Deuteronômio 9

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Mụ́sã jọ Ịsịrayị́lị̃ ní, “Mí are drĩ mi Ịsịrayị́lị̃. Ãndrũ mi dó ãni rú sĩ Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ zajó sĩ fijó sụ́rụ́ ãmbógó ãzíla ũkpó sĩ ími ndẽlépi rá rĩ kí drojó sĩ ãngũ ĩꞌbadrị̂ ꞌdụjó rá. Táwụ̃nị̃ la kí mgbọ rú ãzíla Bõrõ sĩ kí andre cejó rĩ zo kí wị́lị́wị́lị́ kpere ꞌbụ̃ gâlé.
1 Moisés disse ao povo: — Escute, ó povo de Israel! Hoje vocês vão atravessar o rio Jordão e vão tomar posse de uma terra que pertence a povos mais numerosos e mais poderosos do que vocês. As cidades deles são enormes e são protegidas por muralhas que chegam até o céu.
2 ꞌBá ala gá Ãnákĩ rú rĩ kí ãzo rú ãzíla ũkpó ru, ínị̃ ị́jọ́ kí drị̃ gá cé ãzíla mí are ị́jọ́ jọlé ꞌdĩ rá, ‘Ãꞌdi la pá tu anzị Ãnákĩ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá nĩ yã?’
2 Vocês já ouviram falar dos anaquins , uma raça de gigantes fortes que moram naquela terra; pois todos dizem: “Ninguém pode derrotar os anaquins.”
3 Wó ãndrũ lẽ ínị̃ rá Úpí Ãdróŋá mídrị̂ la mụ ími drị̃lẹ́ gâlé cécé ãcí ãngũ ivélépi ũkpó sĩ rĩ áni. Ĩꞌdi mụ kí ndẽlé ãzíla kí ị̃lị̃kị̃lé ími drị̃lẹ́ gá ꞌdãá rá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mi dó sĩ kí dro ãzíla kí ị̃lị̃kị̃ gbõrú cécé ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ la azịjó rĩ áni.
3 Mas fiquem certos de que o Senhor , nosso Deus, vai hoje na frente de vocês como um fogo que devora tudo. Ele derrotará e destruirá os povos dessa terra, e assim, conforme o Senhor Deus prometeu, vocês irão expulsá-los e matá-los depressa.
4 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí Ãdróŋá mídrị̂ drĩ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí dro ími drị̃lẹ́ gá ꞌdâ ãmvé rá, lẽ íjọ míní cénĩ-cénĩ rú, ‘Úpí ají ma ãngũ ꞌdĩ ꞌdụjó mâ ãni la rú mání adrujó ãlá ru rĩ sĩ la ku.’ Adru íni ku, Úpí Ãdróŋá mídrị̂ la mụ sụ́rụ́ ꞌdĩ kí drolé ími drị̃lẹ́ gá ãmvé la ãꞌdusĩku ĩꞌbã kí ũnzĩkãnã idéjó rĩ sĩ.
4 — Mas, depois que o Senhor , nosso Deus, tiver expulsado esses povos da presença de vocês, não fiquem pensando assim: “Deus nos trouxe aqui e nos deu esta terra porque somos bons.” Não é por isso; mas Deus vai expulsar esses povos da presença de vocês porque eles são maus.
5 Ị́jọ́ ꞌdĩ adru kí mi ãlá ru rĩ sĩ la ku jõku mũkẽ mídrị̂ sĩ míní dó sĩ mụjó ãngũ ĩꞌbadrị̂ ꞌdụjó ꞌdĩ la ku, wó ị́jọ́ sụ́rụ́ ꞌdĩ ꞌbã kí idélé ũnzíkãnã rĩ sĩ, Úpí Ãdróŋá mídrị̂ la kí dro ãmvé ími drị̃lẹ́ gá rá la ãꞌdusĩku lẽ tị icíma ándrá ĩꞌdiní ũyõ najó Ịbụrahị́mụ̃ be, Ĩsákã, ãzíla Yãkóꞌbõ kí abe rĩ ꞌbã ãzị́ ngalé.
5 Vocês não vão tomar posse da terra porque são bons e honestos. É por causa da maldade desses povos que Deus vai expulsá-los e também porque o Senhor , nosso Deus, quer cumprir o que prometeu aos nossos antepassados Abraão, Isaque e Jacó.
