Atos 10

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Ágọ́bị́ ãzí ándrá cí uꞌálépi Kãyĩsárĩyã gá rụ́ la Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ ꞌi, ĩꞌdi ãsĩkárĩ túrú ãlu Rụ́mị̃ drị̂ kí ꞌbã ãmbógó.
1 Havia em Cesaréia um homem, por nome Cornélio, centurião da coorte que se chamava Itálica.
2 Ĩꞌdi ándrá ꞌbá Rụ́mị̃ rú Ãdróŋá rulépi ꞌbá ĩꞌdidrị̂ abe ambamba la, ri vâ ꞌbá ándrá Yãhụ́dị̃ rú lẽmẽrí rĩ kí ãzã kolé, ĩꞌdi vâ Ãdróŋá zị agá ụ́ꞌdụ́ pírí.
2 Era religioso; ele e todos os de sua casa eram tementes a Deus. Dava muitas esmolas ao povo e orava constantemente.
3 Ũgũgõ sáwã úrômĩ ị̃tọ́lọŋá sĩ ndre ándrá mãlãyíkã Ãdróŋá drị̂ ícétáŋá agâ sĩ ị́jọ́ jọ agá ĩꞌdi be, umve ĩꞌdi, “Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃!”
3 Este homem viu claramente numa visão, pela hora nona do dia, aproximar-se dele um anjo de Deus e o chamar: Cornélio!
4 Su mịfị́ drị̃ la gá ụ̃rị̃ trũ umvi, “Úpí, ãko ãꞌdu?” Mãlãyíkã umvi, “Ãdróŋá uꞌá ãyĩkõ sĩ, ãꞌdusĩku ãꞌị̃táŋá mî ĩꞌdi ãꞌị̃jó ãzíla ãko mî fẽlé ꞌbá lẽmẽrí Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbanî rĩ ca kí ĩꞌdi rụ̂lé rá, ĩꞌdi dó sĩ bábá ími umvijó.
4 Cornélio fixou nele os olhos e, possuído de temor, perguntou: Que há, Senhor? O anjo replicou: As tuas orações e as tuas esmolas subiram à presença de Deus como uma oferta de lembrança.
5 Ãzíla úꞌdîꞌda ípẽ ꞌbá ãzí kí tị mụlé ágọ́bị́ Sị̃mọ́nị̃ Pétẽrõ rĩ umvelé ãngũ Yópã gá.
5 Agora envia homens a Jope e faze vir aqui um certo Simão, que tem por sobrenome Pedro.
6 Mụ ãmụ́ ru ágọ́bị́ gọ́bẹ́rẹ́ idélépi umvelé Sị̃mọ́nị̃ ꞌi, lị́cọ́ trũ ãni rú la mĩrĩ tị gá rĩ drị́ko gá ĩꞌdi amụ́ míní ị́jọ́ patáŋá drị̂ lũlé.”
6 Ele se acha hospedado em casa de Simão, um curtidor, cuja casa fica junto ao mar.
7 Mãlãyíkã la mụ mụlé ꞌbo, Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ umve ꞌbá ãzị́ ngalépi ĩꞌdidrị́ la kí ị̃rị̃, ala gá ãsĩkárĩ ãzị́ ngalépi ꞌdãá Ãdróŋá rulépi ambamba la ãzí ãlu.
7 Quando se retirou o anjo que lhe falara, chamou dois dos seus criados e um soldado temente ao Senhor, daqueles que estavam às suas ordens.
8 Nze ĩꞌbaní ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí vú, uja dó kí tị pẽlé Yópã gá.
8 Contou-lhes tudo e enviou-os a Jope.
9 Drụ̃sị̃ ĩꞌbaní acá agá ãni rú Yópã gá sáwã ázíyá gá ꞌdĩ, Pétẽrõ mụ tụlé jó drị̃ gá Ãdróŋá zịlé.
9 No dia seguinte, enquanto estavam em viagem e se aproximavam da cidade - pelo meio-dia -, Pedro subiu ao terraço da casa para fazer oração.
10 Ãbị́rị́ ndẽ ĩꞌdi rá, lẽ tí ãko ãzí nalé, ꞌdĩ sĩ íná la drĩ aꞌdí agá aꞌdî ndre ícétáŋá ãzí.
