2 Reis 3
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 Ílí mụdrị́ drị̃ ãrõ Yẽhõsãfátĩ ꞌbã ándrá adrujó ũpĩ gá Yụ́dã gá rĩ sĩ, Yẽhõrámũ Ãhábũ ngọ́pị acá dó úpí ru ãngũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã wókõ Ụ́rụ́ rĩ gá. Na dó ũpĩ táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã drị̂ gá ílí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃.
1 Jorão, filho de Acabe, começou a reinar sobre Israel, em Samaria, no décimo oitavo ano do reinado de Josafá, rei de Judá; e reinou doze anos.
2 Idé ándrá ị́jọ́ ũnzí la Úpî drị̃lẹ́ gá, wó ũnzĩkãnã ĩꞌdidrị̂ ca ándrá átẹ́pị̃ ꞌbadrị́ ãndrẽ be rĩ gá ku ãꞌdusĩku nze ándrá írã ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃-ị̃nzị̃ Bãálĩ drị́ átẹ́pị̃ ꞌbã idélé rĩ rá.
2 Fez o que era mau aos olhos do Senhor , porém não como o seu pai, nem como a sua mãe, porque tirou a coluna de Baal, que o seu pai havia feito.
3 Wó ĩbĩ ándrá ru ị́jọ́ ũnzĩ Yẽrõbũwámũ Nẽbátĩ ngọ́pị ꞌbã ándrá ngalé ãzíla ĩꞌdi ꞌbã ándrá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ cejó kí idéjó rĩ kí agá mgbemgbe.
3 No entanto, aderiu aos pecados de Jeroboão, filho de Nebate, que havia levado Israel a pecar, e não se afastou deles.
4 Úpí Mõwábũ drị́ Mésã ꞌbã kãbĩlõ kí ándrá ũꞌbí ru. Ĩꞌdi ándrá ílí ãlu-ãlu sĩ úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ní kãbĩlõmvá kí fẽ 100,000 mụ̃sọ́rọ̃ rú ãzíla ĩꞌdi kãbĩlõ ꞌbíko lịlé kãbĩlógó 100,000 kí ụrụꞌbá gá rĩ agụ fẽlé mụ̃sọ́rọ̃ rú ĩndĩ.
4 Mesa, rei dos moabitas, era criador de gado e pagava o seu tributo ao rei de Israel com cem mil cordeiros e a lã de cem mil carneiros.
5 Wó Ãhábũ la ándrá mụ drãlé ꞌbo, úpí Mõwábũ drị́ Mésã uja dó mvulé úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ úꞌdí rĩ rụ́ rĩ sĩ rá.
5 Mas depois da morte de Acabe, o rei dos moabitas se revoltou contra o rei de Israel.
6 Cọtị́ úpí Yẽhõrámũ atrá dó ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí ãzíla iꞌdó kí dó ãcị̃ angájó táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã gá rĩ sĩ.
6 Por isso, naquele instante Jorão saiu de Samaria e reuniu todo o exército de Israel.
7 Ĩꞌbaní mụ agá gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ, uja dó ụ́ꞌdụ́kọ́ tị fẽlé úpí Yụ́dã drị́ Yẽhõsãfátĩ ní, jọ, “Úpí Mõwábũ drị̂ mvu má rụ́ rĩ sĩ rá. Mí icó mụlé má be sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ĩꞌdi be rá yã?”
7 Mandou dizer a Josafá, rei de Judá: — O rei de Moabe se revoltou contra mim. Você irá comigo à guerra contra Moabe? Josafá respondeu: — Irei. Sou como você é, o meu povo é como o seu povo, e os meus cavalos são como os seus cavalos.
8 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẽhõsãfátĩ zị dó Yẽhõrámũ ꞌi, “Ãma dó mụ gẹ̃rị̃ íngõ gâsĩ yã?”
8 E Josafá perguntou: — Por que caminho iremos? Jorão respondeu: — Pelo caminho do deserto de Edom.
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí úpí Yụ́dã ꞌbadrị́ Ídõmũ be rĩ abe mụ kí dó ãꞌdị́gá rá. Kí dó mụ ru apílé kõtórõ agá ꞌdãá ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ꞌbo, ãsĩkárĩ ꞌdĩ ꞌbaní ãnãkpá mụlépi kí vú gâsĩ rĩ abe ị̃yị́ ukó dó rá.
9 Partiram o rei de Israel, o rei de Judá e o rei de Edom. Após sete dias de marcha, não havia água para o exército e para os animais que os seguiam.
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ jọ dó, “ꞌBárĩ! Úpí ají dó ãma ũpi na ꞌdĩ kí sĩ amụ́jó ãma fẽjó ũdrãjó ãsĩkárĩ Mõwábũ drị́ ꞌdĩ kí drị́lẹ́ gá yã?”
