2 Reis 1
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Úpí Ãhábũ ꞌbã ándrá drãjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, sụ́rụ́ Mõwábũ drị̂ mvu dó sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ rụ́ rĩ sĩ rá.
1 Depois da morte do rei Acabe, a terra de Moabe se rebelou contra Israel.
2 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ úꞌdí Ãhãzị́yã ꞌbã ándrá adrujó rụ́mụ̃ ĩꞌdi drị́ sẽ rĩ agá táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã drị̂ gá rĩ sĩ, aꞌdé dó báwũ gbãlé areke rú rĩ agâsĩ ãzíla adrá dó ũnzí-ũnzí. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãhãzị́yã pẽ dó ꞌbá ị́jọ́ ujílépi la kí tị, jọ dó ĩꞌbaní, “Ĩmụ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ gá rĩ rụ́ sĩ ĩꞌdi zịjó má icó nõ adrílé ãnũ ꞌdĩ agá rĩ sĩ rá yã áni.”
2 Certo dia, Acazias caiu pela grade de um cômodo no terraço de seu palácio em Samaria e ficou gravemente ferido. Ele enviou mensageiros ao templo de Baal-Zebube, deus de Ecrom, para saber se iria se recuperar.
3 Wó mãlãyíkã Úpí drị̂ jọ nábị̃ Ĩlíyã angálépi táwụ̃nị̃ Tị̃sị́bẹ̃ drị̂ gá rĩ ní, “Ínga, ímụ drị̃ ụfụlé ꞌbá ị́jọ́ ujílépi úpí Sãmãríyã gá rĩ ní rĩ kí abe ãzíla ízị kí, ‘Ĩmi mụ ị́jọ́ zịlé ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã?’
3 O anjo do S enhor , porém, disse a Elias, de Tisbe: “Vá ao encontro dos mensageiros do rei de Samaria e diga-lhes: ‘Acaso não há Deus em Israel? Por que vão consultar Baal-Zebube, o deus de Ecrom?
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí jọ dó Ãhãzị́yã ní íni, ‘Mí icó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru.’” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã mụ dó ị́jọ́ ꞌdĩ vú nzelé úpí ní rá.
4 Por isso, assim diz o S enhor : Você nunca mais se levantará da cama onde está; certamente morrerá!’”. Então Elias partiu.
5 ꞌBá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí dó mụ gõlé úpí rụ̂lé ꞌbo, úpí zị dó kí, “Ĩmi ãgõ vúlé gbõrú íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
5 Quando os mensageiros voltaram ao rei, ele lhes perguntou: “Por que voltaram tão depressa?”.
6 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ágọ́bị́ ãzí amụ́ drị̃ ụfụlé ãma abe, jọ ãmaní, ‘Ĩgõ úpí ĩmi tị ãpẽlépi rĩ rụ̂lé vúlé ãzíla ĩjọ ĩꞌdiní, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi; Mi ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí tị pẽ ị́jọ́ zịjó ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã? Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mí icó dó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru!”’”
6 Eles responderam: “Um homem veio ao nosso encontro e nos instruiu a voltarmos ao rei e lhe darmos esta mensagem: ‘Assim diz o S enhor : Acaso não há Deus em Israel? Por que enviou seus homens para consultar Baal-Zebube, o deus de Ecrom? Por isso, nunca mais se levantará da cama onde está; certamente morrerá’”.
7 Úpí zị dó ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí, “Ágọ́bị́ amụ́lépi drị̃ ụfụlépi ĩmi abe sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọjó rĩ la indré íngõ áni?”
7 “Como era o homem que lhes anunciou essa mensagem?”, perguntou o rei.
8 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ágọ́bị́ ꞌdã sụ̃ bõngó idélé ãnãkpá íníríkó sĩ la ãzíla sẹ́rị̃ ĩꞌdiní sụ̃lé rĩ ĩꞌdi sẹ́rị̃ idélé íníríkó sĩ la.”
8 Eles responderam: “Vestia roupas feitas de pelos e usava um cinto de couro”. “Era Elias, de Tisbe!”, exclamou o rei.
9 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí pẽ dó ãsĩkárĩ ãmbógó ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú kí drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌbã tị ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe sĩ Ĩlíyã arụ́jó. Ãsĩkárĩ ãmbógô mụ dó kpere Ĩlíyã rụ́ ĩꞌdiní rĩ agá ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá ãzíla jọ dó ĩꞌdiní, “Nábị̃ Ãdróŋá ãni ꞌdĩ, úpí jọ, ‘Mí asị́ vũ gá!’”
9 Em seguida, enviou um capitão de seu exército com cinquenta soldados para prender Elias. Eles o encontraram sentado no alto de um monte. O capitão lhe disse: “Homem de Deus, o rei ordena que você desça conosco”.
