Êxodo 34

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Mí upa írã ꞌbara-ꞌbara la ãzí kí ị̃rị̃ cécé ándrá drị̃drị̃ ꞌdã kí áni, ãzíla ma ị́jọ́ ándrá mání sĩlé írã drị̃drị̃ míní ándrá andilé ꞌdã kí drị̃ gá rĩ sĩ kí drị̃ gá.
1 Então disse o SENHOR a Moisés: Lavra duas tábuas de pedra, como as primeiras; e eu escreverei nas tábuas as mesmas palavras que estavam nas primeiras tábuas, que tu quebraste.
2 Drụ̃sị̃ ụ̃ꞌbụ́tị sĩ mí adru bábá mi dó sĩ atụ́ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá ꞌdộ sĩ drị̃ ụfụjó má be.
2 E prepara-te para amanhã, para que subas pela manhã ao monte Sinai, e ali põe-te diante de mim no cume do monte.
3 ꞌBá ãzí ꞌba atụ́ mí be ụrụgá ꞌbé drị̃ gá ꞌdõlé ĩndĩ ku, jõku ãko ãzí ꞌba indré ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá ku, drĩ táni adru agá kãbĩlõ jõku ãnãkpá ĩrí nalépi ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá la kí yã ꞌba indré kí ꞌbé ꞌbã pá gá ꞌdãá ku.”
3 E ninguém suba contigo, e também ninguém apareça em todo o monte; nem ovelhas nem bois se apascentem defronte do monte.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Mụ́sã upa írã ꞌbara-ꞌbara la kí ị̃rị̃ cécé ándrá drị̃drị̃ ꞌdã kí áni, ãzíla tụ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gá ụrụ gâlé ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́, cécé Úpí ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni, ꞌdụ írã ị̃rị̃ ꞌdã kí drị́ gá ĩndĩ.
4 Então Moisés lavrou duas tábuas de pedra, como as primeiras; e levantando-se pela manhã de madrugada, subiu ao monte Sinai, como o Senhor lhe tinha ordenado; e levou as duas tábuas de pedra nas suas mãos.
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé ụ̃rụ́ꞌbụ̃ agâ sĩ ãzíla tu pá Mụ́sã be ꞌdãá, umve ru rụ́ Úpí ꞌi.
5 E o Senhor desceu numa nuvem e se pôs ali junto a ele; e ele proclamou o nome do Senhor.
6 Úpí alị Mụ́sã drị̃lẹ́ gâsĩ, ãzíla umve ru rụ́, “Ma, Úpí ꞌi, ma Ãdróŋá galépi tré ị́jọ́ mgbã sĩ ãzíla ꞌbá kí ízákĩzã ndrelépi rĩ ꞌi, ũmbã rụ ma gbõrú ku, ma lẽtáŋá ãmbógó la iꞌda ãzíla ꞌbá kí sĩ ásị́ tị̃ áma drị̃ gá rá.
6 Passando, pois, o Senhor perante ele, clamou: O Senhor, o Senhor Deus, misericordioso e piedoso, tardio em irar-se e grande em beneficência e verdade;
7 Ma lẽtáŋá mádrị́ ukólépi ku rĩ tã mba anzị álĩfũ álĩfũ ĩꞌbadrị́ drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌba ní, ãzíla ma ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí trũ ũnzĩkãnã ĩꞌbadrị̂ abe rá. Wó má icó ĩcẽlé drị̃rịma fẽjó ꞌbá ị́jọ́ ũnzí idélépi rĩ ꞌbaní ku. ꞌBá drĩ kí ị́jọ́ ũnzí idé ma rụ́, ma anzị ĩꞌbadrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé áꞌbị́ anzị na jõku sụ rĩ ꞌbaní drị̃rịma fẽ, ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã átẹ́pịka ꞌbadrị̂ kí sĩ.”
7 Que guarda a beneficência em milhares; que perdoa a iniqüidade, e a transgressão e o pecado; que ao culpado não tem por inocente; que visita a iniqüidade dos pais sobre os filhos e sobre os filhos dos filhos até a terceira e quarta geração.
8 Mụ́sã ãvụ̃ vụ̃rụ́ gbõrú sĩ ị̃nzị̃táŋá fẽjó.
8 E Moisés apressou-se, e inclinou a cabeça à terra, adorou,
9 Jọ, “Úpí ídrĩ uꞌá mání ãyĩkõ sĩ, má aꞌị́ mi ímụ dó ãma abe ĩndĩ. ꞌBá ꞌdĩ drĩ kí táni adru drị̃ ũnzí ru, ítrũ ị́jọ́ ũnzí ãmadrị̂ kí ũnzĩkãnã ãmaní idélé rĩ kí abe, ãzíla íꞌdụ ãma ꞌbá mídrị́ mgbã rĩ kî rú.”
