2 Samuel 24

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ũmbã fụ vâ Úpí ꞌi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ị̃dị́, fẽ dó sĩ Dãwụ́dị̃ ní ũcõgõ ajíjó kí drị̃ gá. Úpí jọ Dãwụ́dị̃ ní, “Ímụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí lãlé ꞌbá Yụ́dã drị̂ kí abe.”
1 Em outra ocasião, o Senhor ficou muito irado com o povo de Israel e levou Davi a prejudicá-los. Deus disse a Davi: — Vá e faça a contagem do povo de Israel e de Judá.
2 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ úpí Dãwụ́dị̃ jọ dó sĩ Yõwábũ ꞌbaní ãmbogo ãsĩkárĩ ꞌbadrị́ ĩꞌdi trũ rĩ kí abe, “Ĩmụ sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí agâsĩ pírí, iꞌdójó Dánĩ gá cajó kpere Bẹ̃rị̃sẹ́bã gá, ĩlã ãsĩkárĩ kí ꞌbã kãlãfe, ma dó sĩ kí sị́ yã rĩ nị̃.”
2 Então Davi deu a Joabe, o comandante do seu exército, a seguinte ordem: — Vá com os seus oficiais por todas as
3 Wó Yõwábũ umvi úpí ní, “Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã fẽ ãsĩkárĩ kí ꞌbã kãlãfe ꞌbã izú pâlé túrú ãlu sĩ drị̃ gá ĩꞌbã kí adrujó úꞌdîꞌda rĩ áni ãzíla ãmbógó úpí mádrị̂ ꞌbã ndre dó sĩ kí ĩꞌdi ꞌbã mịfị́ sĩ cé. Wó ãmbógó úpí mádrị̂ lẽ dó ị́jọ́ ꞌdĩ ngalé íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
3 Mas Joabe respondeu ao rei: — Que o
4 Wó ị́jọ́ úpí Dãwụ́dị̃ ꞌbã jọlé rĩ tu dó ꞌbãngá pá nĩ adru ị́jọ́ Yõwábũ ꞌbã kí jọlé ãsĩkárĩ ãmbogo ĩꞌdi be rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi ku. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yõwábũ fũ kí dó ãmbogo ãsĩkárĩ ꞌbadrị̂ kí abe úpí ꞌbã drị̃lẹ́ gá ꞌdãá rĩ sĩ, sĩ mụjó ãsĩkárĩ ũkpõ trũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí lãjó.
4 Porém o rei fez com que Joabe e os seus oficiais obedecessem à sua ordem; então eles saíram da presença de Davi e partiram para contar o povo de Israel.
5 Kí dó mụ mĩrĩ Yõrĩdánĩ zalé ꞌbo, tra kí dó ru táwụ̃nị̃ Ãrówã ꞌbã andre gá, wókõ la ándrá rĩ gá áꞌbụ tị gâlé ru. Alị kí sụ́rụ́ Gádĩ drị̂ gâsĩ sĩ mụjó kpere Yãzẹ́rị̃ gá.
5 Atravessaram o rio Jordão e acamparam ao sul de Aroer, a cidade do vale, no território de Gade. Dali foram para o norte até a cidade de Jazer,
6 ꞌDãá rĩ sĩ mụ kí dó Gị̃lẹ́dị̃ gá, Kãdẹ́sị̃ gá ãzíla ãngũ ꞌbá Hị́tị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ gá. Amụ́ kí Dánĩ gá, Dánĩ gá rĩ sĩ apí kí dó ru ãngũ sĩ mụjó Sị̃dọ́nị̃ gá rĩ gá,
6 continuaram até Gileade e chegaram até Cades, terra dos heteus. Então foram a Dã e de Dã viraram a oeste, para Sidom.
