Êxodo 34
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Mí upa írã ꞌbara-ꞌbara la ãzí kí ị̃rị̃ cécé ándrá drị̃drị̃ ꞌdã kí áni, ãzíla ma ị́jọ́ ándrá mání sĩlé írã drị̃drị̃ míní ándrá andilé ꞌdã kí drị̃ gá rĩ sĩ kí drị̃ gá.
1 O Senhor Deus disse a Moisés: — Corte duas placas de pedra iguais àquelas que você quebrou, e eu escreverei nelas as mesmas palavras que estavam nas primeiras.
2 Drụ̃sị̃ ụ̃ꞌbụ́tị sĩ mí adru bábá mi dó sĩ atụ́ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá ꞌdộ sĩ drị̃ ụfụjó má be.
2 Amanhã cedo esteja pronto para subir o monte Sinai a fim de se encontrar comigo ali no alto do monte.
3 ꞌBá ãzí ꞌba atụ́ mí be ụrụgá ꞌbé drị̃ gá ꞌdõlé ĩndĩ ku, jõku ãko ãzí ꞌba indré ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá ku, drĩ táni adru agá kãbĩlõ jõku ãnãkpá ĩrí nalépi ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá la kí yã ꞌba indré kí ꞌbé ꞌbã pá gá ꞌdãá ku.”
3 Ninguém deverá subir com você; ninguém deverá estar em qualquer parte do monte. As ovelhas, as cabras e o gado não deverão ficar pastando perto do monte.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Mụ́sã upa írã ꞌbara-ꞌbara la kí ị̃rị̃ cécé ándrá drị̃drị̃ ꞌdã kí áni, ãzíla tụ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá ụrụ gâlé ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́, cécé Úpí ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni, ꞌdụ írã ị̃rị̃ ꞌdã kí drị́ gá ĩndĩ.
4 Então Moisés cortou outras duas placas de pedra, iguais às primeiras, e, no dia seguinte, como o Senhor havia ordenado, ele se levantou bem cedo e subiu o monte Sinai, levando consigo as duas placas.
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé ụ̃rụ́ꞌbụ̃ agâ sĩ ãzíla tu pá Mụ́sã be ꞌdãá, umve ru rụ́ Úpí ꞌi.
5 O Senhor desceu numa nuvem, ficou ali com Moisés e disse qual era o seu nome, isto é, o .
6 Úpí alị Mụ́sã drị̃lẹ́ gâsĩ, ãzíla umve ru rụ́, “Ma, Úpí ꞌi, ma Ãdróŋá galépi tré ị́jọ́ mgbã sĩ ãzíla ꞌbá kí ízákĩzã ndrelépi rĩ ꞌi, ũmbã rụ ma gbõrú ku, ma lẽtáŋá ãmbógó la iꞌda ãzíla ꞌbá kí sĩ ásị́ tị̃ áma drị̃ gá rá.
6 Então Deus passou diante de Moisés e disse em voz alta: — Eu sou o
7 Ma lẽtáŋá mádrị́ ukólépi ku rĩ tã mba anzị álĩfũ álĩfũ ĩꞌbadrị́ drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌba ní, ãzíla ma ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí trũ ũnzĩkãnã ĩꞌbadrị̂ abe rá. Wó má icó ĩcẽlé drị̃rịma fẽjó ꞌbá ị́jọ́ ũnzí idélépi rĩ ꞌbaní ku. ꞌBá drĩ kí ị́jọ́ ũnzí idé ma rụ́, ma anzị ĩꞌbadrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé áꞌbị́ anzị na jõku sụ rĩ ꞌbaní drị̃rịma fẽ, ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã átẹ́pịka ꞌbadrị̂ kí sĩ.”
7 Cumpro a minha promessa a milhares de gerações e perdoo o mal e o pecado. Porém não deixo de castigar os seus filhos e até os netos, os bisnetos e os trinetos pelos pecados dos pais.
8 Mụ́sã ãvụ̃ vụ̃rụ́ gbõrú sĩ ị̃nzị̃táŋá fẽjó.
8 Moisés se ajoelhou, encostou o rosto no chão e adorou a Deus.
9 Jọ, “Úpí ídrĩ uꞌá mání ãyĩkõ sĩ, má aꞌị́ mi ímụ dó ãma abe ĩndĩ. ꞌBá ꞌdĩ drĩ kí táni adru drị̃ ũnzí ru, ítrũ ị́jọ́ ũnzí ãmadrị̂ kí ũnzĩkãnã ãmaní idélé rĩ kí abe, ãzíla íꞌdụ ãma ꞌbá mídrị́ mgbã rĩ kî rú.”
