Atos 6
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌbã kãlãfe la mụ tụlé ũkpõ sĩ ꞌdãá, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú Gị̃rị́kị̃ tị jọlépi rĩ kí drĩdríŋĩ gá ununuŋá fi ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú tị lị́cọ́ gá rĩ jọlépi rĩ abe. ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú Gị̃rị́kị̃ tị jọlépi rĩ jọ kí, úfẽ ãwụzị ĩꞌbadrị̂ ꞌbaní ãkónã awalé ụ́ꞌdụ́ pírí rĩ múké-múké ku.
1 Naqueles dias, aumentando o número dos discípulos, houve murmuração dos helenistas contra os hebreus, porque as viúvas deles estavam sendo esquecidas na distribuição diária.
2 Cọtị ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdĩ tra kí ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ kí pírí ítútáŋá itújó, jọ kí, “Ãma ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ, lẽ ãma ayú kí sáwã ãmadrị̂ ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ imbájó ãzíla ũlũjó, adru ị́jọ́ íná awajó rĩ ꞌi la ku.
2 Então os doze convocaram a comunidade dos discípulos e disseram: — Não é correto que nós abandonemos a palavra de Deus para servir às mesas.
3 Má ádrị́pịka ãzíla má ámvọ́pịka ãꞌị̃táŋá agá ꞌdĩ, ĩndre drĩ ãngũ ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdâ, ãzíla ĩmi ũpẽ ꞌbá ázị̂rị̃ kẹ́jẹ́ŋị́ ru, ãzíla galépi tré Úríndí Ãlá rĩ sĩ ãzíla vãtáŋâ trũ la kí, ãma mụ kí ꞌbãlé ị́jọ́ ꞌdĩ kí drị̃lẹ́ gá.
3 Por isso, irmãos, escolham entre vocês sete homens de boa reputação, cheios do Espírito e de sabedoria, para os encarregarmos desse serviço.
4 Ãma kî dó sĩ sáwã ãmadrị̂ ayú ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ imbájó, Ãdróŋá zịjó ãzíla ị́jọ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ ũlũjó.”
4 Quanto a nós, nos consagraremos à oração e ao ministério da palavra.
5 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ꞌdĩ unzí kí ãyĩkõ sĩ, ũpẽ kí dó ꞌbá ꞌdĩ kí: Sĩtéfũnõ ágọ́bị́ ãꞌị̃táŋá ũkpó galépi Úríndí Ãlá rĩ sĩ tré rĩ ꞌi, Fị́lị́pọ̃ ꞌi, Põrõkõrósĩ ꞌi, Nị̃kị̃nọ́rã ꞌi, Tị̃mọ́nị̃ ꞌi, Pãménã ꞌi ãzíla Nị́kụ̃lã Ãnị̃tị́yọ́kị̃ rú ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ru ujalépi Yãhụ́dị̃ ꞌbã ãꞌị̃táŋá gá dó acálépi ꞌbá Kúrísĩtõ vú bĩlépi rĩ rú rĩ ꞌi.
5 O parecer agradou a todos. Então elegeram Estêvão, homem cheio de fé e do Espírito Santo, Filipe, Prócoro, Nicanor, Timão, Pármenas e Nicolau, prosélito de Antioquia.
6 Úfẽ ꞌbá ꞌdĩ kí ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ ꞌbadrị́ ꞌbã kí drị́ kí drị̃ gá zị kí dó Ãdróŋá ĩꞌba nî.
6 Apresentaram estes homens aos apóstolos, que, orando, lhes impuseram as mãos.
7 Ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ iré ru, kãlãfe ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌbadrị́ rĩ ị̃drị̃ ru rá gbõŋáŋá ru Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá, ãzíla ãtalo ũꞌbí ãꞌị̃ kí ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ rá.
7 A palavra de Deus crescia e, em Jerusalém, o número dos discípulos aumentava. Também um grande grupo de sacerdotes obedecia à fé.
