2 Samuel 2
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 Ị́jọ́ ꞌdĩ kí vúlé gá Dãwụ́dị̃ zị Úpí ꞌi, “Má icó mụlé vúlé táwụ̃nị̃ Yụ́dã gá rĩ kí ꞌbã ãzí gá rá yã?”
1 Depois disso, Davi consultou o Senhor: Devo subir a alguma das cidades de Judá?, perguntou ele. Vai, respondeu o Senhor. Davi retomou: Aonde irei? A Hebron.
2 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ gõ dó ũkú ĩꞌdidrị́ ị̃rị̃ Ãhĩnõwámũ Yẹ̃zẹ̃rẹ́lị̃ ízó ru ãzíla ãwụ́zị́ Ãbị̃gãyị́lị̃ Nãbálĩ Kãrị̃mẹ́lị̃ gó ru rĩ drị̂ abe.
2 Davi subiu a Hebron com suas duas mulheres, Aquinoã de Jezrael e Abigail, viúva de Nabal, de Carmelo.
3 Dãwụ́dị̃ agụ vâ ãgọbị ĩꞌdi abe rĩ kí ĩꞌbã ũkúka kí abe ĩndĩ ãzíla ri kí dó sĩ táwụ̃nị̃ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá rĩ kí agá.
3 Levou também Davi os homens de sua tropa com suas famílias, e fixaram-se nas cidades de Hebron.
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá Yụ́dã gá rĩ amụ́ kí dó Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ãzíla ũsũ kí dó ãdu Dãwụ́dị̃ drị̃ gá sĩ ĩꞌdi ꞌbãjó úpí ru Yụ́dã gá.
4 Os homens de Judá foram ali e sagraram Davi rei da casa de Judá. Foi anunciado ao rei que os homens de Jabes em Galaad haviam sepultado Saul.
5 Dãwụ́dị̃ pẽ dó ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí tị ꞌbá Yãbẹ́sị̃ Gị̃lẹ́dị̃ gá rĩ ꞌba rụ́ sĩ jọjó la ĩꞌbaní, “Úpí ꞌbã wi ĩminí sụ̃sụ́ ĩminí ásị́ ị̃gbẹ̃ iꞌdajó úpí ĩmidrị́ Sáwụ̃lọ̃ ní ĩminí ĩꞌdi ị̃sị̃jó rá rĩ sĩ.
5 Davi mandou-lhes mensageiros, dizendo: Benditos sejais pelo Senhor, por terdes feito esta obra de misericórdia para com o vosso senhor Saul, sepultando-o!
6 Úꞌdîꞌda lẽ Úpí ꞌbã iꞌda ĩminí ásị́ ị̃gbẹ̃ kí ị́jọ́ pịrị rĩ be ãzíla áma ãmgbã rĩ la vâ ĩminí lẽtáŋá iꞌda ĩminí ị́jọ́ ꞌdĩ idejó rĩ sĩ.
6 Que o Senhor, por sua vez, se mostre bom e fiel para convosco; e eu também vos beneficiarei por essa ação que fizestes.
7 Úꞌdîꞌda ĩmi adru ũkpó ru ãzíla ĩmi ásị́ ꞌbã mba mbã ãꞌdusĩku Sáwụ̃lọ̃ drã dó ꞌbo ãzíla ꞌbá Yụ́dã drị̂ ũsũ kí dó ãdu áma drị̃ gá ãzíla ꞌbã kí dó sĩ ma úpí ru kí drị̃ celé.”
7 Coragem! Sede homens valentes! Vosso senhor Saul morreu, e a casa de Judá me ungiu por seu rei.
8 Wó Nẹ́rị̃ ngọ́pị Ãbị̃nẹ́rị̃ ãsĩkárĩ Sáwụ̃lọ̃ drị̂ kí ꞌbã ãmbógó ru rĩ ꞌdụ dó Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã ngọ́pị Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌi ãzíla agụ dó ĩꞌdi mĩrĩ Yõrĩdánĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ ĩꞌdi rụ́ Mãhãnãyị́mụ̃ gá.
