1 Samuel 16
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Úpí jọ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Mi dó awá Sáwụ̃lọ̃ sĩ mání ĩꞌdi gãjó úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá úmgbé rĩ sĩ íngõpí yã? Ítõ ãdu újé gá ãzíla ímụ. Ma ími tị pẽ Yésẽ Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gó ru rĩ rụ́, ãꞌdusĩku ápẽ anzị ĩꞌdidrị̂ kí agá ngọ́tị́ŋá ãlu adrujó úpí ru ꞌbo.”
1 O Senhor Deus disse a Samuel: — Até quando você vai continuar a ter pena de Saul? Eu não quero mais que ele seja rei de Israel. Encha um chifre com azeite e leve com você. Depois vá a Belém, até a casa de um homem chamado Jessé, pois eu escolhi um dos filhos dele para ser rei.
2 Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ, “Ma mụ íngoní ru? Sáwụ̃lọ̃ drĩ ị́jọ́ ꞌdĩ are rá ĩꞌdi áma ꞌdị rá.”
2 — Como posso fazer isso? — respondeu Samuel. — Se Saul souber disso, ele me mata! O — Leve um bezerro e diga que você foi lá para oferecer um
3 Mí umve Yésẽ ídétáŋá ꞌdã gá ĩndĩ, ma mụ míní mí idé ãꞌdu yã rĩ lũlé rá. Mi mání ãdu ũsũ ngọ́tị́ŋá mání iꞌdalé míní rĩ drị̃ gá.”
3 Convide Jessé para o sacrifício, e depois eu lhe digo o que fazer. Você ungirá como rei aquele que eu indicar.
4 Sámụ̃wẹ̃lị̃ idé dó ị́jọ́ Úpí ꞌbã jọlé rĩ rá. Ĩꞌdi mụ acálé Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gá ꞌbo, ꞌbá ĩyõ táwụ̃nị̃ drị̂ amụ́ kí drị̃ ụfụlé ĩꞌdi be ãzíla ụrụꞌbá la kí dị̃ yã sĩ yã yã. Zị kí ĩꞌdi, “Mí amụ́ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ yã?”
4 Samuel fez o que o Senhor Deus havia mandado e foi a Belém. Quando chegou lá, os líderes da cidade foram tremendo encontrá-lo e perguntaram: — A sua visita é de paz?
5 Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ, “ꞌẼ, má amụ́ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ, má amụ́ ídétáŋá idélé Úpí nî. Ĩmi idé ĩmi ãlá ru ĩmi amụ́ dó sĩ ídétáŋá gá ma be.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbã dó Yésẽ ãlá ru anzị ĩꞌdidrị̂ kí abe ãzíla umve dó sĩ kí ídétáŋá gá ꞌdõlé.
5 — Sim! — respondeu ele. — Eu vim oferecer um sacrifício a Deus. Purifiquem-se e venham comigo. Ele mandou que Jessé e os seus filhos se purificassem e os convidou para o sacrifício.
6 Kí dó mụ acálé ꞌbo, Sámụ̃wẹ̃lị̃ ndre dó Ĩlĩyábũ ꞌi ãzíla ũrã dó, “Ãndá-ãndá ru ngọ́tị́ŋá Úpí ꞌbã sĩ ãdu ũsũjó drị̃ la gá rĩ gápi pá tulépi Úpí drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ.”
6 Quando eles chegaram, Samuel viu Eliabe, um dos filhos de Jessé, e pensou: — Este homem que está aqui na presença de Deus, o
7 Wó Úpí jọ Sámụ̃wẹ̃lị̃ ní, “Índre ĩꞌdi iꞌdáŋá sĩ jõku ãzo sĩ ku, ãꞌdusĩku ágã ĩꞌdi úmgbé. Úpí ndre ãko kí ꞌbá ꞌbã kí ndrelé rĩ áni ku. ꞌBá kí ãko ãmvé ãmvélé ru rĩ kí ndre, wó Úpí la ꞌbá ásị́ ndre.”
7 Mas o Senhor disse: — Não se impressione com a aparência nem com a altura deste homem. Eu o rejeitei porque não julgo como as pessoas julgam. Elas olham para a aparência, mas eu vejo o coração.
