí. Ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ uja dó sĩ ru pírí lúgbákíꞌdí ru.
17 E Arão bateu na terra com o bastão, e todo o pó do Egito virou piolhos, que cobriram as pessoas e os animais.
18 Wó ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá újógó ru ãzíla ꞌbá ãzị́ ngalépi ũjogo kí pálé gá rĩ kí abe idé kí tí vâ tálí ãlu ꞌdĩ kí vúŋá ũkpõ ĩꞌbadrị́ ndrelé ku rĩ sĩ, icó ru ku. Lúgbákíꞌdí ũgĩ ru ꞌbá kí ụrụꞌbá gá ãnãkpá kí abe kũlũ.
18 Os mágicos tentaram fazer aparecer piolhos, mas não conseguiram. E as pessoas e os animais continuaram cobertos de piolhos.
19 ꞌBá ũjogo rú ꞌdĩ jọ kí Fãráwũ ní, “ꞌdĩ ũkpõ Ãdróŋá ãni la.” Wó Fãráwũ ásị́ mba vâ ũkpó ru ị̃dị́-ị̃dị́, ãzíla acá bị́lẹ́ kóru cécé Úpí ꞌbã jọlé rĩ áni.
19 Então os mágicos disseram ao rei: — Foi Deus quem fez isso! Mas o rei continuou teimando, como o
20 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã nî, “Mí ãfũ ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ ímụ drị̃ ụfụlé Fãráwũ be ĩꞌdi ꞌbã mụ agá ị̃yị́ gâlé ꞌdĩ gá ꞌdĩ. Íjọ ĩꞌdiní, ‘ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ i, “Lẽ mí aꞌbe ꞌbá mádrị̂ ꞌbã mụ kî, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ kí dó sĩ mụ áma ị̃nzị̃lé kõtórõ agâlé.
20 O Senhor Deus disse a Moisés: — Amanhã cedo, quando o rei for até a beira do rio, vá falar com ele e diga-lhe que eu, o
21 Ídrĩ ꞌbá mádrị̂ kí aꞌbe mụlé ku, ma mụ ụ́nụ́ ũꞌbí drụdrụ la kí tị ãpẽlé mí rụ́ ãmbogo mídrị̂ kí abe. Jó ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbadrị̂ kí pírí ga tré ụ́nụ́ sĩ ãzíla ụ́nụ́ la vũ drị̃ aku pírí cí.
21 Se você não deixar, eu mandarei moscas para castigar você, os seus funcionários e o seu povo. As casas dos egípcios ficarão cheias de moscas, e o chão ficará coberto com elas.
22 Wó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ị́jọ́ mání mụlé idélé ãngũ Gõsénĩ gá rĩ la adru ndú ꞌdĩ ãngũ ꞌbá mádrị̂ ꞌbã kí sĩ uꞌájó rĩ i, ụ́nụ́ ũꞌbí drụdrụ ꞌdĩ ca kí calé ala gâlé ku, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ĩmi dó sĩ nị̃ la Úpí ꞌi ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ cí.
22 Mas naquele dia separarei a região de Gosém, onde mora o meu povo, para que ali não haja moscas. Assim, você ficará sabendo que eu, o Senhor , estou aqui neste país.
23 Ma ꞌbá mádrị̂ kí drĩdríŋĩ awa ꞌbá mídrị̂ abe. Tálí ꞌdĩ la ru idé drụ̃sị̃.”’”
23 Farei diferença entre o meu povo e o seu povo. Este milagre vai acontecer amanhã.”
24 Úpí idé ị́jọ́ ꞌdĩ rá, ụ́nụ́ ũꞌbí drụdrụ rĩ íré kí ru tõlé lị́cọ́ ĩꞌdidrị́ ãmbõgõ drị̂ agá, jó ãmbogo Fãráwũ drị̂ ꞌbadrị̂ kí agâ sĩ, ãzíla ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ ụ́nụ́ iza kí dó ĩꞌdi pírí.