6 Lẽ ínị̃ cé Úpí Ãdróŋá mídrị̂ fẽ míní ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ ꞌdĩ míní adrujó ãlá ru rĩ sĩ la ku. Adru íni ku, mi ꞌbá drị̃ ũnzí la.”
6 Portanto, fiquem certos de que Deus lhes está dando esta boa terra não porque vocês sejam bons; pelo contrário, vocês são gente teimosa.
7 Mụ́sã jọ Ịsịrayị́lị̃ ní, “Lẽ mí ũrã drĩ ị́jọ́ ándrá míní fẽjó la Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã uꞌájó míní ũmbã sĩ kõtórõ agâlé rĩ. Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ãvĩ jõ míní ku. Iꞌdójó ụ́ꞌdụ́ míní Mị̃sị́rị̃ aꞌbejó rĩ sĩ kpere ãndrũ míní acá agá ꞌdâ, íri Úpí tị gãlé úmgbé mvujó ĩꞌdi rụ́ ꞌdâ rĩ sĩ rá.
7 — Nunca esqueçam que no deserto vocês provocaram tanto a Deus, o Senhor , que ele ficou irado com vocês. Desde que saíram do Egito até chegarem aqui, vocês têm se revoltado contra Deus.
8 ꞌBé Hõrébũ sị́ gá ꞌdãá ífẽ Úpí ꞌbã ũmbã ní angájó ãzíla ũmbã ĩꞌdidrị́ calépi rá rĩ sĩ tí sĩ ími ị̃lị̃kị̃jó rá.
8 Até mesmo no monte Sinai vocês o provocaram, e ele ficou tão irado, que pensou em destruí-los.
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ idé kí ru sáwã mání mụjó ꞌbé sị́ gâlé írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ sĩ ị́jọ́ tị icíma drị̂ sĩjó kí drị̃ gá Úpí ꞌbã sĩ tị icíjó mí be rĩ kí aꞌị́jó rĩ sĩ, má uꞌá ꞌbé sị́ gâlé ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla ị́nị́ kãlị́ sụ, ána jõku ámvụ ãko ãzí ku.
9 Eu subi o monte para receber de Deus as duas placas de pedra, nas quais estava escrita a aliança que ele fez com vocês. Fiquei ali no monte quarenta dias e quarenta noites e durante todo aquele tempo não comi, nem bebi nada.
10 Úpí ãfẽ mádrị́ írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ ĩꞌdi ꞌbã sĩ ị́jọ́ sĩjó kí drị̃ gá tĩndrímváŋá ĩꞌdidrị̂ sĩ nĩ rĩ kî. Drị̃ la gá ãzị́táŋá pírí Úpí ꞌbã jọlé míní ꞌbé sị́ gá ãcí agâ sĩ, ụ́ꞌdụ́ ꞌbá ꞌbã kí ru trajó ꞌbé pá gá ꞌdãá rĩ sĩ rĩ ꞌi.
10 O Senhor Deus me deu as duas placas de pedra. Ele mesmo tinha escrito nelas tudo o que tinha dito a vocês do meio do fogo, quando estavam reunidos ao pé do monte.
11 “Ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla ị́nị́ kãlị́ sụ ꞌdã ꞌbã kí ukójó ꞌbo rĩ ũngúkú gá, Úpí fẽ írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ tị icíma drị́ ꞌdã kí mádrị́.
11 — Foi no fim daqueles quarenta dias que o Senhor Deus me deu as duas placas da aliança.
12 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ mání, ‘Ísị vụ̃rụ̂lé gbõrú, ãꞌdusĩku ꞌbá mídrị́ míní ajílé Mị̃sị́rị̃ gâlé ꞌdã iza kí ru rá ãzíla idé kí ị́jọ́ ũnzí ꞌbo. Uja kí ru ãzị́táŋá mání fẽlé rĩ kí agá ꞌdâ rá, ãzíla idé kí ĩꞌbaní ãdróŋá kãjóŋá ru la aya akálépi aká-akâ rĩ sĩ.’
12 Aí ele me disse: “Desça logo daqui e volte para onde está o povo que você tirou do Egito, pois eles já cometeram um pecado grave. Bem depressa deixaram de seguir as minhas ordens e já fizeram um ídolo de metal para adorar.
13 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí jọ vâ mání, ‘Ánị̃ ꞌbá ꞌdĩ kí drị̃ ũnzí ãzíla are kí ꞌbá tị ku rĩ gá rá!
