2 Reis 2
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARC
1 Sáwã Úpí ꞌbã ándrá lẽjó Ĩlíyã ꞌdụjó lọ̃bị́yọŋá sĩ ꞌbụ̃ gâlé rĩ la dó mụ acálé ãnirú ꞌbo, ịsụ́ Ĩlíyã kí Ĩlísã be gẹ̃rị̃ gá, angá kí ꞌdĩ sĩ ãngũ umvelé Gĩlĩgálĩ rĩ gá.
1 Sucedeu, pois, que, havendo o Senhor de elevar a Elias num redemoinho ao céu, Elias partiu com Eliseu de Gilgal.
2 Ĩlíyã jọ dó Ĩlísã ní, “Mí adru ꞌdâ, Úpí pẽ áma tị sĩ mụjó Bẹ̃tẹ́lị̃ gá.”
2 E disse Elias a Eliseu: Fica-te aqui, porque o Senhor me enviou a Betel. Porém Eliseu disse: Vive o Senhor , e vive a tua alma, que te não deixarei. E assim foram a Betel.
3 Nãbịya Bẹ̃tẹ́lị̃ gá ꞌdãá rĩ amụ́ kí dó Ĩlísã rụ́ ãzíla zị kí ĩꞌdi, “Ínị̃ Úpí la mụ ãmbógó mídrị̂ ꞌdụlé ãndrũ rá rĩ gá rá yã?”
3 Então, os filhos dos profetas que estavam em Betel saíram a Eliseu e lhe disseram: Sabes que o Senhor , hoje, tomará o teu senhor por de cima da tua cabeça? E ele disse: Também eu bem o sei; calai-vos.
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlíyã jọ, “Ĩlísã, mí adru ꞌdâ, Úpí pẽ áma tị mụjó Yẹ̃rị́kọ̃ gá.” Wó Ĩlísã jọ, “Úpí ꞌbã adrujó ídri ãzíla míní adrujó ídri rú rĩ áni, má icó ími aꞌbelé ku.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ꞌdĩ mụ kí dó Yẹ̃rị́kọ̃ gâlé ãngũ ãlu gá.
4 E Elias lhe disse: Eliseu, fica-te aqui, porque o Senhor me enviou a Jericó. Porém ele disse: Vive o Senhor , e vive a tua alma, que te não deixarei. E assim vieram a Jericó.
5 Nãbịya Yẹ̃rị́kọ̃ gá ꞌdãá rĩ amụ́ kí dó Ĩlísã rụ́ ãzíla zị kí ĩꞌdi, “Ínị̃ ínĩ gá Úpí la mụ ãmbógó mídrị̂ ꞌdụlé mí rụ́ ꞌdâ ãndrũ rá rĩ gá rá yã?”
5 Então, os filhos dos profetas que estavam em Jericó se chegaram a Eliseu e lhe disseram: Sabes que o Senhor , hoje, tomará o teu senhor por de cima da tua cabeça? E ele disse: Também eu bem o sei; calai-vos.
6 Dã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlíyã jọ, “Ĩlísã, mí adru ꞌdâ, ãꞌdusĩku Úpí pẽ áma tị sĩ mụjó mĩrĩ Yõrĩdánĩ gá.” Ĩlísã jọ, “Úpí ꞌbã adrujó ídri ãzíla míní adrujó ídri rú rĩ áni, má icó ími aꞌbelé ku.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá ꞌdĩ mụ kí dó sĩ ị̃rị̃trá ãngũ ãlu gá.
6 E Elias disse: Fica-te aqui, porque o Senhor me enviou ao Jordão. Mas ele disse: Vive o Senhor , e vive a tua alma, que te não deixarei. E assim ambos foram juntos.
7 Nãbịya kí agá ꞌdãá nãbịya ãzí ãfũ kí kãlị́ tõwú, mụ kí dó drị̃lẹ́ gá ãzíla tu kí pá rá rá ru, ja kí tị ãngũ Ĩlíyã ꞌbã kí sĩ pá tujó Ĩlísã be mĩrĩ Yõrĩdánĩ drị̂ tị gá rĩ gâlé ru.