10 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã umvi ị́jọ́ ĩꞌdiní, “Ádrĩ adru nábị̃ Ãdróŋá ãni la, lẽ ãcí ꞌba aꞌdé ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ꞌbã ị̃lị̃kị̃ ĩmi ãsĩkárĩ mídrị́ kãlị́ tõwú ꞌdĩ kí abe pírí rá!” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãcí aꞌdé dó angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé dó sĩ ãsĩkárĩ ãmbógô kí ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe pírí rá.
10 Elias respondeu ao capitão: “Se sou homem de Deus, que desça fogo do céu e destrua você e seus cinquenta soldados!”. Então desceu fogo do céu e matou todos eles.
11 Úpí pẽ vâ ãsĩkárĩ ãmbógó ãzí tị ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú ĩꞌdi ꞌbã drị̃ celé rĩ kí abe sĩ Ĩlíyã arụ́jó. Ãsĩkárĩ ãmbógô jọ dó Ĩlíyã ní, “Nábị̃ Ãdróŋá ãni ꞌdĩ, úpí jọ íni, ‘Mí asị́ vũ gá gbõrú!’”
11 O rei enviou outro capitão com cinquenta soldados. O capitão disse a Elias: “Homem de Deus, o rei ordena que você desça imediatamente”.
12 Ĩlíyã umvi dó ĩꞌbaní, “Ádrĩ adru nábị̃ Ãdróŋá ãni la, lẽ ãcí ꞌba aꞌdé ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ꞌbã ị̃lị̃kị̃ ĩmi ãsĩkárĩ mídrị́ kãlị́ tõwú ꞌdĩ kí abe pírí rá.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú, gá ãcí aꞌdé dó angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé dó sĩ ãsĩkárĩ ãmbógô kí ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe pírí rá.
12 Elias, porém, respondeu: “Se sou homem de Deus, que desça fogo do céu e destrua você e seus cinquenta soldados!”. Novamente desceu fogo do céu e matou todos eles.
13 Úpí pẽ vâ ãsĩkárĩ ãmbógó ãzí tị pâlé na la sĩ ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe ị̃dị́ sĩ mụjó Ĩlíyã arụ́jó. Wó Ãsĩkárĩ ãmbógó tị pẽlé námbã na sĩ rĩ ca Ĩlíyã rụ́ lé rá ãzíla sị̃ ãja vũ gá ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá ãzíla jọ, “Nábị̃ Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ, má aꞌị́ mi ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ sĩ, ãma ãtiꞌbo mídrị́ ꞌdĩ kí ídri pajó fô!
13 Pela terceira vez, o rei enviou um capitão com cinquenta soldados. Esse capitão, porém, subiu o monte todo, ajoelhou-se diante de Elias e implorou: “Ó homem de Deus, por favor, poupe minha vida e a vida destes seus cinquenta servos.
14 Índre, ãcí aꞌdé angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé ãsĩkárĩ ãmbogo tá drị̃drị̃ ị̃rị̃ rĩ kí ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí abe rá. Wó ími ásị́ ꞌba adru mání ị̃gbẹ́ ru sĩ ãma aꞌbejó ídri rú fô!”
14 Sabemos que desceu fogo do céu e destruiu os outros dois capitães e seus grupos de soldados. Mas, agora, peço que poupe minha vida!”.
15 Mãlãyíkã Úpí drị̂ jọ dó Ĩlíyã ní, “Ísị, ĩmụ dó ãsĩkárĩ ãmbógô be, mí idé ĩꞌdi sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã angá dó ụrụgá ãzíla asị́ dó sĩ mụjó ĩꞌdi be úpí rụ̂lé.
15 Então o anjo do S enhor disse a Elias: “Desça com ele e não tenha medo”. Assim, Elias se levantou, desceu e foi falar com o rei.
16 Jọ dó úpí ní, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi; Ĩmi mụ ị́jọ́ zịlé ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã? Mí ní ị́jọ́ ꞌdĩ idéjó rĩ sĩ, mí icó dó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru!”
16 Elias disse ao rei: “Assim diz o S enhor : ‘Por que enviou mensageiros para consultar Baal-Zebube, o deus de Ecrom? Acaso não há Deus em Israel? Por isso, você nunca mais se levantará da cama onde está; certamente morrerá”.
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, úpí Ãhãzị́yã drã dó sĩ rá cécé Úpí ꞌbã ándrá jọlé nábị̃ Ĩlíyã tị gâsĩ rĩ áni.
17 Então Acazias morreu, conforme o S enhor havia anunciado por meio de Elias. Acazias não tinha nenhum filho para reinar em seu lugar, de modo que seu irmão Jorão foi seu sucessor. Isso aconteceu no segundo ano do reinado de Jeorão, filho de Josafá, rei de Judá.
18 Ị́jọ́ úpí Ãhãzị́yã ꞌbã idélé rĩ kí úsĩ kí pírí bụ́kụ̃ Ịsịrayị́lị̃ drị́ sĩ ị́jọ́ ũpi ꞌbã kí ngalé rĩ kí sĩjó rĩ agá cí.
18 Os demais acontecimentos do reinado de Acazias e tudo que ele fez estão registrados no Livro da História dos Reis de Israel .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.