1 Samuel 19

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Sáwụ̃lọ̃ jọ ngọ́pị̃ Yónãtãnĩ ꞌbaní ãmbogo pírí ĩꞌdidrị́ ꞌdãá rĩ kí abe, ꞌbã mbã kí Dãwụ́dị̃ ꞌdịlé rá. Wó Yónãtãnĩ lẽ Dãwụ́dị̃ ambamba
1 Saul falou ao seu filho Jônatas e a todos os servos, ordenando-lhes que matassem Davi. Mas Jônatas, que tinha grande afeição por Davi,
2 ãzíla li dó sĩ Dãwụ́dị̃ ꞌbã bị́lẹ́ ị̃ndụ́, “Má átẹ́pị Sáwụ̃lọ̃ la gẹ̃rị̃ ndrụ̃ sĩ ími ꞌdịjó, lẽ ímba ími tã rá, drụ̃sị̃ ụ̃ꞌbụ́tị sĩ lẽ mí ịsụ́ ãngũ ãzí, ízị̃ dó sĩ mi ala gá.
2 preveniu-o disso: Saul, meu pai, procura matar-te. Está de sobreaviso amanhã cedo; esconde-te.
3 Ma má átẹ́pị zị sĩ mụjó ĩꞌdi be ámvụ́ míní sĩ ími zị̃jó rĩ agâlé. Ma dó sĩ ĩꞌdiní ị́jọ́ jọ ími drị̃ gá ãzíla ádrĩ dó ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã tị gá rĩ ịsụ́ ꞌbo, ma míní lũ la rá.”
3 Sairei em companhia de meu pai ao campo onde estiveres. Falar-lhe-ei de ti, para ver o que ele diz, e te avisarei depois.
4 Yónãtãnĩ nze átẹ́pị̃ Sáwụ̃lọ̃ ní ị́jọ́ Dãwụ́dị̃ drị̃ gá múké ãzíla jọ, “Lẽ úpí ꞌba idé ị́jọ́ ũnzí ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ Dãwụ́dị̃ ụrụꞌbá gá ku ãꞌdusĩku idé ị́jọ́ ãzí ũnzí la mí rụ́ gẹ̃rị̃ sĩ ku ãzíla ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé rĩ kí agá mí ịsụ́ ụ̃rọ̃drị́ ãmbógó la rá.
4 Jônatas falou bem de Davi ao seu pai, e ajuntou: Que o rei não faça mal algum ao seu servo Davi, pois que ele nunca te fez mal algum. Ao contrário, prestou-te grandes serviços.
5 Dãwụ́dị̃ fẽ ru ídri drã ní ĩꞌdiní kẹ́jẹ́ŋị́ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ ꞌdịjó rĩ sĩ. Úpí ndẽ ãꞌdị́ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní pírí ãzíla índre ĩꞌdi rá. Mí uꞌá ándrá vâ sĩ ãyĩkõ sĩ. Ílẽ dó ꞌbá ị́jọ́ ũnzĩ kóru Dãwụ́dị̃ áni ꞌdĩ ꞌdịlé rá la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
5 Arriscou a sua vida para matar o filisteu, e o Senhor deu uma grande vitória a Israel. Foste testemunha disso e te alegraste. Por que queres pecar contra o sangue inocente, matando Davi sem motivo?
6 Sáwụ̃lọ̃ are Yónãtãnĩ tị rá ãzíla na ũyõ, “Ãndá-ãndá ru Úpí ꞌbã adrujó ídri rĩ áni, má icó dó Dãwụ́dị̃ ꞌdịlé ku.”
6 Saul ouviu a voz de Jônatas, e fez este juramento: Pela vida do Senhor, Davi não morrerá!
7 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yónãtãnĩ umve dó Dãwụ́dị̃ ꞌi ãzíla nze dó ĩꞌdiní ị́jọ́ ru idélépi rĩ kí vú rá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yónãtãnĩ ají dó Dãwụ́dị̃ Sáwụ̃lọ̃ rụ́ ꞌdõlé ãzíla Dãwụ́dị̃ ãsị̃ dó ãzị́ ngalé jõ údu rĩ áni.
7 Então Jônatas chamou Davi e contou-lhe tudo isso. Levou-o em seguida a Saul, para que ele retomasse o seu lugar como dantes.
8 Ãꞌdị́ ãzí iꞌdó vâ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí abe ị̃dị́, ãzíla Dãwụ́dị̃ fũ mụlé ãmvêlé ãꞌdị́ ꞌdịlé ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí abe. Ụꞌdị́ kí wẽwẽ rú ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãsĩkárĩ ãzí rĩ apá kí dó sĩ ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá ꞌdãá rá.
