1 Samuel 3

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ịsụ́ íni ꞌdĩ mgbá Sámụ̃wẹ̃lị̃ ri ãzị́ ngalé Úpí ní Élĩ pálé gá. Ụ́ꞌdụ́ ꞌda kí agá Úpí jọ ándrá ị́jọ́ ꞌbá kí abe gbõrú-gbõrú ku; ícétáŋá Ãdróŋá drị̂ iꞌda kí ándrá vâ ru gbõrú-gbõrú ku.
1 Enquanto isso, o menino Samuel servia ao S enhor ajudando Eli. Naqueles dias, as mensagens do S enhor eram muito raras, e visões não eram comuns.
2 Élĩ mịfị́ ꞌbã kí acájó ũkpó kóru rĩ sĩ icó dó sĩ ãngũ ndrelé múké ku. Ị́nị́ ꞌdã sĩ la dó ru ãngũ jõ ĩꞌdi ꞌbã sĩ ru lajó ídu rĩ gá.
2 Certa noite, Eli, que estava quase cego, tinha ido se deitar.
3 Anụ́ drĩ tárã Ãdróŋá drị̂ ku rú, Sámụ̃wẹ̃lị̃ la ru vụ̃rụ́ jó Úpí drị́ gá ãngũ Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị̂ ꞌbãjó rĩ gá.
3 A lâmpada de Deus ainda não havia se apagado, e Samuel dormia na casa do S enhor , onde estava a arca de Deus.
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí umve dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ꞌi. Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi dó, “Ma ꞌdõ nu.”
4 De repente, o S enhor chamou: “Samuel!”. O menino respondeu: “Estou aqui!”.
5 Cẹ̃ dó Élĩ rụ̂lé ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Ma ꞌdõ nu, mí umve tá ma rá.” Wó Élĩ jọ ĩꞌdiní, “Má umve mi gẹ̃rị̃ sĩ ku, ígõ vúlé ãzíla íla mi vũ gá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ mụ dó sĩ rũ lalé vũ gá.
5 Ele se levantou e correu até onde estava Eli. “Estou aqui! O senhor me chamou?” “Não o chamei”, respondeu Eli. “Volte para a cama.” E Samuel voltou a se deitar.
6 Úpí umve vâ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ị̃dị́, Sámụ̃wẹ̃lị̃ angá ãzíla mụ Élĩ rụ̂lé jọ ĩꞌdiní, “Ma ꞌdõ nu, mí umve tá ma rá.” Élĩ jọ, “Mâ ngọ́pị, má umve mi gẹ̃rị̃ sĩ ku, ígõ vúlé mụlé ími lalé vũ gá.”
6 Então o S enhor o chamou novamente: “Samuel!”. Mais uma vez, Samuel se levantou e foi até Eli. “Estou aqui! O senhor me chamou?” Mas Eli respondeu: “Meu filho, não o chamei. Volte para a cama”.
7 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã kí agá Sámụ̃wẹ̃lị̃ nị̃ ándrá drĩ ꞌdĩ sĩ Úpí ꞌi ku ãꞌdusĩku Úpí jọ ándrá drĩ ꞌdĩ sĩ ị́jọ́ ĩꞌdi be ku.
7 Samuel ainda não conhecia o S enhor , porque nunca havia recebido uma mensagem dele.
8 Wó Úpí umve vâ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ị̃dị́ pâlékó na rĩ sĩ, Sámụ̃wẹ̃lị̃ angá ụrụgá, mụ Élĩ rụ̂lé ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Ma ꞌdõ nu, mí umve ma mi ꞌi.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Élĩ nị̃ dó cé Úpí la Sámụ̃wẹ̃lị̃ umve nĩ.
8 O S enhor o chamou pela terceira vez, e novamente Samuel se levantou e foi até Eli. “Estou aqui! O senhor me chamou?” Então Eli entendeu que era o S
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Élĩ jọ dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Ímụ ími lalé vụ̃rụ́, drĩ ími umve rá, íjọ ĩꞌdiní, ‘Ị́jọ ị́jọ́ Úpí, ãtíꞌbó mídrị̂ la are la.’”
9 Por isso, disse a Samuel: “Vá e deite-se novamente. Se alguém o chamar, diga: ‘Fala, S enhor , pois teu servo está ouvindo’”. E Samuel voltou para a cama.
10 Úpí amụ́ pâ tulé ꞌdãá sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvejó ídu rĩ áni, “Sámụ̃wẹ̃lị̃! Sámụ̃wẹ̃lị̃!” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi dó, “Ị́jọ ị́jọ́, ãtíꞌbó mídrị̂ la are la.”
10 Então o S enhor veio e o chamou, como antes: “Samuel! Samuel!”. Samuel respondeu: “Fala, pois teu servo está ouvindo”.