9 E disse: Senhor, se agora tenho achado graça aos teus olhos, vá agora o Senhor no meio de nós; porque este é povo de dura cerviz; porém perdoa a nossa iniqüidade e o nosso pecado, e toma-nos por tua herança.
10 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Ma mụ úꞌdîꞌda tị icíma idélé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ abe. Ma mụ ị́jọ́ ãmbógó la kí idélé kí mẹ́lẹ́tị gá ị́jọ́ jõ drĩ ídu idélé sụ́rụ́ ãzí agá ãngũ drị̃ gá ꞌdâ ku la kî. ꞌBá pírí kí mụ ị́jọ́ ãmbógó mání icólé idélé ꞌdĩ kí ndrelé, ãꞌdusĩku ma Úpí ꞌi, ma mụ ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru ꞌdĩ kí idélé ĩminî.
10 Então disse: Eis que eu faço uma aliança; farei diante de todo o teu povo maravilhas que nunca foram feitas em toda a terra, nem em nação alguma; de maneira que todo este povo, em cujo meio tu estás, veja a obra do Senhor; porque coisa terrível é o que faço contigo.
11 Ĩmba ãzị́táŋá mání fẽlé ĩminí ãndrũ ꞌdĩ kí tã. Mã mụ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí drolé ãmvé Ãmọ́rị̃ kí, Kãnánĩ kí, Hị́tị̃ kí, Pẹ̃rẹ́zị̃ kí, Hị́vị̃ kí, ãzíla Yẹ̃bụ́sị̃ kí trũ, ĩminí mụ agá ꞌdĩ gá ꞌdâ.
11 Guarda o que eu te ordeno hoje; eis que eu lançarei fora diante de ti os amorreus, e os cananeus, e os heteus, e os perizeus, e os heveus e os jebuseus.
12 Lẽ ĩmi adru mịfị́ trũ ĩmi idé ị́jọ́ ãzí sĩ tị icíma icíjó sụ́rụ́ ĩminí fijó ala gá ꞌdĩ kí abe ku, ãꞌdusĩku kí mụ adrulé ĩminí mãtégõ ũnzí la.
12 Guarda-te de fazeres aliança com os moradores da terra aonde hás de entrar; para que não seja por laço no meio de ti.
13 Kẹ̃jị́ la gá ĩmi andi ãlĩtárĩ ĩꞌbadrị̂ kí, írã ĩꞌbã ãni ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃-ị̃nzị̃ ꞌdĩ kî, ãzíla ĩmi aga ị́dị́ŋá ãdróŋá ũkú ru Ãsérã drị́ ꞌdĩ kí vụ̃rụ́.
13 Mas os seus altares derrubareis, e as suas estátuas quebrareis, e os seus bosques cortareis.
14 “Mí ị̃nzị̃ ãdróŋá ãzí ku, ãꞌdusĩku Ma, Úpí ꞌi, ma ãjã rú ãdróŋá ãzí ị̃nzị̃jó rĩ sĩ.
14 Porque não te inclinarás diante de outro deus; pois o nome do Senhor é Zeloso; é um Deus zeloso.
15 Mí adru mịfị́ trũ mí icí tị ꞌbá uꞌálépi sụ́rụ́ ꞌdĩ agá rĩ abe ku, ãꞌdusĩku drĩ kí ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃ ãzíla ídétáŋá idé ĩꞌbanî, kí ími umve sĩ ru umújó ĩꞌba abe, ãzíla kí ími drị̃ se sĩ íná ĩꞌbaní fẽlé ídétáŋá ru ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ ꞌbaní rĩ kí nalé ku rá.
15 Para que não faças aliança com os moradores da terra, e quando eles se prostituírem após os seus deuses, ou sacrificarem aos seus deuses, tu, como convidado deles, comas também dos seus sacrifícios,
16 Anzị ĩmidrị̂ drĩ kí izonzi ãmị́yọ́ŋá ru ꞌdã kí ĩgbã ũkú ru, kí dó sĩ kí drị̃ se sĩ áma ãꞌị̃jó ku ãzíla ãdroŋa ĩꞌbã ãni ꞌdã kí ị̃nzị̃jó.
16 E tomes mulheres das suas filhas para os teus filhos, e suas filhas, prostituindo-se com os seus deuses, façam que também teus filhos se prostituam com os seus deuses.