8 Tendo recomeçado a guerra, marchou Davi contra os filisteus, combatendo-os e infligindo-lhes uma grande derrota, e eles fugiram diante dele.
9 Wó úríndí ũnzí ãzí angá Úpí drị̂lé fi Sáwụ̃lọ̃ drị̃ gá ĩꞌdiní ri agá ĩꞌdidrị́ jó agá ꞌdãá ãjụ́ trũ drị́ gá. Dãwụ́dị̃ ꞌbã dị̃ agá ụ̃ꞌdị́ co sĩ ꞌdĩ,
9 O mau espírito do Senhor, porém, veio novamente sobre Saul. Estava ele sentado em sua casa, com a lança na mão; Davi tocava a cítara.
10 Sáwụ̃lọ̃ lẽ tí ĩꞌdi sõlé ãjụ́ sị̃ Bõrõ ụrụꞌbá gá, wó Dãwụ́dị̃ na ru rá ãjụ̂ ꞌdị dó sĩ Bõrõ áyụ. Ị́nị́ ꞌdã sĩ Dãwụ́dị̃ mvu dó sĩ apálé rá.
10 Saul, então, arremessou-lhe a lança, procurando cravá-lo na parede; Davi desviou-se e a lança foi cravar-se na parede. Davi esquivou-se e fugiu naquela mesma noite.
11 Sáwụ̃lọ̃ pẽ ãgọbị ĩꞌdidrị̂ kí tị sĩ mụjó jó Dãwụ́dị̃ drị̂ andre ũtẽjó sĩ ĩꞌdi ꞌdịjó ụ̃ꞌbụ́tị sĩ rá. Wó ũkû Mĩkálĩ jọ ĩꞌdiní, “Ídrĩ apá sĩ ími ídri pajó ãndrũ ku, drụ̃sị̃ ála ími ꞌdị rá.”
11 Ora, mandou o rei emissários à casa de Davi, para terem-no seguro e assassiná-lo pela manhã. Mas Micol, mulher de Davi, disse-lhe: Se não fugires esta noite, amanhã serás um homem morto.
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Mĩkálĩ ịsị́ dó Dãwụ́dị̃ dẹ̃rị́sã gâsĩ ãzíla mvu dó sĩ apálé rá.
12 Fê-lo, pois, descer pela janela, e ele fugiu são e salvo.
13 Dã ꞌbã ũngúkú gá Mĩkálĩ aꞌdụ́ ãdróŋá ãzí idélé drị́ sĩ la lalé mgbọ́lọ́ sị́ gá, ꞌbã ị̃ndrị́ ꞌbíko drị̃ la gá, aku dó drị̃ la bõngó sĩ cí.
13 Micol tomou o terafim, meteu-o na cama, colocou-lhe em redor da cabeça uma cobertura de pele de cabra, e cobriu tudo com um manto.
14 Sáwụ̃lọ̃ la dó mụ ãgọbị ãzị́ kí tị pẽlé sĩ Dãwụ́dị̃ arụ́jó, Mĩkálĩ jọ ĩꞌbaní, “Dãwụ́dị̃ ãyánĩ rú trẹ̃yị́.”
14 Quando chegaram os enviados de Saul para prender Davi, ela disse-lhes: Ele está doente.
15 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sáwụ̃lọ̃ pẽ dó ãgọbị ꞌdĩ kí tị vúlê lé ị̃dị́ sĩ Dãwụ́dị̃ ndrejó ãzíla jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi aꞌdụ́ ĩꞌdi ĩꞌdidrị́ mgbọ́lọ́ sị́ gâlé rĩ sĩ ajílé má rụ́ ꞌdõlé, ma dó sĩ ĩꞌdi ꞌdị rá.”
15 Saul mandou-os de novo, com ordem de vê-lo, dizendo: Trazei-mo com sua cama, e eu o matarei.
16 Wó ꞌbá ụ́ꞌdụ́kọ́ tị ujílépi rĩ kí dó mụ filé jó agâlé, ịsụ́ kí ãdróŋá idélé drị́ sĩ rĩ úꞌbã drị̃ la gá ị̃ndrị́ ꞌbíko.
16 Tendo chegado os mensageiros, só encontraram na cama o terafim com uma cobertura de pele de cabra no lugar da cabeça.
17 Sáwụ̃lọ̃ jọ Mĩkálĩ ní, “Mí ulé dó ma íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ ãzíla ífẽ mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ ní apájó rá la ãꞌdu sĩ?”