10 Então, como sentisse fome, quis comer. Mas, enquanto lho preparavam, caiu em êxtase.
11 Ndre ala gá ꞌbụ̃ tị nzị̃ ru mgbọ, ndre vâ ãko ãzí cécé bõngó ũgĩlé kónã la sụ rĩ kí agá aꞌbélé vụ̃rụ́ ꞌdõlé rĩ ꞌbã áni la.
11 Viu o céu aberto e descer uma coisa parecida com uma grande toalha que baixava do céu à terra, segura pelas quatro pontas.
12 Ala gá ꞌdãá ãnãkpá ũví ndú-ndú lẽlé úna kí ku ꞌdĩ kí pírí cí; ãko ãgãlépi ꞌa drị̃ sĩ ãzíla ãríŋá ungalépi ụrụgâ sĩ ꞌdĩ kî trũ.
12 Nela havia de todos os quadrúpedes, dos répteis da terra e das aves do céu.
13 Ụ́ꞌdụ́kọ́ angá ala gâlé jọ, “Ínga ụrụgá, Pétẽrõ, mí ụlị́ ãko ꞌdĩ kí ãzíla ína kí rá.”
13 Uma voz lhe falou: Levanta-te, Pedro! Mata e come.
14 Wó Pétẽrõ umvi, “Yụ, Úpí, ána jõ drĩ ãko ãzí ãndị́ ru la ku.”
14 Disse Pedro: De modo algum, Senhor, porque nunca comi coisa alguma profana e impura.
15 ꞌDãá are vâ ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ ꞌbụ̃ gâlé ị̃dị́, “Ãdróŋá drĩ jọ la ãko ꞌdĩ míní múké, lẽ íjọ ũnzí rĩ gá ku.”
15 Esta voz lhe falou pela segunda vez: O que Deus purificou não chames tu de impuro.
16 Ị́jọ́ ꞌdĩ idé kí ru íni pâlékó na, ꞌdãá úꞌdụ dó ãko bõngó áni ꞌdĩ ꞌbụ̃ gâlé vúlé.
16 Isto se repetiu três vezes e logo a toalha foi recolhida ao céu.
17 Pétẽrõ ꞌbã drĩ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ndrelé ꞌdĩ ífí ndrụ̃ agá ꞌdâ, ndre ꞌbá Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ ꞌbã tị ãpẽlé ꞌdĩ kí pá tu agá Sị̃mọ́nị̃ drị́ jó tị gá ꞌdãá.
17 Desconcertado, Pedro refletia consigo mesmo sobre o que significava a visão que tivera, quando os homens, enviados por Cornélio, se apresentaram à porta, perguntando pela casa de Simão.
18 ꞌDãá zị kí, “Ãmụ́ ãzí rụ́ sĩ umvelé Sị̃mọ́nị̃ Pétẽrõ ꞌi rĩ ꞌdâ cí yã?”
18 Eles chamaram e indagaram se ali estava hospedado Simão, com o sobrenome Pedro.
19 Pétẽrõ drĩ ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ ꞌdĩ ífí ũrã agá, Úríndí jọ ĩꞌdiní, “Mí are! ꞌBá ãgọbị rú la kí na kí ími ndrụ̃.
19 Enquanto Pedro refletia na visão, disse o Espírito: Eis aí três homens que te procuram.
20 Mí asị́ vụ̃rụ́ ími itúlé bábá, ígã jõ mụlé ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru ꞌdĩ ꞌbã abe ku, ãꞌdusĩku má ãpẽ kí tị ma ꞌi.”
20 Levanta-te! Desce e vai com eles sem hesitar, porque sou eu quem os enviou.
21 Cọtị Pétẽrõ asị́ vụ̃rụ́ jọ ãgọbị ꞌdã ꞌbaní, “Ma bãsĩ ágọ́bị́ ĩmi ndrụ̃lé rĩ ꞌi, ĩmi amụ́ ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
21 Pedro desceu ao encontro dos homens e disse-lhes: Aqui me tendes, sou eu a quem buscais. Qual é o motivo por que viestes aqui?
