2 Samuel 4
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVI
1 Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ la dó mụ arelé la Ãbị̃nẹ́rị̃ drã Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gâlé rá, ũkpó la fũ dó rá ãzíla ụ̃rị̃ ãmbógó la rụ dó ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ kí nĩ.
1 Ao saber que Abner havia morrido em Hebrom, Is-Bosete, filho de Saul, perdeu a coragem, e todo Israel ficou alarmado.
2 Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌbã ãmbogo ãsĩkárĩ kí drị̃lẹ́ gá ị̃rị̃ la kí ándrá cí. Ãlu rĩ ꞌbã rụ́ Bãánã ꞌi, ãzí rĩ ꞌbã rụ́ Rẽkábũ ꞌi. Anzị ꞌdĩ kí ꞌbã átẹ́pị ĩꞌdi Rị̃mọ́nị̃ Bẹ̃yãrọ́tị̃ gó ru angájó sụ́rụ́ Bénzãmĩnĩ drị̂ agá rĩ. Ãngũ Bẹ̃yãrọ́tị̃ drị̂ úlã ándrá ĩꞌdi sụ́rụ́ Bénzãmĩnĩ drị̂ ꞌbã ãzí ru,
2 Ora, o filho de Saul tinha a seu serviço dois líderes de grupos de ataque. Um deles chamava-se Baaná e o outro, Recabe; ambos filhos de Rimom, de Beerote, da tribo de Benjamim; a cidade de Beerote era considerada parte de Benjamim.
3 ãꞌdusĩku ꞌbá Bẹ̃yãrọ́tị̃ gó ru rĩ apá kí ándrá Gĩtãyímũ gá ãzíla ri kí uꞌálé ꞌdãá ãtíꞌbó ru kpere ãndrũ.
3 O povo de Beerote fugiu para Gitaim e até hoje vive ali como estrangeiro.
4 Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị Yónãtãnĩ ꞌbã ngọ́tị́ ágọ́bị́ la ándrá cí rụ́ la Mẹ̃fị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌi. Sáwã átẹ́pị̃ ꞌbã kí ũdrãjó áyị́pị̃ be Yẹ̃zẹ̃rẹ́lị̃ gâlé rĩ sĩ, ĩꞌdi dó ílí trũ tõwú. Ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ la dó mụ acálé ꞌbo, mgbâ ꞌbã ị́yị́pị ꞌdụ dó ĩꞌdi trũ apájó. Wó ĩꞌdi ꞌbã apá agá ꞌdĩ gá ꞌdâ mgbâ aꞌdé pá la adrá kí rá ãzíla acá kí dó sĩ rá.
4 ( Jônatas, filho de Saul, tinha um filho aleijado dos pés. Ele tinha cinco anos de idade quando chegou a notícia de Jezreel de que Saul e Jônatas haviam morrido. Sua ama o apanhou e fugiu, mas, na pressa, ele o deixou cair e ele ficou manco. Seu nome era Mefibosete. )
5 Rị̃mọ́nị̃ Bẹ̃yãrọ́tị̃ gó ru rĩ ꞌbã anzị ị̃rị̃ Rẽkábũ kí Bãánã be mụ kí Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ drị́ lị́cọ́ gá ãzíla acá kí ị̃tụ́kã íríkírí sĩ ịsụ́ kí sĩ ĩꞌdi ụ́ꞌdụ́ sáwã ázíyá drị̂ ko agâ.
5 Aconteceu então que Recabe e Baaná, filhos de Rimom, de Beerote, foram à casa de Is-Bosete na hora mais quente do dia, na hora do seu descanso do meio-dia.
6 Fi kí jó agâlé kí ꞌbãrĩ mụ ngánũ aꞌdụ́lé rĩ áni ãzíla sõ kí Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ kụ̃bụ̃ gá ãjụ́ sĩ. ꞌDã ꞌbã vúlé gá Rẽkábũ kí ádrị́pị̃ Bãánã ꞌbe nze kí dó ru apálé rá, ꞌbá ãzí rụ kí ku.