7 mụ kí dó sĩ ãngũ andre celé cí Tụ́rọ̃ drị̂ gá ãzíla táwụ̃nị̃ ꞌbá Hị́vị̃ rú ãzíla ꞌbá Kãnánĩ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí agâsĩ pírí. Ãsị̃jó mụ kí dó Bẹ̃rị̃sẹ́bã gá Yụ́dã ꞌbã wókõ ándrá rĩ gá.
7 Depois foram para o sul, para a cidade de Tiro, que era cercada de muralhas, e dali foram a todas as cidades dos heveus e dos cananeus e finalmente até Berseba, na parte sul de Judá.
8 ꞌBá ꞌdi kí dó mụ acị́lé ĩmbá úrômĩ ãzíla ụ́ꞌdụ́ kãlị́ ị̃rị̃ ꞌbo, ãgõ kí dó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá.
8 E assim, depois de nove meses e vinte dias, voltaram a Jerusalém, tendo viajado pelo país inteiro.
9 Yõwábũ fẽ dó sĩ kãlãfe ãsĩkárĩ ꞌbadrị̂ úpí ní: Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌbá ụrụꞌbá ị̃vị́ trũ icólépi ménéŋá ãꞌdị́ drị̂ rụlépi rá rĩ kí 800,000 ãzíla Yụ́dã gá rĩ kí 500,000.
9 E eles informaram ao rei que o total de homens capazes para o serviço militar era o seguinte: oitocentos mil em Israel e quinhentos mil em Judá.
10 Dãwụ́dị̃ la dó mụ ãsĩkárĩ kí lãlé ꞌbo, iꞌdó dó acálé ũrãtáŋá sĩ, jọ dó sĩ Úpí ní, “Má iza ị́jọ́ ãmbógó la ị́jọ́ mání idélé ꞌdĩ sĩ. Wó Úpí ꞌbárĩ ítrũ mání ị́jọ́ ũnzí ãtíꞌbó mídrị̂ drị̂ rá fô, ãꞌdusĩku má idé dó ị́jọ́ aza rú ũnzí la ꞌbo.”
10 Mas, depois que Davi fez a contagem, a sua consciência começou a doer, e ele disse: — Ó — Vá e diga a Davi que eu dou a ele o direito de escolher uma de três coisas; aquilo que ele escolher eu farei. Na manhã seguinte, depois que Davi já se havia levantado,
11 Dãwụ́dị̃ angá drĩ ụ̃ꞌbụ́tị ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ drị̂ sĩ ku rú, Úpí jọ ị́jọ́ nábị̃ Gádĩ ándrá ị́jọ́ Dãwụ́dị̃ drị̂ kí undrélépi rĩ ní:
11 — ausente —
12 “Ímụ lũlé la Dãwụ́dị̃ ní: ‘Úpí jọ, áfẽ míní ị́jọ́ kí na, ípẽ kí agá ị́jọ́ mání icólé ngalé mí rụ́ rĩ ãlu.’”
12 — ausente —
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Gádĩ amụ́ dó Dãwụ́dị̃ rụ́ ꞌdõlé ãzíla jọ dó ĩꞌdiní ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ãzíla zị dó, “Ị́jọ́ míní pẽlé rĩ dó íngõ ꞌi? Rílẽ ꞌbã aꞌdéjó ílí na rĩ ꞌi yã, jõku míní apájó mẹ́rọ́ꞌbá mídrị̂ kí sĩ ĩmbá na rĩ ꞌi yã, jõku jụ́wẹ̃ ꞌbã aꞌdéjó ụ́ꞌdụ́ na ãngũ mídrị̂ ꞌbã drị̃ gá rĩ ꞌi yã? Mí ũrã ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌa ãzíla ílũ mání ị́jọ́ mání mụlé lũlé ꞌbá áma tị ãpẽlépi rĩ ní rĩ.”
13 Gade foi falar com ele, contou o que Deus tinha dito e perguntou: — O que o senhor prefere? Três anos de fome na sua terra, três meses fugindo dos seus inimigos ou três dias de peste na sua terra? Resolva agora e me diga que resposta devo dar a Deus.
