Êxodo 4
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARIB
1 Mụ́sã umvi Ãdróŋá ní, “Wó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drĩ kí ị́jọ́ mání jọlé rĩ ãꞌị̃ ku jõku drĩ kí ị́jọ́ áma tị gá rĩ gã arelé úmgbé, drĩ kí jọ la, ‘Úpí iꞌda ru míní ku rĩ gá’?”
1 Então respondeu Moisés: Mas eis que não me crerão, nem ouvirão a minha voz, pois dirão: O Senhor não te apareceu.
2 Úpí zị ĩꞌdi, “Ãko ími drị́ gá ꞌdĩ ãꞌdu?” Mụ́sã umvi “Ãko áma drị́ gá ꞌdõ túré,”
2 Ao que lhe perguntou o Senhor: Que é isso na tua mão. Disse Moisés: uma vara.
3 Úpí jọ ĩꞌdiní, “Íꞌbe ĩꞌdi vũ gá.” Mụ́sã ꞌbe túrê vũ gá ãzíla túrê uja ru ị̃nị̃ rú! Mụ́sã mvu apálé rá.
3 Ordenou-lhe o Senhor: Lança-a no chão. Ele a lançou no chão, e ela se tornou em cobra; e Moisés fugiu dela.
4 Úpí uja jọlé la ĩꞌdiní, “Ísu ími drị́ ãzíla írụ ĩꞌdi kótẽ gá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Mụ́sã su ru drị́ aꞌdụ́ ị̃nị̃ ꞌi, ãzíla ị̃nị̃ uja dó ru ĩꞌdidrị́ gá ꞌdâ túré rú.
4 Então disse o Senhor a Moisés: Estende a mão e pega-lhe pela cauda {estendeu ele a mão e lhe pegou, e ela se tornou em vara na sua mão};
5 Úpí jọ ĩꞌdiní, “Mí idé tálí ꞌdĩ ꞌi, kí dó sĩ ãꞌị̃ la Úpí Ãdróŋá ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbadrị̂, ꞌdĩ Ãdróŋá Ịbụrahị́mụ̃ drị̂, Ĩsákã drị̂ ãzíla Yãkóꞌbõ drị̂ iꞌda ru míní nĩ.”
5 para que eles creiam que te apareceu o Senhor, o Deus de seus pais, o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ, “Ísu ími drị́ bõngó agâlé.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Mụ́sã su dó ru drị́ bõngó agâlé, ĩꞌdi dó mụ anzélé la ãmvé ꞌbo, ãrí na drị́ la rá, íní la acá imve rú cécé sí áni.
6 Disse-lhe mais o Senhor: Mete agora a mão no seio. E meteu a mão no seio. E quando a tirou, eis que a mão estava leprosa, branca como a neve.
7 Ãdróŋá jọ vâ, “Ísu ími drị́ vúlé bõngó agâlé.” Mụ́sã su vâ ru drị́ vúlé bõngó agâlé, ĩꞌdi mụ anzélé la ꞌbo, drị́ la acá ãlápítí ru cécé ĩꞌdi ꞌbã ụrụꞌbá ꞌbã úkõ ãzí gá rĩ kí áni.
7 Disse-lhe ainda: Torna a meter a mão no seio. {E tornou a meter a mão no seio; depois tirou-a do seio, e eis que se tornara como o restante da sua carne.}
8 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãdróŋá jọ, “Drĩ kí ị́jọ́ mídrị̂ ãꞌị̃ ku jõku drĩ kí gã ásị́ ꞌbãlé ícétáŋá drị̃drị̃ rĩ drị̃ gá úmgbé, kí icó ícétáŋá úꞌdîꞌda ꞌdĩ ãꞌị̃lé rá.
