Êxodo 34

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Mí upa írã ꞌbara-ꞌbara la ãzí kí ị̃rị̃ cécé ándrá drị̃drị̃ ꞌdã kí áni, ãzíla ma ị́jọ́ ándrá mání sĩlé írã drị̃drị̃ míní ándrá andilé ꞌdã kí drị̃ gá rĩ sĩ kí drị̃ gá.
1 O S enhor disse a Moisés: “Corte duas tábuas de pedra como as primeiras. Nelas escreverei as mesmas palavras que estavam nas tábuas que você despedaçou.
2 Drụ̃sị̃ ụ̃ꞌbụ́tị sĩ mí adru bábá mi dó sĩ atụ́ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá ꞌdộ sĩ drị̃ ụfụjó má be.
2 Esteja pronto amanhã cedo para subir ao Sinai e apresentar-se diante de mim no topo do monte.
3 ꞌBá ãzí ꞌba atụ́ mí be ụrụgá ꞌbé drị̃ gá ꞌdõlé ĩndĩ ku, jõku ãko ãzí ꞌba indré ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá ku, drĩ táni adru agá kãbĩlõ jõku ãnãkpá ĩrí nalépi ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá la kí yã ꞌba indré kí ꞌbé ꞌbã pá gá ꞌdãá ku.”
3 Ninguém deve acompanhá-lo. Aliás, ninguém deve aparecer em parte alguma do monte. Não permita sequer que os rebanhos pastem próximo ao monte”.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Mụ́sã upa írã ꞌbara-ꞌbara la kí ị̃rị̃ cécé ándrá drị̃drị̃ ꞌdã kí áni, ãzíla tụ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá ụrụ gâlé ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́, cécé Úpí ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni, ꞌdụ írã ị̃rị̃ ꞌdã kí drị́ gá ĩndĩ.
4 Moisés cortou as duas tábuas de pedra como as primeiras. Logo de manhã, subiu ao monte Sinai conforme o S enhor havia ordenado, levando nas mãos as duas tábuas de pedra.
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé ụ̃rụ́ꞌbụ̃ agâ sĩ ãzíla tu pá Mụ́sã be ꞌdãá, umve ru rụ́ Úpí ꞌi.
5 Então o S enhor desceu em uma nuvem, ficou ali com Moisés e anunciou seu nome, Javé.
6 Úpí alị Mụ́sã drị̃lẹ́ gâsĩ, ãzíla umve ru rụ́, “Ma, Úpí ꞌi, ma Ãdróŋá galépi tré ị́jọ́ mgbã sĩ ãzíla ꞌbá kí ízákĩzã ndrelépi rĩ ꞌi, ũmbã rụ ma gbõrú ku, ma lẽtáŋá ãmbógó la iꞌda ãzíla ꞌbá kí sĩ ásị́ tị̃ áma drị̃ gá rá.
6 O S enhor passou diante de Moisés, proclamando: “Javé! O S O Deus de compaixão e misericórdia! Sou lento para me irar e cheio de amor e fidelidade.
7 Ma lẽtáŋá mádrị́ ukólépi ku rĩ tã mba anzị álĩfũ álĩfũ ĩꞌbadrị́ drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌba ní, ãzíla ma ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí trũ ũnzĩkãnã ĩꞌbadrị̂ abe rá. Wó má icó ĩcẽlé drị̃rịma fẽjó ꞌbá ị́jọ́ ũnzí idélépi rĩ ꞌbaní ku. ꞌBá drĩ kí ị́jọ́ ũnzí idé ma rụ́, ma anzị ĩꞌbadrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé áꞌbị́ anzị na jõku sụ rĩ ꞌbaní drị̃rịma fẽ, ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã átẹ́pịka ꞌbadrị̂ kí sĩ.”
7 Cubro de amor mil gerações e perdoo o mal, a rebeldia e o pecado. Contudo, não absolvo o culpado; trago as consequências do pecado dos pais sobre os filhos até a terceira e quarta geração”.
8 Mụ́sã ãvụ̃ vụ̃rụ́ gbõrú sĩ ị̃nzị̃táŋá fẽjó.
8 No mesmo instante, Moisés se prostrou com o rosto no chão e adorou.
9 Jọ, “Úpí ídrĩ uꞌá mání ãyĩkõ sĩ, má aꞌị́ mi ímụ dó ãma abe ĩndĩ. ꞌBá ꞌdĩ drĩ kí táni adru drị̃ ũnzí ru, ítrũ ị́jọ́ ũnzí ãmadrị̂ kí ũnzĩkãnã ãmaní idélé rĩ kí abe, ãzíla íꞌdụ ãma ꞌbá mídrị́ mgbã rĩ kî rú.”