10 Então o rei de Israel disse: — Ah! O
11 Wó Yẽhõsãfátĩ úpí Yụ́dã drị̂ zị, “Nábị̃ ãzí Úpí ãni ãmaní sĩ icójó ị́jọ́ zịjó Úpí tị gá ĩꞌdi rụ̂sĩ la dó ꞌdáyụ yã?” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãsĩkárĩ ãmbógó ãsĩkárĩ sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbãni ãzí ãlu la umvi dó, “Ĩlísã Sãfátĩ ngọ́pị ĩꞌdi ꞌdâ cí. Ĩꞌdi ándrá jõ Nábị̃ Ĩlíyã ꞌbã ãzãko nĩ.”
11 Josafá perguntou: — Não há, aqui, algum profeta do Um dos servos do rei de Israel respondeu: — Aqui está Eliseu, filho de Safate, que era servo de Elias.
12 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẽhõsãfátĩ jọ dó, “Ĩlísã ĩꞌdi nábị̃ mgbã la, Úpí la ị́jọ́ jọ ĩꞌdi rụ̂sĩ.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌi, Yẽhõsãfátĩ ꞌi ãzíla úpí Ídõmũ drị̂ ꞌi mụ kí dó sĩ Ĩlísã rụ́.
12 Josafá disse: — Está com ele a palavra do Então o rei de Israel, Josafá e o rei de Edom foram falar com Eliseu.
13 Ĩlísã zị dó úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ Yẽhõrámũ ꞌi, “Mi amụ́ má rụ́ ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ímụ Nãbịya mî átẹ́pị ꞌbadrị́ mî ãndrẽ abe rĩ ꞌba rụ́.”
13 Mas Eliseu disse ao rei de Israel: — Que tenho eu a ver com você? Vá falar com os profetas de seu pai e os profetas de sua mãe. Porém o rei de Israel lhe disse: — Não, porque o
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlísã jọ dó, “Úpí Ũkpó ꞌdị́pị mání ãzị́ ngajó ĩꞌdiní rĩ ꞌbã adrujó ídri rĩ áni, ádrĩ tá ãrútáŋá fẽ úpí Yụ́dã drị́ Yẽhõsãfátĩ ní ku, má icó tá ími ndrelé ku jõku ásị́ ꞌbãlé ími drị̃ gá ku.
14 Eliseu disse: — Tão certo como vive o
15 Wó úꞌdîꞌda, mí ají drĩ mání ꞌbá úngó colépi la.”
15 Agora me tragam um músico. Enquanto o músico tocava, o poder de Deus veio sobre Eliseu.
16 Ĩlísã jọ dó, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi, ‘Ma mụ ãngũ ãꞌí ꞌdĩ fẽlé adrulé pírí ị̃yị́ ru,
16 Este disse: — Assim diz o
17 ãꞌdusĩku Úpí jọ: Ĩmi icó uzogó ndrelé ꞌdị agá jõku ãlụ́kụ́kụ̃ ndrelé li agá ku, wó áꞌbụ ꞌdĩ ꞌa la mụ galé ị̃yị́ sĩ tré, ị̃yị́ la dó adru ĩyõ rú ĩminí mvụlé ãnãkpá mídrị̂ kí abe.’
17 Porque assim diz o Senhor : Vocês não sentirão vento, nem verão chuva, mas este vale se encherá de água; e vocês beberão, bem como o seu gado e os seus animais.”
18 ꞌDĩ ị́jọ́ ãzí Úpí ní perepere la. Ĩꞌdi vâ mụ ími ãzã kolé sĩ ãsĩkárĩ Mõwábũ drị̂ kí ndẽjó rá.
18 Mas isto ainda é pouco aos olhos do Senhor . Ele também entregará Moabe nas suas mãos.
19 Ĩmi táwụ̃nị̃ andre celé bõrõ ũkpó sĩ ꞌdĩ kí andi pírí rá ãzíla táwụ̃nị̃ ala gá ị́jọ́ ru ị́jọ́ ru ꞌdĩ kí abe. Ĩmi ife ꞌdãá ãlá-ãlá rĩ kí aga pírí vũ gá, ĩmi ị̃yị́ pírí kí tị ãzụ̃ cí ãzíla ĩmi ámvụ́ ꞌdãá ãlá-ãlá rĩ kí agá írã ũꞌbã pírí cí.”
19 Vocês conquistarão todas as cidades fortificadas e todas as cidades principais. Cortarão todas as árvores frutíferas, taparão todas as fontes de água e danificarão com pedras todos os campos de cultivo.
20 Ĩꞌdi dó mụ calé drụ̃sị̃ ụ̃ꞌbụ́tị sĩ sáwã sĩ ídétáŋá idéjó rĩ gá, ị̃yị́ iꞌdó dó adị́lé angájó Ídõmũ gâlé ãzíla iti dó ãngũ pírí.
20 E aconteceu que, no dia seguinte, na hora do sacrifício da manhã, eis que água vinha descendo dos lados de Edom; e a terra se encheu de água.
