2 Reis 1
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 Úpí Ãhábũ ꞌbã ándrá drãjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, sụ́rụ́ Mõwábũ drị̂ mvu dó sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ rụ́ rĩ sĩ rá.
1 Tendo morrido Acab, Moab revoltou-se contra Israel.
2 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ úꞌdí Ãhãzị́yã ꞌbã ándrá adrujó rụ́mụ̃ ĩꞌdi drị́ sẽ rĩ agá táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã drị̂ gá rĩ sĩ, aꞌdé dó báwũ gbãlé areke rú rĩ agâsĩ ãzíla adrá dó ũnzí-ũnzí. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãhãzị́yã pẽ dó ꞌbá ị́jọ́ ujílépi la kí tị, jọ dó ĩꞌbaní, “Ĩmụ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ gá rĩ rụ́ sĩ ĩꞌdi zịjó má icó nõ adrílé ãnũ ꞌdĩ agá rĩ sĩ rá yã áni.”
2 Ocozias, que se encontrava em seu quarto alto, na Samaria, caiu da janela e feriu-se gravemente. Enviou então mensageiros, aos quais disse: Ide consultar Baal-Zebub, deus de Acaron, para saber se serei curado de meu mal.
3 Wó mãlãyíkã Úpí drị̂ jọ nábị̃ Ĩlíyã angálépi táwụ̃nị̃ Tị̃sị́bẹ̃ drị̂ gá rĩ ní, “Ínga, ímụ drị̃ ụfụlé ꞌbá ị́jọ́ ujílépi úpí Sãmãríyã gá rĩ ní rĩ kí abe ãzíla ízị kí, ‘Ĩmi mụ ị́jọ́ zịlé ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã?’
3 Mas o anjo do Senhor falou a Elias, o tesbita: Sobe ao encontro dos mensageiros do rei de Samaria, e dize-lhes: Não há porventura um Deus em Israel, para irdes consultar Baal-Zebub, deus de Acaron?
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí jọ dó Ãhãzị́yã ní íni, ‘Mí icó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru.’” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã mụ dó ị́jọ́ ꞌdĩ vú nzelé úpí ní rá.
4 Por isso eis o que diz o Senhor: Não te levantarás do leito a que subiste, mas morrerás. E Elias partiu.
5 ꞌBá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí dó mụ gõlé úpí rụ̂lé ꞌbo, úpí zị dó kí, “Ĩmi ãgõ vúlé gbõrú íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
5 Os mensageiros voltaram para Ocozias, e este lhes perguntou: Por que voltais?
6 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ágọ́bị́ ãzí amụ́ drị̃ ụfụlé ãma abe, jọ ãmaní, ‘Ĩgõ úpí ĩmi tị ãpẽlépi rĩ rụ̂lé vúlé ãzíla ĩjọ ĩꞌdiní, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi; Mi ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí tị pẽ ị́jọ́ zịjó ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã? Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mí icó dó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru!”’”
6 Eles responderam: Um homem nos veio ao encontro e nos disse: Ide, voltai para o vosso rei e dizei-lhe: Isto diz o Senhor: Não há porventura Deus em Israel, para que mandes consultar Baal-Zebub, deus de Acaron? Por isso não te levantarás do leito a que subiste; vais morrer.
7 Úpí zị dó ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí, “Ágọ́bị́ amụ́lépi drị̃ ụfụlépi ĩmi abe sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọjó rĩ la indré íngõ áni?”
7 Ocozias disse-lhes: Como era esse homem que veio ao vosso encontro e vos falou desse modo?
8 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ágọ́bị́ ꞌdã sụ̃ bõngó idélé ãnãkpá íníríkó sĩ la ãzíla sẹ́rị̃ ĩꞌdiní sụ̃lé rĩ ĩꞌdi sẹ́rị̃ idélé íníríkó sĩ la.”
8 Era um homem coberto de pelos, responderam-lhe, que trazia uma cinta de couro em volta dos rins. O rei disse: É Elias, o tesbita.
9 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí pẽ dó ãsĩkárĩ ãmbógó ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú kí drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌbã tị ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe sĩ Ĩlíyã arụ́jó. Ãsĩkárĩ ãmbógô mụ dó kpere Ĩlíyã rụ́ ĩꞌdiní rĩ agá ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá ãzíla jọ dó ĩꞌdiní, “Nábị̃ Ãdróŋá ãni ꞌdĩ, úpí jọ, ‘Mí asị́ vũ gá!’”
9 Imediatamente enviou-lhe o rei um chefe com seus cinqüenta homens. Este foi ter com Elias, que estava sentado no cimo dum monte, e disse-lhe: Ó homem de Deus, desce depressa, pois é ordem do rei.
