Deuteronômio 31

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã mụ drị̃ gá ị́jọ́ jọŋâ trũ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní,
1 Moisés continuou dizendo ao povo de Israel:
2 ãzíla jọ, “Áma ílí dó úꞌdîꞌda 120 ãzíla má icó dó adrulé ĩminí drị̃lẹ́ ru sĩ fũjó ãmvé ãzíla afíjó ĩmi abe ị̃dị́ ku. Úpí jọ mání ‘Má icó Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ zalé ku.’
2 — Já estou com cento e vinte anos e não posso mais dar conta do meu trabalho. Além disso, o Senhor Deus me disse que eu não vou atravessar o rio Jordão.
3 Úpí Ãdróŋá mídrị̂ lã mụ drị̃ ꞌdelé ími drị̃lẹ́ gá ãzíla ĩꞌdi mụ sụ́rụ́ uꞌálépi ꞌdãá rĩ kí ị̃lị̃kị̃lé, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mi dó sĩ ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí ꞌdụ mínî. Yósũwã la mụ mụlé ími drị̃lẹ́ gá sĩ ími drị̃ ꞌdejó sĩ zajó nĩ, cécé Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã jọlé rĩ áni.
3 O Senhor , nosso Deus, irá na frente de vocês e destruirá os povos que encontrarem, e vocês tomarão posse da terra. E, conforme o Senhor ordenou, Josué os comandará.
4 Úpí la mụ ꞌbá ꞌdã kí ị̃lị̃kị̃lé, cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá úpí Ãmọ́rị̃ drị́ Sị̃họ́nị̃ kí ị̃lị̃kị̃jó Ụ́gị̃ be ãzíla sụ́rụ́ ĩꞌbadrị̂ kí ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí abe rĩ áni.
4 Deus destruirá aqueles povos como destruiu Seom e Ogue, os reis dos amorreus, e a terra deles.
5 Úpí la fẽ la ĩmi kí ndẽ rá ãzíla lẽ ĩnga ị́jọ́ ĩꞌba rụ́ cécé mání azịlé ĩminí rĩ áni.
5 Deus entregará esses povos nas suas mãos, e vocês devem tratá-los exatamente de acordo com as ordens que lhes dei.
6 Mí adru jõ ũkpó ru ãzíla ụ̃rị̃ kóru. Mí ídé ụ̃rị̃ sĩ ku, jõku ími ụrụꞌbá ꞌbã co ãcí kî sĩ ku. Úpí Ãdróŋá mídrị̂ lã mụ mí be; má icó ími aꞌbelé jõku ími ãzãkolé ku la ku.”
6 Sejam fortes e corajosos; não se assustem, nem tenham medo deles, pois é o Senhor , nosso Deus, quem irá com vocês. Ele não os deixará, nem abandonará.
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã umve dó Yósũwã ꞌi ãzíla jọ ĩꞌdiní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ gâsĩ pírí, “Mí adru ũkpó ru ãzíla ụ̃rị̃ kóru, lẽ ímụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ꞌdĩ abe ãngũ Úpí ꞌbã ándrá ũyõ nalé ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní ĩꞌdi mụ fẽlé la ĩꞌbaní rĩ gá ãzíla lẽ mí awa ãngũ ꞌdĩ ĩꞌbaní ãko ĩꞌbã ni la rú.
7 Depois Moisés chamou Josué e, na presença de todo o povo, lhe disse: — Seja forte e corajoso, pois você vai comandar este povo na conquista da terra que o
8 Úpí ãmgbã rĩ la mụ drị̃ ꞌdelé ĩmi drị̃lẹ́ gá ãzíla ĩꞌdi mụ adrulé ĩmi abe. Icó ĩmi aꞌbelé ku jõku ĩmi ãzãkolé ku la ku. Ĩmi idé ụ̃rị̃ sĩ ku; ĩmi ịsụ́ ũkpõ ãkõ ku.”
8 O Senhor Deus irá na sua frente; ele mesmo estará com você e não o deixará, não o abandonará. Não se assuste, nem tenha medo.