7 E foram cinquenta homens dos filhos dos profetas e, de longe, pararam defronte; e eles ambos pararam junto ao Jordão.
8 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlíyã ãtrũ dó kánzũ ĩꞌdidrị̂ ꞌi, tra ĩꞌdi ngúlú ru ãzíla gbã dó sĩ ị̃yị́ ꞌa. Ị̃yị̂ awa dó sĩ ru ꞌa ị̃rị̃, wókõ ãndá gá ãzíla ị̃jị́ gá, Ĩlíyã za kí dó sĩ Ĩlísã be ãngũ ãꞌí drị̃ gâsĩ.
8 Então Elias tomou a sua capa, e a dobrou, e feriu as águas, as quais se dividiram para as duas bandas; e passaram ambos em seco.
9 Kí dó mụ zalé ꞌbo, Ĩlíyã zị dó Ĩlísã ꞌi, “Ílũ mání, ílẽ má idé dó míní ãꞌdu ꞌdĩ sĩ úꞌdụ drĩ ma mírụ́ ꞌdâ ku rú?”
9 Sucedeu, pois, que, havendo eles passado, Elias disse a Eliseu: Pede- me o que queres que te faça, antes que seja tomado de ti. E disse Eliseu: Peço-te que haja porção dobrada de teu espírito sobre mim.
10 Ĩlíyã umvi dó Ĩlísã ní, “Ị́jọ́ míní zịlé ꞌdĩ ĩꞌdi ị́jọ́ ãzí ũkpó-ũkpó la, wó mí icó ịsụ́ la rá ídrĩ áma ndre ꞌdụ agá mírụ́ ꞌdâ rĩ sĩ cé rĩ gá. Jõ íni ku, mí icó ịsụ́lé la ku.”
10 E disse: Coisa dura pediste; se me vires quando for tomado de ti, assim se te fará; porém, se não, não se fará.
11 Ĩꞌbaní mụ agá ãzíla dị̃ agá ị́jọ́ jọ sĩ ꞌdĩ gá ꞌdâ, rụ̃gbụ́gbụ́ gárĩ ãcí ru ãzíla fãrásĩ ãcí ru la ãfũ kí ãzíla co kí dó sĩ ꞌbá ị̃rị̃ ꞌdã kí ꞌbã drĩdríŋĩ ãzíla lọ̃bị́yọŋá ꞌdụ dó Ĩlíyã ꞌbụ̃ gâlé.
11 E sucedeu que, indo eles andando e falando, eis que um carro de fogo, com cavalos de fogo, os separou um do outro; e Elias subiu ao céu num redemoinho.
12 Ĩlísã la dó mụ ndrelé la ála Ĩlíyã ꞌdụ íni, ri dó awálé, “Má átẹ́pị! Má átẹ́pị! Mi kẹ́jẹ́ŋị́ Ịsịrayị́lị̃ tãmbalépi rĩ ꞌi! Mí aꞌbe dó mání ma rá ꞌdộ!” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ndre dó Ĩlíyã ị̃dị́ ku. Ũcõgõ sĩ Ĩlísã asi dó bõngó ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rĩ ꞌbã ꞌa ị̃rị̃.
12 O que vendo Eliseu, clamou: Meu pai, meu pai, carros de Israel e seus cavaleiros! E nunca mais o viu; e, tomando das suas vestes, as rasgou em duas partes.
13 Ĩlísã aꞌdụ́ dó kánzũ Ĩlíyã drị́ aꞌdélépi rĩ ꞌi, ko dó drị̃ gõlé vúlé ãzíla tu dó pá mĩrĩ Yõrĩdánĩ tị gá ꞌdãá.