9 Em seguida, disse: “Senhor, se é verdade que te agradas de mim, peço que nos acompanhes na jornada. É verdade que o povo é teimoso e rebelde, mas eu te peço que perdoes nossa maldade e nosso pecado. Toma-nos como tua propriedade especial”.
10 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Ma mụ úꞌdîꞌda tị icíma idélé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ abe. Ma mụ ị́jọ́ ãmbógó la kí idélé kí mẹ́lẹ́tị gá ị́jọ́ jõ drĩ ídu idélé sụ́rụ́ ãzí agá ãngũ drị̃ gá ꞌdâ ku la kî. ꞌBá pírí kí mụ ị́jọ́ ãmbógó mání icólé idélé ꞌdĩ kí ndrelé, ãꞌdusĩku ma Úpí ꞌi, ma mụ ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru ꞌdĩ kí idélé ĩminî.
10 O S enhor respondeu: “Faço hoje uma aliança com você na presença de todo o seu povo. Realizarei maravilhas jamais vistas em nação alguma ou lugar algum da terra. E todos ao seu redor verão o poder do S enhor , o poder temível que demonstrarei em seu favor.
11 Ĩmba ãzị́táŋá mání fẽlé ĩminí ãndrũ ꞌdĩ kí tã. Mã mụ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí drolé ãmvé Ãmọ́rị̃ kí, Kãnánĩ kí, Hị́tị̃ kí, Pẹ̃rẹ́zị̃ kí, Hị́vị̃ kí, ãzíla Yẹ̃bụ́sị̃ kí trũ, ĩminí mụ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ.
11 Observe com atenção, porém, tudo que eu lhe ordeno hoje. Irei à sua frente e expulsarei os amorreus, os cananeus, os hititas, os ferezeus, os heveus e os jebuseus.
12 Lẽ ĩmi adru mịfị́ trũ ĩmi idé ị́jọ́ ãzí sĩ tị icíma icíjó sụ́rụ́ ĩminí fijó ala gá ꞌdĩ kí abe ku, ãꞌdusĩku kí mụ adrulé ĩminí mãtégõ ũnzí la.
12 “Tenha muito cuidado para não assinar tratados com os povos que vivem na terra para a qual você está indo. Se o fizer, seguirá pelos maus caminhos deles e cairá numa armadilha.
13 Kẹ̃jị́ la gá ĩmi andi ãlĩtárĩ ĩꞌbadrị̂ kí, írã ĩꞌbã ãni ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃-ị̃nzị̃ ꞌdĩ kî, ãzíla ĩmi aga ị́dị́ŋá ãdróŋá ũkú ru Ãsérã drị́ ꞌdĩ kí vụ̃rụ́.
13 Em vez disso, destrua os altares idólatras, despedace as colunas sagradas e derrube os postes dedicados à deusa Aserá.
14 “Mí ị̃nzị̃ ãdróŋá ãzí ku, ãꞌdusĩku Ma, Úpí ꞌi, ma ãjã rú ãdróŋá ãzí ị̃nzị̃jó rĩ sĩ.
14 Não adore outros deuses, pois o S enhor , cujo nome é Zeloso, é Deus zeloso de seu relacionamento com vocês.
15 Mí adru mịfị́ trũ mí icí tị ꞌbá uꞌálépi sụ́rụ́ ꞌdĩ agá rĩ abe ku, ãꞌdusĩku drĩ kí ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃ ãzíla ídétáŋá idé ĩꞌbanî, kí ími umve sĩ ru umújó ĩꞌba abe, ãzíla kí ími drị̃ se sĩ íná ĩꞌbaní fẽlé ídétáŋá ru ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ ꞌbaní rĩ kí nalé ku rá.
15 “Não faça tratado algum com os povos que vivem na terra. No culto a seus deuses, eles se prostituem e oferecem sacrifícios. Eles o convidarão para comer dessas ofertas, e você aceitará o convite.
16 Anzị ĩmidrị̂ drĩ kí izonzi ãmị́yọ́ŋá ru ꞌdã kí ĩgbã ũkú ru, kí dó sĩ kí drị̃ se sĩ áma ãꞌị̃jó ku ãzíla ãdroŋa ĩꞌbã ãni ꞌdã kí ị̃nzị̃jó.
16 Depois, aceitará que as filhas deles, as quais sacrificam a outros deuses, se casem com seus filhos. Elas seduzirão seus filhos para que se prostituam adorando outros deuses.
