Êxodo 2
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARA
1 Sáwã ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbaní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ kí ĩkpãjó ꞌdã sĩ, ágọ́bị́ sụ́rụ́ Lẹ́vị̃ drị̂ agá la ĩgbã vâ ĩzóŋá sụ́rụ́ Lẹ́vị̃ drị̂ agá la ũkú ru.
1 Foi-se um homem da casa de Levi e casou com uma descendente de Levi.
2 Ũkú ꞌdã ịsụ́ ꞌa ãzíla tị dó ngọ́tị́ŋá ágọ́bị́. Ĩꞌdi dó mụ ndrelé la ngọ́tị́ŋâ ĩꞌdĩ ãlá ru ꞌbo, uja dó sĩ ĩꞌdi ụ̃zị̃lé ĩmbá na.
2 E a mulher concebeu e deu à luz um filho; e, vendo que era formoso, escondeu-o por três meses.
3 Wó ĩꞌdi ꞌbã icójó ngọ́tị́ŋâ ụ̃zị̃jó ị̃dị́ ku rĩ sĩ; aꞌdụ́ gụ́fá idélé ũzú sĩ la ãzíla ĩbĩ ụrụꞌbá la ísékísé sĩ cí ị̃yị́ ꞌbã fi rû sĩ gụ́fá agâlé ku. ꞌBã dó ngọ́tị́ŋâ ꞌi ꞌa la gá ãzíla zị̃ dó ĩꞌdi ũzú agá ị̃yị́ Mĩrĩ umvelé Náyĩlĩ rĩ tị gá.
3 Não podendo, porém, escondê-lo por mais tempo, tomou um cesto de junco, calafetou-o com betume e piche e, pondo nele o menino, largou-o no carriçal à beira do rio.
4 Ámvọ́pị̃ tu pá rá-rá ru sĩ ndrejó la ãꞌdu ị́jọ́ la nõ mụ ru idélé ĩꞌdi rụ́ nĩ yã áni. Mụ́sã ámvọ́pị̃ ꞌbã ĩꞌdi ị̃yị́ agá, tu pá rá-rá ru sĩ ĩꞌdi ndrejó.|alt="Moses' sister places him into the river and watches." src="CO00764B.jpg" size="span" loc="Half page" ref="2:4"
4 A irmã do menino ficou de longe, para observar o que lhe haveria de suceder.
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Fãráwũ ꞌbã ị̃zẹ́pị mụ Mĩrĩ Náyĩlĩ gâlé mụlé ru ũjĩlé, ãzíla izonzi ĩꞌdi ãzãkolépi rĩ ri kí ị̃yị́ tị pilé. Úpí ị̃zẹ́pị ndre gụ́fá ũzú agá ꞌdãá ãzíla pẽ dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ ĩzóŋá ru rĩ tị mụlé gụ́fâ aꞌdụ́lé.
5 Desceu a filha de Faraó para se banhar no rio, e as suas donzelas passeavam pela beira do rio; vendo ela o cesto no carriçal, enviou a sua criada e o tomou.
6 Úpí ị̃zẹ́pị nzị̃ tị la ãzíla ndre urekeŋâ ꞌi. Urekeŋâ la awá agá awá-awâ, ãzíla Fãráwũ ị̃zẹ́pị uꞌá dó cãndí sĩ ĩꞌdi ị́jọ́ sĩ. Jọ “Lẽ ũrekeŋá ꞌdĩ ꞌbã adru ꞌbá Ĩbũrãníyã rú ꞌdĩ ꞌbã ãzí áni la.”
6 Abrindo-o, viu a criança; e eis que o menino chorava. Teve compaixão dele e disse: Este é menino dos hebreus.
7 ꞌDã ꞌbã vúlé gá urekeŋâ ꞌbã ámvọ́pị̃ zị Fãráwũ ị̃zẹ́pị ꞌi, “Má icó mụlé míní ũkú ãzí Ĩbũrãníyã rú la umvelé sĩ ngọ́tị́ŋâ undrujó rá yã?”
7 Então, disse sua irmã à filha de Faraó: Queres que eu vá chamar uma das hebreias que sirva de ama e te crie a criança?
8 Fãráwũ ꞌbã ị̃zẹ́pị umvi, “Wõyí, ímụ.” Ĩzóŋâ mụ dó rá ãzíla ají dó urekeŋâ ꞌbã ãndrẽ mgbãrĩ ꞌi.
8 Respondeu-lhe a filha de Faraó: Vai. Saiu, pois, a moça e chamou a mãe do menino.
9 Fãráwũ ꞌbã ị̃zẹ́pị jọ urekeŋâ ꞌbã ãndrẽ nî, “Íꞌdụ mání ũrekeŋá ꞌdĩ undrulé, ma ími ũfẽ rá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ũkú ꞌdĩ ꞌdụ dó urekeŋâ tã mbalé rá.
