Atos 28

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ãma mụ acálé ãngũ ru lịlépi ị̃yị́ kóru rĩ gá rũwẽ ꞌbo, ãma ịsụ́ ụ̃nị̃lé la ãngũ ꞌdã ꞌbã rụ́ Mãlátã ꞌi.
1 Uma vez a salvo em terra, descobrimos que estávamos na ilha de Malta.
2 ꞌBá ãngũ ꞌdã agá rĩ kí ꞌbá múké, ásị́ ị̃gbẹ́ la kî. Ãngũ ri adrulé uzogó ru, ãzíla vâ ị̃gbẹ́kị́tị́tị́ ru, wó ꞌbá ꞌdĩ aꞌị́ kí ãma ãvá sĩ, ũdũ kí vâ ãmaní ãcí yulé yũyũ.
2 O povo de lá nos tratou com muita bondade. Por ser um dia frio e chuvoso, fizeram uma fogueira na praia para nos receber.
3 Páwụ̃lọ̃ atrá ijijá ãzí kí yĩlé ãcí gá. Ĩꞌdi ꞌbã kí yĩ agá ꞌdâ, ị̃nị̃ ãzí ãfũ ijijá ꞌdĩ kí agâlé ãcí ꞌbã yụ̃ sĩ, ĩkãlã ru Páwụ̃lọ̃ ꞌbã drị́ gá, ãzíla ga drị́ la.
3 Enquanto Paulo juntava um monte de gravetos e os colocava no fogo, uma cobra venenosa que fugia do calor mordeu sua mão.
4 ꞌBá ãngũ ꞌdã agá rĩ ndre kí ị̃nị̃ ꞌbã ru ãgĩ agá kĩlõkĩlõ rú Páwụ̃lọ̃ ꞌbã drị́ gá, ãzíla ga ĩꞌdi rá rĩ gá rá, wó uja kí tị, iꞌdó kí ị́jọ́ jọlé kí drĩdríŋĩ gá cénĩ-cénĩ rú, “Mgbã rĩ gá, ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌdị ꞌbá! Ĩꞌdi táni ru apájó mĩrĩ agâlé rá tí, ị́jọ́ lịlé ĩꞌdi drị̃ gá pịrị rĩ ãꞌị̃ ĩꞌdiní adrujó ídri ku.”
4 Quando os habitantes da ilha viram a cobra pendurada na mão de Paulo, disseram uns aos outros: “Sem dúvida ele é um assassino! Embora tenha escapado do mar, a justiça não lhe permitiu viver”.
5 Páwụ̃lọ̃ yã ị̃nị̃ ꞌdã ãcí agâlé, wó ãko ãzí ĩꞌdi idélépi ũnzí la yụ.
5 Mas Paulo sacudiu a cobra no fogo e não sofreu nenhum mal.
6 ꞌBá ꞌdĩ iꞌdó kí Páwụ̃lọ̃ ũtẽlé ndrelé drị́ la nõ ꞌbã rĩ iꞌdó ãvõlé ꞌdĩ, jõku ĩꞌdi nõ aꞌdé vụ̃rụ́ drãlé ꞌdĩ. Wó kí mụ tẽlé la sáwã ãzo rú tí, ãzíla ãko ãzí ũnzí la la mụ ru idélé ĩꞌdi ụrụꞌbá gá ku ꞌbo, uja kí vâ ru úŋmĩ jọjó la, “Ágọ́bị́ ꞌdĩ ĩꞌdi ãdróŋá ãzí.”
6 O povo esperava que ele inchasse ou caísse morto de repente. No entanto, depois de esperarem muito tempo e verem que nada havia acontecido, mudaram de ideia e começaram a dizer que ele era um deus.
7 Pụ̃bị̃lị́yã ꞌbá ãmbógó ru ãngũ ru lịlépi mĩrĩ agá ꞌdãá rĩ drị̂ ꞌbã ámvụ́ ꞌdãá ãni rú. Aꞌị́ ãma ãyĩkõ sĩ ĩꞌdidrị́ko gâlé, ãzíla ri ãmaní ãkónã fẽlé nalé ụ́ꞌdụ́ na ꞌdĩpí.
7 Perto da praia, havia uma propriedade pertencente a Públio, a principal autoridade da ilha. Por três dias, ele nos hospedou e nos tratou com bondade.