24 Assim fez Deus, o Senhor , e entraram grandes enxames de moscas no palácio do rei e nas casas dos seus funcionários. E, por causa das moscas, houve muito prejuízo no Egito inteiro.
25 ꞌDã ꞌbã vúlé gá Fãráwũ umve Mụ́sã kí Ãrọ́nị̃ be ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé jọ ĩꞌbaní, “Ĩmụ ídétáŋá idélé Ãdróŋá ní ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ.”
25 Então o rei chamou Moisés e Arão e disse: — Vão oferecer
26 Wó Mụ́sã jọ Fãráwũ ní, “ꞌDã icó adrulé múké ku. Ídétáŋá ãmaní mụlé idélé Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ní rĩ la adru ídétáŋá ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbaní ngụ̃lé ũnzí rĩ ꞌi. Ãma ní ídétáŋá ꞌdĩ kí idé agá kí drị̃ gâsĩ ꞌdâ, icó kí ãma uꞌbélé írã sĩ káyĩ ku yã?
26 Moisés respondeu: — Isso não daria certo, pois os animais que oferecemos em sacrifício ao
27 Lẽ ãꞌdụ ãcị̃ ụ́ꞌdụ́ na la mụjó ídétáŋá idéjó Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ní kõtórõ gá ásé agâlé, ĩꞌdi ꞌbã ãmaní ãzị́táŋá la fẽjó rĩ áni.”
27 Nós temos de caminhar três dias pelo deserto até chegarmos ao lugar onde vamos oferecer sacrifícios ao Senhor , nosso Deus, como ele mesmo nos ordenou.
28 Fãráwũ jọ, “Ma ĩminí ãꞌị̃ mụlé Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ ní ídétáŋá idélé ãngũ kõtórõ rú rĩ gá ásé agâlé rá, wó adru rá-rá ru la ku: Wó ĩzị mání ĩꞌdi ĩndĩ.”
28 Então o rei disse: — Se vocês não forem muito longe, eu os deixarei ir ao deserto oferecer sacrifícios ao
29 Mụ́sã umvi Fãráwũ ní, “Cọtị́ ádrĩ dó fũ ími drị̃lẹ́ gá ꞌdâ ꞌbo, ma mụ Úpí zịlé rá, ụ́nụ́ ũꞌbí drụdrụ ꞌdĩ kí mụ ími aꞌbelé ãmbogo ãzíla ꞌbá mídrị̂ kí abe drụ̃sị̃ rá. Wó lẽ mí ulé ãma ị̃dị́ ãzíla ãma atrịjó sĩ mụjó ídétáŋá idéjó Úpí ãmadrị̂ ní ku.”
29 Moisés respondeu: — Logo que eu sair daqui, vou orar a Deus para que estes enxames de moscas deixem o senhor, os seus funcionários e o seu povo. Mas o senhor não deve nos enganar outra vez, proibindo que o povo vá oferecer sacrifícios a Deus, o
30 ꞌDã ꞌbã vúlé gá Mụ́sã aꞌbe dó Fãráwũ rá, mụ dó Úpí zịlé,
30 Então Moisés saiu do palácio e orou a Deus, o Senhor .
31 ãzíla Úpí idé ị́jọ́ Mụ́sã ꞌbã zịlé rĩ rá: Ụ́nụ́ aꞌbe kí Fãráwũ ꞌi, ãmbogo ĩꞌdidrị̂ kí ãzíla ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe rá. Ụ́nụ́ ũꞌbí drụdrụ ꞌdã kí ãzí ífí ãlu la ace dó ꞌdãá ku.
31 O Senhor fez o que Moisés havia pedido: ele fez com que as moscas deixassem o rei, os seus funcionários e o seu povo. Não ficou uma só mosca.
32 Wó sáwã ꞌdã sĩ Fãráwũ ꞌbã ásị́ mba ũkpó ru ãzíla ãꞌị̃ ꞌbá ꞌbaní mụjó ku.
32 Mas ainda dessa vez o rei continuou teimando e não deixou o povo ir.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.