9 Então, lhe disse a filha de Faraó: Leva este menino e cria-mo; pagar-te-ei o teu salário. A mulher tomou o menino e o criou.
10 Ngọ́tị́ŋâ la dó mụ zolé ꞌbo, ꞌdụ dó ĩꞌdi agụlé Fãráwũ ꞌbã ị̃zẹ́pị drị̂lé ãzíla acá dó sĩ ĩꞌdi ꞌbã ngọ́pị rú. ꞌDa dó sĩ rụ́ la Mụ́sã ꞌi, ífí la, “Má aꞌdụ́ ĩꞌdi ị̃yị́ agá.”
10 Sendo o menino já grande, ela o trouxe à filha de Faraó, da qual passou ele a ser filho. Esta lhe chamou Moisés e disse: Porque das águas o tirei.
11 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Mụ́sã ꞌbã zojó ꞌbo rĩ sĩ, mụ ꞌbá Ĩbũrãníyã rú ĩꞌdi ꞌbã sụ́rụ́ ru rĩ kí andrélé ãzíla ndre kí ũŋmĩ agá ãzị́ ũkpómgboroto rĩ nga agá. Ndre ágọ́bị́ Mị̃sị́rị̃ rú la ꞌbá Ĩbũrãníyã rú ĩꞌdi ꞌbã sụ́rụ́ ru la co agá.
11 Naqueles dias, sendo Moisés já homem, saiu a seus irmãos e viu os seus labores penosos; e viu que certo egípcio espancava um hebreu, um do seu povo.
12 Mụ́sã undré ãngũ trộkị́lịrị, ndre ꞌbá ãzí ĩꞌdi ndrelépi la ꞌdáyụ, ꞌdị dó ágọ́bị́ Mị̃sị́rị̃ rú ꞌdã rá ãzíla zị̃ dó ĩꞌdi cínákí agá.
12 Olhou de um e de outro lado, e, vendo que não havia ali ninguém, matou o egípcio, e o escondeu na areia.
13 Drụ̃sị̃ íni Mụ́sã ꞌbã mụjó ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí andréjó rĩ gá, ịsụ́ ãgọbị ị̃rị̃ Ĩbũrãníyã rú la kí ru co agá. Mụ́sã zị ágọ́bị́ ãzí rĩ idélépi ũnzí rĩ ꞌi, “Mi ꞌbá mî ádrị́pị rú rĩ co íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
13 Saiu no dia seguinte, e eis que dois hebreus estavam brigando; e disse ao culpado: Por que espancas o teu próximo?
14 Ágọ́bị̂ umvi, “Ãꞌdi ꞌbã mi ãmaní úpí ru ãzíla ꞌbá ị́jọ́ lịlẹ́pi rĩ rú nĩ yã? Ílẽ áma ꞌdịlé cécé míní ágọ́bị́ Mị̃sị́rị̃ rú ꞌdã ꞌdịlé rĩ áni yã?” Mụ́sã acá dó ụ̃rị̃ sĩ ãzíla ũrã dó, “ꞌBá pírí nị̃ kí dó ị́jọ́ mání idélé rĩ ꞌbo.”
14 O qual respondeu: Quem te pôs por príncipe e juiz sobre nós? Pensas matar-me, como mataste o egípcio? Temeu, pois, Moisés e disse: Com certeza o descobriram.
15 Fãráwũ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, ụ̃ꞌbị̃ tí Mụ́sã ndrụ̃lé sĩ ĩꞌdi ꞌdịjó rá, wó Mụ́sã apá Fãráwũ rụ́ ꞌdãá rĩ sĩ rá sĩ mụjó uꞌájó Mị̃dị́yánị̃ gá. Mụ́sã la mụ calé Mị̃dị́yánị̃ gá ꞌbo, ri vũ gá kídí tị gá.
15 Informado desse caso, procurou Faraó matar a Moisés; porém Moisés fugiu da presença de Faraó e se deteve na terra de Midiã; e assentou-se junto a um poço.