8 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yésẽ umve dó Ãbĩnãdábũ ꞌi ãzíla fẽ dó ĩꞌdi alịlé Sámụ̃wẹ̃lị̃ drị̃lẹ́ gâsĩ. Wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ, “Úpí pẽ átã ꞌdĩ ꞌi ku.”
8 Então Jessé chamou o seu filho Abinadabe e o levou a Samuel. Mas Samuel disse: — Este também não foi escolhido pelo
9 Yésẽ fẽ Sámã alịlé Sámụ̃wẹ̃lị̃ drị̃lẹ́ gâsĩ, wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ, “Úpí pẽ vâ ꞌdĩ ku.”
9 Aí Jessé trouxe o seu filho Simeia. E Samuel disse: — O
10 Yésẽ fẽ anzị ãgọbị ĩꞌdidrị́ ázị̂rị̃ rĩ kí alịlé Sámụ̃wẹ̃lị̃ drị̃lẹ́ gâsĩ, wó Sámụ̃wẹ̃lị̃ jọ ĩꞌdiní, “Úpí pẽ ꞌdĩ kí ku.”
10 Assim Jessé apresentou a Samuel sete dos seus filhos. E Samuel disse: — O
11 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ zị dó Yésẽ ꞌi, “Anzị ãgọbị mídrị̂ kí gápi pírí ꞌdĩ yã?”
11 E perguntou a Jessé: — Você não tem mais nenhum filho? Jessé respondeu: — Tenho mais um, o caçula, mas ele está fora, tomando conta das ovelhas. — Então mande chamá-lo! — disse Samuel. — Nós não vamos oferecer o sacrifício enquanto ele não vier.
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yésẽ pẽ dó ꞌbá tị mụlé ĩꞌdi ajílé ãzíla ájí dó ĩꞌdi rá. Ĩꞌdi ándrá ꞌbá ãzí ũnĩ-ambamba, ụrụꞌbá la ꞌbã sĩ dị̃jó dị̃-dị̃ ãzíla mịfị́ la ꞌbã kí sĩ adrujó ãlá íni la.
12 Aí Jessé mandou buscá-lo. Era um belo rapaz, saudável e de olhos brilhantes. E o Senhor disse a Samuel: — É este mesmo. Unja-o.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sámụ̃wẹ̃lị̃ aꞌdụ́ újé ãdu trũ ĩꞌdĩ ꞌbã ajílé rĩ ãzíla ũsũ dó sĩ ãdu Dãwụ́dị̃ drị̃ gá ãzíla iꞌdójó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ mụjó drị̃ gá úríndí Úpí drị̂ asị́ rilé Dãwụ́dị̃ drị̃ gá ũkpó trũ. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sámụ̃wẹ̃lị̃ gõ dó vúlé Rámã gá.
13 Samuel pegou o chifre cheio de azeite e ungiu Davi na frente dos seus irmãos. E o Espírito do Senhor dominou Davi e daquele dia em diante ficou com ele. E Samuel voltou para Ramá.
14 Úríndí Úpí drị̂ aꞌbe dó Sáwụ̃lọ̃ rá, ãzíla Úpí ãpẽ dó úríndí ũnzí ru tõlé Sáwụ̃lọ̃ agá sĩ ĩꞌdi ĩcãndĩjó.
14 O Espírito do Senhor saiu de Saul, e um espírito mau, mandado por Deus, começou a atormentá-lo.
15 Ãtiꞌbo Sáwụ̃lọ̃ drị̂ jọ kí ĩꞌdiní, “Índre úríndí ũnzí angálépi Ãdróŋá drị́ rĩ la ími ĩcãndĩ nĩ.
15 Então os empregados de Saul lhe disseram: — Sabemos que um espírito mau mandado por Deus está atormentando o senhor.
16 Lẽ úpí ꞌbã fẽ ãzị́táŋá ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní sĩ ꞌbá ãzị́ ụ̃ꞌdị́ colépi la ndrụ̃jó. Sáwã úríndí ũnzí ꞌbã ími ĩcãndĩjó rĩ sĩ, ĩꞌdi dó sĩ míní ụ̃ꞌdị́ co mi dó sĩ ími ụrụꞌbá amá múké.”
