1 Samuel 3
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 Ịsụ́ íni ꞌdĩ mgbá Sámụ̃wẹ̃lị̃ ri ãzị́ ngalé Úpí ní Élĩ pálé gá. Ụ́ꞌdụ́ ꞌda kí agá Úpí jọ ándrá ị́jọ́ ꞌbá kí abe gbõrú-gbõrú ku; ícétáŋá Ãdróŋá drị̂ iꞌda kí ándrá vâ ru gbõrú-gbõrú ku.
1 O menino Samuel servia o Senhor , diante de Eli. Naqueles dias, a palavra do Senhor era muito rara; as visões não eram frequentes.
2 Élĩ mịfị́ ꞌbã kí acájó ũkpó kóru rĩ sĩ icó dó sĩ ãngũ ndrelé múké ku. Ị́nị́ ꞌdã sĩ la dó ru ãngũ jõ ĩꞌdi ꞌbã sĩ ru lajó ídu rĩ gá.
2 Certo dia, o sacerdote Eli, cujos olhos já começavam a escurecer-se, a ponto de não poder ver, estava deitado no lugar de costume.
3 Anụ́ drĩ tárã Ãdróŋá drị̂ ku rú, Sámụ̃wẹ̃lị̃ la ru vụ̃rụ́ jó Úpí drị́ gá ãngũ Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị̂ ꞌbãjó rĩ gá.
3 Também Samuel estava deitado no templo do Senhor , onde estava a arca da aliança. Antes que a lâmpada de Deus se apagasse,
4 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí umve dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ꞌi. Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi dó, “Ma ꞌdõ nu.”
4 o Senhor chamou o menino: — Samuel, Samuel! Este respondeu: — Eis-me aqui!
5 Cẹ̃ dó Élĩ rụ̂lé ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Ma ꞌdõ nu, mí umve tá ma rá.” Wó Élĩ jọ ĩꞌdiní, “Má umve mi gẹ̃rị̃ sĩ ku, ígõ vúlé ãzíla íla mi vũ gá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ mụ dó sĩ rũ lalé vũ gá.
5 Então correu para onde estava Eli e disse: — Eis-me aqui, pois você me chamou. Mas Eli respondeu: — Eu não chamei você. Vá deitar. Ele foi e se deitou.
6 Úpí umve vâ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ị̃dị́, Sámụ̃wẹ̃lị̃ angá ãzíla mụ Élĩ rụ̂lé jọ ĩꞌdiní, “Ma ꞌdõ nu, mí umve tá ma rá.” Élĩ jọ, “Mâ ngọ́pị, má umve mi gẹ̃rị̃ sĩ ku, ígõ vúlé mụlé ími lalé vũ gá.”
6 O Senhor tornou a chamar: — Samuel! Este se levantou, foi até Eli e disse: — Eis-me aqui, pois você me chamou. Mas Eli respondeu: — Meu filho, eu não chamei você. Vá deitar.
7 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã kí agá Sámụ̃wẹ̃lị̃ nị̃ ándrá drĩ ꞌdĩ sĩ Úpí ꞌi ku ãꞌdusĩku Úpí jọ ándrá drĩ ꞌdĩ sĩ ị́jọ́ ĩꞌdi be ku.
7 Porém Samuel ainda não conhecia o Senhor , e a palavra do Senhor ainda não havia sido manifestada a ele.
8 Wó Úpí umve vâ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ị̃dị́ pâlékó na rĩ sĩ, Sámụ̃wẹ̃lị̃ angá ụrụgá, mụ Élĩ rụ̂lé ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Ma ꞌdõ nu, mí umve ma mi ꞌi.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Élĩ nị̃ dó cé Úpí la Sámụ̃wẹ̃lị̃ umve nĩ.
8 E o Senhor chamou Samuel pela terceira vez. Ele se levantou, foi até Eli e disse: — Eis-me aqui, pois você me chamou. Então Eli entendeu que era o
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Élĩ jọ dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Ímụ ími lalé vụ̃rụ́, drĩ ími umve rá, íjọ ĩꞌdiní, ‘Ị́jọ ị́jọ́ Úpí, ãtíꞌbó mídrị̂ la are la.’”
9 Por isso, Eli disse a Samuel: — Vá deitar. Se alguém chamar, diga: “Fala, E Samuel foi para o seu lugar e se deitou.
10 Úpí amụ́ pâ tulé ꞌdãá sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvejó ídu rĩ áni, “Sámụ̃wẹ̃lị̃! Sámụ̃wẹ̃lị̃!” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi dó, “Ị́jọ ị́jọ́, ãtíꞌbó mídrị̂ la are la.”
10 Então o Senhor veio e ali esteve, e chamou como das outras vezes: — Samuel, Samuel! Este respondeu: — Fala, porque o teu servo ouve.
