Ester 5
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Ụ́ꞌdụ́ najó Ẹ́sị́tẹ́rị̃ ꞌbã ĩsãyĩmũjó rĩ sĩ, sụ̃ dó bõngó ĩꞌdidrị́ ĩꞌdi ꞌbã sĩ adrujó úpí ꞌbã ũkú ru rĩ ꞌi, mụ dó pá tulé lị́cọ́ ꞌa úpí drị̂ gá pịrị pịrị jó úpí ní sĩ rijó rĩ gá. Úpí ri dó ꞌdĩ sĩ úmvúke ĩꞌdidrị́ ũpĩ drị̂ gá, ja tị kẹ̃jị́tị sĩ fijó ꞌa gâlé ru rĩ gá.
1 No terceiro dia do jejum, Ester vestiu seus trajes reais e entrou no pátio interno do palácio, em frente do salão do rei. O rei estava sentado no trono, voltado para a entrada.
2 Úpí la dó mụ ũkû Ẹ́sị́tẹ́rị̃ ndrelé pá tu agá lị́cọ́ ꞌa gá ꞌdãá ꞌbo, uꞌá dó ãyĩkõ sĩ ĩꞌdi sĩ ãzíla inga dó túré gólũdĩ rú rĩ sĩ ĩꞌdi aꞌị́jó. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ẹ́sị́tẹ́rị̃ se dó ru ãnirú ãzíla aló dó sĩ túrê ꞌbã tị mbílí rĩ.
2 Quando viu a rainha Ester ali no pátio interno, ele a recebeu de bom grado e lhe estendeu o cetro de ouro. Ester se aproximou e tocou a ponta do cetro.
3 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí zị dó ũkú ĩꞌdidrị́ Ẹ́sị́tẹ́rị̃ ꞌi, “Ị́jọ́ ími ásị́ nũlépi rĩ dó ãꞌdu? Ílũ mání ị́jọ́ míní lẽlé rĩ ꞌi, drĩ táni adru ãngũ mání ũpĩ najó rĩ ꞌbã nụ́sụ̃ fẽjó mídrị́, ma fẽ la rá.”
3 “O que você deseja, rainha Ester?”, perguntou o rei. “Qual é seu pedido? Eu atenderei, mesmo que peça metade do reino!”
4 Ẹ́sị́tẹ́rị̃ umvi, “Ị́jọ́ ꞌdĩ drĩ úpí ní ãyĩkõ fẽ rá, lẽ ꞌba amụ́ kí Hámãnĩ be ụ̃mụ̃ mání ꞌbãlé ĩꞌdiní ãndrũ rĩ gá rá.”
4 Ester respondeu: “Se lhe parecer bem, venha hoje com Hamã a um banquete que preparei para o rei”.
5 Úpí jọ dó ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, “Ĩmụ, ĩmi ají Hámãnĩ mbẽlẽ rú, ãma kí dó sĩ amụ́ mụlé ụ̃mụ̃ Ẹ́sị́tẹ́rị̃ ꞌbã sĩ ãma aꞌị́jó rĩ gá.”
5 O rei se voltou para seus servos e disse: “Digam a Hamã que venha depressa para um banquete, como Ester pediu”. Então o rei e Hamã foram ao banquete que Ester havia preparado.
6 Ĩꞌbaní wáyĩnĩ mvụ agá, úpí zị vâ Ẹ́sị́tẹ́rị̃ ị̃dị́, “Ílũ mání ãꞌdu ị́jọ́ la ími ásị́ nũ nĩ yã rĩ, drĩ táni adru ãngũ mání ũpĩ najó rĩ ꞌbã nụ́sụ̃ fẽjó mídrị́, ma fẽ la rá.”
6 Enquanto bebiam vinho, o rei disse a Ester: “Agora diga-me o que você deseja. Qual é seu pedido? Eu atenderei, mesmo que peça metade do reino!”.
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ẹ́sị́tẹ́rị̃ umvi, “Ị́jọ́ mání lẽlé ãzíla aꞌị́lé rĩ ĩꞌdi íni:
7 Ester respondeu: “Este é meu pedido e meu desejo:
8 Úpí ꞌbã ásị́ drĩ ndrĩ mání rá, drĩ uꞌá ãyĩkõ sĩ ị́jọ́ mání aꞌị́lé rĩ sĩ ãzíla drĩ ãtĩ la rá yã áni, lẽ úpí ꞌba amụ́ kí Hámãnĩ be drụ̃sị̃ ụ̃mụ̃ mání idélé ĩꞌbaní rĩ gá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ma dó sĩ ị́jọ́ úpí ꞌbã zịlé rĩ umvi.”
