Apocalipse 6
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Ándre Kãbĩlõmvá ꞌbã ãko sĩ bụ́kụ̃ tị ĩbĩjó ázị̂rị̃ rĩ ꞌbã ãzí ãlu drị̃drị̃ rĩ tị nzị̃ agá. Ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá, má are ụ́ꞌdụ́kọ́ ãko ãzí ídri rú sụ ꞌdã ꞌbã ãzí ãlu ꞌụ agá ãvi áni, jọ, “Mí amụ́!”
1 Então vi o Cordeiro quebrar o primeiro dos sete selos e ouvi um dos quatro seres vivos dizer com voz forte como o barulho de um trovão: — Venha!
2 Ándre áma drị̃lẹ́ gá ꞌdãá fãrásĩ imve rú. ꞌBá rilépi drị̃ la gá rĩ ĩꞌdi ụ́sụ trũ, úsu drị̃ la gá kõfíyã ãmbõgõ drị̂, ãzíla fũ dó sĩ ꞌbá ãꞌdị́ ndẽlépi rá rĩ áni, ĩꞌdi dó sĩ mụ mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí ndẽlé rá.
2 Olhei e vi um cavalo branco. O seu cavaleiro tinha um arco, e lhe deram uma coroa de rei. E ele saiu vencendo e conquistando.
3 Kãbĩlõmvá la mụ ãko sĩ bụ́kụ̃ tị ĩbĩjó ị̃rị̃ rĩ nzị̃lé ꞌbo, má are ãko ãzí ídri rú sụ ꞌdã ꞌbã ãzí ị̃rị̃ rĩ jọ, “Mí amụ́!”
3 Depois o Cordeiro quebrou o segundo selo. E ouvi o segundo ser vivo dizer: — Venha!
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, fãrásĩ ãzí rĩ ãfũ ika rú ũmbã rú. Úfẽ ũkpõ ꞌbá rilépi drị̃ la gá rĩ ní, ásị́ ị̃gbẹ̃ izajó ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rá ãzíla fẽjó la ꞌbá ꞌbã ụꞌdị́ kí ru ãyá-ãyá íni. Úfẽ drị́ la gá ménéŋá ãmbógó ãꞌdị́ ãni la.
4 Aí saiu outro cavalo, que era vermelho. O seu cavaleiro recebeu o poder de trazer a guerra ao mundo a fim de que as pessoas matassem umas às outras. E ele recebeu uma grande espada.
5 Kãbĩlõmvá la mụ ãko sĩ bụ́kụ̃ tị ĩbĩjó na rĩ nzị̃lé ꞌbo, má are ãko ãzí ídri rú sụ ꞌdã ꞌbã ãzí na rĩ jọ, “Mí amụ́!” Ándre, ãzíla áma drị̃lẹ́ gá ꞌdãá fãrásĩ ãzí ịnị la. ꞌBá rilépi drị̃ la gá rĩ rụ kị́lọ̃ ãko ụ̃ꞌbị̃jó rĩ ĩꞌdidrị́ gá cí.
5 Então o Cordeiro quebrou o terceiro selo. E ouvi o terceiro ser vivo dizer: — Venha! Olhei e vi um cavalo preto. O seu cavaleiro tinha uma balança na mão.
6 ꞌDãá má are ãko ãzí akụ́lépi ụ́ꞌdụ́kọ́ áni la angájó ãko ãzí ídri rú sụ ꞌdã kí drĩdríŋĩ gâlé jọ, “Ãkónã kí ãjẹ̃ la mụ adrulé ambamba. Ngánũ kị́lọ̃ ãlu ãjẹ̃ la adru ũyá ụ́ꞌdụ́ ãlu drị̂ pí, ãzíla lógõŋá na rĩ ꞌbã ãjẹ̃ la adru ũyá ụ́ꞌdụ́ ãlu drị̂ pí, ꞌbo lẽ ĩmi iza ãdu kí wáyĩnĩ trũ ku!”
6 Ouvi o que parecia ser uma voz, que vinha do meio dos quatro seres vivos e dizia: — Meio quilo de trigo custa o que vocês ganham num dia inteiro de trabalho; e um quilo e meio de
7 Kãbĩlõmvá la mụ ãko sĩ bụ́kụ̃ tị ĩbĩjó sụ rĩ nzị̃lé ꞌbo, má are ụ́ꞌdụ́kọ́ ãko ãzí ídri rú sụ ꞌdã ꞌbã ãzí sụ rĩ drị̂ jọ, “Mí amụ́!”
7 Depois o Cordeiro quebrou o quarto selo. E ouvi o quarto ser vivo dizer: — Venha!
8 Ándre áma drị̃lẹ́ gá ꞌdãá fãrásĩ foro ãvẹ̃vị̃ kóru la. ꞌBá rilépi drị̃ la gá rĩ úꞌda rụ́ la Drã ꞌi, ãzíla úꞌda ãzí rĩ rụ́ ị̃nádrị̃ ꞌi, ꞌde vú la gâ sĩ ãni rú. Úfẽ ĩꞌbaní ũkpõ sĩ ꞌbá ãlu sụ drị̃ gá ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rĩ kí ulị́jó ménéŋá sĩ, kí acojó ãbị́rị́ sĩ, ãyánĩ sĩ, ãzíla ụ̃bọ̃gụ̃ ní kí naŋá sĩ.