8 Ãmbógó ꞌdã ꞌbã átẹ́pị ĩꞌdi sáwã ꞌdã sĩ ãyánĩ rú, ri drị̃ cịlé ãyánĩ ꞌbá ꞌbã ụrụꞌbá ꞌbã sĩ kojó kõ-kõ rĩ sĩ, ãzíla ri ãrí ika sũlé. Páwụ̃lọ̃ fi ĩꞌdi rụ́ ãngũ ĩꞌdi ꞌbã sĩ ụ́ꞌdụ́ kojó rĩ gâlé, tị̃ drị́ ĩꞌdi drị̃ gá, ãzíla zị ĩꞌdiní Ãdróŋá. Cọtị ágọ́bị́ tá ꞌbá ãmbá ru ꞌdĩ adrí ãyánĩ tá ꞌdã sĩ rá.
8 Aconteceu que o pai de Públio estava doente, com febre e disenteria. Paulo entrou, orou por ele e, impondo as mãos sobre sua cabeça, o curou.
9 ꞌDĩ ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá pírí ãyánĩ trũ ãngũ ru lịlépi ị̃yị́ agá ꞌdã gá ꞌdãá ꞌdĩ amụ́ kí, ãzíla ãyánĩ kí ụrụꞌbá gá rĩ wa kí pírí rá.
9 Então os demais enfermos da ilha vieram e foram curados.
10 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ꞌdĩ fẽ kí ãmaní ị̃nzị̃táŋá ãmbógó ru, wó sáwã ãmadrị́ lẽjó mụjó rĩ la mụ acálé ꞌbo, ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã kí ãmaní ãko ãcị̃ ãni ãmaní icólé ayúlé gẹ̃rị̃ agá rĩ kí ĩndĩ.
10 Como resultado, fomos cobertos de presentes e honras e, chegada a hora de partirmos, o povo nos forneceu todos os suprimentos necessários à viagem.
11 Ĩmbá na ãma ãrị̃jó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, ãko drị̃ mụlé mẹ́lị̃ ãzí ĩꞌbã kí umvelé ãdróŋá ĩju rú Kásĩtõ kí Põlúkĩsĩ be Ãlẽkĩzéndrĩyã gá la sĩ, mẹ́lị̃ ꞌdĩ âꞌbe ĩꞌdi ãngũ ị̃yị́ ꞌbã lịlé ꞌdã gá ꞌdãá sáwã ãngũ ꞌbã adrujó ị̃gbẹ́ ru rĩ sĩ.
11 Três meses depois do naufrágio, embarcamos em outro navio, que havia passado o inverno na ilha. Era um navio alexandrino, que tinha na parte da frente a figura dos deuses gêmeos.
12 Ãma acá táwụ̃nị̃ Sị̃rãkụ́sị̃ gá, ãma uꞌá ala gá ꞌdãá ụ́ꞌdụ́ na.
12 Aportamos em Siracusa, onde ficamos três dias.
13 ꞌDãá rĩ sĩ, ãko drị̃ ácị̃ trũ drị̃ gá, ãma acá táwụ̃nị̃ Rị̃gị̃yọ́mị̃ gá. Drụ̃sị̃ íni, ũlíríkã ãmbógó la iꞌdó lilé angájó ándrâlé ru, ĩꞌdi mụ calé ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ, ãma acá táwụ̃nị̃ Pụ̃tẹ̃yọ́lị̃ gá.
13 Dali navegamos até Régio. Um dia depois, um vento sul começou a soprar, de modo que no dia seguinte prosseguimos até Potéoli.
14 ꞌDãá ãma ịsụ́ ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá la kí, aꞌị́ kí ãma uꞌálé ĩꞌba abe ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãma acá dó Rụ́mị̃ gá.
14 Ali encontramos alguns irmãos que nos convidaram a passar uma semana com eles. Depois fomos para Roma.
15 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá Rụ́mị̃ gá ꞌdĩ are kí ị́jọ́ ãma drị̃ gá, amụ́ kí drị̃ ụfụlé ãma abe táwụ̃nị̃ ꞌbá ꞌbaní ãko kí ĩgbãjó ãzíla ị̃tụ̃ndãjó Ápị̃yã gá, ãzíla ãzí rĩ amụ́ kí drị̃ ụfụlé ãma abe Ụ̃mụ́ jó na rĩ kí agá. Páwụ̃lọ̃ la mụ ꞌbá ꞌdĩ kí ndrelé ꞌbo, fẽ ãwãꞌdĩfô Ãdróŋá nî, ãzíla ásị́ la acá ũkpó ru.