16 Mande, e nós iremos procurar um homem que saiba tocar lira . Assim, quando o espírito mau vier sobre o senhor, o homem tocará a lira, e o senhor ficará bom de novo.
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sáwụ̃lọ̃ jọ dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, “Múké ĩndrụ̃ ꞌbá ãzí ụ̃ꞌdị́ colépi múké la ĩmi ájí ĩꞌdi má rụ́ ꞌdõlé.”
17 E Saul ordenou: — Procurem um homem que toque bem lira e o tragam aqui.
18 Ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ ꞌbã ãzí ãlu la jọ, “Ándre Yésẽ Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gó ru rĩ ꞌbã ngọ́pị nị̃ ụ̃ꞌdị́ co sĩ cé. Ĩꞌdi ũndũwá ru ãzíla ũkpó ru ásị́ la mba rá, ĩꞌdi ãꞌdị́ ꞌdi ụ̃rị̃ kóru. Ĩꞌdi ị́jọ́ jọ ífí trũ, ĩꞌdi ũnĩ-ambamba rú, ãzíla Úpí vâ ĩꞌdi be cí.”
18 Um dos empregados respondeu: — Jessé, da cidade de Belém, tem um filho que é bom músico. Ele também é valente, bom soldado, fala bem, tem boa aparência, e o
19 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sáwụ̃lọ̃ pẽ dó ꞌbá tị Yésẽ rụ́ ãzíla jọ, “Mí ãpẽ mání mî ngọ́pị Dãwụ́dị̃ kãbĩlõ ucélépi rĩ tị.”
19 Aí Saul enviou mensageiros com este recado para Jessé: — Mande-me o seu filho Davi, aquele que toma conta das ovelhas.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yésẽ aꞌdụ́ dó kãyĩnõ, ũdrõ dó mũkátĩ drị̃ la gá, aꞌdụ́ gọ́bẹ́rẹ́ wáyĩnĩ tõjó ala gá cí rĩ, aꞌdụ́ vâ ị̃ndrị́ mũlũkũdũ la ãzíla pẽ dó sĩ Dãwụ́dị̃ tị Sáwụ̃lọ̃ rụ̂lé.
20 Então Jessé mandou Davi a Saul, e Davi levou de presente um odre cheio de vinho, um cabrito e um jumento carregado de pão.
21 Dãwụ́dị̃ mụ Sáwụ̃lọ̃ rụ̂lé rá ãzíla iꞌdó ãzị́ ngalé ĩꞌdiní. Sáwụ̃lọ̃ lẽ ĩꞌdi ambamba, ãzíla acá dó sĩ Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã ꞌbá Ménéŋá ãꞌdị́ drị̂ kí ujílépi rĩ rú.
21 Davi foi e ficou trabalhando para Saul. Este gostou muito de Davi e o escolheu para carregar as suas armas.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sáwụ̃lọ̃ pẽ ụ́ꞌdụ́kọ́ tị Yésẽ ní jọ, “Ífẽ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ãsị̃ ãzị́ ngalé mánî ãꞌdusĩku má uꞌá ĩꞌdi sĩ ãyĩkõ sĩ.”
22 E mandou a seguinte mensagem a Jessé: — Eu gostei de Davi. Deixe que ele fique aqui a meu serviço.
23 Úríndí ũnzí angálépi Ãdróŋá drị́ rĩ drĩ dó Sáwụ̃lọ̃ ĩcãndĩ, Dãwụ́dị̃ la dó ĩꞌdi ꞌbã ụ̃ꞌdị́ aꞌdụ́ colé. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sáwụ̃lọ̃ la dó ru amá múké, ãzíla úríndí ũnzí la dó ĩꞌdi aꞌbe rá.
23 Daí em diante, toda vez que o espírito mau mandado por Deus vinha sobre Saul, Davi pegava a sua lira e tocava. O espírito mau saía de Saul, e ele se sentia melhor e ficava bom novamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.