22 Ãgọbị na ꞌdã umvi kí, “Ãmbógó Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ ãsĩkárĩ Rụ́mị̃ gá rĩ ãpẽ ãma tị nĩ. Ĩꞌdi ꞌbá ãzí Ãdróŋá rulépi rũrũ vâ ꞌbá múké, ãzíla ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ꞌbã kí rulé rũrũ íni la. Mãlãyíkã ãlá Ãdróŋá drị̂ jọ ị́jọ́ ĩꞌdi be, jọ ꞌbã umve mi ꞌi ĩꞌdidrị́ kogâlé, ĩꞌdi sĩ ị́jọ́ mî mụlé jọlé ĩꞌdiní rĩ are.”
22 Responderam: O centurião Cornélio, homem justo e temente a Deus, o qual goza de excelente reputação entre todos os judeus, recebeu dum santo anjo o aviso de te mandar chamar à sua casa e de ouvir as tuas palavras.
23 Pétẽrõ ꞌbã mãmálá aꞌị́ ãgọbị na ꞌdã kí ụ́ꞌdụ́ kojó ꞌdãá.
23 Então Pedro os mandou entrar e hospedou-os. No dia seguinte, levantou-se e partiu com eles, e alguns dos irmãos de Jope o acompanharam.
24 Drụ̃sị̃ íni ca kí lị́cọ́ Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ drị́ ĩꞌdi ꞌbã sĩ ĩꞌdi tẽjó ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe ãzíla ĩꞌdi ꞌbã wọ̃rị́ka umvelé umve-umve rĩ abe Kãyĩsárĩyã gá ꞌdãá.
24 No outro dia chegaram a Cesaréia. Cornélio os estava esperando, tendo convidado os seus parentes e amigos mais íntimos.
25 Pétẽrõ ꞌbã lẽ agá fi agá jó agâlé ꞌdĩ gá ꞌdĩ, Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ ụfụ kí drị̃ ĩꞌdi be, ꞌbe ru pálé la gá ꞌdãá vụ̃rụ́ ĩꞌdi ị̃nzị̃jó.
25 Quando Pedro estava para entrar, Cornélio saiu a recebê-lo e prostrou-se aos seus pés para adorá-lo.
26 Pétẽrõ fẽ ĩꞌdiní angálé ụrụgá jọ, “Ítu pá ụrụgá, Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃, ma mâ ngá lú ꞌbá cécé mí áni.”
26 Pedro, porém, o ergueu, dizendo: Levanta-te! Também eu sou um homem!
27 Pétẽrõ mụ kí ị́jọ́ jọ trũ Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ be kpere ĩꞌbaní ca agá jó ꞌbá ꞌbaní ru trajó wẽwẽ rú rĩ agâlé.
27 E, falando com ele, entrou e achou ali muitas pessoas que se tinham reunido e disse:
28 Jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi pírí nị̃ kí rá ãzị́táŋá ãmadrị́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ drị́ dị́nị̃ drị̂ ãꞌị̃ ãmaní uꞌájó sụ́rụ́ ndú ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ abe vâ adrujó ãmụ́ ru ĩꞌbadrị́ko gá ãndrũ ꞌdĩ ꞌbã áni ku. Wó Ãdróŋá jọ mání, lẽ má umve ꞌbá ãzí ãluŋá la mẹ́rọ́ꞌbá ru jõku ãndị́ ru íni ku.
28 Vós sabeis que é proibido a um judeu aproximar-se dum estrangeiro ou ir à sua casa. Todavia, Deus me mostrou que nenhum homem deve ser considerado profano ou impuro.
29 Bãsĩ gápi mâ amụ́jó kpílo gbõrú míní ꞌbá tị pẽjó má rụ́ ꞌbo rĩ sĩ ꞌdĩ. Ázị dó mi ꞌi, ípẽ ꞌbá kí tị má rụ̂lé ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
29 Por isso vim sem hesitar, logo que fui chamado. Pergunto, pois, por que motivo me chamastes.
30 Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃ umvi ĩꞌdiní, “Alị ụ́ꞌdụ́ na ꞌbo, ándrá cécé sáwã úrômĩ sĩ ãndrũ ꞌdĩ ꞌbã áni, ma Ãdróŋá zị agá ị̃tọ́lọŋá sĩ mádrị́ jó agá, rụ̃gbụ́gbụ́ ándre ꞌbá ãzí bõngó sụ̃lépi imvesílílí la pâ tu agá áma drị̃lẹ́ gá ꞌdãá.