16 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, átáló Mị̃dị́yánị̃ gá rĩ ꞌbã izonzi ázị̂rị̃ ꞌdĩ amụ́ kí ị̃yị́ ukolé ãkójó ãnãkpá ꞌbaní ị̃yị́ fẽjó rĩ kí agá sĩ ị̃yị́ fẽjó ãnãkpá átẹ́pị̃ drị̂ ꞌbanî.
16 O sacerdote de Midiã tinha sete filhas, as quais vieram a tirar água e encheram os bebedouros para dar de beber ao rebanho de seu pai.
17 ꞌBá ãzí ãnãkpá tãmbalépi la amụ́ kí átáló Mị̃dị́yánị̃ gá rĩ ꞌbã izonzi kí drolé rá, wó Mụ́sã angá ụrụgá sĩ kí pajó ꞌbá ꞌda kí drị́ gá, ãzíla ko kí ãzã ị̃yị́ fẽjó ãnãkpá ꞌbanî.
17 Então, vieram os pastores e as enxotaram dali; Moisés, porém, se levantou, e as defendeu, e deu de beber ao rebanho.
18 Izonzị ꞌdĩ kí mụ gõlé lị́cọ́ gá ĩꞌbã átẹ́pị Rụ̃wẹ́lị̃ rụ̂lé ꞌbo, Átẹ́pị̃ zị kí, “Ĩmi ãgõ ãndrũ lị́cọ́ gá údu ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
18 Tendo elas voltado a Reuel, seu pai, este lhes perguntou: Por que viestes, hoje, mais cedo?
19 Umvi kí, “ꞌBá ãzí Mị̃sị́rị̃ rú la pa ãma ꞌbá ãnãkpá ucélépi rĩ kí drị́ gá rá. Átã uko vâ ãmaní ị̃yị́ fẽlé ãnãkpá ꞌbaní nĩ.”
19 Responderam elas: Um egípcio nos livrou das mãos dos pastores, e ainda nos tirou água, e deu de beber ao rebanho.
20 Rụ̃wẹ́lị̃ zị kí, “Ágọ́bị̂ dó íngãá yã? Ĩmi aꞌbe dó ĩꞌdi lé ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Ĩmi umve ĩꞌdi ãkónã nalé ãma abe.”
20 E onde está ele?, disse às filhas; por que deixastes lá o homem? Chamai-o para que coma pão.
21 Mụ́sã ãꞌị̃ uꞌálé Rụ̃wẹ́lị̃ be rá ãzíla Rụ̃wẹ́lị̃ fẽ dó ĩꞌdi ꞌbã ị̃zẹ́pị Zĩpórã ꞌi Mụ́sã ní ũkú ru.
21 Moisés consentiu em morar com aquele homem; e ele deu a Moisés sua filha Zípora,
22 Zĩpórã tị ĩꞌdiní ngọ́tị́ ágọ́bị́, ãzíla Mụ́sã ꞌda dó rụ́ la Gị́rị́sị̃mụ̃ ꞌi, jọ “Má acá dó ãmị́yọ́ŋá ru ꞌbá ãzí ꞌbã ãngũ gá.”
22 a qual deu à luz um filho, a quem ele chamou Gérson, porque disse: Sou peregrino em terra estranha.
23 Sáwã ãzo vúlé gá, úpí Mị̃sị́rị̃ gá rĩ drã dó rá. ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ri kí drị̃cịlé ĩꞌbã kí adrujó ãtíꞌbó rĩ sĩ. Awá kí sĩ ãzãkoma aꞌị́jó ãzíla áwáŋá ĩꞌbadrị̂ ca kpere Ãdróŋá rụ́ rá.
23 Decorridos muitos dias, morreu o rei do Egito; os filhos de Israel gemiam sob a servidão e por causa dela clamaram, e o seu clamor subiu a Deus.
24 Ãdróŋá are ĩꞌbã ãzá taŋá rá ãzíla ũrã ị́jọ́ tị icítáŋá ándrá ĩꞌdidrị́ Ịbụrahị́mụ̃ be, Ĩsákã ãzíla Yãkóꞌbõ be rĩ ꞌbã ị́jọ́ rá.
24 Ouvindo Deus o seu gemido, lembrou-se da sua aliança com Abraão, com Isaque e com Jacó.
25 Ãdróŋá ndre dó ãngũ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌba rụ́ ãzíla así dó sĩ kí ị́jọ́ sĩ rá.
25 E viu Deus os filhos de Israel e atentou para a sua condição.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.