21 ꞌBá Mõwábũ drị̂ kí dó mụ pírí arelé la ũpi na ꞌdĩ amụ́ kí ãꞌdị́ gá ĩꞌba rụ́ íni, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá pírí icólépi ãꞌdị́ ꞌdịlépi rá iꞌdójó ꞌbá ãmbogo gá cajó kãrị́lẹ̃ gá rĩ kí pírí ûmve dó kí ũꞌbãlé lõkókõrí Mõwábũ drị̂ kí agâsĩ pírí cí.
21 Quando todos os moabitas ouviram que os reis tinham vindo para lutar contra eles, convocaram todos os que estavam aptos para a guerra, desde o mais novo até o mais velho, e tomaram posição nas fronteiras.
22 Kí dó mụ angálé ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ ꞌbo, ịsụ́ kí dó ị̃tụ́ la dị̃ ị̃yị́ drị̃ gá. ꞌBá Mõwábũ drị́ pá tulépi rárá ru rĩ ꞌbaní, ị̃yị́ ri dó indrélé ika rú cécé ãrí áni.
22 Os moabitas se levantaram de madrugada e, quando o sol raiou sobre as águas, viram que as águas diante deles estavam vermelhas como sangue.
23 ꞌBá Mõwábũ drị̂ jọ kí, “ꞌDã ãrí! Ũpi na ꞌdã acé kí ãꞌdị́ ꞌdịlé kí drĩdríŋĩ gá ãzíla ụꞌdị́ kí dó ru ãyá-ãyá ꞌbo. Ĩmi amụ́, ãma amụ́ kí mụlé ãko acelépi kámbĩ ĩꞌbadrị̂ agá ꞌdãá rĩ kí ralé!”
23 E disseram: — Isto é sangue! Certamente os reis se destruíram e se mataram um ao outro! Agora, moabitas, é hora de pegar os despojos!
24 Wó ãsĩkárĩ Mõwábũ drị̂ kí dó mụ afílé kámbĩ ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ agá ꞌbo, ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ angá kí dó ãꞌdị́ gá ãzíla ꞌdị kí dó ãꞌdị́ ĩꞌba abe kpere ĩꞌbã kí apá agâ. Ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ dro kí dó kí vú kpere ãngũ ĩꞌbadrị́ Mõwábũ drị̂ agá ãzíla ụꞌdị́ kí dó kí rá.
24 Mas, quando eles chegaram ao arraial de Israel, os israelitas se levantaram e atacaram os moabitas, os quais fugiram deles. Os israelitas entraram na terra e também aí mataram os moabitas.
25 Andi kí dó táwũnĩ kí rá ãzíla ꞌbá ãlu ãlu uꞌbé dó írã ụ̃nọ́kụ́ ãla rĩ drị̃ gá kpere írã ꞌbã ụ̃nọ́kụ̂ drị̃ aku agá cí. Uꞌbé kí dó kídí kí tị pírí cí ãzíla ụlị́ kí ife ãlá-ãlá rĩ kí pírí vũ gá. Aꞌbe kí lú táwụ̃nị̃ Kị́rị̃ Hãrẹ̃sẹ́tị̃ drị̂ ꞌi bõrõ la sịlé írã sĩ rĩ kí abe. Wó ãsĩkárĩ ãꞌdị́ ꞌdịlépi rõgbógbõ sĩ rĩ ce kí ĩꞌdi ãzíla uꞌbé kí vâ ĩꞌdi írã sĩ ĩndĩ.
25 Arrasaram as cidades, e cada um lançou uma pedra em todos os campos de cultivo, e os entulharam. Taparam todas as fontes de águas e cortaram todas as árvores frutíferas. Só Quir-Haresete ficou com suas muralhas; mas os que atiravam com fundas a cercaram e atacaram.
26 Úpí Mõwábũ drị̂ la dó mụ ndrelé la ãꞌdị̂ ndẽ ĩꞌdi úmgbó rá, ꞌdụ dó ãsĩkárĩ ãꞌdị́ ꞌdịlépi ménéŋá sĩ rĩ kí ĩꞌdi be 700 tá tí sĩ lẽjó ãngũ nũjó apájó úpí Ídõmũ drị̂ rụ́, wó ụ̃ꞌbị̃ tí.
26 Quando o rei de Moabe percebeu que estava perdendo a batalha, tomou consigo setecentos homens armados com espada para abrir caminho e chegar até o rei de Edom, porém não puderam.
27 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, aꞌdụ́ dó ngọ́pị̃ kãyú tá tí drụ́zị́ ũpĩ nalépi ĩꞌdi kẹ̃jị́ gá rĩ ꞌi ãzíla fẽ dó ĩꞌdi ídétáŋá ivélé ivé ivê rĩ rú bõrõ táwụ̃nị̃ andre cejó rĩ drị̃ gá. Ãdrã ãmbógó la aꞌdé dó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ gá, nze kí dó ru vúlé ãzíla gõ kí dó ãngũ ĩꞌba drị̂ gá.
27 Então pegou o seu filho primogênito, que havia de reinar em seu lugar, e o ofereceu em holocausto sobre a muralha. Houve grande ira contra Israel e, por isso, eles se retiraram dali e voltaram para a sua própria terra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.