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Mụ́sã sĩ ãzị́táŋá ꞌdĩ kí pírí bụ́kụ̃ gá ị́jọ́ ꞌbá imbájó rĩ kí abe ãzíla fẽ dó kí ãtalo Lẹ́vị̃ rú rĩ ꞌbadrị́, ꞌbá ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí kí, ꞌdĩ kí ꞌbá ándrá Sãndụ́kụ̃ Úpí drị́ tị icíma drị̂ ụꞌdụlépi rĩ kî
9 Moisés escreveu esta Lei e a entregou aos líderes do povo e aos sacerdotes levitas que levavam a arca da aliança de Deus, o Senhor .
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã fẽ ãzị́táŋá ãtalo ꞌdĩ ꞌbaní ꞌbá ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe jọ, “Ílí ázị̂rị̃ ãlu-ãlu ꞌbã ukóŋá gá, ílí sĩ ꞌbá trũjó mọ̃rị́ sĩ rĩ drị̂ gá, sáwã ụ̃mụ̃ nalé bõrõkõ agá rĩ drị̂ sĩ,
10 E Moisés lhes deu a seguinte ordem: — De sete em sete anos, no ano marcado para perdoar as dívidas, leiam esta Lei durante a
11 ílã dó bụ́kụ̃ ãzị́táŋá drị̂ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ĩꞌbã kí ru atrá agá Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ãngũ ĩꞌdi ꞌbã pẽlé rĩ gá.
11 Todos os israelitas deverão estar presentes para adorar o Senhor Deus no lugar que ele tiver escolhido. Ali, na presença do povo, leiam a Lei em voz alta.
12 Ĩmi atrá ãgọbị, ũkú, ãzíla anzị nírí kî, ãzíla ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru ĩmidrị́ táwụ̃nị̃ gá rĩ kí abe ãngũ ãlu gá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ kí dó sĩ ị́jọ́ are ãzíla ị́jọ́ ụ̃nị̃ sĩ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ ụ̃rị̃jó ãzíla kí sĩ adru múké-múké sĩ ị́jọ́ ãlu-ãlu sĩlé ãzị́táŋá ꞌdĩ agá rĩ kí tã mbajó.
12 Reúnam todo o povo — homens, mulheres, crianças e os estrangeiros que moram nas cidades onde vocês vivem — para que ouçam a leitura, aprendam a Lei, temam o Senhor , nosso Deus, e obedeçam fielmente a tudo o que a Lei manda.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, anzị ĩꞌbadrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé ãzị́táŋá ꞌdĩ nị̃lépi ku rĩ kí dó sĩ are la ãzíla kí sĩ ị́jọ́ ụ̃nị̃ sĩ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ rujó ílí ĩminí uꞌájó ãngũ ĩminí mụlé ꞌdụlé ĩmi ãni la rú rĩ gá ĩdrĩ Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ za ꞌbo rĩ gá.”
13 Assim os seus descendentes que ainda não conhecerem a Lei de Deus também ouvirão a leitura e aprenderão a temer o Senhor , nosso Deus, durante todo o tempo em que viverem na terra que fica do outro lado do rio Jordão e que vai ser do povo de Israel.
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã ní, “Índre drĩ, ụ́ꞌdụ́ mídrị́ míní drãjó rĩ acá dó ãni rú. Mí umve Yósũwã ꞌi ãzíla ĩmi amụ́ ĩmi iꞌdalé ĩꞌdi be Hémã Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ma dó sĩ ĩꞌdiní ũkpõ fẽ.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã mụ kí dó Yósũwã be ru iꞌdalé Hémã Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agâlé.
14 O Senhor Deus disse a Moisés: — Está chegando o dia da sua morte. Chame Josué, e vocês dois vão até a Então Moisés e Josué foram,
15 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí iꞌda ru Hémã Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agá ãzíla ị́dị́ŋá ụ̃rụ́ꞌbụ̃ rú rĩ tupá kẹ̃jị́tị sĩ fijó Hémã Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ drị̂ gá.
15 e ali na Tenda Sagrada o Senhor Deus apareceu numa coluna de nuvem, que estava parada perto da entrada da Tenda.
16 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Ace were mĩ mụ drãlé rá, ãzíla ídrĩ drã ꞌbo ꞌbá ꞌdĩ kí dó iꞌdó ãdroŋa ndú ãngũ ĩminí mụjó fijó ala gâlé ꞌdĩ ꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃lé ãzíla kí áma gã úmgbé, kí tị icíma mání icílé ĩꞌba abe rĩ anu rá.