9 Ele disse: — Ó Senhor, se estás, de fato, contente comigo, eu te peço que vás conosco. Este povo é teimoso, mas perdoa o nosso pecado e a nossa maldade e aceita-nos como o teu povo.
10 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Ma mụ úꞌdîꞌda tị icíma idélé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ abe. Ma mụ ị́jọ́ ãmbógó la kí idélé kí mẹ́lẹ́tị gá ị́jọ́ jõ drĩ ídu idélé sụ́rụ́ ãzí agá ãngũ drị̃ gá ꞌdâ ku la kî. ꞌBá pírí kí mụ ị́jọ́ ãmbógó mání icólé idélé ꞌdĩ kí ndrelé, ãꞌdusĩku ma Úpí ꞌi, ma mụ ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru ꞌdĩ kí idélé ĩminî.
10 O Senhor Deus disse a Moisés: — Eu estou fazendo agora uma
11 Ĩmba ãzị́táŋá mání fẽlé ĩminí ãndrũ ꞌdĩ kí tã. Mã mụ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí drolé ãmvé Ãmọ́rị̃ kí, Kãnánĩ kí, Hị́tị̃ kí, Pẹ̃rẹ́zị̃ kí, Hị́vị̃ kí, ãzíla Yẹ̃bụ́sị̃ kí trũ, ĩminí mụ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ.
11 Obedeçam às leis que estou dando a vocês hoje. Conforme vocês forem avançando, eu expulsarei os amorreus, os cananeus, os heteus, os perizeus, os heveus e os jebuseus.
12 Lẽ ĩmi adru mịfị́ trũ ĩmi idé ị́jọ́ ãzí sĩ tị icíma icíjó sụ́rụ́ ĩminí fijó ala gá ꞌdĩ kí abe ku, ãꞌdusĩku kí mụ adrulé ĩminí mãtégõ ũnzí la.
12 Não façam nenhum acordo com os moradores da terra para onde vocês vão, pois isso poderia ser uma armadilha mortal para vocês.
13 Kẹ̃jị́ la gá ĩmi andi ãlĩtárĩ ĩꞌbadrị̂ kí, írã ĩꞌbã ãni ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃-ị̃nzị̃ ꞌdĩ kî, ãzíla ĩmi aga ị́dị́ŋá ãdróŋá ũkú ru Ãsérã drị́ ꞌdĩ kí vụ̃rụ́.
13 Pelo contrário, derrubem os altares deles, destruam as colunas do deus Baal e cortem os postes da deusa Aserá .
14 “Mí ị̃nzị̃ ãdróŋá ãzí ku, ãꞌdusĩku Ma, Úpí ꞌi, ma ãjã rú ãdróŋá ãzí ị̃nzị̃jó rĩ sĩ.
14 — Não adorem nenhum outro deus, pois eu, o Senhor , me chamo Deus Exigente e exijo que vocês adorem somente a mim.
15 Mí adru mịfị́ trũ mí icí tị ꞌbá uꞌálépi sụ́rụ́ ꞌdĩ agá rĩ abe ku, ãꞌdusĩku drĩ kí ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃ ãzíla ídétáŋá idé ĩꞌbanî, kí ími umve sĩ ru umújó ĩꞌba abe, ãzíla kí ími drị̃ se sĩ íná ĩꞌbaní fẽlé ídétáŋá ru ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ ꞌbaní rĩ kí nalé ku rá.
15 Não façam acordos com os moradores da terra que vai ser de vocês. Nos seus cultos eles adoram deuses pagãos e lhes oferecem sacrifícios . Eles vão convidar vocês para as suas reuniões religiosas, e vocês poderão ficar tentados a comer os alimentos que eles oferecem aos seus deuses.
16 Anzị ĩmidrị̂ drĩ kí izonzi ãmị́yọ́ŋá ru ꞌdã kí ĩgbã ũkú ru, kí dó sĩ kí drị̃ se sĩ áma ãꞌị̃jó ku ãzíla ãdroŋa ĩꞌbã ãni ꞌdã kí ị̃nzị̃jó.
16 Os filhos de vocês poderiam casar com mulheres estrangeiras, e elas fariam com que vocês fossem infiéis a mim e adorassem os deuses pagãos que elas adoram.
17 “Mí idé aya ãdroŋa rú la kí míní ị̃nzị̃lé ku.
17 — Não façam deuses de metal, nem os adorem.