8 Entretanto, Abner, filho de Ner, chefe do exército de Saul, tomou Isboset, filho de Saul, e levou-o a Maanaim,
9 ꞌBã Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌi úpí ru ꞌbá Gị̃lẹ́dị̃ gá, Ãsụ́rị̃ gá, Yẹ̃zẹ̃rẹ́lị̃ gá, Ịfụrayị́mụ̃ gá, Bénzãmĩnĩ gá ãzíla ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá.
9 onde o declarou rei sobre Galaad, sobre os assuritas, sobre Jezrael, Efraim, Benjamim e sobre todo o Israel.
10 Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị la dó acá úpí ru ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ, ílí la dó ꞌdĩ sĩ kãlị́ sụ. Na ũpĩ ílí ị̃rị̃. Wó ꞌbá Yụ́dã gá rĩ ꞌde kí dó Dãwụ́dị̃ vú gá áyụ.
10 Isboset, filho de Saul, tinha quarenta anos quando se tornou rei de Israel, e reinou dois anos. Só a casa de Judá seguiu Davi.
11 Dãwụ́dị̃ na dó ũpĩ ꞌbá Yụ́dã gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá táwụ̃nị̃ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ drị̂ gá ílí ázị̂rị̃ drị̃ la gá ĩmbá kí ázíyá.
11 Sete anos e meio reinou Davi sobre a casa de Judá em Hebron.
12 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Nẹ́rị̃ ngọ́pị Ãbị̃nẹ́rị̃ kí ãsĩkárĩ Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ drị̂ kí abe aꞌbe kí Mãhãnãyị́mụ̃ rá ãzíla mụ kí dó Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá.
12 Abner, filho de Ner, e os homens de Isboset, filho de Saul, saíram de Maanaim para Gabaon.
13 Zẹ̃rụ̃yị́yã ngọ́pị Yõwábũ kí ãsĩkárĩ Dãwụ́dị̃ drị̂ kí abe fũ kí mụlé drị̃ ụfụlé ãsĩkárĩ Ãbị̃nẹ́rị̃ ꞌbã drị̃ acélé rĩ kí abe ị̃yị́ galé Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá rĩ tị gá. Ãsĩkárĩ ꞌdĩ tu kí pá ị̃yị̂ ꞌbã wókõ ãzí rĩ gá ãzíla Ãbị̃nẹ́rị̃ drị̂ tu kí vâ pá wókõ ãzí rĩ gá.
13 Joab, filho de Sarvia, e a gente de Davi, puseram-se também em marcha e encontraram-nos perto da piscina de Gabaon, acampando uns de um lado da piscina e outros de outro.
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãbị̃nẹ́rị̃ jọ Yõwábũ ní, “Lẽ kãrị́lẹ̃ ãzí ãsĩkárĩ rú la ꞌbã angá kí ru colé ãma drị̃lẹ́ gá ꞌdâ.”
14 Abner disse a Joab: Aproximem-se os jovens para lutar em nossa presença. Vamos!, respondeu Joab.
15 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ kãrị́lẹ̃ ãzí ãsĩkárĩ rú sụ́rụ́ Bénzãmĩnĩ drị̂ agá la angá kí dó mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ wókõ Ị̃sị̃bọ̃sẹ́tị̃ Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị drị̂ gá ãzíla ꞌbá ãzí rĩ angá kí vâ mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ wókõ Dãwụ́dị̃ drị̂ gá.
15 Apresentaram-se, pois, doze homens de Benjamim, da parte de Isboset, filho de Saul, e doze da gente de Davi.
16 ꞌBá ãlu ãlu rụ kí ru mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌdidrị̂ be drị̃kã gá drị̃kã gá ãzíla ũsõ kí ru káyĩ-káyĩ. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ úꞌda dó sĩ ãngũ Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá ꞌdã ꞌbã rụ́ Hẽlĩkátĩ Hãzụ̃rị́mụ̃ ꞌi.
16 Tomando cada um a cabeça do seu adversário, mergulhou-lhe a espada no flanco, de tal modo que caíram ambos ao mesmo tempo. Deu-se a esse lugar o nome Helcat Hassurim, em Gabaon.
17 Ãꞌdị́ ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ rĩ ko dó kõ-kõ ãzíla Ãbị̃nẹ́rị̃ kí ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ãsĩkárĩ Dãwụ́dị̃ drị̂ ndẽ kí kí rá.