14 Dãwụ́dị̃ umvi Gádĩ ní, “Ma ũcõgõ ãmbógó la agá. Lẽ Úpí ꞌbã fẽ ãmaní drị̃rịma nĩ, ãꞌdusĩku ásị́ ị̃gbẹ̃ ĩꞌdidrị̂ ãmbógó ru; wó lẽ ꞌbá ꞌbá ru rĩ ꞌbã fẽ mání drị̃rịma nĩ ku.”
14 Davi respondeu: — Estou desesperado, porém não quero ser castigado por homens. Que seja o
15 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí ãpẽ dó jụ́wẹ̃ tị ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ gá ụ̃ꞌbụ́tị ꞌdã sĩ kpere sáwã pẽlé ꞌbã ukó sĩ ala gá rĩ gá. ꞌBá ũdrãlépi iꞌdójó sụ́rụ́ Dánĩ drị̂ agá kpere Bẹ̃rị̃sẹ́bã drị̂ agá rĩ kí ꞌbã kãlãfe 70,000.
15 Então o Senhor mandou que uma peste caísse sobre o povo de Israel, desde a manhã até a hora que ele havia marcado. Do Norte ao Sul do país, morreram setenta mil israelitas.
16 Mãlãyíkã la mụ ru drị́ ĩjũlé sĩ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ ị̃lị̃kị̃jó ꞌbo, Úpí uja ru ũrãtáŋá sĩ lị́kị̃ ajíjó rĩ rá ãzíla jọ mãlãyíkã lị́kị̃ ajílépi ꞌbá kí drị̃ gá rĩ ní, “ꞌDĩ ca rá! Mí anzé ími drị́.” Sáwã ꞌdã sĩ mãlãyíkã Úpí drị̂ ri adrulé ãngũ Ãrãwụ́nã Yẹ̃bụ́sị̃ gó ru rĩ drị́ sĩ ãná cojó rĩ gá.
16 Quando o Anjo do Senhor já ia destruir Jerusalém, o Senhor resolveu não castigar mais o povo e disse ao Anjo que estava matando: — Pare! Já chega! O Anjo do
17 Dãwụ́dị̃ la dó mụ mãlãyíkã ándrá ꞌbá kí ụꞌdị́lépi rĩ ndrelé ꞌbo, jọ dó Úpí ní, “ꞌBá ị́jọ́ ũnzí ngalépi rĩ ĩꞌdi ma ꞌi. ꞌBá ãzí ꞌdi kí ꞌbãngá lú kãbĩlõ. Idé kí dó ãꞌdu? Ífẽ lú drị̃rịma rá la mání ꞌbá mádrị́ lị́cọ́ gá rĩ kí abe.”
17 Davi viu o Anjo que estava matando o povo e disse a Deus, o Senhor : — Só eu sou culpado. Fui eu que errei. O que foi que essa pobre gente fez? Eu e a minha família é que deveríamos ser castigados por ti.
18 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdá sĩ Gádĩ amụ́ Dãwụ́dị̃ rụ́ ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Ímụ ãzíla ísị ãlĩtárĩ Úpí ní ãngũ Ãrãwụ́nã Yẹ̃bụ́sị̃ gó ru rĩ drị́ sĩ ãná cojó rĩ gá.”
18 Naquele mesmo dia, Gade foi e disse a Davi: — Suba até o terreiro de malhar cereais que pertence a Araúna e construa lá um altar para Deus.
19 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ mụ dó rá cécé Úpí ꞌbã ãzị́táŋá la fẽjó Gádĩ tị gâsĩ rĩ áni.
19 Davi obedeceu à ordem de Deus, o Senhor , e foi, como Gade lhe tinha dito.
20 Ãrãwụ́nã la mụ ndrelé la úpí la amụ́ ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ kí abe íni, ãfũ dó ãmvé, ãvụ̃ úpí drị̃lẹ́ gá ãzíla su dó drị̃ vũ rụ́.