18 “Ímba Ụ̃mụ̃ Mũkátĩ Ãkụ́kị́ kóru rĩ najó rĩ tã. Mání ị́jọ́ la azịjó míní rĩ áni, ína Mũkátĩ Ãkụ́kị́ kóru ꞌdĩ ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ĩmbá ãbíbũ drị́ ꞌdĩ sĩ, ãꞌdusĩku ĩmbá ꞌdĩ ándrá míní sĩ Mị̃sị́rị̃ aꞌbejó rĩ ꞌi.
18 — Comemorem a Festa dos Pães sem Fermento . Como lhes ordenei, comam pão sem fermento durante sete dias no mês de abibe , que é o tempo certo, pois foi nesse mês que vocês saíram do Egito.
19 “Ngọ́tị́ ágọ́bị́ kãjãní rĩ kí ãnãkpá lị́cọ́ gá ágó kãjãní rĩ abe kí pírí má ãni.
19 — Todo primeiro filho é meu e também o primeiro filhote macho dos animais domésticos.
20 Kãyĩnõ mváŋá kãjãní rĩ mi unze la kãbĩlõ fẽjó kẹ̃jị́ la gá rĩ sĩ, ídrĩ lẽ unzelé la ku mi imbe la nũ rá. Lẽ mí unze anzị ãgọbị kãjãní rĩ kí rá.
20 Mas, se vocês quiserem ficar com o primeiro filhote macho de uma jumenta, ofereçam-me um carneiro; se não quiserem, quebrem o pescoço do jumentinho. Para ficarem com todo primeiro filho de vocês, paguem o preço determinado . — Ninguém deverá aparecer diante de mim sem trazer uma oferta.
21 “Ínga ãzị́ mídrị́ sĩ ámvụ́ sõjó ãzíla ãkónã ũkũnãjó rĩ kí ụ́ꞌdụ́ ázíyá, wó ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ sĩ mí avị́.
21 — Vocês têm seis dias para trabalhar, porém não trabalhem no sétimo dia, nem mesmo no tempo de arar ou de fazer a colheita.
22 “Íꞌbã Ụ̃mụ̃ Ãkónã Ãfũlépi drị̃drị̃ mídrị́ ámvụ́ agá rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi ãzíla íꞌbã Ụ̃mụ̃ ãkónã ámvụ́ agá rĩ kí Atrájó pírí ꞌbo rĩ drị̂ ílí ꞌbã ukó agá.
22 — Comemorem a Festa da Colheita quando começarem a fazer a primeira colheita do trigo. E comemorem a Festa das Barracas no outono, quando vocês colherem as suas frutas.
23 Ãgọbị mídrị̂ ꞌbã amụ́ kí Ũkpó ꞌDị́pị Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drị̃lẹ́ gá ĩꞌdi ị̃nzị̃jó ílí ãlu-ãlu agá pâlé na.
23 — Três vezes por ano todos os homens israelitas deverão ir adorar a mim, o Senhor , o Deus do povo de Israel.
24 Ma mụ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí drolé ími drị̃lẹ́ gâsĩ rá ãzíla ma sụ́rụ́ mídrị̂ nzị̃ mgbọ rú ꞌbá ãzí icó amụ́lé ími ndẽlé sáwã míní adrujó Úpí Ãdróŋá mídrị̂ drị̃lẹ́ gá ụ̃mụ̃ na ꞌdĩ naŋá gá ílí ãlu-ãlu sĩ ku.
24 Eu vou expulsar as outras nações que estão diante de vocês e assim aumentarei o seu território; então ninguém tentará conquistar a terra de vocês durante as três festas, quando vocês vierem me adorar.
25 “Ĩmi ají mání ãrí ãnãkpá lịlẹ́ ídétáŋá ru la ãni la idélé ãkónã ãkụ́kị́ trũ la be ku. Ĩmba ãko ídétáŋá ru ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị̂ ꞌbã ị́mbị́ tã kpere ụ̃ꞌbụ́tị gá ku.
25 — Quando me oferecerem um animal em sacrifício, não tragam pão feito com fermento, nem guardem para o dia seguinte o que sobrar do animal oferecido na Festa da Páscoa .
26 “Ílí ãlu-ãlu sĩ mí ají jó Úpí Ãdróŋá mídrị̂ drị̂ agá ãkónã mídrị́ ãfũlépi drị̃drị̃ rĩ kî.
26 — Todos os anos levem à casa do Senhor , seu Deus, os primeiros cereais que vocês colherem. — Não cozinhem um cabrito ou um carneirinho no leite da sua própria mãe .