17 “Mí idé aya ãdroŋa rú la kí míní ị̃nzị̃lé ku.
17 Não faça para si deuses de metal fundido.
18 “Ímba Ụ̃mụ̃ Mũkátĩ Ãkụ́kị́ kóru rĩ najó rĩ tã. Mání ị́jọ́ la azịjó míní rĩ áni, ína Mũkátĩ Ãkụ́kị́ kóru ꞌdĩ ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ĩmbá ãbíbũ drị́ ꞌdĩ sĩ, ãꞌdusĩku ĩmbá ꞌdĩ ándrá míní sĩ Mị̃sị́rị̃ aꞌbejó rĩ ꞌi.
18 “Celebre a Festa dos Pães sem Fermento. Durante sete dias, coma seu pão sem fermento, conforme eu lhe ordenei. Celebre essa festa anualmente no tempo determinado, no mês de abibe, pois é o aniversário de sua partida do Egito.
19 “Ngọ́tị́ ágọ́bị́ kãjãní rĩ kí ãnãkpá lị́cọ́ gá ágó kãjãní rĩ abe kí pírí má ãni.
19 “As primeiras crias de todos os animais me pertencem, incluindo os machos das primeiras crias de seus rebanhos de bois e ovelhas.
20 Kãyĩnõ mváŋá kãjãní rĩ mi unze la kãbĩlõ fẽjó kẹ̃jị́ la gá rĩ sĩ, ídrĩ lẽ unzelé la ku mi imbe la nũ rá. Lẽ mí unze anzị ãgọbị kãjãní rĩ kí rá.
20 Para resgatar a primeira cria de uma jumenta, entregue ao S enhor , como substituto, um cordeiro ou um cabrito. Caso você não resgate o animal, terá de quebrar o pescoço dele. Quanto aos primeiros filhos homens, será obrigatório resgatá-los. “Ninguém deve se apresentar diante de mim de mãos vazias.
21 “Ínga ãzị́ mídrị́ sĩ ámvụ́ sõjó ãzíla ãkónã ũkũnãjó rĩ kí ụ́ꞌdụ́ ázíyá, wó ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ sĩ mí avị́.
21 “Você tem seis dias na semana para fazer os trabalhos habituais, mas no sétimo dia não deve trabalhar, mesmo nas épocas de arar e colher.
22 “Íꞌbã Ụ̃mụ̃ Ãkónã Ãfũlépi drị̃drị̃ mídrị́ ámvụ́ agá rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi ãzíla íꞌbã Ụ̃mụ̃ ãkónã ámvụ́ agá rĩ kí Atrájó pírí ꞌbo rĩ drị̂ ílí ꞌbã ukó agá.
22 “Celebre a Festa da Colheita com os primeiros frutos da colheita do trigo. Celebre também a Festa da Última Colheita no final da safra.
23 Ãgọbị mídrị̂ ꞌbã amụ́ kí Ũkpó ꞌDị́pị Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drị̃lẹ́ gá ĩꞌdi ị̃nzị̃jó ílí ãlu-ãlu agá pâlé na.
23 Três vezes por ano, todos os homens de Israel comparecerão diante do Soberano, o S enhor , o Deus de Israel.
24 Ma mụ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí drolé ími drị̃lẹ́ gâsĩ rá ãzíla ma sụ́rụ́ mídrị̂ nzị̃ mgbọ rú ꞌbá ãzí icó amụ́lé ími ndẽlé sáwã míní adrujó Úpí Ãdróŋá mídrị̂ drị̃lẹ́ gá ụ̃mụ̃ na ꞌdĩ naŋá gá ílí ãlu-ãlu sĩ ku.
24 Expulsarei as outras nações de diante de você e aumentarei seu território, para que ninguém cobice sua terra enquanto você comparece diante do S enhor , seu Deus, três vezes por ano.
25 “Ĩmi ají mání ãrí ãnãkpá lịlẹ́ ídétáŋá ru la ãni la idélé ãkónã ãkụ́kị́ trũ la be ku. Ĩmba ãko ídétáŋá ru ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị̂ ꞌbã ị́mbị́ tã kpere ụ̃ꞌbụ́tị gá ku.
25 “Não ofereça o sangue de meus sacrifícios com pão que contenha fermento. Não guarde até a manhã seguinte carne alguma do sacrifício de Páscoa.
26 “Ílí ãlu-ãlu sĩ mí ají jó Úpí Ãdróŋá mídrị̂ drị̂ agá ãkónã mídrị́ ãfũlépi drị̃drị̃ rĩ kî.