20 Araúna olhou para baixo e viu que o rei e os seus oficiais vinham falar com ele. Então se ajoelhou e encostou o rosto no chão, em frente de Davi,
21 Ãrãwụ́nã zị, “Ãmbógó mádrị́ úpí mí amụ́ ãtíꞌbó mídrị̂ rụ́ ꞌdõlé ãꞌdu gá?” Dãwụ́dị̃ umvi, “Má amụ́ sĩ ãngũ sĩ ãná cojó rĩ ĩgbãlé mídrị́, sĩ ãlĩtárĩ sịjó Úpí nî, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ jụ́wẹ̃ ꞌbã aꞌbe rú sĩ ꞌbá kí rá.”
21 e perguntou: — Senhor, por que veio aqui? Davi respondeu: — Eu vim para comprar este terreiro e construir nele um altar para Deus, o
22 Ãrãwụ́nã jọ dó Dãwụ́dị̃ ní, “Lẽ ãmbógó úpí mádrị̂ ꞌbã ꞌdụ ꞌbãngá ãko cí ĩꞌdi ꞌbã ndrelé múké rĩ kí sĩ ídétáŋá idéjó. Mọ́nị̃gọ́ sĩ ídétáŋá ivélé ivé ivê rĩ idéjó rĩ kí ꞌdĩ ãzíla ãko sĩ ãná cojó rĩ kí kị̃lị̃mgbọ̃rọ̃ sĩ mọ́nị̃gọ́ sejó rĩ kí abe kí dó sĩ adru ijijá la kî rú.”
22 Então Araúna disse: — Senhor, pegue tudo o que quiser e ofereça a Deus. Aqui estão os bois para serem queimados como oferta no altar, e aqui as cangas deles; e também as tábuas de debulhar cereais para serem usadas como lenha.
23 Ãrãwụ́nã jọ, “Úpí, ãko ꞌdĩ kí áfẽ kí pírí míní. Lẽ Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã ãꞌị̃ jõ ídétáŋá mídrị́ ꞌdĩ rá.”
23 Araúna deu tudo isso ao rei e disse: — Que o
24 Wó úpí jọ Ãrãwụ́nã ní, “Yụ, ma ngá ãko ꞌdĩ kí ĩgbã mídrị́ ꞌdâ ĩgbã-ĩgbã. Má icó Úpí Ãdróŋá mádrị̂ ní ãko ãzí ị̃sálị la fẽlé idélé ídétáŋá ivélé ivé ivê rĩ rú ku.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ ĩgbã dó sĩ ãngũ sĩ ãná cojó rĩ kí mọ́nị̃gọ́ kí abe sẹ̃kẹ́lị̃ sílĩvã rú kãlị́ tõwú sĩ.
24 Mas o rei respondeu: — Obrigado, não aceito. Eu vou pagar tudo isso. Eu não vou oferecer ao Então Davi comprou o terreiro de malhar cereais e os bois por cinquenta barras de prata.
25 Sị dó sĩ ãlĩtárĩ Úpí ní ꞌdãá ãzíla idé dó sĩ ĩꞌdiní ídétáŋá ivélé ivé ivê rĩ kí ídétáŋá ásị́ ị̃gbẹ̃ drị̂ be. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí umvi dó ị́jọ́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã sĩ awájó ꞌbá kí ị́jọ́ sĩ rĩ rá, jụ́wẹ̃ aꞌdélépi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ gá rĩ tu dó sĩ pá rá. Mọ́nị̃gọ́ ãná colépi rĩ kî|alt="Bulls that are threshing" src="HK00096B.TIF" size="col" loc="2 Sam 24:22" copy="Knowles" ref="24:22"
25 Ele construiu ali um altar para Deus, o Senhor , e apresentou ofertas que foram completamente queimadas e ofertas de paz. O Senhor respondeu à oração dele, e a peste acabou em Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.