8 E sucederá que, se eles não te crerem, nem atentarem para o primeiro sinal, crerão ao segundo sinal.
9 Wó drĩ kí ícétáŋá úꞌdîꞌda ꞌdĩ ãꞌị̃ ku jõku drĩ kí gã ị́jọ́ arelé ími tị gá úmgbé, mí ãbĩ ị̃yị́ Mĩrĩ Náyĩlĩ drị̂ ꞌi ãzíla ísũ ĩꞌdi vũ gá. Ị̃yị́ míní ãbĩlé Mĩrĩ Náyĩlĩ gá rĩ la ru uja vũ gá ꞌdãá ãrí ru.”
9 E se ainda não crerem a estes dois sinais, nem ouvirem a tua voz, então tomarás da água do rio, e a derramarás sobre a terra seca; e a água que tomares do rio tornar-se-á em sangue sobre a terra seca.
10 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Mụ́sã jọ Úpí nî, “Úpí, ma mâ ngá ꞌbá ị́jọ́ ulílépi túlí-túlí ku la, ándrá ídu ãzíla sáwã míní iꞌdójó ị́jọ́ jọjó ãtíꞌbó mídrị̂ be ꞌdĩ agá ꞌdâ. Áma ĩdra nị̃ ꞌbãngá ị́jọ́ ulí sĩ ku, ma ị́jọ́ jọ jã-jã rú.”
10 Então disse Moisés ao Senhor: Ah, Senhor! eu não sou eloqüente, nem o fui dantes, nem ainda depois que falaste ao teu servo; porque sou pesado de boca e pesado de língua.
11 Úpí jọ ĩꞌdiní, “Ãꞌdi la ꞌbá ꞌbá ru rĩ ní tị ị́jọ́ jọjó rĩ fẽ nĩ yã? Ãꞌdi la ĩꞌdi fẽ adrulé bị́lẹ́ kóru jõku ị́jọ́ jọjó ku la nĩ yã? Ãꞌdi la ĩꞌdiní mịfị́ fẽ sĩ ãngũ ndrejó jõku ĩꞌdi fẽ adrulé mịfị́ kóru ãngũ ndrejó ku la nĩ yã? Adru ma ꞌI, Úpí ꞌi ku yã?
11 Ao que lhe replicou o Senhor: Quem faz a boca do homem? ou quem faz o mudo, ou o surdo, ou o que vê, ou o cego?. Não sou eu, o Senhor?
12 Úꞌdîꞌda ímụ dô, ma mụ ími ãzã kolé ãzíla ími imbálé ị́jọ́ míní mụlé jọlé rĩ kî sĩ rá.”
12 Vai, pois, agora, e eu serei com a tua boca e te ensinarei o que hás de falar.
13 Wó Mụ́sã jọ, “Úpí, ípẽ rá la ꞌbá ãzí ndú la tị áyụ.”
13 Ele, porém, respondeu: Ah, Senhor! envia, peço-te, por mão daquele a quem tu hás de enviar.
14 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí acá dó Mụ́sã ní ũmbã sĩ ãzíla jọ dó, “Mí ádrị́pị Ãrọ́nị̃ Lẹ́vị̃ rú rĩ ãꞌdu rú yã? Ánị̃ rá icó ị́jọ́ jọlé múké-múké rá. Ĩꞌdi dó úꞌdîꞌda ãni rú gẹ̃rị̃ gá sĩ drị̃ ụfụjó mí be, Ãrọ́nị̃ la adru ãyĩkõ sĩ ĩꞌdi ꞌbã ími ndrejó rĩ sĩ.
14 Então se acendeu contra Moisés a ira do Senhor, e disse ele: Não é Arão, o levita, teu irmão? eu sei que ele pode falar bem. Eis que ele também te sai ao encontro, e vendo-te, se alegrará em seu coração.
15 Mĩ mụ ị́jọ́ jọlé ĩꞌdiní ãzíla ĩꞌdiní lũlé la ꞌbã jọ ãꞌdu ị́jọ́ yã rĩ; Ma mụ ĩmi ãzã kolé ị̃rị̃trá sĩ ị́jọ́ jọjó ãzíla ĩmi imbálé ị́jọ́ ĩminí mụlé ngalé rĩ kí sĩ.