26 “Quando fizer a colheita, leve à casa do S enhor , seu Deus, o melhor de seus primeiros frutos. “Não cozinhe o cabrito no leite da mãe dele”.
27 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã nî, “Ísĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí vụ̃rụ́, ãꞌdusĩku ị́jọ́ ꞌdĩ kí bã sĩ fẽlépi la mání tị icíma icíjó mí be ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ abe ꞌdĩ.”
27 O S enhor também disse a Moisés: “Escreva todas essas palavras, pois elas representam os termos da aliança que eu faço com você e com Israel”.
28 Mụ́sã uꞌá Úpí be ꞌbé sị́ gâlé ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla ị́nị́ kãlị́ sụ, mũkátĩ naŋá ãzíla ị̃yị́ mvụŋá kóru. Sĩ dó írã ꞌbara-ꞌbara ꞌdã kí drị̃ gá ị́jọ́ tị icíma drị̂ kí ãzị́táŋá mụdrị́ rĩ kí abe.
28 Moisés permaneceu no monte com o S enhor quarenta dias e quarenta noites. Durante todo esse tempo, não comeu pão nem bebeu água. E escreveu os termos da aliança, os dez mandamentos, nas tábuas de pedra.
29 Mụ́sã la mụ asị́lé ꞌbé Sĩnáyĩ sị́ gâlé vụ̃rụ́ ꞌdõlé írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ ãzị́táŋá mụdrị́ rĩ kí sĩjó drị̃ la gá rĩ abe ĩꞌdidrị́ gá ꞌbo, mẹ́lẹ́tị la ri dị̃lé pãrã-pãrã rú, ãꞌdusĩku angá ị́jọ́ jọ agá Úpí be; wó nị̃ ꞌî mẹ́lẹ́tị la dị̃-dị̃ la ku.
29 Quando Moisés desceu do monte Sinai carregando as duas tábuas da aliança, não percebeu que seu rosto brilhava, pois ele havia falado com o S enhor .
30 Ãrọ́nị̃ kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí ndre kí dó Mụ́sã ꞌbã mẹ́lẹ́tị la dị̃-dị̃, idé kí dó ụ̃rị̃ sĩ sĩ mụjó ãni rú ĩꞌdi andre gâlé.
30 Quando Arão e os israelitas viram o brilho do rosto de Moisés, tiveram medo de se aproximar dele.
31 Wó Mụ́sã umve Ãrọ́nị̃ kí drị̃lẹ́ ũꞌbí ꞌbadrị̂ abe ãzíla mụ kí dó ĩꞌdi rụ̂lé, Mụ́sã jọ ị́jọ́ ĩꞌbanî.
31 Moisés, porém, chamou Arão e os líderes da comunidade, que se aproximaram, e Moisés falou com eles.
32 ꞌDã ꞌbã vúlé gá ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ tra kí ru Mụ́sã andre gá, ãzíla fẽ dó ĩꞌbaní ãzị́táŋá pírí Úpí ꞌbã fẽlé ĩꞌdidrị́ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gâlé rĩ kî.
32 Em seguida, todo o povo se aproximou, e Moisés lhes transmitiu todas as instruções que o S enhor lhe tinha dado no monte Sinai.
33 Mụ́sã la mụ ị́jọ́ ĩꞌdiní jọlé ĩꞌbaní rĩ delé ꞌbo, aku ru mẹ́lẹ́tị bõngó sĩ cí.
33 Quando Moisés terminou de falar com eles, cobriu o rosto com um véu.
34 Wó Mụ́sã drĩ mụ Úpí drị̃lẹ́ gá sĩ ị́jọ́ jọjó ĩꞌdi be, ĩꞌdi bõngó ĩꞌdi sĩ ru mẹ́lẹ́tị akujó rĩ wị rá. Drĩ dó ãfũ ãmvé ĩꞌdi ị́jọ́ Úpí ꞌbã azịlé ĩꞌdiní rĩ kí vú nze ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní pírí,
34 No entanto, sempre que entrava na tenda da reunião para falar com o S enhor , tirava o véu até sair. Depois, transmitia ao povo as instruções que o S enhor lhe dava,
35 ãzíla ꞌbá kí mẹ́lẹ́tị la dị̃lépi dị̃-dị̃ ꞌdã ndre. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã la ru mẹ́lẹ́tị aku bõngô sĩ cí kpere sáwã ĩꞌdi ꞌbã mụjó ị́jọ́ jọjó Úpí be rĩ gá.
35 e os israelitas viam o brilho de seu rosto. Então Moisés cobria novamente o rosto com o véu até voltar para falar com o S enhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 34, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.