13 Eu sei — Deus continuou — que este povo é teimoso.
14 Mí aꞌbe drĩ áma ụtrị́ŋá cã, ma drĩ sĩ ꞌbá ꞌdĩ kí ị̃lị̃kị̃ ãzíla kí rụ́ ịnị́ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rá. Ma ími ꞌbã sụ́rụ́ ũkpó ãzíla ũꞌbĩkãnã sĩ kí ndẽlépi rá la rú.’
14 Portanto, não procure me impedir, pois vou destruí-los, e assim ninguém lembrará mais que existiram. E de você, Moisés, e dos seus descendentes farei uma nação maior e mais poderosa do que a deles.”
15 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, má asị́ dó ꞌbé sị́ gâlé rĩ sĩ vụ̃rụ́ írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ Úpí ꞌbã sĩ ị́jọ́ tị icíma drị̂ sĩjó kí drị̃ gá rĩ kí trũ áma drị́ gá, íni ꞌdĩ ꞌbê la vâ ꞌdĩ ve sĩ ãcí sĩ.
15 E Moisés continuou: — Aí eu desci do monte, do qual subiam chamas de fogo. Levava comigo as duas placas de pedra, as placas da aliança.
16 Ma mụ ãngũ andrélé, ándre ĩmi idé ị́jọ́ ũnzí la Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ tị gãjó úmgbé; ĩmi idé ĩminí ãdróŋá ĩnzõ rú kãjóŋá íꞌdá ru la. Ĩmi uja ĩmi bụ́lụ́ gá gbõrú gẹ̃rị̃ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ ꞌbã azịlé ĩminí rĩ aꞌbejó rá.
16 Quando cheguei perto de vocês, vi que haviam pecado contra o Senhor , nosso Deus, e que bem depressa haviam deixado de seguir as suas ordens. Vi o bezerro de metal que vocês haviam feito para adorar.
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, áꞌbe írã ꞌbara-ꞌbara áma drị́ gá rĩ kí ĩmi drị̃lẹ́ gá ãzíla andi kí dó sĩ kícíkící rá.
17 Então, na presença de vocês, joguei as placas de pedra no chão e as quebrei.
18 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ála ma Úpí drị̃lẹ́ gá kpụ́kụ-kpụ́kụ rú, ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla ị́nị́ kãlị́ sụ ána jõku ámvụ ãko ãzí ku. Má idé íni la ĩminí ị́jọ́ ũnzí idéjó Úpí rụ́ ãzíla fẽjó la ũmbã ꞌbã na ĩꞌdi rĩ sĩ.
18 Depois me ajoelhei diante de Deus, o Senhor , e fiquei ali quarenta dias e quarenta noites com o rosto encostado no chão. Como havia feito antes, não comi nem bebi nada durante aquele tempo. Agi dessa maneira porque vocês pecaram contra o Senhor , fazendo o que ele condena e provocando a sua ira.
19 Má idé ũmbã Úpí drị̂ sĩ ụ̃rị̃ sĩ, ãꞌdusĩku ũmbã ꞌdã ca ĩꞌdiní sĩ ĩmi ị̃lị̃kị̃jó rá. Wó Úpí are drĩ vâ ma ị̃dị́ rá.
19 Eu estava com medo da ira e do furor de Deus; ele estava tão irado, que pensava em destruí-los. Porém mais uma vez Deus atendeu o meu pedido.
20 Ũmbã na Úpí ꞌi calépi rĩ sĩ tí sĩ ĩꞌdiní Ãrọ́nị̃ ị̃lị̃kị̃jó rá, wó má áꞌị́ vâ Úpí ꞌi ĩꞌdiní sáwã ãlu ꞌdã agá ꞌdãá.
20 Ele estava irado também com Arão e pensou em matá-lo; por isso orei também em favor de Arão.
21 Ĩmi idé ị́jọ́ ũnzí la ĩminí kãjóŋá idéjó Ãdróŋá ru rĩ sĩ, má aꞌdụ́ kãjóŋá ĩminí idélé rĩ ivélé ãcí sĩ. Má aco ĩꞌdi ãzíla áꞌị ĩꞌdi fúfú ru cécé pụ́trụ́ áni, ãzíla ásũ ĩꞌdi ị̃yị́ adị́lépi vụ̃rụ́ ꞌbé agâlé rĩ agá.
