Atos 25
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Ụ́ꞌdụ́ na Fésĩtõ ꞌbã acájó ãzị́ ĩꞌdidrị́ ãmbõgõ drị̂ agá ꞌbo rĩ sĩ, ko dó drị̃ mụlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá angájó Kãyĩsárĩyã gá,
1 Três dias depois que Festo chegou a Cesareia para assumir suas novas responsabilidades no governo da província, partiu para Jerusalém,
2 sĩ mụjó ãngũ ãtalo ãmbogo rĩ ꞌbã kí ru trajó, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ kí abe rĩ gá, mụlé ị́jọ́ ĩꞌbã kí usúlé Páwụ̃lọ̃ ụrụꞌbá gá rĩ kí arelé.
2 onde os principais sacerdotes e outros líderes judeus se reuniram com ele e lhe apresentaram as acusações contra Paulo.
3 ꞌBá ꞌdĩ aꞌị́ kí Fésĩtõ ꞌi lẽtáŋá iꞌdajó ĩꞌbaní Páwụ̃lọ̃ ujajó vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá, wó íni ꞌdĩ itú kí ị́jọ́ amụ́jó ĩꞌdi ꞌdịjó gẹ̃rị̃ agá ꞌdãá rá.
3 Pediram a Festo, como favor, que transferisse Paulo para Jerusalém, pois planejavam armar uma emboscada para matá-lo no caminho.
4 Fésĩtõ umvi ĩꞌbaní, “Úꞌbã Páwụ̃lọ̃ ꞌi mãbụ́sụ̃ gá Kãyĩsárĩyã gá, wó áma ãmgbã rĩ bãsĩ vâ lẽ gõlé vúlêlé mbẽlẽŋá ru rá.
4 Festo respondeu que Paulo estava em Cesareia e que ele próprio voltaria para lá em breve.
5 ꞌBá ĩmĩ drị̃lẹ́ ru ꞌdĩ ꞌbã ãzí ꞌbã mụ kí má be Kãyĩsárĩyã gâlé mụlé Páwụ̃lọ̃ tõlé drĩ ájẹ́ ị́jọ́ ãzí idé ũnzí rĩ gá.”
5 “Alguns de vocês que têm autoridade voltem comigo”, disse ele. “Se Paulo tiver feito algo de errado, vocês poderão apresentar suas acusações.”
6 Fésĩtõ uꞌá ꞌbá ꞌdĩ kí abe ũgũgõ ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ ꞌdĩpí, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá, inga dó ru gõlé Kãyĩsárĩyã gâlé vúlé. Drụ̃sị̃ íni ri úmvúke ĩꞌdidrị́ ị́jọ́ lịjó rĩ drị̃ gá, fẽ âjí Páwụ̃lọ̃ ꞌi pá tulé ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá amụ́jó ị́jọ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ jọjó.
6 Oito ou dez dias depois, Festo voltou a Cesareia e, no dia seguinte, convocou o tribunal e mandou que trouxessem Paulo.
7 Páwụ̃lọ̃ la mụ afílé jó sĩ kẹ́sị̃ jọjó rĩ agá ꞌdõlé ꞌbo, drị̃lẹ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã ãni angálépi Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé ꞌdĩ utu kí pá ĩꞌdi andre gâ sĩ trộkị́lịrị, ãzíla iꞌdó kí dó ị́jọ́ ũsõlé ĩꞌdi ụrụꞌbá gá. Ị́jọ́ ĩꞌbã kí ũsõlé ꞌdĩ kí pírí ĩnzõ rú.
7 Quando Paulo chegou, os líderes judeus vindos de Jerusalém se juntaram ao seu redor e fizeram várias acusações graves que não podiam provar.
8 Wó Páwụ̃lọ̃ ga ị́jọ́ ꞌdã kí ãgátã rá, jọ, “Má idé ị́jọ́ ũnzí ãzí ãluŋá la ãzị́táŋá ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ drị̃ gá ku, átã lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ ụrụꞌbá gá, jõku úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ ụrụꞌbá gá la ku.”
8 Paulo se defendeu: “Não sou culpado de nenhum crime contra as leis judaicas, nem contra o templo, nem contra o governo romano”.
9 Fésĩtõ ru ꞌbãlépi ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí drị̃lẹ́ gá múké rĩ zị Páwụ̃lọ̃ ꞌi, “Mi mụ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé mî sĩ cénĩ mụlé pá tulé áma drị̃lẹ́ gá ị́jọ́ ꞌdĩ kí vú nzejó rá yã?”
9 Então Festo, querendo agradar aos judeus, perguntou: “Você está disposto a ir a Jerusalém e ali ser julgado diante de mim?”.
10 Páwụ̃lọ̃ umvi ĩꞌdi, “Yụ! Ámụ lé ku, ãꞌdusĩku átu pá úꞌdîꞌda íni la ãngũ Kãyị̃sárị̃ Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbã sĩ ꞌbá kí ị́jọ́ lịjó rĩ gá, lẽ dó bãsĩ úlị ị́jọ́ mádrị́ gá rĩ ꞌdâ ũgũgõ. Átã ími ãmgbã rĩ nị̃ vâ cé, má idé ị́jọ́ ũnzí la ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ꞌba rụ́ ku.