8 Olhei e vi um cavalo amarelo. O seu cavaleiro se chamava Morte, e o mundo dos mortos o seguia. Estes receberam poder sobre a quarta parte da terra, para matar por meio de guerras, fome, doenças e animais selvagens.
9 Kãbĩlõmvá la mụ ãko sĩ bụ́kụ̃ tị ĩbĩjó tõwú rĩ nzị̃lé ꞌbo, ándre ãlĩtárĩ ị̃ndụ́ gá úríndí ꞌbá ándrá ụꞌdị́lé ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ vú nzeŋá sĩ, ãzíla ãꞌị̃táŋá ĩꞌbadrị́ Ãdróŋá agá ĩꞌbã kí sĩ pá tujó ala gá mgbemgbe rĩ ꞌbadrị̂ kî.
9 Então o Cordeiro quebrou o quinto selo. E vi debaixo do altar as almas dos que tinham sido mortos porque haviam anunciado a mensagem de Deus e tinham sido fiéis no seu testemunho.
10 Za kí re, jọ kí, “Ãdróŋá ũkpó ꞌdị́pị, mi ãlá ru ãzíla mí alị́ ĩnzõ ku! Ĩꞌdi ụ́ꞌdụ́ ꞌdụ sị́ míní amụ́jó ꞌbá ãma ụꞌdị́lépi ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdĩ ꞌbadrị́ ị́jọ́ rĩ lịjó ãzíla ĩꞌbaní drị̃rịma fẽjó?”
10 Eles gritavam com voz bem forte: — Ó Todo-Poderoso, santo e verdadeiro! Quando julgarás e condenarás os que na terra nos mataram?
11 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ũngúkú gá, úfẽ ĩꞌba ãlu-ãlu ní bõngó imve sụ̃lé, ãzíla újọ ĩꞌbaní ꞌbã tẽ kí ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ, kpere ĩꞌbã ãzí ãtíꞌbó rú, ãzíla ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ ꞌbã kãlãfe ụꞌdị́lé ꞌdĩ ꞌbaní ca agá.
11 Cada um deles recebeu uma roupa branca. E foi dito a eles que descansassem um pouco mais, até que se completasse o número dos seus companheiros no trabalho de Cristo, que eram seus irmãos e que iam ser mortos como eles tinham sido.
12 Ándre Kãbĩlõmvá nzị̃ ãko sĩ bụ́kụ̃ tị ĩbĩjó ázíyá rĩ ꞌbã tị. ꞌDãá ũyãkĩyã ãmbógó la ũyã ãngũ, ị̃tụ́ uja ru ịnịbịrịcịcị rú cécé ị́nị́ áni, ãzíla ĩmbá uja ru ika rú ãrí áni.
12 Em seguida vi o Cordeiro quebrar o sexto selo. Houve um violento terremoto, o sol se tornou negro como uma roupa de luto, e a lua ficou toda vermelha como sangue.
13 Lẽlẽgó ꞌbụ̃ agá ꞌdĩ ri kí zõlé vụ̃rụ́ ꞌdõlé cécé wộmbẹ̃ ãráŋá mbalépi ku rĩ ꞌbã zõlé ãlụ́kụ́kụ̃ ũkpó la ꞌbã kí ayajó rĩ sĩ rĩ áni.
13 As estrelas caíram do céu sobre a terra, como os figos verdes caem da figueira sacudida por um vento forte.
14 ꞌBụ̃ tra ru cécé kãrãtásĩ tralé rĩ áni, ãzíla ꞌbé kí ãngũ ru lịlépi ị̃yị́ agá rĩ trũ ãvĩ kí ãngũ ĩꞌbã kí jõ sĩ adrujó rĩ gá rá.
14 O céu desapareceu como um rolo de papel que se enrola de novo, e todos os montes e ilhas foram tirados dos seus lugares.
15 ꞌBá ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ ãꞌị̃lépi ku ũpi rú ãngũ drị̃ gá ꞌdĩ kí, ũpi ãnzị abe, ãmbogo ãsĩkárĩ ꞌbadrị̂ trũ, ꞌbá málĩ trũ, ꞌbá ũkpó ru ꞌdĩ kî trũ, ãzíla ãtiꞌbo kí abe, ꞌbá ãtiꞌbo rú ku ꞌdĩ kí abe, ụ̃zị̃ kí ru ụ̃jị́gọ́ agá, ãzíla írã ị̃ndụ́ ꞌbé agâlé.
15 Então os reis do mundo inteiro, os governadores e os chefes militares, os ricos e os poderosos e todas as outras pessoas, escravas ou livres, se esconderam nas cavernas e debaixo das rochas das montanhas.
16 Jọ kí ꞌbé ꞌbaní írã abe, “Ĩmi aꞌdé ãma drị̃ gá, ĩmi atrị ãma ꞌbá rilépi úmvúke drị̃ gá ꞌdã mẹ́lẹ́tị gá, ãzíla âdrã Kãbĩlõmvá drị̂ agá.
16 E gritavam para os montes e para as rochas: — Caiam sobre nós e nos escondam dos olhos daquele que está sentado no trono e nos protejam da
17 Ụ́ꞌdụ́ ãmbógó âdrã ũmbã rú ĩꞌbadrị̂ acá ꞌbo, ãꞌdi icó pá tulé drị̃ la tẽjó nĩ yã?”
17 Pois já chegou o grande dia da ira deles, e quem poderá aguentá-la?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.