10 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã umvi ị́jọ́ ĩꞌdiní, “Ádrĩ adru nábị̃ Ãdróŋá ãni la, lẽ ãcí ꞌba aꞌdé ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ꞌbã ị̃lị̃kị̃ ĩmi ãsĩkárĩ mídrị́ kãlị́ tõwú ꞌdĩ kí abe pírí rá!” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãcí aꞌdé dó angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé dó sĩ ãsĩkárĩ ãmbógô kí ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe pírí rá.
10 Elias respondeu: Se sou um homem de Deus, venha fogo do céu e vos devore, a ti e aos teus cinqüenta homens. E o fogo, caindo do céu, devorou o chefe e seus cinqüenta homens.
11 Úpí pẽ vâ ãsĩkárĩ ãmbógó ãzí tị ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú ĩꞌdi ꞌbã drị̃ celé rĩ kí abe sĩ Ĩlíyã arụ́jó. Ãsĩkárĩ ãmbógô jọ dó Ĩlíyã ní, “Nábị̃ Ãdróŋá ãni ꞌdĩ, úpí jọ íni, ‘Mí asị́ vũ gá gbõrú!’”
11 O rei mandou outro chefe com os seus cinqüenta homens, o qual, chegando aonde estava Elias, lhe disse; Ó homem de Deus, esta é a ordem do rei: desce imediatamente.
12 Ĩlíyã umvi dó ĩꞌbaní, “Ádrĩ adru nábị̃ Ãdróŋá ãni la, lẽ ãcí ꞌba aꞌdé ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ꞌbã ị̃lị̃kị̃ ĩmi ãsĩkárĩ mídrị́ kãlị́ tõwú ꞌdĩ kí abe pírí rá.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú, gá ãcí aꞌdé dó angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé dó sĩ ãsĩkárĩ ãmbógô kí ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe pírí rá.
12 Se sou um homem de Deus, respondeu Elias, venha fogo do céu e te devore com os teus cinqüenta homens. E o fogo, caindo do céu, devorou o chefe e seus cinqüenta homens.
13 Úpí pẽ vâ ãsĩkárĩ ãmbógó ãzí tị pâlé na la sĩ ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe ị̃dị́ sĩ mụjó Ĩlíyã arụ́jó. Wó Ãsĩkárĩ ãmbógó tị pẽlé námbã na sĩ rĩ ca Ĩlíyã rụ́ lé rá ãzíla sị̃ ãja vũ gá ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá ãzíla jọ, “Nábị̃ Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ, má aꞌị́ mi ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ sĩ, ãma ãtiꞌbo mídrị́ ꞌdĩ kí ídri pajó fô!
13 Pela terceira vez, mandou o rei um chefe com os seus cinqüenta homens, o qual, chegando aonde estava Elias, pôs-se de joelhos e suplicou-lhe, dizendo: Peço-te, ó homem de Deus, que a minha vida tenha algum valor aos teus olhos e a destes cinqüenta homens teus servos.
14 Índre, ãcí aꞌdé angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé ãsĩkárĩ ãmbogo tá drị̃drị̃ ị̃rị̃ rĩ kí ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí abe rá. Wó ími ásị́ ꞌba adru mání ị̃gbẹ́ ru sĩ ãma aꞌbejó ídri rú fô!”
14 Veio fogo do céu e devorou os dois primeiros chefes; mas, agora, que minha vida tenha algum valor aos teus olhos!
15 Mãlãyíkã Úpí drị̂ jọ dó Ĩlíyã ní, “Ísị, ĩmụ dó ãsĩkárĩ ãmbógô be, mí idé ĩꞌdi sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã angá dó ụrụgá ãzíla asị́ dó sĩ mụjó ĩꞌdi be úpí rụ̂lé.
15 O anjo do Senhor disse a Elias: Desce com este homem; não temas. Elias levantou-se e desceu com ele à casa do rei.
16 Jọ dó úpí ní, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi; Ĩmi mụ ị́jọ́ zịlé ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã? Mí ní ị́jọ́ ꞌdĩ idéjó rĩ sĩ, mí icó dó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru!”
16 Disse-lhe: Eis o que diz o Senhor: Porque enviaste mensageiros a consultar Baal-Zebub, deus de Acaron, não te levantarás mais do leito a que subiste; mas morrerás.
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, úpí Ãhãzị́yã drã dó sĩ rá cécé Úpí ꞌbã ándrá jọlé nábị̃ Ĩlíyã tị gâsĩ rĩ áni.
17 Ocozias morreu, segundo a palavra que o Senhor tinha dito pelo profeta Elias, e seu irmão Jorão sucedeu-lhe o trono, no segundo ano de Jorão, filho de Josafá, rei de Judá, porque Ocozias não tinha filhos.
18 Ị́jọ́ úpí Ãhãzị́yã ꞌbã idélé rĩ kí úsĩ kí pírí bụ́kụ̃ Ịsịrayị́lị̃ drị́ sĩ ị́jọ́ ũpi ꞌbã kí ngalé rĩ kí sĩjó rĩ agá cí.
18 O resto da história de Ocozias e suas ações, tudo está consignado no livro das Crônicas dos reis de Israel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.