13 Também levantou a capa de Elias, que lhe caíra; e voltou-se e parou à borda do Jordão.
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ĩlísã ꞌdụ dó kánzũ Ĩlíyã drị́ aꞌdélépi rĩ ãzíla mụ dó sĩ ị̃yị́ ꞌa gbãlé, zị dó, “Úꞌdîꞌda Úpí, Ãdróŋá Ĩlíyã drị̂ dó íngõlé yã?” Ĩꞌdi dó mụ ị̃yị̂ ꞌa gbãlé ꞌbo, ị̃yị̂ awa dó ru ꞌa ị̃rị̃ wókõ ãndá gá ãzíla ị̃jị́ gá, za dó sĩ rá.
14 E tomou a capa de Elias, que lhe caíra, e feriu as águas, e disse: Onde está o Senhor , Deus de Elias? Então, feriu as águas, e se dividiram elas para uma e outra banda; e Eliseu passou.
15 Nãbịya Yẹ̃rị́kọ̃ gá ándrá ĩꞌdi ndrelépi rárá ru rĩ kí dó mụ ĩꞌdi ndrelé ꞌbo, jọ kí dó, “Úríndí Ĩlíyã drị̂ ĩꞌdi Ĩlísã ꞌbã drị̃ gá cí!” Mụ kí dó drị̃ ụfụlé ĩꞌdi be ãzíla ãvụ̃ kí dó vũ gá ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá.
15 Vendo-o, pois, os filhos dos profetas que estavam defronte em Jericó, disseram: O espírito de Elias repousa sobre Eliseu. E vieram-lhe ao encontro e se prostraram diante dele em terra.
16 Jọ kí Ĩlísã ní, “Índre drĩ, ãma ãtiꞌbo mídrị́ ꞌdĩ, ãma abe ꞌdâ ꞌbá ũkpó ru kãlị́ tõwú la kí cí. Ífẽ ꞌbã mụ kí ãzíla ꞌbã ndrụ̃ kí ãmbógó mídrị́ Ĩlíyã ꞌi. Sáwã ãzí sĩ Úríndí Úpí drị̂ ꞌdụ nõ lẹ́ꞌdị̃ ĩꞌdi ụrụgá ãzíla ꞌbã nõ lẹ́ꞌdị̃ ĩꞌdi ꞌbé drị̃ gá jõku áꞌbụ ãzí agá yã áni.”
16 E disseram-lhe: Eis que, com teus servos, há cinquenta homens valentes; ora, deixa-os ir para buscar teu senhor; pode ser que o elevasse o Espírito do Senhor e o lançasse em algum dos montes ou em algum dos vales. Porém ele disse: Não os envieis.
17 ꞌBá ꞌdĩ fu kí ị́jọ́ ꞌdĩ kpere Ĩlísã ꞌbã acá agá drị̃nzá sĩ sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ gãjó. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ĩlísã jọ dó, “Ĩpẽ dó kí tị.” Pẽ kí dó ãgọbị kãlị́ tõwú ꞌdã kí tị ãzíla ndrụ̃ kí dó Ĩlíyã ụ́ꞌdụ́ na, wó ịsụ́ kí ĩꞌdi ku.
17 Mas eles apertaram com ele, até se enfastiar; e disse- lhes: Enviai. E enviaram cinquenta homens, que o buscaram três dias, porém não o acharam.
18 Ãgọbị ꞌdĩ kí dó mụ ãgõlé Ĩlísã rụ́ Yẹ̃rị́kọ̃ gá ꞌdõlé ꞌbo, zị dó kí, “Ájọ ándrá ĩminí ĩmụ ku rĩ gá ku yã?”