17 Saul disse a Micol: Por que me enganaste assim, deixando escapar o meu inimigo? Micol respondeu: Porque ele me disse: deixa-me partir, senão te mato!
18 Dãwụ́dị̃ la dó mụ mvulé apálé rá, mụ dó sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ rụ́ Rámã gá. Nze dó sĩ ị́jọ́ Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã idélé ĩꞌdi rụ́ ri kí vú pírí. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, mụ kí dó sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ be uꞌálé Nãyị̃yọ́tị̃ gá.
18 Davi fugiu, pois, e foi ocultar-se junto de Samuel, em Ramá; e contou-lhe tudo o que Saul lhe fizera. E foram ambos morar em Naiot.
19 ꞌBá ãzí lũ Sáwụ̃lọ̃ ní, “Dãwụ́dị̃ ĩꞌdi Nãyị̃yọ́tị̃ gá Rámã gâlé ꞌdã.”
19 Disseram a Saul: Davi está em Naiot, perto de Ramá.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sáwụ̃lọ̃ pẽ dó ꞌbá ãzí kí tị sĩ mụjó ĩꞌdi arụ́jó. Wó ꞌbá ꞌdĩ kí mụ calé Rámã gá ꞌbo, ịsụ́ kí nábị̃ tra kí ru ị́jọ́ ụndrị́lé ãzíla Sámụ̃wẹ̃lị̃ ĩꞌdi ĩꞌbã drị̃lẹ́ ru nĩ, Úríndí Ãdróŋá drị̂ ásị́ ꞌbá Sáwụ̃lọ̃ ní tị pẽlé rĩ kí drị̃ gá ãzíla iꞌdó kí vâ ị́jọ́ ụndrị́lé ĩndĩ.
20 Saul mandou homens para prendê-lo, mas quando viram a comunidade dos profetas em delírio, tendo Samuel à sua frente, o espírito de Deus veio sobre os enviados de Saul que começaram, também eles, a profetizar.
21 Sáwụ̃lọ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, pẽ ꞌbá ãzí rĩ kí tị, ꞌbá ꞌdĩ ãsị̃ kí vâ ị́jọ́ ụndrị́lé. Pẽ vâ ꞌbá námbã na sĩ rĩ kí tị, ãsị̃ kí vâ ị́jọ́ ãlu ꞌdĩ vúŋá ngalé.
21 Contaram-no a Saul, que enviou outros mensageiros, mas também estes se puseram a cantar como os primeiros. Saul mandou um terceiro grupo, os quais também profetizaram.
22 Ãsị̃jó Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã vúŋá mụ dó kpere Rámã gâlé, ĩꞌdi mụ calé kídí ãmbógó Sẹ́kụ̃ gá ꞌbo, zị, “Sámụ̃wẹ̃lị̃ kí Dãwụ́dị̃ be íngõlé yã?”
22 Então ele foi pessoalmente a Ramá. Chegando à grande cisterna de Soco, perguntou: Onde estão Samuel e Davi? Estão em Naiot, responderam-lhe, perto de Ramá.
23 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sáwụ̃lọ̃ mụ dó Nãyị̃yọ́tị̃ gá Rámã gâlé rá, Úríndí Ãdróŋá drị̂ ásị́ vâ ĩꞌdi drị̃ gá, ãzíla mụ dó sĩ ị́jọ́ ụndrị́ trũ kpere Nãyị̃yọ́tị̃ gá.
23 Mas, no caminho para Naiot, assaltou-o também o espírito de Deus, e Saul foi tomado de transes por todo o caminho até chegar a Naiot.
24 Ũtrũ dó bõngó ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rĩ kí rá ãzíla mụ dó sĩ ru lalé ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ pílílí ru Sámụ̃wẹ̃lị̃ drị̃lẹ́ gá ị̃tụ̂rụ̃ ãzíla ị́nị́ ãrã, ĩꞌdi dị̃ ị́jọ́ ụndrị́ sĩ. ꞌDĩ dó ꞌbã sĩ ꞌbá bã kí zịjó la, “Sáwụ̃lọ̃ vâ nábị̃ yã ꞌdĩ?”
24 Despiu suas vestes, profetizando diante de Samuel e ficou assim despido, prostrado por terra durante todo o dia e toda a noite. Daí o ditado: Está Saul também entre os profetas?

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.