6 Os dois entraram na casa como se fossem buscar trigo, transpassaram-lhe o estômago e depois fugiram.
7 Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ la ru ĩꞌdidrị́ gbọ́lọ́ drị̃ gá ĩꞌdidrị́ jó agâlé sáwã ĩꞌbã kí fijó jó gâlé rĩ sĩ. Kí mụ ĩꞌdi ꞌdịlé ꞌbo, lị kí drị̃kã la rá. ꞌDụ kí drị̃kã la ĩndĩ, mụ kí gẹ̃rị̃ Ãrábã gá rĩ gâsĩ ị́nị́-ãrã.
7 Eles haviam entrado na casa enquanto Is-Bosete estava deitado, em seu quarto. Depois de o transpassarem e o matarem, cortaram-lhe a cabeça. E levando-a consigo, viajaram toda a noite pela rota da Arabá.
8 Ají kí Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌbã drị̃kã Dãwụ́dị̃ rụ́ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ãzíla jọ kí ĩꞌdiní, “Índre Sáwụ̃lọ̃ mẹ́rọ́ꞌbá mídrị́ ándrá ími ndrụ̃lépi sĩ lẽjó ími ꞌdịjó rá rĩ ꞌbã ngọ́pị Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌbã drị̃kã ꞌdĩ nu. Ụ́ꞌdụ́ ãndrũ ꞌdĩ sĩ Úpí ũfẽ úpí mádrị̂ ꞌbã ãrígó tị Sáwụ̃lọ̃ rụ́ anzị ĩꞌdidrị̂ kí abe ꞌbo.”
8 Levaram a cabeça de Is-Bosete a Davi, em Hebrom, e disseram-lhe: "Aqui está a cabeça de Is-Bosete, filho de Saul, teu inimigo, que tentou tirar-te a vida. Hoje o Senhor vingou o nosso rei e senhor, de Saul e de sua descendência".
9 Dãwụ́dị̃ umvi Rị̃mọ́nị̃ Bẹ̃yãrọ́tị̃ gó ru rĩ ꞌbã ngọ́pị Rẽkábũ ꞌbaní Bãánã be, “Cécé Úpí ꞌbã adrujó ídri, ĩꞌdi ꞌbã áma pajó mẹ́rọ́ꞌbá pírí mádrị̂ kí drị́ gá rĩ áni,
9 Davi respondeu a Recabe e a Baaná, seu irmão, filhos de Rimom, de Beerote: "Juro pelo nome do Senhor, que me tem livrado de todas as aflições.
10 ágọ́bị́ ãzí la mụ mání jọlé la ‘Sáwụ̃lọ̃ drã rá’ ãzíla ũrã ꞌí ají mání ụ́ꞌdụ́kọ́ múké la, árụ ĩꞌdi ãzíla áfẽ ĩꞌdi ꞌdịlé Zĩkĩlágĩ gá ꞌdãá rá. ꞌDã ãwãꞌdĩfô mání fẽlé ĩꞌdiní rĩ ꞌi.
10 Quando um homem me disse que Saul estava morto, pensando que me trazia boa notícia, eu o agarrei e o matei em Ziclague, como recompensa pela notícia que trouxe!
11 Ma dó ꞌbá ũnzí ꞌbá ị́jọ́ kóru rĩ ꞌdịlépi ĩꞌdidrị́ gbọ́lọ́ drị̃ gá rĩ kí idé ũnzí íngõpí yã? Má icó dó ĩꞌdi ãrígó tị ũfẽlé ĩmi ụrụꞌbá gá sĩ ĩmi ị̃lị̃kị̃jó ku yã?”
11 Muito mais agora, que homens ímpios mataram um inocente em sua própria casa e em sua própria cama! Vou castigá-los e eliminá-los da face da terra porque vocês fizeram correr o sangue dele! "
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ fẽ dó ãzị́táŋá ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní ãzíla ụꞌdị́ kí dó sĩ Rẽkábũ kí Bãánã be rá. Ụlị́ kí drị́ la kí pá abe rá ãzíla ũgĩ kí dó ãvũ la kí kídí Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá rĩ tị gá. Wó ꞌdụ kí Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌbã drị̃kã ãzíla ị̃sị̃ kí dó sĩ ĩꞌdi ị̃nádrị̃ Ãbị̃nẹ́rị̃ drị̂ gá.
12 Então Davi ordenou a seus soldados, e eles os mataram. E cortaram as mãos e os pés deles e penduraram os corpos junto ao açude de Hebrom. Mas sepultaram a cabeça de Is-Bosete no túmulo de Abner, em Hebrom.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.