8 Sĩtéfũnõ galépi tré ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ, ãzíla ũkpõ Ãdróŋá drị́ gá rĩ sĩ rĩ idé ị́jọ́ tálí áni la kí ãzíla ícétáŋá ndú-ndú abe ꞌbá kí drĩdríŋĩ gá.
8 Estêvão, cheio de graça e de poder, fazia prodígios e grandes sinais entre o povo.
9 Wó ãgọbị angálépi ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gá, ãzíla ãngũ ꞌbá kí imbájó ꞌbá ꞌbaní umvelé ꞌbá trũlé ꞌbo rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi rĩ gá, iꞌdó kí ãgátã galé ĩꞌdi trũ. ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ãzí angálépi Kụ̃rẹ́nị̃ gá, Ãlẽkĩzéndrĩyã gá, Sĩlísĩyã gá ãzíla Ásĩyã gá la ga kí ãgátã ĩꞌdi be.
9 Então alguns dos que eram da sinagoga chamada dos Libertos, dos cireneus, dos alexandrinos e dos da Cilícia e da província da Ásia se levantaram e discutiam com Estêvão.
10 Kí agá ꞌbá ãzí ãlu pá tulépi sĩ ị́jọ́ jọjó nị̃táŋá ãzíla Úríndí Sĩtéfũnõ la sĩ ị́jọ́ jọjó rĩ drị̃ gá la yụ.
10 Mas eles não podiam resistir à sabedoria e ao Espírito, pelo qual ele falava.
11 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ũcĩ kí ãgọbị ãzí kí ĩnzõ alị́jó Sĩtéfũnõ ụrụꞌbá gá jọjó la, “Ãma are ĩꞌdi Mụ́sã ide agá, ãzíla vâ Ãdróŋá ide agá.”
11 Então subornaram alguns homens para que dissessem: — Ouvimos este homem proferir blasfêmias contra Moisés e contra Deus.
12 Wó ị́jọ́ ꞌdĩ usa ꞌbá kí ꞌa ꞌbá ĩyõ rĩ kí ãzíla imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí abe. Rụ kí Sĩtéfũnõ ꞌi ãzíla ají kí ĩꞌdi ꞌbá ãzị́táŋá imbálépi rĩ kí drị̃lẹ́ gá.
12 Atiçaram o povo, os anciãos e os escribas e, investindo contra Estêvão, o agarraram e levaram ao Sinédrio.
13 Sãdínĩ ĩnzõ rú la kí abe jọ kí, “Ágọ́bị́ ꞌdĩ la ngá ụ́ꞌdụ́ pírí ị́jọ́ ũnzí rĩ kí jọjó ãngũ ãlá Ãdróŋá drị́ gá rĩ drị̃ gá, ãzíla ãzị́táŋá Mụ́sã drị́ gá rĩ kí drị̃ gá.
13 Apresentaram testemunhas falsas, que disseram: — Este homem não para de falar contra o lugar santo e contra a lei.
14 Ãma are ĩꞌdi jọ la Yẹ́sụ̃ Nãzẹ̃rẹ́tị̃ rú rĩ la rú jó Ãdróŋá drị́ gá ꞌdĩ andi rá, ãzíla ĩꞌdi ị́jọ́ Mụ́sã ꞌbã ajílé vụ̃rụ́ ꞌdõlé ꞌdĩ kí uja rá!”
14 Nós o ouvimos dizer que esse Jesus, o Nazareno, destruirá este lugar e mudará os costumes que Moisés nos deu.
15 ꞌDĩ gá ꞌdâ ꞌbá pírí dũwánĩ gá ꞌdĩ su kí mịfị́ Sĩtéfũnõ ụrụꞌbá gá ĩꞌdi ndrejó múké-múké, ãzíla ndre kí mẹ́lẹ́tị la uja ru dị̃lé cécé mãlãyíkã drị̂ ãni.
15 Todos os que estavam sentados no Sinédrio, fitando os olhos em Estêvão, viram o seu rosto como se fosse rosto de anjo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.