16 E o Senhor disse a Moisés: — Você vai morrer logo, e então este povo se tornará infiel, indo atrás dos deuses da terra em que vão entrar. Eles me abandonarão e assim quebrarão a
17 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ma acá ĩꞌbaní ũmbã sĩ, ma kí gã mâ ꞌbá ru úmgbé ãzíla ma áma ugoró uja ĩꞌbaní áyụ ãzíla ma kí ị̃lị̃kị̃ rá. Ị́jọ́ ũnzí ãzíla ũcõgõ ndú-ndú kí aꞌdé kí drị̃ gá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ kí mụ jọlé la ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, ‘Ị́jọ́ ꞌdĩ nga kí ru ãma abe ꞌdĩ ꞌbã áni la adru Ãdróŋá ꞌbã adrujó ãma abe yụ rĩ sĩ la ku yã?’
17 Quando isso acontecer, eu ficarei irado com eles e os abandonarei; e, por não terem a minha ajuda, eles serão destruídos. Virão tantos desastres e tantas dificuldades, que eles dirão: “Nós estamos sofrendo tudo isso porque o nosso Deus não está conosco.”
18 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ma áma ugoró uja ĩꞌbaní áyụ ị́jọ́ ũnzí pírí ĩꞌbã kí ngalé rĩ kî sĩ, ãꞌdusĩku uja kí ru ãdroŋa ndú la kí ị̃nzị̃lé.
18 Naquele dia eu certamente os abandonarei, pois fizeram muitas maldades e adoraram outros deuses.
19 “Úꞌdîꞌda ísĩ úngó ꞌdĩ ꞌi ãzíla mí imbá ĩꞌdi anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní, ꞌbã ngo kí ĩꞌdi, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ úngó ꞌdĩ la adru mání sãdínĩ rú ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị́jọ́ lịjó.
19 — Agora escreva esta canção e ensine aos israelitas. Mande que eles a aprendam de cor, pois ela será minha testemunha contra eles.
20 Ádrĩ kí ajị́ ãngũ málĩ trũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ lé ꞌbã sĩ rajó ãnụ́ úsã be rĩ gá ãngũ mání ándrá ũyõ najó ma fẽ la ĩꞌbã átẹ́pịka ꞌbaní rĩ gá ꞌbo, ãzíla drĩ kí ãkónã na sĩ agajó tré ãzíla usejó ãmbógó ru ꞌbo, kí ru uja ãdroŋa ãzí ndú la ꞌba rụ́ sĩ kí ị̃nzị̃jó ãzíla ãzị́ ngajó ĩꞌbaní áma idejó ide-idê ãzíla kí tị icíma mádrị́ ĩꞌba abe rĩ aꞌbe rá.
20 Eu levarei o meu povo para aquela terra boa e rica que jurei dar aos antepassados deles. Ali eles terão tudo o que precisarem e ficarão ricos. Então vão me abandonar e adorar outros deuses, quebrando assim a aliança que fiz com eles.
21 Wó lị́kị̃ ũnzí la drĩ aꞌdé kí drị̃ gá drị̃cị́rị̃ abe ꞌbo, úngó ꞌdĩ la adru sãdínĩ rú sĩ kí ị́jọ́ lịjó ãꞌdusĩku anzị ĩꞌbadrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ icó kí ĩꞌdi ãvĩlé ku. Ánị̃ ị́jọ́ ĩꞌbã kí ũrãlé ngalé ꞌdĩ sĩ má agụ drĩ kí ãngũ mání ũyõ nalé ma kí agụ ala gá rĩ gâlé ku rú rĩ kí rá.”
21 Por isso serão castigados com desgraças e dificuldades, e esta canção será minha testemunha contra eles, pois os seus descendentes continuarão a cantá-la. Eu sei muito bem o que este povo está pensando; mesmo antes de levá-los para a terra que jurei dar a eles, eu sei muito bem o que estão planejando fazer lá.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã sĩ dó úngó ꞌdĩ cí ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌdã sĩ ãzíla imbá dó ĩꞌdi anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbanî.