17 “Mí idé aya ãdroŋa rú la kí míní ị̃nzị̃lé ku.
17 Não te farás deuses de fundição.
18 “Ímba Ụ̃mụ̃ Mũkátĩ Ãkụ́kị́ kóru rĩ najó rĩ tã. Mání ị́jọ́ la azịjó míní rĩ áni, ína Mũkátĩ Ãkụ́kị́ kóru ꞌdĩ ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ĩmbá ãbíbũ drị́ ꞌdĩ sĩ, ãꞌdusĩku ĩmbá ꞌdĩ ándrá míní sĩ Mị̃sị́rị̃ aꞌbejó rĩ ꞌi.
18 A festa dos pães ázimos guardarás; sete dias comerás pães ázimos, como te tenho ordenado, ao tempo apontado do mês de Abibe; porque no mês de Abibe saíste do Egito.
19 “Ngọ́tị́ ágọ́bị́ kãjãní rĩ kí ãnãkpá lị́cọ́ gá ágó kãjãní rĩ abe kí pírí má ãni.
19 Tudo o que abre a madre meu é, até todo o teu gado, que seja macho, e que abre a madre de vacas e de ovelhas;
20 Kãyĩnõ mváŋá kãjãní rĩ mi unze la kãbĩlõ fẽjó kẹ̃jị́ la gá rĩ sĩ, ídrĩ lẽ unzelé la ku mi imbe la nũ rá. Lẽ mí unze anzị ãgọbị kãjãní rĩ kí rá.
20 O burro, porém, que abrir a madre, resgatarás com um cordeiro; mas, se o não resgatares, cortar-lhe-ás a cabeça; todo o primogênito de teus filhos resgatarás. E ninguém aparecerá vazio diante de mim.
21 “Ínga ãzị́ mídrị́ sĩ ámvụ́ sõjó ãzíla ãkónã ũkũnãjó rĩ kí ụ́ꞌdụ́ ázíyá, wó ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ sĩ mí avị́.
21 Seis dias trabalharás, mas ao sétimo dia descansarás: na aradura e na sega descansarás.
22 “Íꞌbã Ụ̃mụ̃ Ãkónã Ãfũlépi drị̃drị̃ mídrị́ ámvụ́ agá rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi ãzíla íꞌbã Ụ̃mụ̃ ãkónã ámvụ́ agá rĩ kí Atrájó pírí ꞌbo rĩ drị̂ ílí ꞌbã ukó agá.
22 Também guardarás a festa das semanas, que é a festa das primícias da sega do trigo, e a festa da colheita no fim do ano.
23 Ãgọbị mídrị̂ ꞌbã amụ́ kí Ũkpó ꞌDị́pị Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drị̃lẹ́ gá ĩꞌdi ị̃nzị̃jó ílí ãlu-ãlu agá pâlé na.
23 Três vezes ao ano todos os homens aparecerão perante o Senhor DEUS, o Deus de Israel;
24 Ma mụ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí drolé ími drị̃lẹ́ gâsĩ rá ãzíla ma sụ́rụ́ mídrị̂ nzị̃ mgbọ rú ꞌbá ãzí icó amụ́lé ími ndẽlé sáwã míní adrujó Úpí Ãdróŋá mídrị̂ drị̃lẹ́ gá ụ̃mụ̃ na ꞌdĩ naŋá gá ílí ãlu-ãlu sĩ ku.
24 Porque eu lançarei fora as nações de diante de ti, e alargarei o teu território; ninguém cobiçará a tua terra, quando subires para aparecer três vezes no ano diante do Senhor teu Deus.
25 “Ĩmi ají mání ãrí ãnãkpá lịlẹ́ ídétáŋá ru la ãni la idélé ãkónã ãkụ́kị́ trũ la be ku. Ĩmba ãko ídétáŋá ru ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị̂ ꞌbã ị́mbị́ tã kpere ụ̃ꞌbụ́tị gá ku.
25 Não sacrificarás o sangue do meu sacrifício com pão levedado, nem o sacrifício da festa da páscoa ficará da noite para a manhã.
26 “Ílí ãlu-ãlu sĩ mí ají jó Úpí Ãdróŋá mídrị̂ drị̂ agá ãkónã mídrị́ ãfũlépi drị̃drị̃ rĩ kî.
26 As primícias dos primeiros frutos da tua terra trarás à casa do Senhor teu Deus; não cozerás o cabrito no leite de sua mãe.