27 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã nî, “Ísĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí vụ̃rụ́, ãꞌdusĩku ị́jọ́ ꞌdĩ kí bã sĩ fẽlépi la mání tị icíma icíjó mí be ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ abe ꞌdĩ.”
27 O Senhor Deus disse ainda a Moisés: — Escreva essas palavras porque é com base nelas que estou fazendo uma aliança com você e com o povo de Israel.
28 Mụ́sã uꞌá Úpí be ꞌbé sị́ gâlé ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla ị́nị́ kãlị́ sụ, mũkátĩ naŋá ãzíla ị̃yị́ mvụŋá kóru. Sĩ dó írã ꞌbara-ꞌbara ꞌdã kí drị̃ gá ị́jọ́ tị icíma drị̂ kí ãzị́táŋá mụdrị́ rĩ kí abe.
28 Moisés ficou ali com Deus, o Senhor , quarenta dias e quarenta noites e durante esse tempo não comeu nem bebeu nada. Ele escreveu nas placas de pedra as palavras da aliança, isto é, os dez mandamentos.
29 Mụ́sã la mụ asị́lé ꞌbé Sĩnáyĩ sị́ gâlé vụ̃rụ́ ꞌdõlé írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ ãzị́táŋá mụdrị́ rĩ kí sĩjó drị̃ la gá rĩ abe ĩꞌdidrị́ gá ꞌbo, mẹ́lẹ́tị la ri dị̃lé pãrã-pãrã rú, ãꞌdusĩku angá ị́jọ́ jọ agá Úpí be; wó nị̃ ꞌî mẹ́lẹ́tị la dị̃-dị̃ la ku.
29 Quando Moisés desceu do monte Sinai, carregando as duas placas da aliança , o seu rosto estava brilhando, pois ele havia falado com Deus. Mas ele não sabia disso.
30 Ãrọ́nị̃ kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí ndre kí dó Mụ́sã ꞌbã mẹ́lẹ́tị la dị̃-dị̃, idé kí dó ụ̃rị̃ sĩ sĩ mụjó ãni rú ĩꞌdi andre gâlé.
30 Arão e todo o povo ficaram com medo de chegar perto de Moisés quando viram o seu rosto brilhando.
31 Wó Mụ́sã umve Ãrọ́nị̃ kí drị̃lẹ́ ũꞌbí ꞌbadrị̂ abe ãzíla mụ kí dó ĩꞌdi rụ̂lé, Mụ́sã jọ ị́jọ́ ĩꞌbanî.
31 Porém Moisés os chamou, e Arão e todos os líderes do povo chegaram perto dele, e ele falou com todos.
32 ꞌDã ꞌbã vúlé gá ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ tra kí ru Mụ́sã andre gá, ãzíla fẽ dó ĩꞌbaní ãzị́táŋá pírí Úpí ꞌbã fẽlé ĩꞌdidrị́ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gâlé rĩ kî.
32 Depois disso todo o povo de Israel se reuniu em volta de Moisés, e ele lhes entregou todas as leis que o Senhor Deus lhe tinha dado no monte Sinai.
33 Mụ́sã la mụ ị́jọ́ ĩꞌdiní jọlé ĩꞌbaní rĩ delé ꞌbo, aku ru mẹ́lẹ́tị bõngó sĩ cí.
33 Quando Moisés acabou de falar com eles, ele cobriu o rosto com um véu.
34 Wó Mụ́sã drĩ mụ Úpí drị̃lẹ́ gá sĩ ị́jọ́ jọjó ĩꞌdi be, ĩꞌdi bõngó ĩꞌdi sĩ ru mẹ́lẹ́tị akujó rĩ wị rá. Drĩ dó ãfũ ãmvé ĩꞌdi ị́jọ́ Úpí ꞌbã azịlé ĩꞌdiní rĩ kí vú nze ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní pírí,
34 Sempre que entrava na Tenda Sagrada para falar com o Senhor , Moisés tirava o véu. Quando saía, ele contava ao povo de Israel tudo o que Deus lhe havia mandado dizer,
35 ãzíla ꞌbá kí mẹ́lẹ́tị la dị̃lépi dị̃-dị̃ ꞌdã ndre. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã la ru mẹ́lẹ́tị aku bõngô sĩ cí kpere sáwã ĩꞌdi ꞌbã mụjó ị́jọ́ jọjó Úpí be rĩ gá.
35 e o povo via que o seu rosto continuava brilhando. Porém Moisés cobria de novo o rosto com o véu até que entrava de novo na Tenda para falar com Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 34, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.