10 Paulo respondeu: “Este é um tribunal oficial romano, portanto devo ser julgado aqui mesmo. O senhor sabe muito bem que não fiz nenhum mal aos judeus.
11 Ádrĩ ị́jọ́ ũnzí ãzí idé icólépi fẽlépi la ma sĩ drã rá yã áni, adru álẽ apálé drã sĩ la ku. Wó ị́jọ́ ĩꞌbã kí ũtrãlé áma ụrụꞌbá gá ꞌdĩ drĩ kí adru ĩnzõ rú, nõ mi ꞌi yã, jõku ꞌbá ãzí yã, icólépi áma fẽlépi ꞌbá ꞌdĩ ꞌbadrị́ kî sĩ áma ꞌdị rá la yụ. Ị́jọ́ mádrị̂ ꞌbã mụ úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá.”
11 Se fiz algo para merecer a pena de morte, não me recuso a morrer. Mas, se sou inocente, ninguém tem o direito de me entregar a estes homens. Eu apelo para César”.
12 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Fésĩtõ la mụ ị́jọ́ jọlé ꞌbá ĩꞌdidrị́ kî sĩ ị́jọ́ lịjó ꞌdĩ abe ꞌbo, jọ Páwụ̃lọ̃ ní, “Múké! Íjọ ị́jọ́ mídrị̂ ꞌbã mụ úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ꞌbo, mi dó mụ úpî drị̃lẹ́ gâlé rá.”
12 Festo consultou seus conselheiros e, por fim, respondeu: “Muito bem, você apelou para César, então irá para César”.
13 Ụ́ꞌdụ́ were vúlé gá, úpí Ãgị̃rị́pã kí ámvọ́pị̃ Bẹ̃rị̃nị́kẹ̃ be acá kí Kãyĩsárĩyã gá amụ́lé Fésĩtõ ãꞌị̃lépi acá múké rĩ jọjó.
13 Alguns dias depois, o rei Agripa chegou com sua irmã, Berenice, para visitar Festo.
14 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ uꞌálé ụ́ꞌdụ́ were Fésĩtõ drị́ko gá ꞌdãá ꞌbo, Fésĩtõ nze ĩꞌbaní ị́jọ́ Páwụ̃lọ̃ drị́ ꞌdĩ kí vú úpí nî, jọ, “Ágọ́bị́ ãzí ãlu Fẹ̃lị́cẹ̃ ꞌbã aꞌbelé mãbụ́sụ̃ gá la ꞌdâ cí.
14 Durante a estada deles, que durou vários dias, Festo discutiu o caso de Paulo com o rei. “Tenho aqui um prisioneiro que Félix deixou para mim”, disse ele.
15 Wó ụ́ꞌdụ́ ándrá mâ mụjó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rĩ sĩ, ãtalo ãmbogo rĩ kí drị̃lẹ́ ꞌbá ĩyõ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ abe ũtrã kí ị́jọ́ ĩꞌdi ụrụꞌbá gá, lẽ kí álị sĩ ị́jọ́ ĩꞌdi drị̃ gá íni.
15 “Quando estive em Jerusalém, os principais sacerdotes e líderes judeus apresentaram acusações contra ele e pediram que eu o condenasse.
16 “Wó álũ ĩꞌbaní, ãzíla ájọ mgbọ rú, ‘Ãzị́táŋá ãmadrị́ Rụ́mị̃ drị̂ ãꞌị̃ ãmaní ị́jọ́ lịlé ꞌbá ãzí drị̃ gá ịsụ́ tu pá ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ vú nzejó ku la ku. Ála ĩꞌbaní drị̃lẹ́mgbọ fẽ sĩ ị́jọ́ jọjó mịfị́ gá mịfị́ gá ꞌbá kí tõlépi rĩ kí abe ráká.’
16 Eu lhes disse que a lei romana não condena ninguém sem julgamento. O acusado deve ter a oportunidade de confrontar seus acusadores e se defender.
17 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ amụ́lé ị́jọ́ lịŋá ꞌdĩ gá ꞌbo, má iza sáwã ãzí ku. Cọtị drụ̃sị̃ íni ãma mụ rilé jó ị́jọ́ lịjó rĩ agá ꞌbo, ápẽ ꞌbá tị ágọ́bị́ ꞌdĩ ajíjó jó agá ꞌdõlé.
17 “Quando eles vieram aqui para o julgamento, não me demorei. Convoquei o tribunal logo no dia seguinte e mandei chamar Paulo.
18 Wó ꞌbá ĩꞌdi tõlépi ꞌdĩ tõ kí ĩꞌdi ị́jọ́ ífí kóru mání ũrãlé icó kí tá sĩ ĩꞌdi tõlé ku la kî sĩ.
18 Os judeus, porém, não o acusaram de nenhum dos crimes que eu esperava.
19 Ị́jọ́ pírí ĩꞌbã kí jọlé rĩ kí ị́jọ́ dị́nị̃ ĩꞌbadrị̂ drị̃ gá la, ãzíla ágọ́bị́ ãzí umvelé Yẹ́sụ̃ ꞌi drãlépi rá wó Páwụ̃lọ̃ ꞌbã jọlé ĩꞌdi ídri rĩ drị̃ gá.