17 Travou-se rude batalha naquele dia, tendo Abner e os homens de Israel cedido diante dos homens de Davi.
18 Anzị ãgọbị Zẹ̃rụ̃yị́yã drị́ na Yõwábũ, Ãbĩsáyĩ ãzíla Ãsãhẹ́lị̃ kí ꞌdãá ĩndĩ. Ãsãhẹ́lị̃ pá ci ụ́ngụ́ gá cécé lóꞌbá drị̂ áni.
18 Estavam ali os três filhos de Sarvia: Joab, Abisaí e Asael. Asael tinha os pés ligeiros como uma gazela selvagem.
19 Dro Ãbị̃nẹ́rị̃ vú ásị́ pírí sĩ. Ĩꞌdiní Ãbị̃nẹ́rị̃ vú dro agá gã pá tulé úgmbé.
19 Pôs-se a perseguir Abner, sem se desviar nem para a direita, nem para a esquerda.
20 Ãbị̃nẹ́rị̃ andré ãngũ vúlé ãzíla zị, “ꞌDĩ Ãsãhẹ́lị̃ mi ꞌi yã?”
20 És tu, Asael?, disse-lhe Abner, voltando-se. Sim.
21 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãbị̃nẹ́rị̃ jọ ĩꞌdiní, “Íja tị drị́ ãndá gá jõku drị́ ị̃jị́ gá, írụ ãsĩkárĩ ãzí kãrị́lẹ̃ rú la ãzíla ípa ãko ĩꞌdidrị́ ãꞌdị́drị̂ kí rá.” Wó Ãsãhẹ́lị̃ aꞌbe Ãbị̃nẹ́rị̃ vú droŋá ku.
21 Volta-te à direita ou à esquerda, ataca um desses homens e leva-lhe os despojos. Mas Asael não quis deixá-lo.
22 Ãbị̃nẹ́rị̃ li vâ Ãsãhẹ́lị̃ bị́lẹ́ ị̃ndụ́ ị̃dị́ ãzíla jọ, “Mí aꞌbe áma vú adroŋá cã fô! Ílẽ áꞌdị mi ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ma dó icó mí ádrị́pị Yõwábũ mịfị́ ndrelé íngoní ru?”
22 Abner disse-lhe novamente: Deixa-me. Queres que eu te fira e te deite por terra? Como poderia eu depois aparecer diante do teu irmão Joab?
23 Wó Ãsãhẹ́lị̃ gã Ãbị̃nẹ́rị̃ vú droŋá aꞌbelé úmgbé, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ãbị̃nẹ́rị̃ sõ dó ĩꞌdi ãjụ́ sĩ kụ̃bụ̃ gá ꞌdâ pũrẽ ũngúkú gá. Ãsãhẹ́lị̃ aꞌdé dó ꞌdãá ãzíla drã dó rá. Ãsĩkárĩ ãlu ãlu acálépi ãngũ Ãsãhẹ́lị̃ ꞌbã sĩ drãjó rĩ gá ꞌdãá rá rĩ ri kí dó pá tulé drị̃ la gá ꞌdãá cící sĩ ãrútáŋá fẽjó ĩꞌdiní.
23 Mas como ele se recusasse a abandoná-lo, Abner feriu-o no ventre com a ponta de sua lança. A lança saiu-lhe pelas costas e Asael caiu, morrendo ali mesmo. Todos os que chegavam ao lugar onde ele jazia morto se detinham.
24 Wó Yõwábũ kí Ãbĩsáyĩ be dro kí Ãbị̃nẹ́rị̃ vú drị̃ gá ãzíla ị̃tụ̂ ꞌbã ꞌde agá ꞌdĩ amụ́ kí túpũ Ámã drị̂ gá ãni rú Gíyã gá ꞌdĩ gẹ̃rị̃ sĩ mụjó ãngũ kõtórõ rú Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ gá.
24 Joab e Abisaí continuaram a perseguir Abner; o sol se punha quando chegaram à colina de Ama, a oriente de Giac, no caminho para o deserto de Gabaon.