8 Se conto com o favor do rei e se lhe parecer bem atender a meu pedido, venha amanhã com Hamã ao banquete que lhes prepararei. Então explicarei do que se trata”.
9 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ãyĩkõ ga dó Hámãnĩ ꞌbã ásị́ gá tré ĩꞌdi ꞌbã fũjó ụ̃mụ̃ gá ꞌdãá rĩ sĩ. Wó ĩꞌdi dó mụ ndrelé la Mõdẽkáyĩ ri kẹ̃jị́ tị sĩ fijó úpí drị́ lị́cọ́ gâlé rĩ gá ꞌdãá, nga dó ụrụgá ku jõku fẽ ãrútáŋá ĩꞌdiní alịjó rĩ sĩ ku ꞌbo, ũmbã na dó ĩꞌdi Mõdẽkáyĩ sĩ amba mba.
9 Hamã saiu do banquete muito feliz e animado. Contudo, ficou furioso quando viu que Mardoqueu, sentado à porta do palácio, não se levantou nem demonstrou nervosismo em sua presença.
10 Wó Hámãnĩ ape dó tị Mõdẽkáyĩ ní ku, mụ dó lị́cọ́ gá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, umve dó ĩꞌdi ꞌbã wọ̃rị́ka kí ũkû Zẹ̃rẹ́sị̃ trũ.
10 Hamã, porém, se conteve e foi para casa. Então reuniu seus amigos e sua esposa, Zeres,
11 Hámãnĩ ịpị́ dó ru ĩꞌbaní málĩ ĩꞌdidrị́ wẽwẽ rú rĩ kî sĩ, anzị ĩꞌdidrị́ ũꞌbí rĩ kí sĩ, ãrútáŋá úpí ní fẽlé ĩꞌdiní ãzíla gẹ̃rị̃ ndú ndú úpí ꞌbã sĩ ĩꞌdi ịtụ́jọ́ ãmbõgõ gá rĩ kî sĩ.
11 e gabou-se de sua grande riqueza e de seus muitos filhos. Vangloriou-se das honras que o rei lhe havia concedido e de como havia sido promovido acima de todos os outros nobres e oficiais.
12 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Hámãnĩ jọ vâ, “ꞌBá lú úpí ꞌbã ũkû Ẹ́sị́tẹ́rị̃ ꞌbã umvelé úpí be ụ̃mụ̃ ĩꞌdiní idélé rĩ gá rá rĩ lú ma ꞌi. Umve vâ ãma úpí be ụ̃mụ̃ ãzí rĩ gá drụ̃sị̃.
12 Disse também: “Se isso não bastasse, a rainha Ester convidou somente o rei e a mim para um banquete que ela preparou! E ainda me convidou para outro banquete com ela e com o rei amanhã!”.
13 Wó ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ kí pírí mání ãyĩkõ ku ádrĩ ágọ́bị́ Yãhụ́dị̃ rú Mõdẽkáyĩ ndre ĩꞌdiní ri agâ kẹ̃jị́ tị sĩ fijó úpí drị́ lị́cọ́ agâlé rĩ gá rĩ gá.”
13 Depois, acrescentou: “Nada disso, porém, me satisfará enquanto eu vir o judeu Mardoqueu sentado à porta do palácio”.
14 Hámãnĩ ꞌbã ũkû Zẹ̃rẹ́sị̃ kí ĩꞌdi ꞌbã wọ̃rị́ka kí abe pírí jọ kí ĩꞌdiní, “Lẽ ífẽ ãgọbị ãzị́ ꞌbã idé kí ife sĩ ꞌbá nzijó la, ãzo la ụrụgâlé ru rĩ ꞌba adru mítã kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ ị̃rị̃, drụ̃sị̃ ụ̃ꞌbụ́tị sĩ ízị dó úpí ꞌi ꞌbã fẽ Mõdẽkáyĩ ꞌi, únzi dó sĩ ĩꞌdi ife ꞌdã sị́ gá ꞌdãá rá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, mi dó sĩ mụ úpí be ụ̃mụ̃ gâlé ãyĩkõ sĩ.” Ị́jọ́ ĩꞌbaní jọlé ꞌdĩ fẽ dó Hámãnĩ ní ãyĩkõ rá ãzíla fẽ dó ídé dó sĩ ifê rá.
14 Então Zeres, esposa de Hamã, e todos os amigos dele sugeriram: “Mande fazer uma forca de mais de vinte metros e, pela manhã, peça ao rei que Mardoqueu seja enforcado nela. Depois disso, você poderá ir alegremente ao banquete com o rei”. A sugestão agradou Hamã, e ele mandou fazer a forca.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Ester 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.