11 Úpí jọ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Índre drĩ, ma ãni rú lẽjó ị́jọ́ ãzí idéjó ãngũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ gá ꞌdâ, ꞌbá ị́jọ́ ꞌdã arelépi la rá rĩ kí bị́lẹ́ la idé yị.
11 Então o S enhor disse a Samuel: “Estou prestes a realizar algo em Israel que fará tinir os ouvidos daqueles que ouvirem a respeito.
12 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, ma mụ ị́jọ́ ándrá mání jọlé ma mụ kí ngalé lị́cọ́ Élĩ drị̂ ụrụꞌbá gá rĩ kí ngalé iꞌdóŋá gá kpere ãsị̃ŋá gá.
12 Cumprirei do começo ao fim todas as ameaças que fiz contra Eli e sua família.
13 Ájọ ándrá ĩꞌdiní ma mụ ị́jọ́ lịlé lị́cọ́ ĩꞌdidrị̂ drị̃ gá jãꞌdâ rĩ gá ꞌbo ãꞌdusĩku nị̃ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngọ́pịka ꞌbã kí jọlé áma ụrụꞌbá gá ũnzí rĩ kí rá wó aꞌdá ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ gẹ̃rị̃ sĩ ku.
13 Eu o adverti de que castigaria sua família para sempre, pois seus filhos blasfemaram contra Deus, e ele não os repreendeu por seus pecados.
14 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ána ándrá dó sĩ ũyõ lị́cọ́ Élĩ drị̂ sĩ, ị́jọ́ ũnzí ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ agá rĩ icó dó ru trũlé ídétáŋá sĩ jõku ãwãꞌdĩfô fẽŋá sĩ la ku.”
14 Por isso, jurei que os pecados de Eli e de seus filhos jamais serão perdoados por meio de sacrifícios nem de ofertas”.
15 Sámụ̃wẹ̃lị̃ la dó ru vụ̃rụ́ kpere ụ̃ꞌbụ́tị sĩ, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá nzị̃ dó kẹ̃jị́tị jó Úpí drị̂ drị̂ ꞌi. Ri idélé ụ̃rị̃ sĩ ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ lũjó Élĩ nî,
15 Samuel ficou deitado até de manhã, e então se levantou e abriu as portas da casa do S enhor . Estava com medo de contar para Eli a visão que tivera.
16 wó Élĩ umve ĩꞌdi ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Mâ ngọ́pị Sámụ̃wẹ̃lị̃.” Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi, “Ma ꞌdõ nu.”
16 Mas Eli o chamou: “Samuel, meu filho”. “Estou aqui”, respondeu Samuel.
17 Élĩ zị, “Ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé míní rĩ íngoní? Mí ucí jõ mání ĩꞌdi cá ku. Ídrĩ mání ãzí la ucí cá, lẽ Ãdróŋá ꞌbã idé ị́jọ́ ími ụrụꞌbá gá ũnzíríkãnã rú ꞌbã ndẽ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã lũlé míní rĩ kí rá.”
17 “O que o S enhor lhe disse?”, perguntou Eli. “Conte-me tudo. E que o S enhor o castigue severamente se você esconder de mim alguma coisa do que ele disse!”
18 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ũlũ dó Élĩ ní ị́jọ́ kí pírí, ị́jọ́ ãzí ĩꞌdiní ucílé cá rá la ꞌdáyụ. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Élĩ jọ dó, “Ĩꞌdi Úpí ꞌi, ꞌbã idé ꞌbãngá ị́jọ́ ĩꞌdiní ndrelé ĩꞌdi íní múké rĩ ꞌi.”
18 Então Samuel contou tudo a Eli e não escondeu nada. Eli respondeu: “É a vontade do S enhor . Que ele faça o que lhe parecer melhor”.
19 Úpí ri adrulé Sámụ̃wẹ̃lị̃ be ĩꞌdi ꞌbã zo agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ãzíla ị́jọ́ ãzí ĩꞌdi ꞌbã jọlé ru ngalépi ku la ꞌdáyụ.
19 À medida que Samuel crescia, o S enhor estava com ele, e todas as suas palavras se cumpriam.
20 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí iꞌdójó Dánĩ gá kpere Bẹ̃rị̃sẹ́bã gá ãꞌị̃ kí úꞌbã dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ꞌi nábị̃ Úpí drị̂ rú rĩ gá rá.
20 E todo o Israel, desde Dã, ao norte, até Berseba, ao sul, sabia que Samuel havia sido confirmado como profeta do S enhor .
21 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí iꞌda ru Sị́lọ̃ gá ꞌdãá ị̃dị́ ãzíla ri ru iꞌdalé Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní ꞌdãá ị̃dị́-ị̃dị́ ụ́ꞌdụ́kọ́ ĩꞌdidrị̂ sĩ.
21 O S enhor continuou a aparecer em Siló e a transmitir mensagens a Samuel ali.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.