25 Ãsĩkárĩ Ãbị̃nẹ́rị̃ ꞌbã drị̃ celé sụ́rụ́ Bénzãmĩnĩ drị̂ agá rĩ ãtị̃ kí dó ĩꞌdi ũngúkú rá. Tra kí ru ãngũ ãlu gá ãzíla tu kí pá túpũ ãzí rĩ drị̃ gá.
25 Então os benjaminitas, que se tinham ajuntado atrás de Abner, formaram-se numa tropa e fizeram alto no cimo de uma colina.
26 Ãbị̃nẹ́rị̃ umve Yõwábũ ꞌi ãzíla zị, “Lẽ ãmụ kí ãma ụꞌdị́ŋá trũ drị̃ gá ãsị̃ŋá kóru yã? Ínị̃ ãꞌdị́ ꞌdĩ ꞌbã ãsị̃ŋá gá ĩꞌdi ꞌbání ásị́ ãzá fẽ rá rĩ gá ku yã? Míní jọjó la ãsĩkárĩ mídrị̂ ꞌbã aꞌbe kí mí ádrị́pịka kí vú adrojó rĩ cã rĩ la sáwã ꞌdụ íngõpí?”
26 Abner chamou Joab e disse-lhe: Não cessará a espada de devorar? Não sabes porventura que isso acabará mal? Que esperas para ordenar a esses homens que cessem de perseguir seus irmãos?
27 Yõwábũ umvi, “Ãndá ãndá ru cécé Ãdróŋá ꞌbã adrujó ídri rĩ áni, ídrĩ tá tị ape agá ku, ãsĩkárĩ mádrị̂ kí tá mụ mídrị̂ kí adroŋá trũ kpere ụ̃ꞌbụ́tị gá.”
27 Joab respondeu: Pela vida de Deus! Se nada tivesses dito, esses homens não teriam cessado de perseguir seus irmãos antes de amanhã.
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yõwábũ vu dó jaligó ãzíla ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí pírí aꞌbe kí dó ãꞌdị́ rá ãzíla adro kí dó ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí vú ku jõku ꞌdị kí dó ãꞌdị́ ĩꞌba abe ị̃dị́ ku.
28 Joab tocou a trombeta; a tropa cessou de perseguir os israelitas, e o combate terminou.
29 Ị́nị́ ꞌdã sĩ Ãbị̃nẹ́rị̃ kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí mụ kí Ãrábã gâsĩ ị́nị́-ãrã. Ụ̃ꞌbụ́tị sĩ za kí Yõrĩdánĩ ꞌi ãzíla mụ kí ãcị̃ trũ drị̃ gá cajó Mãhãnãyị́mụ̃ gá.
29 Abner e sua gente caminharam toda a noite na planície; passaram o Jordão, seguiram todo o desfiladeiro e atingiram Maanaim.
30 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yõwábũ ãgõ dó Ãbị̃nẹ́rị̃ vú adroŋá gá rĩ sĩ rá ãzíla atrá dó ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí pírí ãngũ ãlu gá. Ãsĩkárĩ Dãwụ́dị̃ drị́ ịsụ́lé ũdrã kí Ãsãhẹ́lị̃ abe rĩ kí mụdrị́ drị̃ úrômĩ.
30 Joab, tendo cessado a perseguição, juntou todo o seu povo: faltavam dezenove homens da gente de Davi, sem contar Asael.
31 Wó ãsĩkárĩ Dãwụ́dị̃ drị̂ ụꞌdị́ kí ãsĩkárĩ Ãbị̃nẹ́rị̃ drị́ Bénzãmĩnĩ rú rĩ kí 360.
31 Mas os homens de Davi tinham matado trezentos e sessenta homens entre os benjaminitas e os de Abner.
32 ꞌDụ kí Ãsãhẹ́lị̃ ꞌbã ãvũ ãzíla mụ kí ĩꞌdi ị̃sị̃lé átẹ́pị̃ drị́ ị̃nádrị̃ agá Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yõwábũ kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí acị́ kí ị́nị́-ãrã ãzíla acá kí dó Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ụ̃ꞌbụ́tị sĩ.
32 Levaram Asael e sepultaram-no no túmulo de seu pai, em Belém. Joab e seus homens caminharam durante toda a noite; chegaram a Hebron ao despontar da aurora.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.