15 Tu, pois, lhe falarás, e porás as palavras na sua boca; e eu serei com a tua boca e com a dele, e vos ensinarei o que haveis de fazer.
16 Ĩꞌdi mụ ị́jọ́ jọlé ũꞌbí ꞌbaní ími kẹ̃jị́ gá ãzíla ĩꞌdi adru cécé ĩꞌdi ꞌbã rĩ ími tị ãzíla mi ꞌbã rĩ ĩꞌdiní Ãdróŋá rĩ áni.
16 E ele falará por ti ao povo; assim ele te será por boca, e tu lhe serás por Deus.
17 Wó íꞌdụ túré ꞌdĩ ími drị́ gá ĩndĩ, mi dó sĩ mụ ícétáŋá tálí ru rĩ kí idélé.”
17 Tomarás, pois, na tua mão esta vara, com que hás de fazer os sinais.
18 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã gõ dó vúlé ĩꞌdi ꞌbã ándrị́pị Yétẽrõ rụ́ ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Ífẽ ágõ vúlé ꞌbá mádrị́ Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌba rụ́ sĩ ndrejó la ĩꞌbã ãzí ace kí nõ ídri rú rá yã áni.” Yétẽrõ jọ, “Ímụ, ãzíla mí acị́ múké.”
18 Então partiu Moisés, e voltando para Jetro, seu sogro, disse-lhe: Deixa-me, peço-te, voltar a meus irmãos, que estão no Egito, para ver se ainda vivem. Disse, pois, Jetro a Moisés: Vai-te em paz.
19 Sáwã Mụ́sã ꞌbã adrujó Mị̃dị́yánị̃ gá rĩ sĩ, Úpí jọ ĩꞌdiní, “Ígõ vúlé Mị̃sị́rị̃ gâlé, ãꞌdusĩku ꞌbá ándrá ími ndrụ̃lépi sĩ ími ꞌdịjó rĩ ũdrã kí dó úꞌdîꞌda rá.”
19 Disse também o Senhor a Moisés em Midiã: Vai, volta para o Egito; porque morreram todos os que procuravam tirar-te a vida.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Mụ́sã ꞌdụ ĩꞌdi ꞌbã ũkû ꞌi anzị kí abe, ꞌbã dó kí kãyĩnõ sị́ gá ãzíla ko dó drị̃ gõlé Mị̃sị́rị̃ gá. ꞌDụ dó túré Ãdróŋá ꞌbã lũlé ĩꞌdiní rĩ ĩꞌdidrị́ gá ĩndĩ.
20 Tomou, pois, Moisés sua mulher e seus filhos, e os fez montar num jumento e tornou à terra do Egito; e Moisés levou a vara de Deus na sua mão.
21 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Ídrĩ gõ vúlé Mị̃sị́rị̃ gâlé ꞌbo, lẽ mí idé Fãráwũ drị̃lẹ́ gá tálí mání sĩ ũkpõ fẽjó míní mí idé kí rĩ kí pírí. Wó ma mụ ĩꞌdi ásị́ fẽlé mbalé ũkpómgboroto rú ãzíla icó ꞌbá ꞌdĩ kí aꞌbelé mụlé ku.
21 Disse ainda o Senhor a Moisés: Quando voltares ao Egito, vê que faças diante de Faraó todas as maravilhas que tenho posto na tua mão; mas eu endurecerei o seu coração, e ele não deixará ir o povo.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ílũ Fãráwũ ní, ‘Úpí jọ: Ịsịrayị́lị̃ ĩꞌdi ngọ́tị́ŋá má drị́ kãjãní rĩ ꞌi
22 Então dirás a Faraó: Assim diz o Senhor: Israel é meu filho, meu primogênito;
23 mání jọlé míní ꞌbo rĩ áni, “Ífẽ ngọ́tị́ŋá mádrị̂ ꞌbã mụ, ĩꞌdi dó sĩ áma ị̃nzị̃ be nĩ.” Wó ígã ĩꞌdi aꞌbelé úmgbé, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ma mî ngọ́tị́ŋá kãjãní rĩ ꞌdị rá!’”