18 Então, voltaram para ele, tendo ele ficado em Jericó; e disse-lhes: Eu não vos disse que não fôsseis?
19 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, ꞌbá drị̃lẹ́ ru táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ agá rĩ amụ́ kí Ĩlísã rụ́ ãzíla jọ kí ĩꞌdiní, “Índre, úpí ãmadrị̂, táwụ̃nị̃ ꞌdĩ úsị ĩꞌdi ãngũ ũnĩ-ambamba la agá cécé míní ndrelé ꞌdĩ áni. Wó ị́jọ́ ãzí ãmaní drị̃nama rú alagá ꞌdâ rĩ, ị̃yị́ ala gá ꞌdĩ ĩꞌdi ũnzí-ũnzí ãzíla ãkónã ãfũ ụ̃nọ́kụ́ ala gá ꞌdĩ agá ku.”
19 E os homens da cidade disseram a Eliseu: Eis que boa é a habitação desta cidade, como o meu senhor vê; porém as águas são más, e a terra é estéril.
20 Ĩlísã jọ, “Ĩmi ají mání bãkụ́lẹ̃ úꞌdí la ãzíla ĩꞌbã ãꞌị́ ala gá cí.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ají kí dó ĩꞌdiní bãkụ́lẹ̃ úꞌdí ãꞌị́ trũ la.
20 E ele disse: Trazei-me uma salva nova e ponde nela sal. E lha trouxeram.
21 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, mụ dó ị̃yị́ táwụ̃nị̃ agá ꞌdãá rĩ gá ãzíla ꞌbe dó ãꞌị̂ ꞌi ị̃yị́ agâlé, jọ dó, “Úpí jọ íni, ‘Áꞌbã dó ị̃yị́ ꞌdĩ ãlá ru ꞌbo, icó dó drã fẽlé ku ãzíla ãkónã la dó ãfũ ụ̃nọ́kụ́ ꞌdĩ agá rá.’”
21 Então, saiu ele ao manancial das águas e deitou sal nele; e disse: Assim diz o Senhor : Sararei estas águas; não haverá mais nelas morte nem esterilidade.
22 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ị̃yị̂ ace dó ãlá ru kpere úꞌdîꞌda cécé Ĩlísã ꞌbã ándrá jọlé rĩ áni.
22 Ficaram, pois, sãs aquelas águas até ao dia de hoje, conforme a palavra que Eliseu tinha dito.
23 Ĩlísã aꞌbe dó Yẹ̃rị́kọ̃ rá ãzíla mụ dó Bẹ̃tẹ́lị̃ gá. Ĩꞌdiní mụ agá gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ, anzị ãzí kãrị́lẹ̃ rú la ãfũ kí táwụ̃nị̃ agâlé ãzíla iꞌdó kí dó ĩꞌdi idelé. Jọ kí, “Ágọ́bị́ drị̃kã tandala ꞌdĩ, ídã mi ꞌdâ rá, ágọ́bị́ drị̃kã tandala ꞌdĩ, ídã mi ꞌdâ rá!”
23 Então, subiu dali a Betel; e, subindo ele pelo caminho, uns rapazes pequenos saíram da cidade, e zombavam dele, e diziam-lhe: Sobe, calvo, sobe, calvo!
24 Ĩlísã uja dó tị ãzíla ndre dó ãngũ anzị ꞌdĩ ꞌba rụ̂lé, wã dó sĩ kí rụ́ Úpí drị̂ sĩ. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ụ̃bọ̃gụ̃ ãmbogo ãmbogo ị̃rị̃ ãrónĩ rú ũmbã ũnzí la ãfũ kí dó mị̃rị́ agâlé ãzíla uce kí dó kãrị́lẹ̃ anzị kãlị́ sụ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdã kí ĩzá kpépké.
24 E, virando-se ele para trás, os viu e os amaldiçoou no nome do Senhor ; então, duas ursas saíram do bosque e despedaçaram quarenta e dois daqueles pequenos.
25 ꞌDãá rĩ sĩ Ĩlísã mụ dó ꞌbé Kãrị̃mẹ́lị̃ gá ãzíla gõ dó Sãmãríyã gá.
25 E foi-se dali para o monte Carmelo e dali voltou para Samaria.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.