11 Úpí jọ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Índre drĩ, ma ãni rú lẽjó ị́jọ́ ãzí idéjó ãngũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ gá ꞌdâ, ꞌbá ị́jọ́ ꞌdã arelépi la rá rĩ kí bị́lẹ́ la idé yị.
11 E o Senhor disse a Samuel: — Eis que vou fazer uma coisa tal em Israel, que todos os que a ouvirem ficarão com os dois ouvidos tinindo.
12 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, ma mụ ị́jọ́ ándrá mání jọlé ma mụ kí ngalé lị́cọ́ Élĩ drị̂ ụrụꞌbá gá rĩ kí ngalé iꞌdóŋá gá kpere ãsị̃ŋá gá.
12 Naquele dia farei contra Eli tudo o que eu disse a respeito da casa dele, do começo ao fim.
13 Ájọ ándrá ĩꞌdiní ma mụ ị́jọ́ lịlé lị́cọ́ ĩꞌdidrị̂ drị̃ gá jãꞌdâ rĩ gá ꞌbo ãꞌdusĩku nị̃ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngọ́pịka ꞌbã kí jọlé áma ụrụꞌbá gá ũnzí rĩ kí rá wó aꞌdá ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ gẹ̃rị̃ sĩ ku.
13 Porque eu já disse a ele que julgarei a sua casa para sempre, pela iniquidade que ele bem conhecia, porque os seus filhos trouxeram maldição sobre si, e ele não os repreendeu.
14 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ána ándrá dó sĩ ũyõ lị́cọ́ Élĩ drị̂ sĩ, ị́jọ́ ũnzí ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ agá rĩ icó dó ru trũlé ídétáŋá sĩ jõku ãwãꞌdĩfô fẽŋá sĩ la ku.”
14 Portanto, jurei à casa de Eli que a sua iniquidade nunca será expiada, nem com sacrifício, nem com oferta de cereais.
15 Sámụ̃wẹ̃lị̃ la dó ru vụ̃rụ́ kpere ụ̃ꞌbụ́tị sĩ, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá nzị̃ dó kẹ̃jị́tị jó Úpí drị̂ drị̂ ꞌi. Ri idélé ụ̃rị̃ sĩ ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ lũjó Élĩ nî,
15 Samuel ficou deitado até de manhã e, então, abriu os portões da Casa do Senhor . Mas estava com medo de relatar a visão a Eli.
16 wó Élĩ umve ĩꞌdi ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Mâ ngọ́pị Sámụ̃wẹ̃lị̃.” Sámụ̃wẹ̃lị̃ umvi, “Ma ꞌdõ nu.”
16 Então Eli chamou Samuel e disse: — Samuel, meu filho! Ele respondeu: — Eis-me aqui!
17 Élĩ zị, “Ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé míní rĩ íngoní? Mí ucí jõ mání ĩꞌdi cá ku. Ídrĩ mání ãzí la ucí cá, lẽ Ãdróŋá ꞌbã idé ị́jọ́ ími ụrụꞌbá gá ũnzíríkãnã rú ꞌbã ndẽ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã lũlé míní rĩ kí rá.”
17 Então Eli disse: — O que foi que o
18 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ũlũ dó Élĩ ní ị́jọ́ kí pírí, ị́jọ́ ãzí ĩꞌdiní ucílé cá rá la ꞌdáyụ. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Élĩ jọ dó, “Ĩꞌdi Úpí ꞌi, ꞌbã idé ꞌbãngá ị́jọ́ ĩꞌdiní ndrelé ĩꞌdi íní múké rĩ ꞌi.”
18 Então Samuel lhe contou tudo, sem esconder nada. E Eli disse: — Ele é o
19 Úpí ri adrulé Sámụ̃wẹ̃lị̃ be ĩꞌdi ꞌbã zo agá ꞌdĩ gá ꞌdâ, ãzíla ị́jọ́ ãzí ĩꞌdi ꞌbã jọlé ru ngalépi ku la ꞌdáyụ.
19 Samuel crescia, e o Senhor estava com ele e não deixou que nenhuma de suas palavras caísse por terra.
20 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí iꞌdójó Dánĩ gá kpere Bẹ̃rị̃sẹ́bã gá ãꞌị̃ kí úꞌbã dó Sámụ̃wẹ̃lị̃ ꞌi nábị̃ Úpí drị̂ rú rĩ gá rá.
20 Todo o Israel, desde Dã até Berseba, reconheceu que Samuel estava confirmado como profeta do Senhor .
21 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí iꞌda ru Sị́lọ̃ gá ꞌdãá ị̃dị́ ãzíla ri ru iꞌdalé Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní ꞌdãá ị̃dị́-ị̃dị́ ụ́ꞌdụ́kọ́ ĩꞌdidrị̂ sĩ.
21 O Senhor continuou a aparecer em Siló, porque em Siló o Senhor se manifestava a Samuel por meio da palavra do Senhor .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.