2 Reis 1
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 Úpí Ãhábũ ꞌbã ándrá drãjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, sụ́rụ́ Mõwábũ drị̂ mvu dó sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ rụ́ rĩ sĩ rá.
1 Depois da morte de Acabe, o rei dos moabitas se revoltou contra Israel.
2 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ úꞌdí Ãhãzị́yã ꞌbã ándrá adrujó rụ́mụ̃ ĩꞌdi drị́ sẽ rĩ agá táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã drị̂ gá rĩ sĩ, aꞌdé dó báwũ gbãlé areke rú rĩ agâsĩ ãzíla adrá dó ũnzí-ũnzí. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãhãzị́yã pẽ dó ꞌbá ị́jọ́ ujílépi la kí tị, jọ dó ĩꞌbaní, “Ĩmụ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ gá rĩ rụ́ sĩ ĩꞌdi zịjó má icó nõ adrílé ãnũ ꞌdĩ agá rĩ sĩ rá yã áni.”
2 E o rei Acazias caiu pelas grades de um quarto do andar superior, em Samaria, e ficou ferido. Então enviou mensageiros e lhes disse: — Vão consultar Baal-Zebube, deus de Ecrom, para saber se vou sarar desta doença.
3 Wó mãlãyíkã Úpí drị̂ jọ nábị̃ Ĩlíyã angálépi táwụ̃nị̃ Tị̃sị́bẹ̃ drị̂ gá rĩ ní, “Ínga, ímụ drị̃ ụfụlé ꞌbá ị́jọ́ ujílépi úpí Sãmãríyã gá rĩ ní rĩ kí abe ãzíla ízị kí, ‘Ĩmi mụ ị́jọ́ zịlé ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã?’
3 Mas o Anjo do Senhor disse a Elias, o tesbita: — Levante-se, vá encontrar-se com os mensageiros do rei de Samaria e pergunte-lhes: “Será que não há Deus em Israel, para que vocês estejam indo consultar Baal-Zebube, deus de Ecrom?”
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí jọ dó Ãhãzị́yã ní íni, ‘Mí icó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru.’” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã mụ dó ị́jọ́ ꞌdĩ vú nzelé úpí ní rá.
4 Por isso, assim diz o Senhor : “Da cama em que está deitado você não sairá mais. Você certamente morrerá!” Então Elias foi embora.
5 ꞌBá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí dó mụ gõlé úpí rụ̂lé ꞌbo, úpí zị dó kí, “Ĩmi ãgõ vúlé gbõrú íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
5 Os mensageiros voltaram para o rei, e este lhes perguntou: — O que houve? Por que voltaram?
6 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ágọ́bị́ ãzí amụ́ drị̃ ụfụlé ãma abe, jọ ãmaní, ‘Ĩgõ úpí ĩmi tị ãpẽlépi rĩ rụ̂lé vúlé ãzíla ĩjọ ĩꞌdiní, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi; Mi ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí tị pẽ ị́jọ́ zịjó ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã? Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ mí icó dó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru!”’”
6 Eles responderam: — Um homem veio ao nosso encontro e nos disse que deveríamos voltar para o rei que nos havia mandado e dizer o seguinte: Assim diz o
7 Úpí zị dó ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí, “Ágọ́bị́ amụ́lépi drị̃ ụfụlépi ĩmi abe sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọjó rĩ la indré íngõ áni?”
7 Então o rei perguntou: — Qual era a aparência do homem que veio ao encontro de vocês e falou tais palavras?
8 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ágọ́bị́ ꞌdã sụ̃ bõngó idélé ãnãkpá íníríkó sĩ la ãzíla sẹ́rị̃ ĩꞌdiní sụ̃lé rĩ ĩꞌdi sẹ́rị̃ idélé íníríkó sĩ la.”
8 Eles responderam: — Era um homem vestido de pelos, com um cinto de couro na cintura. Então o rei disse: — É Elias, o tesbita.
9 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí pẽ dó ãsĩkárĩ ãmbógó ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú kí drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌbã tị ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe sĩ Ĩlíyã arụ́jó. Ãsĩkárĩ ãmbógô mụ dó kpere Ĩlíyã rụ́ ĩꞌdiní rĩ agá ꞌbé drị̃ gá ꞌdãá ãzíla jọ dó ĩꞌdiní, “Nábị̃ Ãdróŋá ãni ꞌdĩ, úpí jọ, ‘Mí asị́ vũ gá!’”
9 Então o rei enviou um capitão de cinquenta, com seus cinquenta soldados, em busca de Elias. O capitão subiu o monte, em cujo topo Elias estava sentado, e lhe disse: — Homem de Deus, o rei está ordenando que você desça daí.
10 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã umvi ị́jọ́ ĩꞌdiní, “Ádrĩ adru nábị̃ Ãdróŋá ãni la, lẽ ãcí ꞌba aꞌdé ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ꞌbã ị̃lị̃kị̃ ĩmi ãsĩkárĩ mídrị́ kãlị́ tõwú ꞌdĩ kí abe pírí rá!” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãcí aꞌdé dó angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé dó sĩ ãsĩkárĩ ãmbógô kí ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe pírí rá.