15 Os irmãos em Roma souberam que estávamos chegando e vieram ao nosso encontro no Fórum da Via Ápia. Outros se juntaram a nós nas Três Vendas. Ao vê-los, Paulo se animou e agradeceu a Deus.
16 Ãma mụ acálé Rụ́mị̃ gá ꞌbo, âꞌbe Páwụ̃lọ̃ uꞌálé ĩꞌdi sĩ ãsĩkárĩ ãzí ãlu andre la tẽlépi la be.
16 Quando chegamos a Roma, Paulo recebeu permissão de ter sua própria moradia, sob a guarda de um soldado.
17 Ụ́ꞌdụ́ na ãmã acájó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, Páwụ̃lọ̃ umve ꞌbá drị̃lẹ́ ru ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí, jọ ĩꞌbaní, “Mâ sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃, mání ị́jọ́ ũnzí idéjó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ kí ụrụꞌbá gá ku, vâ ãzị́táŋá ándrá ãmã kí ịsụ́lé ãmã áyị́pịka ꞌbadrị́ ꞌdĩ kí drị̃ gá ku rá tí, úrụ ma sulé mãbụ́sụ̃ gá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá, ãzíla ûja áma ꞌdụlé fẽlé ꞌbá Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbadrị́.
17 Três dias depois de chegar, Paulo convocou os líderes judeus locais e lhes disse: “Irmãos, embora eu não tenha feito nada contra nosso povo nem contra os costumes de nossos antepassados, fui preso em Jerusalém e entregue ao governo romano.
18 ꞌBá Rụ́mị̃ rú ꞌdĩ kí mụ áma ụzịlé zịtáŋá sĩ ꞌbo, lẽ kí tí áma aꞌbelé rá, ịsụ́ kí ị́jọ́ ála sĩ áma ꞌdị rá la ku.
18 Os romanos me interrogaram e queriam me soltar, pois não encontraram motivo para me condenar à morte.
19 Wó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ kí mụ gãlé sĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ mání úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ drị̃lẹ́ gá ị́jọ́ vú nzejó, ádrĩ táni adru ị́jọ́ ãzí trũ ásị́ gâ sĩ ꞌbá mádrị̂ kí tõjó la ku tí.
19 Mas, quando os líderes judeus protestaram contra a decisão, considerei necessário apelar a César, embora não tivesse acusação alguma contra meu próprio povo.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ bãsĩ fẽlépi la mâ sĩ ĩmi umvejó ndrejó, ãzíla ị́jọ́ jọjó ĩmi abe ꞌdĩ, ị́jọ́ mgbã sĩ, úmbé ma nõrórõ sĩ Kúrísĩtõ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ ꞌbã kî sĩ ásị́ ꞌbãjó ĩꞌdi tẽjó rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.”
20 Por isso pedi a vocês que viessem aqui hoje para que nos conhecêssemos, e também para que eu pudesse explicar que estou preso com estas correntes porque creio na esperança de Israel”.
21 Jọ kí ĩꞌdiní, “Ãma are drĩ ị́jọ́ ãzí ũnzí la ími drị̃ gá ku. Ãma ịsụ́ vâ wárãgã angálépi Yụ̃dị́yã gá ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ kí sĩlé ími drị̃ gá la kí ku, átã ꞌbá ãzí la nõ vâ sĩ amụ́ angájó Yụ̃dị́yã gâlé, amụ́lé ị́jọ́ ãzí ũnzí la kí ũlũlé ími drị̃ gá la ku.
21 Eles responderam: “Não recebemos nenhuma carta da Judeia, e ninguém que veio de lá nos informou alguma coisa contra você.
22 Wó ãlẽ tátí ị́jọ́ míní ũrãlé ími ásị́ gá rĩ arelé, ãꞌdusĩku ị́jọ́ ãmã nị̃lé rĩ ãngũ pírí gá ꞌbá kí ị́jọ́ jọ ũnzí ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ kí ụrụꞌbá gá.”