30 Disse Cornélio: Faz hoje quatro dias que estava eu a orar em minha casa, à hora nona, quando se pôs diante de mim um homem com vestes resplandecentes, que disse:
31 Jọ mání, ‘Kụ̃rụ̃nálị́yọ̃! Ãdróŋá are zịtáŋá mídrị̂ rá ãzíla ndre vâ ãzãkoma míní fẽlé ꞌbá ꞌbaní rĩ kí rá, ãvĩ ị́jọ́ kí drị̃ gá ku.’
31 Cornélio, a tua oração foi atendida e Deus se lembrou de tuas esmolas.
32 Jọ vâ mání, ‘Ípẽ ꞌbá ãzí tị mụlé Yópã gá ágọ́bị́ umvelé Sị̃mọ́nị̃ Pétẽrõ ꞌi rĩ rụ́, ĩꞌdi ãmụ́ ágọ́bị́ gọ́bẹ́rẹ́ idélépi umvelé Sị̃mọ́nị̃ ꞌi rĩ drị́ko gá mĩrĩ tị gá ꞌdã.’
32 Envia alguém a Jope e manda vir Simão, que tem por sobrenome Pedro. Está hospedado perto do mar em casa do curtidor Simão.
33 ꞌDĩ gá ꞌdâ ápẽ ꞌbá tị mí rụ̂lé cọtị mí idé vâ múké amụ́jó. Úꞌdîꞌda ãma dó pírí Ãdróŋâ drị̃lẹ́ gá ꞌdâ ị́jọ́ Úpí ꞌbã azịlé ími tị gá rĩ arejó.”
33 Por isso mandei chamar-te logo e felicito-te por teres vindo. Agora, pois, eis-nos todos reunidos na presença de Deus para ouvir tudo o que Deus te ordenou de nos dizer.
34 Pétẽrõ iꞌdó ị́jọ́ jọlé, jọ, “Ánị̃ dó rá ãndá Ãdróŋá uya ꞌbá kí uya-uyâ ku.
34 Então Pedro tomou a palavra e disse: Em verdade, reconheço que Deus não faz distinção de pessoas,
35 Sụ́rụ́ wẽwẽ rú ꞌdĩ kí agá ꞌdâ, ãꞌị̃ ꞌbá ĩꞌdi rụ́ ịcụ́lépi ãzíla ꞌbá ị́jọ́ mgbã ngalépi rĩ kí rá.
35 mas em toda nação lhe é agradável aquele que o temer e fizer o que é justo.
36 Ĩmi are ándrá ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá ꞌbã tị ãpẽlé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌbaní ásị́ ị̃gbẹ̃ Ãdróŋá drị̂ ajílépi Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ Úpí ru sụ́rụ́ pírí ꞌbaní rĩ rụ̂ sĩ rĩ rá.
36 Deus enviou a sua palavra aos filhos de Israel, anunciando-lhes a boa nova da paz, por meio de Jesus Cristo. Este é o Senhor de todos.
37 Ĩmi are ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã idélé iꞌdójó Gãlị́lị̃ gá ãngũ Yụ̃dị́yã drị̂ gá sáwã Yõhánã ꞌbã ị́jọ́ bãbụ̃tị́zị̃ drị̂ ũlũjó rĩ ꞌbã ũngúkú gá rĩ rá.
37 Vós sabeis como tudo isso aconteceu na Judéia, depois de ter começado na Galiléia, após o batismo que João pregou.
38 Ĩnị̃ vâ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbá Nãzẹ̃rẹ́tị̃ rú Ãdróŋá ꞌbã adrujó ĩꞌdi be, ĩꞌdi vâ Úríndí Ãlá rĩ ũsũjó drị̃ la gá, ũkpõ trũ, acị́lépi ị́jọ́ múké idé trũ, ãzíla ꞌbá Sĩtánĩ ꞌbã umbélé cí ꞌdĩ kí adríjó rá rĩ rá.
38 Vós sabeis como Deus ungiu a Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com o poder, como ele andou fazendo o bem e curando todos os oprimidos do demônio, porque Deus estava com ele.
39 “Ãma ụ̃pị́gọ́ŋá ru ꞌdĩ kí dó sĩ pírí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé ãngũ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ agá ãzíla Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ agá ꞌdĩ ꞌbã sãdínĩ rú. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ipa kí ĩꞌdi mũsãláꞌbã sị́ gá.