21 Aí peguei o bezerro de metal, aquele objeto nojento que vocês tinham feito, e o joguei no fogo. Depois o quebrei em pedaços, moí tudo até virar pó e atirei o pó no ribeirão que corria monte abaixo.
22 “Ĩfẽ ándrá vâ Úpí idé ĩminí ũmbã sĩ Tãbérã gá, Másã gá ãzíla Kị̃bọ̃rọ́tị̃ Hãtávã kí agá ꞌdãá.
22 — Vocês provocaram, de novo, a ira do Senhor Deus, em Taberá, em Massá e em Quibrote-Ataavá.
23 “Úpí ꞌbã ándrá ĩmi tị ãpẽjó angájó Kãdẹ́sị̃ Bãrĩnéyã gá rĩ sĩ jọ, ‘Ĩmĩ mụ ãngũ mání fẽlé ĩminí ꞌdã ꞌdụlé ĩmi ãni la rú.’ Drị̃ ũnzĩ sĩ ĩgã ãzị́táŋá Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ drị̂ úmgbé, ĩꞌbã ásị́ ĩꞌdi drị̃ gá sĩ tị la arejó ku.
23 E também o provocaram em Cades-Barneia, quando ele mandou que tomassem posse da terra que lhes estava dando. Vocês não confiaram em Deus, mas se revoltaram contra ele e desobedeceram à sua ordem.
24 Iꞌdójó mání ĩmi nị̃ agá, ĩmi ꞌbá drị̃ ũnzí Úpí ꞌbã tị galépi úmgbé la kî.
24 Desde o dia em que eu os conheci, vocês sempre foram rebeldes contra Deus, o Senhor !
25 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ála ma Úpí drị̃lẹ́ gá kpụ́kụ-kpụ́kụ rú, ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla ị́nị́ kãlị́ sụ, ãꞌdusĩku lẽ ándrá mgbãrĩ gá ĩmi ị̃lị̃kị̃lé rá.
25 E Moisés continuou, dizendo: — Quarenta dias e quarenta noites fiquei ajoelhado, com o rosto encostado no chão, na presença de Deus, o
26 Má aꞌị́ Úpí ꞌi ãzíla ájọ ĩꞌdinî, ‘Úpí Ãdróŋá ũkpó pírí ꞌdị́pị, mí ị̃lị̃kị̃ ꞌbá mídrị́ míní unzelé drị́ ũkpõ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ Mị̃sị́rị̃ gâlé ãzíla míní ajílé ũkpõ mídrị̂ sĩ ꞌdĩ kí ku fô!
26 E orei assim ao Senhor : “Ó Senhor , meu Deus! Eu te peço que não destruas o teu povo, o teu povo escolhido, que com a tua força e com o teu poder livraste do Egito.
27 Mí ũrã drĩ ãtíꞌbó mídrị́ Ịbụrahị́mụ̃, Ĩsákã ãzíla Yãkóꞌbõ kí ị́jọ́. Íꞌbã drĩ ásị́ drị̃ ũnzĩ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbadrị́, ũnzĩkãnã ãzíla ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ drị̃ gá ku.
27 Lembra dos teus servos Abraão, Isaque e Jacó e não dês atenção à teimosia, à maldade e ao pecado deste povo.
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ la fẽ la ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí sĩ amụ́ jọlé la, “Úpí icó ándrá ꞌbá ꞌdĩ kí agụlé ãngũ ĩꞌdiní azịlé ĩꞌbaní rĩ gá ku, agụ kí ụꞌdị́lé kõtórõ agâlé la ĩꞌdi ꞌbã kí ngụ̃jó ũnzí rĩ sĩ.”
28 Pois, se destruíres o teu povo, os egípcios vão dizer que não pudeste levá-lo para a terra que lhe prometeste. Dirão também que odeias este povo e por isso o levaste ao deserto para matá-lo.
29 Wó ị́jọ́ mgbã sĩ ꞌbá ꞌdĩ kí ꞌbá mídrị̂ kî, míní ũpẽlé adrujó mí ãni la rú, ãzíla míní unzelé ũkpõ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ Mị̃sị́rị̃ gâlé, ãzíla míní ajílé drị́ mídrị̂ ꞌbã ũkpó sĩ rĩ kî.’
29 Mas eles são o teu povo, o teu povo escolhido, que tiraste do Egito com a tua força e com o teu grande poder.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.