22 Naquele mesmo dia Moisés escreveu a canção e a ensinou ao povo de Israel.
23 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí fẽ dó ũkpõ Yósũwã Nụ́nị̃ ngọ́pị ní ãzíla jọ, “Mí adru jõ ũkpó ru ãzíla ụ̃rị̃ kóru ãꞌdusĩku mĩ mụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ ꞌdelé agụlé ãngũ mání ándrá ũyõ la najó mã mụ fẽlé la ĩꞌbaní rĩ gá. Ma mụ adrulé ĩmi abe.”
23 O Senhor falou com Josué, filho de Num, e lhe disse: — Seja forte e corajoso. Você comandará o povo na conquista da terra que prometi dar a eles, e eu estarei com você.
24 Mụ́sã lã mụ ãzị́táŋá Úpí drị́ ꞌdĩ kí delé sĩlé bụ́kụ̃ gá idóŋá gá kpere ãsị̃ŋá gá ꞌbo,
24 Moisés escreveu com cuidado num livro todas as palavras da Lei de Deus
25 fẽ dó ãzị́táŋá ꞌbá Lẹ́vị̃ rú ándrá Sãndụ́kụ̃ Úpí drị́ tị icíma drị̂ ujílépi rĩ ꞌbaní,
25 e depois o entregou aos levitas encarregados de levar a arca da aliança de Deus, o Senhor . Moisés lhes disse:
26 “Ĩꞌdụ bụ́kụ̃ ãzị́táŋá drị́ ꞌdĩ ãzíla ĩꞌbã ĩꞌdi Sãndụ́kụ̃ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ drị́ tị icíma drị̂ ꞌbã bụ́lụ́ gá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩꞌdi dó sĩ ace ꞌdãá sãdínĩ rú ị́jọ́ lịjó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ gá.
26 — Ponham este Livro da Lei de Deus ao lado da arca da aliança do Senhor , nosso Deus, para que fique ali como testemunha contra o povo.
27 Ánị̃ ĩmi drị̃ ũnzĩkãnã íngõpí ãzíla ĩmi are ꞌbá tị ku íngõpí yã rĩ gá rá. Ĩdrĩ dó ị́jọ́ Úpí drị̂ gã sĩ ịsụ́ ꞌdĩ sĩ ma drĩ ídri, ĩmi dó ĩꞌdi gã íngõpí ádrĩ dó drã rá rĩ gá!
27 Eu sei que essa gente é rebelde e teimosa. Se eles se revoltaram contra o Senhor Deus enquanto eu ainda vivia, quanto mais depois que eu morrer!
28 Ĩmi atrá mání ꞌbá ĩyõ ĩmidrị́ ínátị gá rĩ kí drị̃lẹ́ka kí abe áma drị̃lẹ́ gá ꞌdâ pírí, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ma dó sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọ kí drị̃ gá ãzíla ma ꞌbụ̃ kí umve ụ̃nọ́kụ́ be sãdínĩ rú ị́jọ́ lịjó kí drị̃ gá.
28 Reúnam aqui na minha presença todos os líderes das tribos e as outras autoridades para que eu lhes diga todas essas coisas. Chamarei o céu e a terra como testemunhas contra eles,
29 Ánị̃ rá drã mádrị̂ ꞌbã vúlé gá, ĩmi mụ ãndá-ãndá ru ị́jọ́ ũnzí ĩmi izalépi rá rĩ kí ngalé ãzíla ĩmi ĩmi uja gẹ̃rị̃ pịrị mání azịlé ĩminí rĩ aꞌbejó rá. Ụ́ꞌdụ́ drụ́zị́ amụ́lépi drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ kí agá, lị́kị̃ lã mụ aꞌdélé ĩmi drị̃ gá ãꞌdusĩku ĩmi mụ ị́jọ́ ũnzí idélé Úpí drị̃lẹ́ gá sĩ ĩꞌdiní ũmbã fẽjó ãko ĩminí idélé drị́ ĩmidrị̂ kí sĩ rĩ sĩ.”
29 pois sei que depois da minha morte eles se entregarão ao pecado e não obedecerão às minhas ordens. Então chegará o dia em que serão castigados, pois os seus pecados farão com que Deus fique irado com eles.
30 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã lã dó úngó ꞌdĩ ꞌi drị̃kã sĩ iꞌdóŋá gá kpere ãsị̃ŋá gá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ru atrálépi rĩ kí bị́lẹ́ gá:
30 Em seguida, na presença de todo o povo de Israel, Moisés recitou em voz alta, do começo ao fim, esta canção:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.