23 e eu te tenho dito: Deixa ir: meu filho, para que me sirva. mas tu recusaste deixá-lo ir; eis que eu matarei o teu filho, o teu primogênito.
24 Mụ́sã ꞌbã mụ agá gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ, ca ãngũ sĩ ụ́ꞌdụ́ kojó la gá, ụfụ kí drị̃ Úpí be ãzíla Ãdróŋá apá ĩꞌdi ꞌdị sĩ.
24 Ora, sucedeu no caminho, numa estalagem, que o Senhor o encontrou, e quis matá-lo.
25 Wó Zĩpórã Mụ́sã ꞌbã ũkû aꞌdụ́ ị́lị́ŋá sị́ ãcí la, ĩtãrã dó sĩ ngọ́pị̃ ꞌi ãzíla aló íníríkó la sĩ Mụ́sã ꞌbã pá. Jọ, “Ãndá-ãndá ru mi ágó mádrị́ ãrí sĩ rĩ ꞌi.”
25 Então Zípora tomou uma faca de pedra, circuncidou o prepúcio de seu filho e, lançando-o aos pés de Moisés, disse: Com efeito, és para mim um esposo sanguinário.
26 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí aꞌbe dó Mụ́sã rá. (Ị́jọ́ Zĩpórã ꞌbã jọlé “Mi ágó mádrị́ ãrí sĩ rĩ ꞌi,” rĩ ꞌbã ífí ꞌbá ĩtãrãjó rĩ.)
26 O Senhor, pois, o deixou. Ela disse: Esposo sanguinário, por causa da circuncisão.
27 Wó íni ꞌdĩ Úpí jọ Ãrọ́nị̃ ní, “Ímụ kõtórõ agâlé sĩ drị̃ ụfụjó Mụ́sã be.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãrọ́nị̃ ụfụ kí dó drị̃ Mụ́sã be ꞌbé Ãdróŋá drị̂ drị̃ gá ãzíla amvu kí dó ru ãyĩkõ sĩ.
27 Disse o Senhor a Arão: Vai ao deserto, ao encontro de Moisés. E ele foi e, encontrando-o no monte de Deus, o beijou:
28 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã nze Ãrọ́nị̃ ní ị́jọ́ pírí Úpí ꞌbã ĩꞌdi tị pẽjó ꞌbã mụ kí jọlé rĩ kí vú ãzíla ícétáŋá tálí ru pírí Úpí ꞌbã azịlé ꞌbã mụ kí idélé rĩ kí abe.
28 E relatou Moisés a Arão todas as palavras com que o Senhor o enviara e todos os sinais que lhe mandara.
29 Mụ́sã atrá kí Ãrọ́nị̃ be ꞌbá ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí,
29 Então foram Moisés e Arão e ajuntaram todos os anciãos dos filhos de Israel;
30 ãzíla Ãrọ́nị̃ nze ĩꞌbaní ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé Mụ́sã ní ri kí vú pírí. Idé vâ ꞌbá kí drị̃lẹ́ gá ícétáŋá tálí ru rĩ kí ĩndĩ,
30 e Arão falou todas as palavras que o Senhor havia dito a Moisés e fez os sinais perante os olhos do povo.
31 ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ãꞌị̃ kí dó rá. Kí dó mụ arelé la Úpí así dó kí ị́jọ́ sĩ rá ãzíla ndre dó ũcõgõ ĩꞌbadrị̂ ꞌbo íni, su kí dó drị̃ vũ gá sĩ ị̃nzị̃táŋá fẽjó Úpí nî.
31 E o povo creu; e quando ouviram que o Senhor havia visitado os filhos de Israel e que tinha visto a sua aflição, inclinaram-se, e adoraram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.