19 Ao contrário, era algo relacionado à sua religião e a um morto chamado Jesus, que Paulo insiste que está vivo.
20 Áma úŋmĩ tu pá ma ị́jọ́ ịsụ́ ị́jọ́ ꞌdĩ drị̃ gá íngoní yã rĩ sĩ cí, ázị tí dó sĩ ĩꞌdi ꞌi ĩꞌdi nõ sĩ mụ pá tulé ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọjó, ãzíla kí lịjó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rá yã íni.
20 Sem saber como investigar essas questões, perguntei a Paulo se estava disposto a ir a Jerusalém e ali ser julgado por essas acusações,
21 Wó Páwụ̃lọ̃ lẽ ị́jọ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ ꞌbã ca úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, áfẽ dó sĩ ãzị́táŋá, lẽ úmba tã la mãbụ́sụ̃ gá ꞌdâ kpere mání kẹ̃jị́ ịsụ́ agá ĩꞌdi tị pẽjó úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ rụ̂lé.”
21 mas ele apelou ao imperador para que julgue seu caso. Por isso, ordenei que fosse mantido sob custódia até eu tomar as providências necessárias para enviá-lo a César.”
22 Ãgị̃rị́pã jọ Fésĩtõ ní, “Álẽ ị́jọ́ arelé ágọ́bị́ ꞌdĩ tị gá mâ sĩ cénĩ.” Fésĩtõ umvi ĩꞌdiní, “Mi ị́jọ́ ĩꞌdi tị gá rĩ are drụ̃sị̃ rá.”
22 Então Agripa disse a Festo: “Gostaria de ouvir esse homem pessoalmente”. E Festo respondeu: “Amanhã poderá ouvi-lo!”.
23 Drụ̃sị̃ íni, ãmbogo ãsĩkárĩ ꞌbã rĩ kí, ꞌbá ãmbogo ꞌdãá la kí abe, ají kí Ãgị̃rị́pã kí Bẹ̃rị̃nị́kẹ̃ be, afí kí ãngũ ꞌbá ꞌbã kî sĩ ru trajó ị́jọ́ arejó rĩ gá ị̃nzị̃táŋá ãmbógó la sĩ. Fésĩtõ jọ, lẽ ájí Páwụ̃lọ̃ ĩꞌba rụ́ ꞌdõlé.
23 No dia seguinte, Agripa e Berenice chegaram à sala de audiência com grande pompa, acompanhados de oficiais militares e homens importantes da cidade. Festo mandou trazer Paulo e,
24 Fésĩtõ jọ, “Úpí Ãgị̃rị́pã ãzíla ũꞌbí jó agá ꞌdâ ꞌdĩ, ágọ́bị́ ĩminí ndrelé ꞌdĩ bãsĩ drị̃lẹ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ꞌbadrị́ ꞌdâ, ãzíla Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdĩ ꞌbã kí ununuŋá ajíjó má rụ́ tré, lẽ ꞌba uꞌá ídri ku rĩ ꞌi.
24 em seguida, disse: “Rei Agripa e demais presentes, este é o homem cuja morte é exigida pelos judeus tanto daqui como de Jerusalém.
25 Wó mání ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ ị̃ndụ́ ndrụ̃ agá, má ịsụ́ ị́jọ́ ãzí ãlu fẽlépi la úlị sĩ ị́jọ́ ĩꞌdi drị̃ gá ꞌbã drã sĩ rá la yụ. Wó ĩꞌdi lẽjó la ị́jọ́ ꞌí drị́ gá rĩ ꞌbã ca úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ, má ũrã ị́jọ́ ĩꞌdi tị pẽjó rá.
25 Em minha opinião, ele não fez coisa alguma para merecer a morte. Contudo, uma vez que apelou ao imperador para que julgue seu caso, decidi enviá-lo a Roma.
26 Wó ánị̃ átã ma úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ ní ãꞌdu ị́jọ́ sĩ ĩꞌdi drị̃ gá yã la ku. Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ dó bãsĩ mání ĩꞌdi ajíjó ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ, ambamba la úpí Ãgị̃rị́pã mi ꞌi! Údrĩ dó ị́jọ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ ị̃ndụ́ ndrụ̃ ꞌbo, ma dó sĩ icó wárãgã sĩlé úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ ní múké.
26 “Não sei, porém, o que escrever ao imperador, pois não há nenhuma acusação clara contra ele. Por isso eu o trouxe hoje diante dos senhores, especialmente do rei Agripa, para que, depois de o interrogarmos, eu tenha algo para escrever.
27 Indré mání múké ku ꞌbá mãbụ́sụ̃ gá rĩ tị pẽjó úpí ãmbógó Rụ́mị̃ gá rĩ rụ̂lé ị́jọ́ ũnzí ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ icéŋâ kóru rĩ gá.”
27 Pois não faz sentido enviar um prisioneiro ao imperador sem especificar as acusações contra ele”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.