39 E nós somos testemunhas de tudo o que fez na terra dos judeus e em Jerusalém. Eles o mataram, suspendendo-o num madeiro.
40 Wó ụ́ꞌdụ́ na Yẹ́sụ̃ ꞌbã drãjó ꞌbo rĩ ꞌbã ũngúkú gá, Ãdróŋá inga ĩꞌdi ídri, iꞌda ru úꞌdí ru
40 Mas Deus o ressuscitou ao terceiro dia e permitiu que aparecesse,
41 adru ꞌbá pírí ꞌbanî la ku, wó lú ꞌbá ándrá ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ ndrelépi cé, Ãdróŋá ꞌbã ándrá pẽlé ꞌbo ꞌdĩ ꞌbanî, ãma ándrá ãko nalépi ãzíla mvụlépi ĩꞌdi trũ sáwã ĩꞌdi ꞌbã angájó drã agá rĩ sĩ ꞌbo rĩ kî.
41 não a todo o povo, mas às testemunhas que Deus havia predestinado, a nós que comemos e bebemos com ele, depois que ressuscitou.
42 Ãzíla azị ãmaní ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ ị̃ndụ́ nzejó ꞌbá ꞌbanî iꞌdajó la ꞌi bãsĩ ꞌbá Ãdróŋá ꞌbã tị ãpẽlé, ị́jọ́ lịjó ꞌbá ídri rĩ kí drị̃ gá ꞌbá ũdrãlépi rá rĩ abe rĩ ꞌi.
42 Ele nos mandou pregar ao povo e testemunhar que é ele quem foi constituído por Deus juiz dos vivos e dos mortos.
43 Nãbịya pírí ũlũ kí ị́jọ́ ĩꞌdi drị̃ gá, jọ kí, ꞌbá pírí ĩꞌdi ãꞌị̃lépi rá rĩ ála ị́jọ́ ũnzí ĩꞌdidrị̂ kî trũ rá ũkpó rụ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ sĩ.”
43 Dele todos os profetas dão testemunho, anunciando que todos os que nele crêem recebem o perdão dos pecados por meio de seu nome.
44 Pétẽrõ ꞌbã drĩ ị́jọ́ jọ agá jọ̃jọ̃ ꞌdĩ gá ꞌdĩ, Úríndí Ãlá rĩ asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé ꞌbá tá ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ arelépi ꞌdĩ kí drị̃ gá.
44 Estando Pedro ainda a falar, o Espírito Santo desceu sobre todos os que ouviam a {santa} palavra.
45 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ĩtãrãlé rá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá angálépi Yópã gá Pétẽrõ be ꞌdĩ acá kí ụ̃sụ̃táŋá sĩ, ãꞌdusĩku Ãdróŋá ꞌbã fẽtáŋá ĩꞌdi ãni Úríndí Ãlá rĩ ãsũjó vâ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ kí drị̃ gá ĩndĩ rĩ sĩ.
45 Os fiéis da circuncisão, que tinham vindo com Pedro, profundamente se admiraram, vendo que o dom do Espírito Santo era derramado também sobre os pagãos;
46 ꞌDĩ fẽ iꞌdó kí ị́jọ́ jọlé tị ndú-ndú sĩ Ãdróŋâ ịcụ́ŋâ trũ cọtị Pétẽrõ jọ,
46 pois eles os ouviam falar em outras línguas e glorificar a Deus.
47 “ꞌBá ꞌdĩ ịsụ́ kí Úríndí Ãlá rĩ ꞌbo, cécé ándrá ãmaní ịsụ́lé rĩ ꞌbã áni. ꞌDâ ꞌbá ãzí icó dó kí ugalé úmgbé bãbụ̃tị́zị̃ ịsụ́jó ị̃yị́ sĩ la ku.”
47 Então Pedro tomou a palavra: Porventura pode-se negar a água do batismo a estes que receberam o Espírito Santo como nós?
48 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, fẽ dó ĩꞌbaní bãbụ̃tị́zị̃ rụ́ Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ drị́ gá rĩ sĩ. ꞌBá ꞌdãá ꞌdĩ zị kí Pétẽrõ ꞌi uꞌájó ĩꞌba abe ụ́ꞌdụ́ were rú ị̃dị́.
48 E mandou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Rogaram-lhe então que ficasse com eles por alguns dias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.