10 Mas Elias respondeu ao capitão de cinquenta: — Se eu sou homem de Deus, que desça fogo do céu e consuma você e os seus cinquenta soldados. Então desceu fogo do céu e consumiu o capitão e os seus cinquenta soldados.
11 Úpí pẽ vâ ãsĩkárĩ ãmbógó ãzí tị ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú ĩꞌdi ꞌbã drị̃ celé rĩ kí abe sĩ Ĩlíyã arụ́jó. Ãsĩkárĩ ãmbógô jọ dó Ĩlíyã ní, “Nábị̃ Ãdróŋá ãni ꞌdĩ, úpí jọ íni, ‘Mí asị́ vũ gá gbõrú!’”
11 O rei enviou outro capitão de cinquenta, com os seus cinquenta soldados. Ele subiu o monte e disse a Elias: — Homem de Deus, o rei está ordenando que você desça daí imediatamente.
12 Ĩlíyã umvi dó ĩꞌbaní, “Ádrĩ adru nábị̃ Ãdróŋá ãni la, lẽ ãcí ꞌba aꞌdé ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ꞌbã ị̃lị̃kị̃ ĩmi ãsĩkárĩ mídrị́ kãlị́ tõwú ꞌdĩ kí abe pírí rá.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú, gá ãcí aꞌdé dó angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé dó sĩ ãsĩkárĩ ãmbógô kí ãsĩkárĩ ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe pírí rá.
12 Elias respondeu: — Se eu sou homem de Deus, que desça fogo do céu e consuma você e os seus cinquenta soldados. Então fogo de Deus desceu do céu e consumiu o capitão e os seus cinquenta soldados.
13 Úpí pẽ vâ ãsĩkárĩ ãmbógó ãzí tị pâlé na la sĩ ãsĩkárĩ kãlị́ tõwú ĩꞌdiní drị̃ celé rĩ kí abe ị̃dị́ sĩ mụjó Ĩlíyã arụ́jó. Wó Ãsĩkárĩ ãmbógó tị pẽlé námbã na sĩ rĩ ca Ĩlíyã rụ́ lé rá ãzíla sị̃ ãja vũ gá ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá ãzíla jọ, “Nábị̃ Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ, má aꞌị́ mi ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ sĩ, ãma ãtiꞌbo mídrị́ ꞌdĩ kí ídri pajó fô!
13 O rei enviou um terceiro capitão de cinquenta, com os seus cinquenta soldados. Este terceiro capitão de cinquenta subiu o monte, pôs-se de joelhos diante de Elias e lhe suplicou: — Homem de Deus, peço, por favor, que a minha vida e a vida destes seus servos, os cinquenta soldados, seja preciosa aos seus olhos.
14 Índre, ãcí aꞌdé angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ivé ãsĩkárĩ ãmbogo tá drị̃drị̃ ị̃rị̃ rĩ kí ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí abe rá. Wó ími ásị́ ꞌba adru mání ị̃gbẹ́ ru sĩ ãma aꞌbejó ídri rú fô!”
14 Porque desceu fogo do céu e consumiu aqueles dois primeiros capitães de cinquenta, com os seus cinquenta soldados. Agora, porém, que a minha vida seja preciosa aos seus olhos.
15 Mãlãyíkã Úpí drị̂ jọ dó Ĩlíyã ní, “Ísị, ĩmụ dó ãsĩkárĩ ãmbógô be, mí idé ĩꞌdi sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ĩlíyã angá dó ụrụgá ãzíla asị́ dó sĩ mụjó ĩꞌdi be úpí rụ̂lé.
15 Então o Anjo do Senhor disse a Elias: — Desça com este; não tenha medo. Ele se levantou, desceu com ele e se apresentou ao rei.
16 Jọ dó úpí ní, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ ꞌi; Ĩmi mụ ị́jọ́ zịlé ãdróŋá Ị̃kị̃rọ́nị̃ drị́ Bãálĩ-Zẹ̃bụ́bụ̃ tị gá la Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã dó adrujó ꞌdáyụ rĩ sĩ yã? Mí ní ị́jọ́ ꞌdĩ idéjó rĩ sĩ, mí icó dó adrílé ãnũ míní ịsụ́lé ꞌdĩ agá rĩ sĩ ku. Mĩ mụ drãlé rá ãndá-ãndá ru!”
16 Elias disse ao rei: — Assim diz o
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, úpí Ãhãzị́yã drã dó sĩ rá cécé Úpí ꞌbã ándrá jọlé nábị̃ Ĩlíyã tị gâsĩ rĩ áni.
17 E assim Acazias morreu, segundo a palavra do Senhor , anunciada por Elias. E Jorão, irmão de Acazias, começou a reinar em seu lugar, no segundo ano do reinado de Jeorão, filho de Josafá, rei de Judá. Isto porque Acazias não tinha filhos.
18 Ị́jọ́ úpí Ãhãzị́yã ꞌbã idélé rĩ kí úsĩ kí pírí bụ́kụ̃ Ịsịrayị́lị̃ drị́ sĩ ị́jọ́ ũpi ꞌbã kí ngalé rĩ kí sĩjó rĩ agá cí.
18 Quanto aos demais atos de Acazias e ao que fez, não está tudo escrito no Livro da História dos Reis de Israel?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.