22 Contudo, queremos ouvir o que você pensa, pois o que sabemos a respeito desse movimento é que ele é contestado em toda parte”.
23 ꞌBá ꞌdĩ ꞌbã kí ụ́ꞌdụ́ ãzí Páwụ̃lọ̃ trũ. Wó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã la mụ acálé ꞌbo, amụ́ kí wẽwẽ rú jó Páwụ̃lọ̃ ꞌbã uꞌájó rĩ agá. Ũlũ ĩꞌbaní ị́jọ́ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ patáŋá drị̂ drị̃ gá, iꞌdójó ụ̃ꞌbụ́tị sĩ kpere ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agá, ãzíla ũlũ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ, angájó ãzị́táŋá Mụ́sã ꞌbã sĩlé rĩ kí agá, bụ́kụ̃ nãbịya ꞌbã kí sị̃lé rĩ agá.
23 Então marcaram uma data e, nesse dia, muita gente foi à casa de Paulo. Ele explicou e testemunhou sobre o reino de Deus e, desde cedo até a noite, procurou convencê-los acerca de Jesus com base na lei de Moisés e nos livros dos profetas.
24 ꞌBá ãzí rĩ ãꞌị̃ kí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ kí rá, wó ꞌbá ãzí rĩ ãꞌị̃ kí ku.
24 Alguns foram convencidos pelas coisas que ele disse, mas outros não creram.
25 Kí dó mụ ãgátã galé kí drĩdríŋĩ gá álị́ ꞌbo, aꞌbe kí dó ãngũ ꞌdã ꞌi, ị́jọ́ ãfũlépi Páwụ̃lọ̃ tị gá ꞌdĩ ꞌbã vúlé gá. “Úríndí Ãlá rĩ jọ ándrá ị́jọ́ mgbã la, ĩꞌdi ꞌbã jọjó la ĩmĩ áyị́pịka ꞌbaní nábị̃ Ĩsáyã tị gâ sĩ,
25 E, depois de discutirem entre si, foram embora com estas palavras finais de Paulo: “O Espírito Santo estava certo quando disse a nossos antepassados por meio do profeta Isaías:
26 “‘Ímụ, ãzíla ílũ ꞌbá mádrị̂ ꞌbaní:
26 ‘Vá e diga a este povo: Quando ouvirem o que digo, não entenderão. Quando virem o que faço, não compreenderão.
27 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ꞌdĩ kí ásị́ mba ũkpómgboroto rú cécé írã áni,
27 Pois o coração deste povo está endurecido; ouvem com dificuldade e têm os olhos fechados, de modo que seus olhos não veem, e seus ouvidos não ouvem, e seu coração não entende, e não se voltam para mim, nem permitem que eu os cure’.
28 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, álẽ lũlé la ĩminí, lẽ ĩnị̃ rá ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ patáŋá drị̂ ĩꞌdi vâ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ ꞌbaní cí, kí ãꞌị̃ la rá.” [
28 Portanto, quero que saibam que esta salvação vinda de Deus também foi oferecida aos gentios, e eles a aceitarão”.
29 Páwụ̃lọ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ delé jọ agá ꞌbo, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ko kí drị̃ mụlé ĩꞌbadrị́ko gâlé ununuŋá ãmbógó la trũ kí drĩdríŋĩ gá.]
29 Depois de ele ter dito essas palavras, os judeus partiram, em grande desacordo uns com os outros.
30 Páwụ̃lọ̃ ri uꞌálé ꞌdãá ílí ị̃rị̃ jó ĩꞌdi ꞌbã ũfẽlé ũfẽ rĩ agá. Aꞌị́ ꞌbá pírí amụ́lépi ĩꞌdi ndrelépi rĩ kí ãvá sĩ.
30 Durante os dois anos seguintes, Paulo morou em Roma, às próprias custas. A todos que o visitavam ele recebia,
31 Ãzíla ri ĩꞌbaní ị́jọ́ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ patáŋá drị̂ ũlũlé, imbá vâ ị́jọ́ Úpí Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ drị̃ gá tọndọlọ ꞌbá ãzí ꞌbã ĩꞌdi ugaŋâ kóru.
31 proclamando corajosamente o reino de Deus e ensinando a respeito do Senhor Jesus Cristo sem restrição alguma.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 28, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.