27 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã nî, “Ísĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí vụ̃rụ́, ãꞌdusĩku ị́jọ́ ꞌdĩ kí bã sĩ fẽlépi la mání tị icíma icíjó mí be ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ abe ꞌdĩ.”
27 Disse mais o Senhor a Moisés: Escreve estas palavras; porque conforme ao teor destas palavras tenho feito aliança contigo e com Israel.
28 Mụ́sã uꞌá Úpí be ꞌbé sị́ gâlé ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla ị́nị́ kãlị́ sụ, mũkátĩ naŋá ãzíla ị̃yị́ mvụŋá kóru. Sĩ dó írã ꞌbara-ꞌbara ꞌdã kí drị̃ gá ị́jọ́ tị icíma drị̂ kí ãzị́táŋá mụdrị́ rĩ kí abe.
28 E esteve ali com o Senhor quarenta dias e quarenta noites; não comeu pão, nem bebeu água, e escreveu nas tábuas as palavras da aliança, os dez mandamentos.
29 Mụ́sã la mụ asị́lé ꞌbé Sĩnáyĩ sị́ gâlé vụ̃rụ́ ꞌdõlé írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ ãzị́táŋá mụdrị́ rĩ kí sĩjó drị̃ la gá rĩ abe ĩꞌdidrị́ gá ꞌbo, mẹ́lẹ́tị la ri dị̃lé pãrã-pãrã rú, ãꞌdusĩku angá ị́jọ́ jọ agá Úpí be; wó nị̃ ꞌî mẹ́lẹ́tị la dị̃-dị̃ la ku.
29 E aconteceu que, descendo Moisés do monte Sinai trazia as duas tábuas do testemunho em suas mãos, sim, quando desceu do monte, Moisés não sabia que a pele do seu rosto resplandecia, depois que falara com ele.
30 Ãrọ́nị̃ kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí ndre kí dó Mụ́sã ꞌbã mẹ́lẹ́tị la dị̃-dị̃, idé kí dó ụ̃rị̃ sĩ sĩ mụjó ãni rú ĩꞌdi andre gâlé.
30 Olhando, pois, Arão e todos os filhos de Israel para Moisés, eis que a pele do seu rosto resplandecia; por isso temeram chegar-se a ele.
31 Wó Mụ́sã umve Ãrọ́nị̃ kí drị̃lẹ́ ũꞌbí ꞌbadrị̂ abe ãzíla mụ kí dó ĩꞌdi rụ̂lé, Mụ́sã jọ ị́jọ́ ĩꞌbanî.
31 Então Moisés os chamou, e Arão e todos os príncipes da congregação tornaram-se a ele; e Moisés lhes falou.
32 ꞌDã ꞌbã vúlé gá ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ tra kí ru Mụ́sã andre gá, ãzíla fẽ dó ĩꞌbaní ãzị́táŋá pírí Úpí ꞌbã fẽlé ĩꞌdidrị́ ꞌbé Sĩnáyĩ drị̃ gâlé rĩ kî.
32 Depois chegaram também todos os filhos de Israel; e ele lhes ordenou tudo o que o Senhor falara com ele no monte Sinai.
33 Mụ́sã la mụ ị́jọ́ ĩꞌdiní jọlé ĩꞌbaní rĩ delé ꞌbo, aku ru mẹ́lẹ́tị bõngó sĩ cí.
33 Assim que Moisés acabou de falar com eles, pôs um véu sobre o seu rosto.
34 Wó Mụ́sã drĩ mụ Úpí drị̃lẹ́ gá sĩ ị́jọ́ jọjó ĩꞌdi be, ĩꞌdi bõngó ĩꞌdi sĩ ru mẹ́lẹ́tị akujó rĩ wị rá. Drĩ dó ãfũ ãmvé ĩꞌdi ị́jọ́ Úpí ꞌbã azịlé ĩꞌdiní rĩ kí vú nze ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní pírí,
34 Porém, entrando Moisés perante o Senhor, para falar com ele, tirava o véu até sair; e, saindo, falava com os filhos de Israel o que lhe era ordenado.
35 ãzíla ꞌbá kí mẹ́lẹ́tị la dị̃lépi dị̃-dị̃ ꞌdã ndre. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã la ru mẹ́lẹ́tị aku bõngô sĩ cí kpere sáwã ĩꞌdi ꞌbã mụjó ị́jọ́ jọjó Úpí be rĩ gá.
35 Assim, pois, viam os filhos de Israel o rosto de Moisés, e que resplandecia a pele do seu rosto; e tornava Moisés a pôr o véu sobre o seu rosto, até entrar para falar com ele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 34, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.